Technologický postup: Vidličkou rozmačkáme Romadur. Přidáme pomazánkové máslo a řádně promícháme. Základ ochutíme Harrisou nebo paprikovou pastou (pikantní). Podle potřeby pomazánku osolíme. Do pomazánky přidáme jednu menší cibuli, nakrájenou nadrobno. Můžeme ihned mazat na chleba nebo topinky a hojně zapíjet pivem.
Technologický postup: Tyčovým mixérem rozmixujeme změklé máslo s tvarohem, Romadurem a taveným sýrem. Podle chuti přidáme prolisovaný česnek, tímto je pomazánka hotová. Romadurovou pomazánku mažeme na oblíbené pečivo.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
A jak je to se sladkostí hroznů? Kdy začínají sládnout?
Sládnutí hroznů, řečeno slovy laiků, neboli odborně řečeno ukládání sacharidů – je dalším projevem zrání, které začíná také už ve fenofázi zaměkání. V buňkách bobulí, tedy lépe řečeno v moštu, se postupně začínají ukládat sacharidy – především glukóza a fruktóza. Říkáme, že se zvyšuje cukernatost. Cukernatost je specifická vinařská veličina, kterou se posuzuje obsah sacharidů uložených v moštu. Její jednotkou je 1 °NM.
Jak to správně přečteme?
Stupeň normalizovaného moštoměru. Představuje 1 kg sacharidů ve 100 litrech moštu. Podle naměřené cukernatosti hroznů se pak vína zařazují do kategorií a z těch se pak odvíjí cena vín.
Sacharidy se v bobulích ukládají postupně, v některých rychleji, v jiných pomaleji, podle toho, zda jsou na povrchu nebo uvnitř hroznu. A také podle toho, jak jsou jednotlivé hrozny osluněné. A samozřejmě, že jsou velké rozdíly u jednotlivých odrůd – nejen v míře dosažené cukernatosti, ale i v rychlosti dozrávání. Nárůst cukernatosti závisí na řadě faktorů. Především na zatížení keřů, tedy na tom, kolik je na něm hroznů – což jsme mohli korigovat především při řezu. Dále na odrůdě – víme, že jsou odrůdy, které sice mají vyšší produkce hroznů, ale vysoké cukernatosti nikdy nedosáhnou. Odrůdy pozdní většinou mívají vyšší obsah sacharidů v hroznech, ale na jejich tvorbu a ukládání potřebují delší čas. A obecně lze navíc říci, že hladina dosažených cukernatostí u jednotlivých odrůd v daném roce velmi závisí na průběhu počasí v době vegetace. Proto jsou také vína stejných odrůd z různých ročníků odlišná.
Dá se zjednodušeně říci: Horké léto plus teplý podzim rovná se více cukru?
Ano, ovšem zvyšování cukernatosti není jediným projevem zrání. Asi všichni máme zkušenost, že při kousnutí do nezralého jablíčka se nám stáhne pusa kyselostí. A zralé plody už tak zdaleka kyselé nejsou! Proč? Protože se část kyselin rozkládá ještě v plodech na rostlině, tedy v hroznech, pokud ještě visí na keřích. Kyseliny se zkrátka při zrání odbourávají. V hroznech révy se vyskytuje celá řada kyselin, většina z nich jen ve stopovém množství, ale dvě z nich hroznovým moštům vévodí: jsou to kyselina vinná a kyselina jablečná. A právě kyselina jablečná se při dozrávání odbourává. U některých pozdních odrůd vinaři někdy čekají se sklizní (pokud to tedy dovolí počasí) nikoli jen pro nárůst cukernatosti, ale i pro odbourávání kyselin.
V procesu zrání také dochází k tvorbě fenolických a aromatických látek, které budou dotvářet specifickou kvalitu vína, o kterou jde vinařům především. A jak je možné uhádnout, množství těchto látek závisí hlavně na odrůdě. Samozřejmě záleží také na celoroční péči o keře.
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: https://www.youtube.com/res…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.
První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.
Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného obs
V naší poradně s názvem VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dvořáková.
Dobrý den, prosím o radu. Ráda bych získala výpis z katastru nemovitostí podle jména. Můžete mi prosím poradit /polopatě a detailně / jak mám postupovat? Omlouvám se za tuto detailní žádost, ale ať hledám jak hledám, nevím jak postupovat, jak a kam zaplatit apod. Děkuji, a prosím o odpověď na email.Dvořáková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Dobrý den,
katastrální úřady poskytují výstup z katastru nemovitostí - tzv. přehled vlastnictví. Přehledem vlastnictví se rozumí tiskový výstup vytvořený pro zadanou osobu v rámci územní jednotky (tedy i celé ČR), jehož obsahem je výčet katastrálních území s uvedením čísel listů vlastnictví, na kterých má zadaná osoba zapsáno vlastnické nebo jiné věcné právo, případně, že k zadané osobě v katastru žádné takové právo evidováno není. Na přehledu budou uvedena jak jednotlivá katastrální území, tak čísla listů vlastnictví pro každé katastrální území.
Při žádosti se ověřuje totožnost žadatele. Jde to samozřejmě zařídit osobně i poštou či datovou schránkou, jen je při tomto podání třeba vyřešit prokázání totožnosti. Přehled vlastnictví lze získat také prostřednictvím zřízené služby Dálkového přístupu https://www.cuzk.cz/…spx.
Prokázání totožnosti při osobním podání
V případech, kdy je žádost o poskytnutí přehledu vlastnictví nebo údajů ze sbírky listin podána osobně na katastrálním úřadě, bude proto katastrální úřad po žadateli požadovat, aby předložil doklad totožnosti.
Prokázání totožnosti při jiném než osobním podání
V případech, kdy žádost není podána osobně nebo prostřednictvím datové schránky, bude katastrální úřad totožnost žadatele považovat za zjištěnou, pokud žádost bude opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu, úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele.
Z Výše uvedeného vyplývá, že přehled vlastnictví může žádat kdokoliv, kdo prokáže svoji totožnost, není třeba prokazovat právní zájem ani jednat na základě plné moci. Pokud se o přehled vlastnictví žádá osobně, je vyhotoven na místě. Stačí navštívit jakékoli katastrální pracoviště.
Osobu je třeba co nepřesněji identifikovat, nejjednodušeji samozřejmě pomocí rodného čísla. Poplatek za vydání přehledu vlastnictví činí 50 Kč za každou stránku A4 a hradí se buď v pokladně katastrálního pracoviště a nebo na výzvu k zaplacení, kterou katastrální úřad zašle po obdržení žádosti.
Takže pro jednorázovou informaci je nejsnazším řešení osobní návštěva nejbližšího katastrálního pracoviště. Seznam i s adresami najdete zde: https://www.cuzk.cz/Urady/K…
Takže co vše tedy musí být na potřebné úrovni, aby se vinař rozhodl pro sklizeň?
Kromě cukernatosti, jejíž nárůst vinař postupně měří, musí sledovat i další technologické parametry. Tím druhým nejdůležitějším je snižování obsahu organických kyselin, hlavně kyseliny vinné a jablečné. To se totiž děje v bobulích souběžně s nárůstem sacharidů. Vzájemný poměr sacharidů a kyselin je pro každou odrůdu jiný. Odrůdám s kratší vegetační dobou se daří dosáhnout vyrovnanosti poměru těchto látek dříve. Mezi ně patří například Müller Thurgau či většina stolních odrůd. U některých odrůd je třeba odbourávání kyselin pečlivě sledovat, aby se jich neodbouralo více, než je technologicky žádoucí. Pak by totiž mohly kyseliny v hotových vínech chybět a taková vína by nám nechutnala, to mi věřte. Odrůdou, u které kyseliny, jak odborně říkáme „spadávají“ rychle, je například odrůda Muškát moravský, jinak řečeno Mopr. Naopak odrůdám s dlouhou dobou vegetace také dlouho trvá, než se v jejich bobulích obsah kyselin dostatečně sníží. A některým odrůdám se to dokonce v některém roce ani nemusí podařit! Pak mají v bobulích kyselin přes míru a technolog si pak s tím ve sklepě musí umět poradit. Mezi odrůdy s vyšším obsahem kyselin patří například Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené či Sylvánské zelené, z modrých odrůd např. odrůda André. Králem mezi odrůdami z hlediska vysokého obsahu kyselin je Ryzlink rýnský. Ale protože má řadu jiných výborných chuťových vlastností, tak mu milovníci vín vysoké kyseliny rádi odpouštějí.
