Také si pamatujete tu lahodnou chuť bílé omáčky s příchutí křenu, podávanou s knedlíkem a uzeným masem, kterou uměla nejlépe jen babička? Tak to je přesně „křenovka se čtyřmi“. Křenová omáčka se řadí do české klasiky. Vždyť my Češi jsme knedlíkovou velmocí a omáčky přímo zbožňujeme. A jak na takovou dobrou křenovou máčku? Podívejte se na naše recepty.
Křenová omáčka s hovězím masem
Ingredience
Maso
500 g libového hovězího (hovězí zadní, falešná svíčková)
sůl
pepř
kořenová zelenina
Omáčka
600 ml vývaru (z výše zmíněného hovězího masa)
3 lžíce čerstvě strouhaného křenu
100 g másla
1 velká cibule
4–5 lžic hladké mouky
150 ml smetany ke šlehání
1 lžíce cukru
sůl
čerstvě mletý pepř
Karlovarské knedlíkové koule
6 starších rohlíků
3 vejce
2–3 lžíce nasekané petrželky
100 g hrubé mouky
čajová lžička soli
250 ml mléka
1 lžíce másla
Postup
Maso si den dopředu nasolíme, opepříme a necháme zakryté v lednici. Druhý den je dáme do hrnce, přidáme očištěnou kořenovou zeleninu, 1 litr vody a vaříme zvolna 2 hodiny.
Na karlovarské koule rozkrájíme rohlíky na malé kostičky, které na kousku másla opražíme na pánvi a nasypeme do mísy. Přidáme petrželku, sůl a mouku. Oddělíme bílky od žloutků. Žloutky smícháme s mlékem, rozmícháme, nalijeme na rohlíky, zamícháme a necháme chvíli stát (5–10 minut). Mezitím vyšleháme z bílků sníh a zamícháme ho do směsi. Směs na karlovarské koule rozdělíme na deset dílků, z každého vytvoříme kouli a vaříme v mírně osolené vodě asi 18 minut. Jednotlivé koule můžeme zabalit do potravinové fólie.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Ingredience: 2 krajíce bílého chleba, 2 lžíce mléka, 400 g míchaného mletého masa, bazalka, sůl, mletý pepř, olej, cibule, 2 stroužky česneku 1,5 l vývaru, 800 g rajčat v plechovce, 270 g makaronů, 50 g parmazánu, voda
Technologický postup: Plátky chleba zbavené kůrky pokapeme mlékem, aby tekutinu pěkně natáhly. Pak je natrháme a smícháme s mletým masem, bazalkou, solí a pepřem do soudržné hmoty. Z té pomocí lžíce tvarujeme menší koule – polévkové knedlíčky. Olej rozpálíme v pánvi a tři až čtyři minuty z každé strany na něm osmahneme koule. Dáme je okapat na kuchyňský papír. Jednu lžíci oleje rozpálíme v hrnci, přidáme nasekanou cibuli, nožem utřené stroužky česneku a opékáme tři až čtyři minuty. Zalijeme horkým vývarem a 500 ml vařící vody. Přidáme nakládaná rajčata a nalámané makarony. Vaříme osm až deset minut, přidáme masové koule a prohřejeme. Podáváme posypané bazalkou s hoblinami parmazánu.
V naší poradně s názvem VOSKOVKA-POKOJOVÁ ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Mikulcová.
Mám trochu odlišný druh voskovky s bílými, o něco většími květy. Každý rok v létě kvete a letos se na ní objevil 1 plod! Lesklá zelená koule, která poměrně rychle roste, teď má průměr asi 3 cm a vypadá jako nezralé rajské jablíčko. Zajímalo by mě, o jaký druh voskovky se jedná, jestli jsou její plody jedlé a jak vypadají v plné zralosti, které pravděpodobně v domácích pdmínkách nedosáhne. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Voskovek je mnoho druhů a většina z nich nemá plody. Jen voskovka mnohokvětá (hoya multiflora) vytváří během podzimu plody. Tady jsou vidět obrázky této voskovky https://www.google.cz/image…
Co se týče jedovatosti, tak všechny voskovky včetně jejich plodů jsou považovány za toxické. To nutně neznamená, že jsou jedovaté. Účinky se však liší podle druhu a velikosti zvířete, které listy požije. Brožura „Jedovaté rostliny“ University of Washington uvádí voskovku jako netoxickou, ale protože existuje mnoho odrůd a mnoho různých reakcí na rostlinné sloučeniny, bylo by nejlepší držet ji mimo dosah domácích zvířat a dětí. Každý, kdo má alergii na latex, by se měl vyhnout manipulaci s rostlinou, pokud je poškozena.
