JAK SKLADOVAT ČESNEK V BYTĚ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Šatní místnost je snem řady lidí, které přitahuje možnost mít své oblečení prakticky a přehledně uspořádané na jednom místě. Část lidí si tento svůj sen rozhodne i splnit a pak jen záleží na tom, jakou šatnu si do svého domova zvolí.
Malá šatna v panelákovém bytě
Po šatně touží spousta lidí, muži i ženy si chtějí mít kam přehledně uskladnit své oblečení, problém ale je, když žijí v „paneláku“. Panelákový byt má totiž velmi omezený prostor, který někdy stěží stačí pro život jeho majitelů. Takoví lidé pak sice po šatně touží, ale považují její vybudování v jejich bytě za nereálné. Obvykle pak argumentují tím, že sami se tam stěží vejdou, natož aby tam dokázali vytvořit šatnu. Ale ani lidé žijící v panelákovém bytě nemusí klesat na mysli, dnes už se dají vytvořit i šatny vhodné do nevelkých bytů. Samozřejmě se nedá očekávat, že taková šatna bude velká, velikost šatny vychází z prostoru, který je staviteli k dispozici, takže vznikne malá šatna často tvořená vestavěnými skříněmi, aby nezabírala tolik prostoru. Malá šatna v panelákovém bytě bývá obvykle součástí ložnice, případně největší místnosti v bytě. Málokdy se podaří ušetřit místnost pro stavbu šatny, samozřejmě je to ale možné.
Šatna jako samostatná místnost v bytě
Jak již bylo zmíněno, někdy se zadaří a „ušetří se“ místnost v bytě, která může sloužit jako šatna. Obvykle to nastává v okamžiku, kdy se mladí lidé stěhují do většího bytu, než potřebují, protože předpokládají, že z jednoho pokoje bude časem dětský pokojíček. Tak jim na začátku může zůstat dostatečný prostor pro zbudování samostatné šatny. Druhá varianta je přesně opačná, nastává právě v okamžiku, kdy děti opouštějí společné bydlení s rodiči a rodičům najednou zůstává po dětech prázdný pokoj, který se opět dá využít jako šatní prostor.
Nevýhodou takovéto šatny je to, že jako samostatný pokoj nemusí být spojená s ložnicí a může se do ní vcházet třeba z kuchyně, což není úplně praktické. V panelákovém bytě se pak těžko provádějí úpravy, které se týkají rozmístění místností.
Nevýhodou tohoto šatního prostoru je také to, že nemusí mít dlouhé trvání. Pokud šatna vznikla jako zaplnění prostoru předtím, než se majitelé rozhodnou mít dítě, tak se může stát, že si šatnu vybudují, zařídí a najednou zjistí, že ji musí zrušit. Což přináší různé komplikace, majitelé se musí vyrovnat s tím, že vybavení šatny již nepotřebují, že jejich práce byla zbytečná a zároveň si často najednou uvědomí, že s prostorem šatny si už zvykli počítat a používají ho třeba i jako uložiště dalších předmětů, které pak najednou po zrušení šatny nemají kam umístit. Proto je výhodnější vytvořit samostatnou šatnu v bytě až poté, co jste si absolutně jistí, že tuto místnost už nikdy nebudete na nic jiného potřebovat.
Vybavení šatny v bytě je v podstatě stejné jako u vybavení samostatné šatny v domě s tím rozdílem, že v panelákovém bytě se bude pravděpodob
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ája.
použijte Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům.
Před použitím pozavírejte všechna okna a naopak potvírejte všechny skříně, zásuvky, zvedněte matrace v postelích a polštáře a deky rozvěste po bytě tak, aby k nim měl přístup plyn. Spusťte difuzér a opustě byt alespoň na 4 hodiny. Po té důkladně vyvětrejte a máte po starostech. Je potřeba 1 difuzér na cca 50 - 80 m2 podlahové plochy bytu.
Spolehlivě to zahubí veškerý hmyz, který se v bytě může vyskytovat. Nemusíte se ani bát nějakého zápachu - voní to asi jako stromečky do auta a dobře se to vyvětrá. Nezanechává žádný povlak ani na nábytku ani na čalounění.
Funguje spolehlivě na všechna vývojová stadia blech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Děkuji Ájo za odpověď. Mám problém ten přípravek u nás sehnat. Prosím, nemáte někde odkaz kde bych to mohla zkusit? A podívat se jak to vypadá, co to je? A prosím, to je dýmovnice nebo sprej , můžete mi to prosím upřesnit, ptali se mně na to prodavačky v obchodech a já jim nebyla schopna o tom říct více. Moc děkuji za vaši reakci a pomoc a moc vás zdravím :-)
Aby bylo česnek možné dlouhodobě skladovat, je třeba nechat jej pořádně usušit, jedině tak si jej můžeme vychutnat i během mrazivé zimy. Česnek zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země. Chceme-li česnek dobře uskladnit až pro zimní spotřebu, je třeba jej přesunout na suché, stinné a vzdušné místo. Může to být na kryté verandě, pod střechou nebo ve větrané garáži. Položte česnek jeden vedle druhého – kvůli dobré cirkulaci vzduchu. Česnek nedávejte na přímé sluneční světlo, jinak se na horkém slunci zhorší jeho chuť. Množství přímého slunečního svitu minimalizujeme i v době skladování. Nikdy česnek nemyjte.