Takže zralost hroznů záleží na poměru sacharidů a kyselin, dá se to tak říct? A jak se tento poměr zjišťuje?
Pro moštové odrůdy (tedy ty, ze kterých se vyrábí víno), jsou to základní parametry pro určení termínu sklizně. Cukernatost se před sklizní stanovuje ve vinici namátkou pomocí přístroje zvaného refraktometr, který pracuje na principu lomu světla procházejícího moštem. Ovšem, když říkám namátkou, je jasné, že výsledek nemusí být přesný. Proto technologové při převzetí hroznů v lisovně používají moštoměr, což je speciální vinařský hustoměr. Obsah kyselin se stanovuje laboratorně metodou titrace hydroxidem sodným. Aby si malovinaři nemuseli pořizovat domácí laboratoř, jsou pro ně k dostání různá jednoduchá zařízení; ta ale nebývají nejpřesnější. Vysoká přesnost měření obsahu kyselin pro určení termínu sklizně však až tak nutná není. Jsou dokonce vinaři, kterým k posouzení obsahu kyselin stačí změřit pH a určit tak míru kyselosti a zásaditosti, podobně jako pH u půd.
Ještě něco důležitého se v době zrání tvoří?
Pro fenofázi dozrávání je typická tvorba řady aromatických látek, které ovlivňují vůni a chuť vína. Chemikové by potvrdili, že bylo
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Dobrý den, prosím můžete mně poradit jak pěstovat kaly z hlízy v květináči? Nikde přímo toto nemohu na internetu najít .Zasadili jsme s manželem hlízy v dubnu do dvou květináčů, jednu žlutou a jednu oranžovou, žlutá se dere po měsíci na svět, oranžová vůbec.Jsou na parapetu na jižní straně ,doma teplota 21 stupňů, pravidelně rosim , i hnojim 1x týdne, ale nevím jak často zalévat, aby zase neuhnily jak často hnojit, jak velký kvetinac, zda už v těchto začátcích jim svítit když nesvítí slunce, prosím můžete poslat odkaz kde tyto info najdu nebo mně poradit?
Předem tisíceré díky. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Ingredience: 100 g romadúru (40%), 80 g anglické slaniny, 1 kg brambor vařených ve slupce, 1 vejce, sůl, pepř, trocha oleje, trocha mléka.
Postup: Brambory uvaříme ve slupce, necháme trochu zchladnout a oloupeme. Nakrájíme je na plátky, které klademe do vymazané zapékací mísy tak, že střídáme vrstvu brambor s vrstvou slaniny, jež je nakrájená na kousky. Každou vrstvu brambor pokapeme olejem a osolíme. Povrch francouzských brambor posypeme strouhaným romadúrem a dáme péct do trouby. Po 10 minutách brambory zalijeme mlékem, ve kterém jsme rozšlehali vejce se špetkou pepře, a dáme znovu péct. Francouzské brambory pečeme dorůžova.
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Pivo a tenhle pikantně čpavý sýr tvoří nerozlučnou dvojici. Romadur bývá zákuskem sám o sobě. Kromě vychlazeného piva si rozumí také s čerstvým chlebem, máslem a mletou paprikou. Ale výtečný je rovněž v teplé kuchyni, kde většině jídel dodá velice zajímavou chuť.