V minulosti byly přísně stříhané ploty unikátem a pýchou zahrady. Vytvářely se nízké i vysoké živé ploty, ornamenty a labyrinty. Dnes si kromě nich můžete ze dřevin vytvarovat i jakýkoli geometrický tvar, zvíře či postavu. Zezačátku vyzkoušejte nejprve jednoduché tvary, jako je koule nebo jehlan. Při volbě tvaru však vždy zohledněte styl zahrady, ne všude se stříhané tvary hodí. Výbornou pomůckou pro vás následně budou i speciální šablony, například ve tvaru ptáka, zajíce nebo kočky, které si můžete pořídit v zahradním centru či hobby marketu. Kromě nich budete potřebovat i ostré nůžky. Šablony ke tvarování dřevin bývají zpravidla z pozinkovaného drátu, odolného vůči povětrnostním vlivům. Kulovitou šablonu zakoupíte v různých velikostech a obvykle ji tvoří dvě polokoule, které se k sobě upínají pomocí svorek. K tvarování koule si ale nemusíte hned kupovat šablonu, stačí ji vystřihnout z kartonu. Stejně tak živý plot zastřihnete do stejné výšky a šířky pomocí rovné desky nebo provázku. Ani složitější šablony si nemusíte pořizovat, s trochou zručnosti je vyrobíte z jemného, takzvaného králičího pletiva.
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Jako toust (toast) se označují plátky bílého chleba a pšeničné veky opečené na elektrickém opékači, na grilu nebo na pánvi.
Při přípravě toastů (či toustů) se plátek chleba opeče nebo griluje a následně se obloží různými surovinami, případně se již obložený toast jen lehce zapeče. U toastů dominuje světlý chleba.
Recept na toastový chléb
Ingredience: 250 g hladké pšeničné mouky, 150 g plnotučného mléka, 26 g rozpuštěného másla, 20 g cukru, 1 vejce, 5 g soli, 3 g instantního droždí
Technologický postup: Začněte ve velké míse se všemi sypkými surovinami – prosejte mouku, přidejte cukr, sůl, kvasnice a pečlivě promíchejte. Udělejte v mouce důlek a přidejte do něj máslo, mléko a vejce. Poté všechno smíchejte vařečkou (nebo hákem v robotu), dokud vám nevznikne velká lepivá koule. V robotu pak můžete pokračovat v míchání hákem při střední rychlosti, dokud nebude těsto víc hebké a dokud se nezačne odlepovat od stěn mísy. Pokud na to půjdete rukama, vyklopte si základní lepivou hmotu na pomoučený vál a těsto hněťte a překládejte ručně tak dlouho, dokud nebude dostatečně hladké (cca 10 poctivých minut). Správně uhnětené těsto lepí, jen když do něj zaboříte prst. Na povrchu je ještě trochu vlhké, vláčné a rozhodně nesmí připomínat pružný suchý tenisák. Pokud je těsto stále lepivé, můžete si samozřejmě pomoci moukou. Pro první kynutí si připravte mísu a uvnitř ji vymažte trochou oleje. Těsto do ní dejte, jednou dvakrát otočte, zakryjte potravinovou fólií a dejte na teplé místo kynout. Cílem je, aby těsto přibližně zdvojnásobilo svůj objem. Zabere to něco přes hodinku. Po prvním kynutí těsto vyndejte a pěkně z něj pěstí vymačkejte většinu nabytého objemu. Těsto je potřeba na formu správně vytvarovat, proto si z něj při mačkání zkuste udělat obdélník, nebo alespoň placku, která k němu nemá úplně daleko. Aby vám chlebík krásně vyběhl (při kynutí i při pečení), je potřeba využít jedné „tvarovací finty“, při níž těsto postupně napínáte na povrchu. Zní to složitě, ale jde jen o to přehnout několikrát okraje tak, aby se pěkně vyboulily, a pak utěsnit vzniklý svár. Formu si vymažte olejem a zárodek bochníčku do něj uložte ke druhému kynutí (tentokrát pod utěrkou). Cílem je opět dostat se zhruba na dvojnásobek objemu. V půli druhého kynutí už můžete pomalu roztápět troubu na 180 °C. S nakynutým těstem je teď už potřeba opravdu opatrně. Poslední finální úprava spočívá v potření povrchu těsta vajíčkem pro krásnou barvu a lesk. Jakmile bude teplota tak akorát, dejte bochník do středu trouby. Peče se asi 45 minut, klíčová je však vnitřní teplota 87 °C, kt
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Neumann.
Dobrý den.
Mám jakousi blůmu (žluté koule,které se zráním červenají až do temné fialové(nějaká slivoň)
Roub jsem získal v pohraničí (po němcích). Strom je střední velikosti a každý rok cca 20let neuvěřitelně plodil. Jen byl nutný postřik při odkvétání proti červivosti. Jenže v loňském létě se mu začaly kroutit listy a strom začal chřadnout.
Listy jsem prohlížel,někde byly drobná dvě, tři mikrozrnka (trus?). Od počátku jsem dělal postřiky , ale postupně to ztrácelo smysl, když listy se srolovaly do utěsněné roličky (postřik proti mšicím - myslím Mospilan, nebo tak něco. Na podzim jsem si mayslel, že strom uschne. Na jaře jsem jej silněnji oriřezal, zatím se má k světu, mnoho výhonkú i ze staršího dřeva. Zdá se zachráněn ale svinuté trubičky nyní nachcházím na jabloni a růžích. ˇŽivočicha nevidím? Není to nějaká nemoc? Máte radu có s tím?O jediný exemplář stromu se bojím.