Česnek můžete svázat do skupinek za nať a pověsit je. Pokud jste dostatečně zruční, natě zkuste zaplést. Při pletení pak uschlé části stonku rovnou odstraňujte. Části stonku, které jsou ještě zelené a pružné, vám usnadní pletení copu. Takto připravené svazky pak nechte vyschnout na stinném místě. V průběhu sušení již z česneku neodstraňujte listy. Česnek čerpá energii z listů až do doby, než se z nich odpaří všechna vlhkost. Listy rovněž zabraňují napadení houbami. Asi po měsíci budou kořeny scvrklé a listy hnědé. Je tedy třeba kořeny zakrátit, odstranit suché listy a nečistoty, někdy i oloupat pár vrstev obalu z paličky. Jen jich nikdy neodstraňujte příliš mnoho a cop nezkracujte!
Kvůli optimálnímu uskladnění je důležité nenechat copy projít chladem (cca pod 7 °C), to znamená dát je hned po usušení do tepla (kuchyň, spíž), nebo je v opačném případě skladovat v co nechladnějších podmínkách (ideálně 0–3 °C nad nulou) při vlhkosti vzduchu cca 65 %. Krátkodobý a mírný mráz česneku neublíží. Důležité je hlavě česnek po sklizni řádně vysušit.
Česnek se musí skladovat v suchu, ideální nádoby pro skladování představují proutěné koše, síťové tašky, hliněné květináče nebo papírové pytle. Nádoba musí být větratelná a suchá. Je možné využít staré punčochy, které lze zavěsit ke stropu, jednotlivé paličky česneku oddělit uzlem od sebe a postupně česnek odstřihávat. Ideální teplota pro skladování je 13 až 18 °C a vlhkost asi 60 %. Nižší vlhkost vede k vysušení stroužků česneku a vyšší vlhkost zase k uhnívání a plísním. Je třeba využít tmavá místa.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ája.
použijte Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům.
Před použitím pozavírejte všechna okna a naopak potvírejte všechny skříně, zásuvky, zvedněte matrace v postelích a polštáře a deky rozvěste po bytě tak, aby k nim měl přístup plyn. Spusťte difuzér a opustě byt alespoň na 4 hodiny. Po té důkladně vyvětrejte a máte po starostech. Je potřeba 1 difuzér na cca 50 - 80 m2 podlahové plochy bytu.
Spolehlivě to zahubí veškerý hmyz, který se v bytě může vyskytovat. Nemusíte se ani bát nějakého zápachu - voní to asi jako stromečky do auta a dobře se to vyvětrá. Nezanechává žádný povlak ani na nábytku ani na čalounění.
Funguje spolehlivě na všechna vývojová stadia blech.
Česnek můžete skladovat na suchém a chladném místě několik měsíců. Můžete ho skladovat v keramické dóze určené pro skladování česneku nebo například ponechat na česneku suché listy a ty splést do copu, který bude plnit jak užitkovou, tak dekorativní úlohu. Takový upletený cop může viset ve vaší spíži nebo v kuchyni. Česnek můžete skladovat i v oleji nebo octě, ale musí být uložený v lednici, aby se předešlo tvorbě bakterií. Tento způsob není určen k dlouhému skladování, česnek je třeba rychle spotřebovat. Také mrazák bývá oblíbený skladovací způsob jak uchovat česnek. Očištěné stroužky česneku se dají do čisté skleničky s uzávěrem a uloží se do mrazáku. Pak se česnek postupně po stroužcích odebírá, nechá se rozmrznout a je tak vždy po dlouhou dobu jako čerstvý. Nezapomeňte si také schovat pěkné paličky česneku k sadbě na příští rok, abyste je nemuseli kupovat v obchodě.
Ve svém příspěvku AVICULARIA VERSICOLOR KOKON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den. Mám dotaz. Samička si vytvoří kokon i bez paření?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka Ulvrová.
Už druhým rokem máme v bytě sklípkana,nevím jestli je to ten samý.Nyní jsem ho viděla ráno na stropě.Je o dost větší než vloni.Může mě někdo poradit,jestli se dá chytit?