Technologický postup: Romadur nakrájíme, posypeme kmínem, paprikou, vložíme do sklenice, zalijeme pivem, aby byl sýr potopený, a dáme na okenní parapet (na teplo a světlo) uležet na 3 až 5 dní. Pak Romadur vyndáme na talířek a podáváme s pečivem namazaným máslem a s dobře vychlazeným pivem.
V naší poradně s názvem VYVOJ SLIMÁKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
marně se snažim najit jak vypadá a kde je nejvic kladeno vajičko slimáka a jak vypadá když se z vajička vylihne.Je to štihli hbity červík?Ty totiž mivám pod špaliky dřeva kde slimáky sbirám.Vajička také nevím jak vypadaji,nikdy jsem žádne nenašla.Jsem z nich na mrtvici.Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tady jsou vidět vajíčka slimáků https://www.google.com/sear…
Nejlépe na ně působí roztoči, kteří nalezou do jejich těla a tím je zahubí. Mrtvé slimáky sežerou ti živí i s roztoči a postupně tak vymřou všichni.
Při vrtání do zdiva je nejdůležitější rozhodnout se, budete-li vrtat s příklepem nebo bez příklepu. Do betonu a kamene je potřeba vrtat s příklepem, absolutně nejvhodnější jsou k tomu proto vrtací kladiva. Do cihly se vrtá také s příklepem a je jedno, použijete-li kladivo nebo vrtačku. Problém s příklepem a tvrdostí materiálu pak nastává u porothermu, sádrokartonu, obkladaček a dlaždic, které jsou podobné cihle, ale tažené nebo dírkaté. Je nutné zdůraznit, že vrtačka je opravdu nevhodná pro vrtání betonu. Sice kroutí vrtákem velmi rychle, ale nemá tak silný a pro beton potřebný příklep jako vrtací kladivo. Navíc nepříjemně „mlátí“ s obsluhou. Vrtací kladivo, patent společnosti Bosch, oproti tomu využívá díky pístu uvnitř mechanismu takzvaného aktivního příklepu (vrtačka má pasivní příklep – tlak se generuje díky síle vrtajícího). Kladivo s velkým výkonem a mnohem silnějším úderem než vrtačka tluče do materiálu samo bez námahy toho, kdo ho drží. Kladivo je navíc vybaveno momentovou spojkou, která odpojí vrták od motoru v okamžiku, kdy se zasekne v materiálu.
Vrtáky do zdiva, které mají tvrdokovový břit, se liší kvalitou zpracování a typem stopky, kterou jsou uchyceny ve vrtačce či kladivu. Je tedy důležité zvolit správný vrták podle stavebního materiálu, do kterého budeme vrtat – armovaný beton, beton a kámen, cihlová zeď. Pro vrtačky s klasickým sklíčidlem mají vrtáky válcovou nebo ve výjimečných případech šestihrannou stopku. Do vrtacích kladiv se upínají rychloupínacími sklíčidly SDS-plus, do těžkých kladiv pak SDS-max, do strojů SDS-quick. Tyto vrtáky mají podélné drážky pro vedení a pojištění vrtáku.
Vrtáky do betonu a cihly mají napájenou tvrdokovovou špičku se střechovitě broušeným hrotem. Tento typ vrtáku vrtá tím, že hrotem drtí vrtané zdivo a otáčky jsou pak potřeba jen na odvádění drtě z otvoru. Problémem pro kvalitní vrtáky není ani občasné navrtání armovacích želez. Profesionálové pro vrtání armovaného betonu používají čtyřbřité vrtáky, které jsou sice pomalejší, ale minimalizují riziko zaseknutí v materiálu.
Pro vrtání bez příklepu stavebních hmot, jako je porotherm, sádrokarton nebo obkladačky se používají extrémně tvrdé „multiconstruction“ vrtáky. Vrták má také tvrdokovovou destičku, ale jiný tvar břitu než vrták do betonu. Není určen k příklepovému vrtání s velkým úderem, ale k postupnému odškrabávání materiálu. Při větším výkonu a v tvrdších materiálech se může přehřát a otupit, je proto dobré namáčet břity do nádobky s olejem. „Multiconstruction“ vrták provrtá cokoliv, ideální je také na rámy plastových oken, které se skládají z mnoha různě tvrdých materiálů.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nebude to problém. Až se rakytník rozroste, tak bylinky vysadíte na jiné místo. Společně si nijak nevadí.