Děkuji
Postavit krmítko pro ptactvo je poměrně jednoduché a na výrobu nebudete potřebovat žádné speciální nářadí. Rozměry jsou orientační a je možné si je přizpůsobit podle potřeby.
Celé krmítko vyrobíme ze smrkového dřeva o tloušťce 20 mm, které bude kvalitně povrchově upraveno, čímž se prodlouží jeho životnost. Na povrchovou úpravu není zapotřebí používat křiklavých tónů, ptáci si krmítko najdou a „řeknou si o něm“ i bez reflexních barev. Vhodnější je barevná povrchová úprava, která neruší a zapadá do okolí, nebo je v přírodních barevných odstínech. Hřebíčky a vruty použijeme v nerezové úpravě, aby se okolo nich nezačaly na dřevě tvořit nehezké tmavorezavé skvrny.
Jak na to
Nářadí: ruční pilka, úhelník, pokosnice, akumulátorový šroubovák, pásové bruska nebo pilník na dřevo, brusný papír na houbičce, štětec
Postup: Nejprve vyrobíme díly potřebné k výrobě stříšky nad krmítkem. Jde o úhlopříčně přepůlený čtverec 18 x 18 cm. Tak nám vzniknou oba štíty stříšky, udávající její sklon a vlastně i šířku krmítka.
Ke vztyčení štítů si připravíme čtyři laťky dlouhé 15 cm o profilu 2 x 3 cm. Na jejich konci provedeme 2 cm od kraje poloviční vybrání. Osazení nařízneme a z obou stran dočistíme dlátkem a pilníkem. Předvrtáme otvory pro šroubky a prostor pro jejich hlavy zahloubíme.
Stojky přišroubujeme ke štítům stříšky tak, aby byly později překryty, tedy 2 cm od kraje. Základem krmítka je podkladová deska tvořící podlahu krmítka. Ta má rozměr 22 x 30 cm. Spojený díl položíme na podlahu krmítka a označíme stojky a jejich středy.
Ze spodní strany pak stojky se štíty delším vrutem připevníme. Otvory pro ně si však nejprve předvrtáme menším vrtáčkem, aby nám dřevo stojky neprasklo. Při vrtání kontrolujeme kolmost, abychom neprošli bokem stojky.
Jeden štít se stojkami je připevněn 0,5 cm od hrany základové desky, druhý 10 cm. Tím vznikne přesah stříšky pro snadnější vlet, nasypávání i pro zavěšení ptačích pamlsků. Aby sypání z krmítka nepadalo, a to nejen kvůli větru, ale i při hašteření ptáčků, vyrobíme do krmítka zvýšené okraje. Přesně a pod úhlem je v dřevěné pokosnici zkrátíme ostrou pilkou.
Ohrádka je vyrobena z laťky profilu 2 x 3 cm (stejně jako stojky u krmítka). Navíc ji zakulatíme dvě hrany. Díly mezi stojkami zkrátíme narovno, přední spoj pod budoucím přesahem stříšky je pod úhlem 45°.
Stejným způsobem jako u stojek přichytíme i zvýšené lemování ze spodní strany několika vruty do dřeva. Zkontrolujeme délku šroubků, aby nám neprošly skrz. Větším vrtáčkem nebo zapouštěcí hvězdičkou vyrobíme zahloubení pro hlavy šroubků. Spoj pod úhlem můžeme ještě zajistit lepidlem.
Takto hotovou konstrukci krmítka opatříme dvěma až třemi nátěry kvalitní barvou určenou pro exteriér. Jednotlivé vrstvy necháme pořádně proschnout. Tím podstatně prodloužíme životnost celého krmítka. Konstrukce bez střechy se nám bude natírat mnohem snáz.
Jako plochu střechy chránící krmítko použijeme 6mm voděodolnou překližku, kte
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Stuchlíková.
Jsem milovnici orchidejí,ale nevím jestli mohu rostlinkam osprchovat lísty od zaprášení,nebo je jen otírat vlhkým hadříkem,eventuelně rozpašovačem?.Orchideje mam jinak nádherné a rozkvetlé.Ale s touto věcí,co se tyka prachu na listech,tak potřebují poradit,abych rostlinam nějak neublížila.Předem děkují za odpovědi..........
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vašim orchidejím ubližuje ten prach na listech. Rostliny pod tíhou prachu nemohou správně dýchat a ani fotosyntéza neprobíhá na plno, protože prach stíní. Sprchování listů je potřeba provádět pravidelně. Důležité je po osprchování nechat rostlinu vykapat, aby mohla odtéct přebytečná voda z kořenového balu. Po osprchování nezalévejte týden až dva. Pak rostlinu ponořte do směsi vody a hnojiva na 5 minut. Vytáhněte, nechte zase okapat a za dva týdny zase osprchujte a tak stále dokola.