Šťávu ze zázvoru skladujte v chladničce maximálně týden. Neoloupaný zázvor se dá skladovat v chladničce 2−3 týdny. Jestliže chcete zázvor skladovat déle, můžeme/musíte ho zamrazit. V takovém případě zabalte zázvor do potravinové fólie, vložte ho do uzavíratelného plastového sáčku, ze kterého vymačkejte všechen vzduch. Sáček se zázvorem uzavřete a dejte do mrazáku. Takto zabalený zázvor můžete skladovat až několik měsíců. Až ho vytáhnete zmrazený, zkuste ho nastrouhat na struhadle na sýry, je to velmi jednoduché.
Mražení nakrájeného zázvoru: Zázvor oloupejte a nakrájejte na malé kousky. Z nich vytvořte malé hromádky a ty rozložte na tác s pečicím papírem. Tác vložte do mrazáku a nechte ho tam tak dlouho, dokud všechen zázvor nezmrzne. Potom zázvor přendejte do vzduchotěsné krabičky nebo do sklenice s těsným víčkem. Nakonec nádobu se zázvorem dejte zpět do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží v mrazáku až šest měsíců.
Mražení nasekaného zázvoru: Zázvor se slupkou nasekejte na kousky, jaké budete v budoucnu potřebovat k vaření, tj. můžete mít větší kousky, ale i malé kousíčky zázvoru. Ty potom vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dejte do mrazáku.
Mražení zázvoru ve formě medailonků: Víte-li, že budete při vaření potřebovat zázvor ve formě medailonků, oloupejte ho, nakrájejte na medailonky a ty následně vložte do skleněné misky nebo do nějaké jiné nádoby, kterou můžete umístit do mrazáku. Nádobu se zázvorem dejte do mrazáku a nechte ji tam, dokud zázvor úplně nezmrzne (po hodině můžete medailonky obrátit). Poté kousky zázvoru vložte do vzduchotěsné krabičky a krabičku dobře zavřete. Krabičku se zázvorem dejte zpátky do mrazáku. Takto skladovaný zázvor vám vydrží minimálně tři měsíce.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emickarych.
To já jsem si nedávno do bytu koupila novou matraci z https://eco-matrace.cz/171-… To víte, já nemám skoro nic nového v bytě a tak jsem si udělala radost. Lampičku a skříň, kterou jsem pořizovala při koupi bytu, budu muset brzy také vyměnit, ale letos na to prostě nejsou peníze. Já jsem ráda, že sama utáhnu nájem a o nic dalšího se naštěstí nemusím starat.
Chcete-li česnek dlouhodobě skladovat, je potřeba nechat ho pořádně usušit. Řádné vysušení vám zajistí, že si budete moct vychutnat chuť letní sklizně i v mrazivé zimě. Jedna z nejobdivuhodnějších věcí na česneku je, že zůstává čerstvý i dlouho poté, co byl vytažen ze země.
Chcete-li si česnek uskladnit na zimu, je zapotřebí, abyste ho přesunuli na suché, stinné a vzdušné místo. Je jedno, zda to bude na kryté verandě, či v dobře větrané garáži. Položte česnek nejlépe jeden vedle druhého, aby měl dobrou cirkulaci vzduchu. Nikdy nedávejte česnek na přímé sluneční světlo, protože na horkém slunci se česneku zhoršuje chuť, minimalizujte tedy množství přímého slunečního svitu nejen v době sušení.
Z česneku před sušením nemusíte odstraňovat ani nečistoty, ani nať, na všechno přijde správný čas, až česnek vysušíte. Nikdy česnek nemyjte, vaším úkolem teď je řádně ho vysušit.
Česnek můžete svázat do svazků za nať a pověsit je. Pokud jste zruční a troufáte si na to, klidně si natě zapleťte. Při pletení uschlé a odpadající části stonku rovnou odstraňujte a vyhazujte. Využijte toho, že některé části stonku jsou ještě zelené a pružné a upletený cop nechte vyschnout na stinném místě.
V průběhu sušení z česneku neodstraňujte listy, protože česnek je schopen čerpat energii z listů až do té doby, než se vlhkost úplně neodpaří. Listy zároveň zabraňují, aby byl česnek napaden houbami či jinými nečistotami před tím, než bude úplně suchý.
Přeje-li dobré počasí, měl by být česnek asi po měsíci dostatečně vysušený, kořeny by měly být scvrklé a listy úplně hnědé. V tomto stadiu je česnek připravený ke skladování, stačí ho jen pro samotné uskladnění připravit. Je potřeba zakrátit kořeny i suché listy, odstranit nečistoty, můžete oloupat pár vrstev obalu paličky, ale dbejte na to, abyste jich neodstranili příliš mnoho. Takto upravený česnek je čistý a připravený k uskladnění. Pokud jste si dali tu práci a nať česneku spletli do copu, nic nezkracujte, snad jen můžete zakrátit zaschlé kořeny a odstranit přebytečné nečistoty, ale česnek můžete nechat spletený až do samotné spotřeby.