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
K výrobě medoviny se zpravidla používá méně kvalitní med, který se dost dobře nehodí pro přímou konzumaci. Na kvalitu medu je však třeba dbát při výrobě nedochucených medovin, ve kterých má chuť a kvalita medu nejdůležitější roli. Druh medu je také zásadní pro výslednou barvu medoviny. Ze světlého lučního medu vznikne světlá medovina, naopak z lesního zas medovina tmavší. Pro částečnou podobnost s výrobou vína se medovině někdy přezdívá medové víno.
Abyste mohli vyrobit medovinu, potřebujete tyto suroviny: kvasinky, živná sůl, koření (skořice, zázvor, koriandr, badyán, hřebíček); a toto vybavení: plastové nádoby pro kvašení, demižony pro dokvašování a zrání, plátno, nálevka, hadička, kvasná zátka, korkové špunty, hrnec.
A jak probíhá výroba medoviny? Příprava zákvasu (rozkvašení kvasinek), příprava medového roztoku (smíchání vody s medem a zákvasem, včetně koření), bouřlivé kvašení, stáčení, dokvašování, zrání, stáčení do lahví.
Technologický postup
Na 100 litrů medoviny přidáme 25 g skořice, 15 g hřebíčku, 15 g zázvoru, 25 g valeriány lékařské, 150 g čerstvé celerové natě, 40 g jalovce, 3 tyčky vanilky, 50 g máty peprné, 75 g šípků, 75 g pomerančové kůry, 125 g chmele. Tyto přísady vložíme do plátěného pytlíku, povaříme v malém množství roztoku, který vlijeme do celé směsi, nebo vložíme sáček do chladného roztoku a necháme vložený po celou dobu kvašení. Ke kvašení použijeme čisté odrůdy kvasinek, namnožené podle přiloženého návodu. Po ukončení kvašení medovinu stočíme a necháme dozrát při snížené teplotě (10–15 °C). Lehké medoviny – čtyřnásobné – dozrávají za rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2–4 roky, těžké a jedenapůlleté zrají 5–10 let.
Měsíc říjen bychom mohli označit jako vinařské žně, viďte? Ptáme se odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové
Vrcholnou fenofází, na kterou vinař čeká s velkými nadějemi, je fenofáze zrání, ke které hrozny plynule pokročily poté, co nastalo zaměkání bobulí. V době zrání dochází v bobulích k řadě změn. Buňky dužniny se zvětšují a jsou naplněné moštem. Letorosty teď už samy o sobě nemají tendenci dále růst, a navíc jsme jim to „zakázali“ při tzv. osečkování, kdy jsme odstranili jejich vrcholy, obsahující růstový hormon auxin. V této době se vznikající asimiláty ukládají zejména v moštu. Především jsou to monosacharidy /jednoduché cukry/ glukóza a fruktóza, jak jsme si už popsali minule. Tato fenofáze probíhá tak dlouho, až hrozny dosáhnou zralosti. Jistě jste si všimli, že bobulky nevyzrávají stejně rychle. Nejlépe se daří těm ve střední části hroznu, kdežto bobulky v dolní části mohou být značně pomalejší. Proto musíme mít dostatečnou trpělivost, nežli si hrozen odstřihneme na stůl, protože ten ne úplně vyzrálý by nám nechutnal. Musíme si tedy počkat na tzv. fyziologickou zralost, která také může být označována za zralost konzumní.