V naší poradně s názvem MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Metela.
Dobrý den,četl s,že česnek není moc vhodný při dně,ale nevím jak je to s medvědím česnekem,kolik obsahuje purinu a jestli je vhodný,prý je výborný antioxydant,děkuji za odp..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někteří zastánci česneku prohlašují, že česnek pomáhá léčit artritidu a dnu, ale není k dispozici žádný vědecký důkaz, který by dokazoval tato tvrzení. Třebaže česnek nemusí skutečně léčit dnu, tak určitě nebude zhoršovat tento stav. Není známo, že česnek způsobuje zánět, který je primárním viníkem komplikací těch, kteří trpí artritidou a jejími různými formami, jako je dna. A jak je to s puriny? 100 gramů česneku obsahuje 17 miligramů purinů. Česnek tedy patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a vzhledem k tomu, že česnek používáme k dochucení pokrmu a zkontumuje se jen malé množství, tak jeho použití nijak neovlivňuje průběh dny. S medvědím česnekem je to podobné. Bez obav ho použijte, i když se léčíte se dnou.
Přítomnost blech v bytě je velmi problematická a jejich likvidace není ani jednoduchá, ani rychlá. Na vině je životní cyklus blech. Rozšířené jsou celosvětově a je jich více než 2 000 druhů. V Česku jich žije ale jen asi 90 druhů. Většina druhů blech žije skoro po celý život na svém hostiteli. Tyto blechy sice nepříliš rády hostitele mění, ale jsou toho schopny. Není tedy pravda, že na člověka nejdou. Další druhy blech prožijí většinu života mimo hostitele a chodí se jen napít jeho krve. Těmto druhům je pak úplně jedno, jestli se napijí ze psa, kočky, nebo člověka.
I když je fakt, že se blechám daří lépe ve zvířecím kožichu než na lidské kůži, tomu, aby nás kously, se většinou neubráníme. Zvlášť pokud jsme zanedbali blechy na psovi nebo kočce. Na nich se totiž blechy živí i množí a kladou vajíčka. Ta jsou veliká asi jen půl milimetru a ze zvířecí srsti jich velká část postupně opadá na podlahu nebo do zvířecích pelechů.
Blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz velký cca 3,5 mm řádu Aphaniptera, který se živí krví teplomilných živočichů, tedy i člověka. Zvířata, která jsou blechami napadená, jich mohou mít na sobě až tisíce. Přestože se blechy živí výhradně krví, mohou být několik týdnů bez potravy mimo tělo hostitele. Jejich zploštělé tělo pokryté trny, které směřují dozadu, jim umožňuje výborný pohyb v srsti zvířat. Hostitele opouštějí tehdy, když se chystají naklást vajíčka do různých úkrytů – prasklin v podlaze, skulin a podobně. Vajíčka kladou i dále do srsti hostitele, kde se však neudrží a dostávají se dále do okolí. Obyčejně za dva týdny se z vajíček líhnou larvy (cca 0,5 cm). Jsou to bílí tvorové bez nohou, takže připomínají červi. Živí se organickým odpadem a krví v zaschlém trusu dospělých blech. Při normálních podmínkách trvá stadium larvy 2 až 4 týdny, výjimečně může trvat i několik měsíců. Následně se larva zapřede do hedvábného zámotku, který se pokryje prachem, takže najít jej není nic snadného. Stadium kukly trvá také přibližně 2 až 4 týdny.
Po kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve, proto také kousnutí od blechy svědí. Blecha je velmi obtížný parazit, ale kromě toho může přenášet i řadu nemocí, některé z nich jsou velmi závažné, například mor, endemický tyfus a lymskou boreliózu. Dále bývá blecha takzvaným mezičlánkem (přenašečem) tasemnice.
Není dobré proto výskyt blech – i když nám to může připadat jakkoliv banální – podcenit. Chytit blechu je téměř nadlidský úkon, dokáže skočit až na vzdálenost 30 cm a do výšky 20 cm, což je vzhledem k její velikosti úctyhodné. Když už se vám podaří blechu chytit (me
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají přes 5 cm v průměru. Tužší dužnina krémové barvy je šťavnatá, příjemně sladká, velmi chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Zde můžete vidět, jak vypadá Gauota.
Kuban Delight patří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy blumy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou a pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízejí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Kuban Delight.
Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Diamond.
Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Zde můžete vidět, jak vypadá Angeleno.
Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé velké plody tmavě modré až černé barvy a kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízejí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Gigant.
Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda se hodí k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Amber.
Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější plody sytě modré barvy s tenkou slupkou mají oranžovou, velmi chutnou, středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Zde můžete vidět, jak vypadá Friar.
Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách (snáší až −25 °C). Má středně velké kulaté plody červenozelené barvy s pevnou, zlatavě žlutou a sladkokyselou dužninou. Zde můžete vidět, jak vypadá Superior.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Po cirka dvoudenním sušení česneku na sluníčku odstraňte jemně zbytky zeminy (česneky o sebe neoklepávejte, aby se nekazily) a listy spleťte v cop (nebo postačí svázat do kytek). Pak česneky uložte pod přístřeškem, dokud se cibule zcela neusuší. Usušené svazky zavěste na suchém, chladném, ale bezmrazém místě, a nejlépe tak, aby měl kořenovou část nahoře česnek vám tak vydrží po celou zimu a nemá tendenci začít růst. Zároveň bude díky nízké vlhkosti chráněn před plísní.
Častým způsobem skladování menšího množství česneku je umístění do igelitových či papírových sáčků a vložení do lednice. Česnek je na zimu zvyklý, nevadí mu ani mírnější mráz.
Kdo chce, může zkusit skladovat česnek naložený do soli: česnek oloupejte na stroužky a postupně spolu se solí vkládejte do sklenice. Oxidaci pak můžete zabránit tak, že do sklenice přidáte kyselinu citronovou, čímž nenecháte ve sklenici prostor pro vzduch.
Další možnou variantou, jak mít česnek po ruce po celý rok, je usušení česneku na prášek. V této podobě může vydržet dokonce až dva roky. A jak na to? Oloupané stroužky česneku nakrájejte na tenké plátky a rozprostřete je na podložku (nejlépe s malými dírkami, aby zde mohl proudit vzduch). Poté ho nechte sušit 2–5 dní (podle tloušťky plátků). Po důkladném usušení česnek nadrobno nasekejte nebo rozmixujte v mixéru. Hotový prášek nasypte do kořenky nebo do jiné uzavíratelné nádobky.
Zajímavou možností pro uskladnění menšího množství česneku je jeho naložení do oleje. Česnekové stroužky oloupejte a zbavte nečistot, poté je naskládejte do uzavíratelné skleničky a zalijte olivovým olejem. Sklenice je však potřeba uskladnit v ledničce. Při vaření pak jen stačí vytáhnout potřebné množství stroužků, nechat je trochu okapat a následně použít dle potřeby v jakékoliv formě: nakrájený, utřený nebo protlačený přes lis.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Citronový tymián je křížencem tymiánu obecného a mateřídoušky vejčité. Z tohoto křížení vznikly i další kultivary, které se liší zejména barvou listů. Pokud má tymián citronový tradiční zbarvení, je velmi podobný tymiánu obecnému. Má stoupavou, na bázi dřevnatějící, čtyřhrannou lodyhu. Poměrně malé tuhé oválné listy vyrůstají na krátkých řapících a jsou navrchu sytě zelené, zespodu světlé, s okraji lehce podvinutými. Citronový tymián kvete v červnu až červenci drobnými, světle fialovými nebo růžovými pyskatými květy. Vzhledem k tomu, že se jedná o křížence, množí se výhradně vegetativně, tedy zejména řízkováním nebo dělením trsu. Citronový tymián také tvoří keříky a pěstuje se stejně jako tymián obecný.
Jak název napovídá, má tento tymián výrazně citronové aroma i chuť, výborně se tedy hodí k rybímu masu. Vhodný je k drůbeži, mořským plodům, jehněčímu masu, dušené zelenině nebo bramborám. V podstatě jej lze použít do každého receptu, který vyžaduje citronové aroma, a navíc tato bylinka pomáhá strávit těžká a tučná jídla.
Kromě listů je možné konzumovat také květy, které se obvykle kandují a používají ke zdobení různých dezertů. Čerstvé květy je možné přidávat do zeleninových i ovocných salátů.
Citronový tymián můžete skladovat v sáčku v lednici velmi dlouho. Díky svým kožovitým listům podléhá zkáze pomalu, téměř nezahnívá ani nevadne. Pokud však chcete tymián skladovat déle, lze jej také sušit nebo naložit do oleje či octa, což dokonale zachová jeho svěží chuť.
Vůně a chuť citronového tymiánu se sice liší od tymiánu obecného, který je známější a více využívaný, ale obsahové látky v obou druzích jsou velmi podobné. Proto můžete i z citronového tymiánu připravit odvar, který pomáhá při chorobách dýchacího a trávicího ústrojí, při bolestech hlavy a nachlazení. Zevně se dá tato rostlinka používat proti dermatitidě, bradavicím, do ústních vod a past nebo kloktadel. V případě použití citronového tymiánu je čaj dokonce lahodnější než z tymiánu obecného.
Při výběru odrůdy pro pěstování je lépe si nechat poradit, protože ne každá odrůda citronového tymiánu je určena ke konzumaci.