Avšak ten, kdo chce vyrobit své vlastní víno, si musí počkat ještě na tzv. technologickou zralost. Za velmi dobrou úroveň zralosti, která se vyjadřuje stupni normalizovaného moštoměru (což jsem vysvětlila v části věnované měsíci září), se považují hodnoty dosažené cukernatosti okolo 21 °NM u bílých odrůd a 22 °NM u modrých odrůd. Mošty s takovouto cukernatostí již není potřebné doslazovat. Kvasinky z nich vyrobí dostatek alkoholu, takže víno by při dodržování technologických zásad mělo být stabilní. Ovšem technologickou zralost představuje dostatek nejen monosacharidů, ale také dalších, pro výrobu vín stejně důležitých látek.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Sýr Romadur sýraři vyrábějí z mléka o tučnosti 2,6 % a toto mléko se zpracovává na výrobní lince. Výrobní technologický proces začíná o den dříve, kdy je naléváno standardizované mléko do zásobního tanku. Druhý den se napouští do sýrařských van, kde prokysává. Dále se vzniklá sýřenina krájí, míchá, vytužuje a odpouští se syrovátka. Vzniklé sýrové zrno se přečerpá na odkapní pás a následně se formuje do připravených tvořítek. Štosy s tvořítky se zcela automaticky pohybují a v pravidelných intervalech se obracejí na odkapní dráze, kde dochází k odkapu zbývající syrovátky. Druhý den se sýry nasolí v solné lázni, následně se z tvořítek vyklopí na nerezové rošty a odvezou se do zracích sklepů. Ve zracích sklepích zrají nejméně 14 dní a projdou si kvasným, zracím a chladným sklepem. Poté jsou sýry připraveny k balení. Zrací sklepy jsou vybaveny technologií, která při zrání automaticky hlídá parametry, jako je vlhkost, teplota a proudění vzduchu. Veškerá výměna vzduchu ve sklepích probíhá přes filtry. Při zrání sýrů samozřejmě dochází k jejich ošetřování, a to ve čtyřdenním intervalu. Balení sýrů se děje téměř bez dotyku lidské ruky. Obsluha automatu přemístí zralý sýr z nerezového roštu na vstupní dopravník baličky. Dále proces probíhá plně v režii automatických baliček, které mají na začátku zařazeny detektory kovů a na konci automatické popisovací zařízení pro značení data. Takto zabalený sýr je převezen pomocí manipulační techniky do chlazených prostor expedice.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ KALANCHOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Koutná.
Četla jsem, že se dá přesadit i ze semen po odkvětu semen z květů z kalanchoe. Nevím, jak se to dělá. Pokud je to pravda, tak za jak dlouho budu mít výsledek. Chci postup, jak se to dělá. Koutná.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?
Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.
První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.
Hrozny odrůdy Jakubské
Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.
Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.
Jak se to správně čte? Agny?
Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem. Proto jako rodičovské páry byly vybrány odrůdy André, což je také modrá moštová odrůda českého původu (kříženec odrůd Frankovka a Sv
Kde můžeme najít prvopočátky pěstování vinné révy?
Pravděpodobně v Asii, a to konkrétně v oblasti okolo Kaspického moře, někde na území dnešní Gruzie, Arménie či Ázerbájdžánu. Nejstarší nálezy svědčící o zpracování hroznů na víno pocházejí z Turecka, Libanonu a Sýrie. Stáří jejich vzniku je odhadováno na dobu asi před 7 000 až 10 000 lety. Révu také běžně pěstovali Sumerové, Asyřané, Babyloňané, Egypťané. Často bylo její pěstování pod patronací některého z bohů, například v Egyptě bylo zasvěceno bohu Osirisovi.