Ve svém příspěvku ČESNEK V SOLI NA USKLADNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Sehnálek.
Někde jsem četl, že je možno česnek naloupat a do sklenice 0,7 l dát 1cm soli, na toto naloupaný česnek ale již nevím, zda vysát vzduch nebo jak dále uskladnit a jak dlouho česnek vydrží. Pokud mi dáte informaci k požadovanému tak předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vyzkoušejte to na malém množství. Použijte k tomu skleničky od Krenexu. U jedné zkuste vysát vzduch a druhé ne. Obě skleničky pak uskladněte v temnu při pokojové teplotě. Podle výsledku testu pak zjistíte, který postup vám vyhovuje. Domnívám se, že sůl vytáhne ze stroužků jejich vlhkost a ty se pak zcvrknou a budou takové gumové.
Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.
Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.
Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.
Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.
Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.
Ve svém příspěvku ČESNEK MEDVĚDÍ - V ČR POUZE JEDEN DRUH! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Pokorný.
Pletete si druhy a poddruhy. Česnek medvědí je na celém území pouze jeden druh s dvěma poddruhy - česnek medvědí ukrajinský roste na Moravě, česnek medvědí pravý v Čechách. Mezi poddruhy jsou jen velmi malé rozdíly, zatímco mezi druhy dost velké..
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).
Ve svém příspěvku PORADNA MALOVÁNÍ V BYTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Špinková.
dobrý den všem ;o)
mám doma plynové topení WAF - okolo topidla se dělají tmavé mastné čmouhy. Neví někdo, jak ošetřit zeď za topidlem? Natřela jsem plochu omyvatelným balakrylem - ale to není to správné řešení ;o). Teď mám čerstvě vymalováno a chtěla bych zabránit očouzené zdi.
Neporadí někdo?
díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Většina bylinek je poměrně nenáročných, nevyžadují příliš mnoho prostoru ani velké květináče. Nezapomeňte, že čím menší nádobu použijete, tím více je potřeba hnojit, v malé sklenici klidně jednou za dva týdny. Menší, ale častější musí být také zálivka, aby neuhnívaly kořínky. Zkuste si připravit květináče třeba ze starých plechovek od čaje, kreativitě se meze nekladou. No a jaké bylinky, tak to už záleží na vás, jaké máte rádi, anebo si můžete vybrat z bylinek, které jsou popsány v tomto článku, například dle náročnosti na pěstování.
Bylinky se dají používat jak čerstvé, tak i sušené. Takže když je nestihnete zpracovat, je možnost je skladovat suché po relativně dlouhou dobu. Bylinky mají široké využití v kuchyni jako koření, přísada do salátů nebo například na pizzu. Jsou však také vhodné do nápojů, například do smoothie nebo koktejlů, což dokazuje velmi oblíbené mojito připravované z máty. Mnoho z nich je také vhodných k přípravě nejrůznějších čajů, zejména pak těch léčivých. Spousta bylinek má totiž nenahraditelné léčivé účinky a jsou hojně využívány nejen v alternativní, ale dnes již i v moderní medicíně. Můžete je ale také pouze usušit a nechat jimi provonět váš byt, dům či šatnu.
Ideálním obdobím pro výsev bylinek je jaro, přičemž je vhodné začít s výsevem co nejdříve, mimo jiné kvůli prodlužování dnů a zvyšujícímu se množství slunečního svitu. Při pěstování bylinek doma se zamyslete zejména nad volbou nádoby a místa. Ať už ale vyberete jakýkoli květináč či truhlík, nejdůležitější jsou samotné bylinky. Pěstitelům se doporučuje kupovat již předpěstované bylinky, ne však ty ze supermarketu, které jsou určeny spíše k okamžité spotřebě. Často jsou vysazeny v nekvalitním pěstebním substrátu a krátce poté, co si je donesete domů, mohou být napadeny plísní. Výpěstky bylinek nakupujte tam, kde je prodávají v dobré kondici a optimálně zalité. Na pěstování bylinek kupte vhodnou zeminu s přídavkem rašeliny. Zemina pro doma pěstované bylinky by měla být dobře propustná a bohatší na živiny než při pěstování na záhonech. Vhodné může být i organické hnojivo pro bylinky, kterým můžete dle potřeby hnojit jednou za 2 týdny. K substrátu přikupte také drobné zahradnické náčiní, při pěstování bylinek využijete zahradnické nůžky, lopatku i sázecí kolík.
Jakmile jsou bylinky zasazeny, je potřeba se o ně dobře starat, přestože nejsou na údržbu zdaleka tak náročné jako ostatní pokojové rostliny. Slunečno mají rády bylinky jako mateřídouška, šalvěj, oregano, rozmarýn či levandule a meduňka. Tyto byliny je tedy vhodné zasít na jaře či přes léto. Stín či polostín je vhodný pro mátu, šťovík, kerblík a libeček. Pok
V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.
Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.
Štěnice patří mezi ploštice. A skutečně jsou ploché natolik, že jsou schopné se ukrýt i v těch nejmenších škvírkách postele, za obrazy nebo v elektrických zásuvkách. Ve dne spí, v noci pijí krev teplokrevným živočichům.
Štěnice si může přivézt kdokoliv odkudkoliv. Domů vám je může zavléct i návštěva. To, že se pohybujete pouze v čistém prostředí a v civilizovaném světě, nehraje roli. Existuje domněnka, že se štěnice po zeměkouli, respektive po rovnoběžkách pohybují v jakýchsi vlnách, které mohou trvat i několik desetiletí. Ve střední Evropě byli tito parazité rozšířeni mezi oběma válkami, nyní se objevují znovu, takže na tom možná něco bude. Stačí, abyste si například z dovolené či služební cesty přivezli v kufru jednu jedinou samičku. Ta dokáže naklást až pět vajíček denně, ze kterých se zhruba po týdnu vylíhnou larvy dospívající asi měsíc až dva. A máte na problém zaděláno. S čistotou příbytku to nemá nic společného, štěnice totiž zajímá výhradně lidská krev, respektive krev teplokrevných živočichů, která je pro ně jediným zdrojem potravy. Štěnice navíc s oblibou migrují, takže neušetří žádnou místnost v bytě. Většinou je nutno počítat i s tím, že se vydají také k sousedům. Proto je velmi obtížné se jich skutečně spolehlivě zbavit a vyžaduje to součinnost všech zúčastněných stran.
Ve dne štěnici nepotkáme, je to noční hmyz. Zato ona si vás v posteli najde spolehlivě. Štěnice se orientují chemotakticky – nejenže cítí vaši tělesnou teplotu, jsou schopny se v prostoru orientovat i podle vydechovaného oxidu uhličitého. Týdny i měsíce se můžete domnívat, že vám zarudlá svědivá místa po těle způsobují komáři. Vzhledem k nočnímu životu štěnic a téměř bezbolestnému bodnutí není důvod, abyste je během spánku nachytali při činu. Nepříjemné je, že bodnutí od štěnice může výrazně svědit, což člověka nutí ke škrábání postiženého místa. Potom není problém, aby se do otevřených ran dostala infekce, a z banálního bodnutí se stane problém. Je popsána řada případů, kdy bodnutí od štěnic lékaři léčili jako ekzém. Už proto, že málokdo má u nás osobní zkušenost s tím, jak bodnutí od štěnice vlastně vypadá. U citlivějších jedinců může bodnutí štěnice vyvolat i otoky či alergii. Jedinou výhodou tohoto parazita je, že by neměl přenášet žádné nemoci. U nás sice parazitují štěnice například i na ptácích, netopýrech nebo holubech, ale zatím skutečně nebylo prokázáno, že bychom se od štěnic měli obávat přenosu chorob. Štěnice se vyznačují i typickým zápachem, ale ten je cítit, jen když je štěnic hodně pohromadě. Objevit můžete i vajíčka, zbytečky kůží po svlékání nebo trus, a to většinou
Ve své asijské domovině dorůstají tyto krásné stromy výšky až 20 metrů, nebo se naopak dle dlouholeté tradice tvarují do miniaturní podoby, tedy jako bonsaje. Mají velmi jemné rozvětvení, malé, svěže zelené, střídavě postavené oválné lístky s vroubkovaným okrajem a drobným řapíkem. Dobře snášejí teplotní rozdíly a respektují sucho i vlhko. Pro svůj zdárný růst ale potřebují dostatek světla. Pro správné pěstování je důležité vědět, odkud k nám byl daný druh jilmu dovezen. Rostliny z teplé jižní Číny a Tchai-wanu jsou pokojové, rostliny ze studeného severu a čínských hor jsou venkovní. Jakou rostlinu máme, poznáme nejlépe na podzim. U venkovních jilmů se všechny listy zbarví do červenohnědé barvy a opadají, u pokojových může část zežloutnout a opadat, ale na koncích jsou stále patrné zelené přírůstky.
Jilm dobře snáší řez, můžete proto tvarovat korunku, zmenšit nebo omezit velikost stromku. Pokud provedete takový úkon s citem v ruce a oku, bude zákrok jen ku prospěchu. Pro takovéto tvarování je nejvhodnější jilm holandský. Ten dobře snáší i hluboký řez. Velmi vhodné jsou však i popisované jilmy čínské. Chcete-li pěstovat jilm v truhlíku, pořiďte si kultivar Hokkaido. S droboučkými listy se uplatní i ve skalce a nadšeni z něj budou i bonsajisté. Má jedinou nevýhodu v tom, že bývá málokdy ke koupi.
Starat se o jilm nedá opravdu žádnou práci a pěstovat ho zvládne i úplný začátečník. Stromy i keřové formy rostou dobře v každé zahradní půdě, na slunci i ve stínu. Pestrolistým kultivarům pochopitelně vyhovuje slunná poloha, v zastínění se nevybarví listy a zůstávají spíše světle zelené.
Dobře kořenící jilmy snesou to, co málokterý strom. Díky bohatému kořenovému systému lze přesazovat i vzrostlé exempláře. Trochu potrápit vás mohou jedině kultivary roubované na jiné podnoži, pak musíte čas od času odstraňovat výhony původního druhu.
Prý již Keltové věřili ve vzácnou léčivou moc jilmů a připravovali ze sušené kůry prášek jako základ léčivých placek na poškozenou pokožku. Ty léčily neuvěřitelně rychle, měly i protizánětlivé účinky. Jilm je také jedním ze stromů keltského horoskopu, který připisuje lidem narozeným v jeho znamení toleranci, smysl pro humor, píli, pohotovost a tvůrčího ducha.
Pod jménem jilm čínský se skrývají různé velmi si podobné dřeviny pocházející z Asie, jejichž domácí klima je subtropické. Všechny mají malé, tuhé, oválné, tmavě zelené listy rostoucí střídavě. Kmen má většinou tmavě šedou barvu a ve vyšším věku bývá více či méně strupovitý. Rostliny jsou vůči mrazu odolné jen v malé míře.
Díky jeho robustnosti a odolnosti můžeme jilm čínský pěstovat celoročně v bytě. Chyby při
Blech se v domácnosti trvale zbavíte především důsledným odblešováním zvířat. Blechy, které se narodí později, se infikují přípravkem ze zvířete a zemřou, nebo se jeho krve nenapijí a zemřou hlady. Celé to trvá přinejmenším týdny, spíše však měsíce.
U blech platí, že je potřeba zlikvidovat všechna vajíčka, jinak se vám nepodaří bleší armádu zcela vymýtit. Stále se budou líhnout další a další jedinci. Hledejte proto výrobky, které si při hubení poradí i s blešími vajíčky a larvami nebo mají minimálně měsíční účinnost. To zajistí, že přípravek zlikviduje také mladé blešky. Zeptejte se u veterináře, v lékárnách nebo v „petshopech“. Než ale vyberete přípravek, důkladně si přečtěte jeho obal. Některé výrobky blechy ničí, jiné je jen odpuzují. Proto by vám obojek, který působí preventivně proti parazitům, příliš nepomohl.
Nešťastní majitelé nejčastěji sázejí na šampon. Ten ale není jediným řešením. Pudr se hodí pro ta zvířata, která se brání použití šamponu. Aplikujte ho pečlivě tak, aby se dostal až na kůži zvířete. Účinek ale vydrží jen po dobu 10 dnů.
Pod názvem spot-on se skrývají léčebné pipety, které se jednoduše aplikují – odlomíte jejich hrot a obsah vymačkáte na psí nebo kočičí kůži v oblasti kohoutku (tedy zhruba dozadu na krk), kde si zvíře přípravek neslízne. Pipety se liší podle zvířete i podle váhové kategorie a vydrží asi měsíc. Kromě klasické pipety seženete i kombinovanou, která odpuzuje blechy, klíšťata a všenky.
Další možností je použití spreje. Aplikujte jej po celém těle zvířete, okolo tlamy a očí raději vetřete do srsti sprej nastříkaný na rukavicích. Dlouhosrstým druhům pročešte kožich, tak aby se přípravek dostal po celé délce chlupů. Mezi nejznámější spreje patří Diffusil, Frontline nebo Biokill. Ty působí i proti klíšťatům, roztočům a jiným ektoparazitům. Dají se použít i na psí pelíšek, kde se určitě také najde spousta blech.
Bohužel šampony nebo pipety spot-on působí jen na dospělé blechy, které sají. Vajíčka a larvy zůstávají v okolí, protože zvíře roznáší blechy všude – na koberce, podložky, pohovky, matrace nebo na ložní prádlo.
Okamžitý efekt má zásah speciální dezinsekční firmy. Ale není to nijak laciné. Jeden zásah v bytě přijde na více než 1 500 korun. Zpravidla je nutné zásah po krátkém čase ještě nejméně jednou opakovat. Pokud je výskyt blech větší, může být zásahů ještě víc. Pokud firmu zavoláte a necháte byt či dům vystříkat insekticidem, zpravidla stačí nechat ho pár hodin zaschnout a přestane být pro lidi i zvířata nebezpečný. U některých postřiků se ale počítá s návratem domů až po 24 hodinách, takže je potřeba si