Jistě už většina z nás slyšela o bakchanáliích, tedy antických slavnostech Řeků, kterými oslavovali boha Dionýsa čili Bakcha, syna nejvyššího boha Dia. Byly to bouřlivé slavnosti, plné všeobecného hýření, sexuální nevázanosti a bohatýrského popíjení vína; to vše pochopitelně k uctívání onoho boha. Řekové víno popíjeli, ale byli také zkušenými pěstiteli révy a výrobci vín. Kromě běžných vín uměli vyrábět i speciality, jako vína kořeněná, ochucovaná bylinami či medem. Zkušenostmi se dopracovali k vědomostem, které bychom mohli označit jako „vinařskou chemii“. Pro sedimentaci kalů, tedy vyčistění vín od kvasnic a pro zrání vína používali amfory, kde se v úzké dolní části kaly dobře usazovaly a zůstávaly zde zhutnělé gravitací i při vylévání vína. Úzké hrdlo na vrcholu amfory zase zabraňovalo přístupu vzduchu, o kterém se už tehdy vědělo, že vínům škodí. Proto se také amfory uzavíraly korkem či dřevěnými kolíky, které se ještě zalévaly smolou nebo sádrou, aby vína byla chráněna před oxidací a také aby nevysychala. Pro převážení vín po jednotlivých řeckých ostrovech bylo potřebné vína konzervovat – k tomu se používala mořská voda. Bylo tedy tehdy běžné, že tato vína byla slaná.
Pěstování révy a pití vína převzali od Řeků Římané, kteří víno zasvětili svému bohu Jupiterovi. Římané se také brzy stali zkušenými pěstiteli i dobrými výrobci vín. A co víc, nevycházeli jen ze zkušenosti, některé pěstitelské zásady byly přímo nařizovány. Byl například vydán zákaz sázet ve vinohradech zastiňující rostliny, jako lísky, olivy aj. (Uvědomili si totiž, že réva je světlomilná, jak jsme si řekli na začátku našeho besedování o révě a vínech.) Narůstající výhony se vyvazovaly k oporám (první opěrné konstrukce, často ve tvaru pergol). Vinice se oplocovaly a byly ustanoveny přísné tresty za krádeže.
Římané, stejně jako Řekové, vína ředili – pití neředěného vína bylo považováno za barbarství. Pití vín byla společenská záležitost; vína se pila na hostinách, požádaných bohatými, společensky vysoce postavenými osobnostmi v jejich palácích. Je zajímavé, že v té době sice existovaly hospody a putyky, a
Hovězí, který se připravuje rychle v pánvi jako steak, se nazývá biftek. Od anglického beef steak, tedy hovězí steak. I když se pod označením biftek někdy rozumí pouze steak z hovězí svíčkové, toho nejjemnějšího a nejdražšího masa, lze ho použít v rozšířeném smyslu na všechno hovězí, které lze zprudka a krátce opéct na pánvi.
Na kvalitní steak potřebujete vyzrálé maso. Po porážce se v mase začnou odehrávat enzymatické rozkladné procesy. Ty mají za následek mnoho věcí, ale především to, že se maso nepřemění na odolnou žvýkačku, až do něj poprvé kousnete, naopak bude perfektně křehké a měkké. U kuřecího nebo třeba vepřového masa tento proces zrání trvá jen jeden nebo dva dny, ale hovězí potřebuje mnohem víc času, aspoň tři týdny. Po celou tu dobu musí ležet v kontrolovaném prostředí s teplotou mezi 0-2 stupni Celsia a zrát. Maso nejen zkřehne, ale také se mu změní barva, přestane být zářivě červené, ztmavne a zhnědne. Toto zbarvení poskytne snadnou vizuální kontrolu při nákupu. Když do vyzrálého masa šťouchnete prstem, bude měkké a tvárné jako máslo a důlek v něm po nějakou dobu zůstane. Na rozdíl od něj červené a nevyzrálé kousky pod tlakem prstu pruží, takže na minutkovou úpravu nejsou vhodné. Jestli se takové maso na něco hodí, tak na delší dušení nebo pečení.
I když v obchodě objevíte správné maso, ještě nemáte vyhráno. Podívejte se také, jak je maso vysoké, tedy silné. Z půlcentimetrového plátku masa nic kromě stupně well done neuděláte. Jestliže toužíte po růžovém prostředku, nebo dokonce po krvavém, logicky musíte pracovat s plátkem o výšce aspoň dva centimetry, aby se nestačil propéct hned v první minutě.
Propečenost můžete otestovat dotykem prstu. Tím, jak se maso postupně propéká směrem dovnitř, začíná tuhnout. Čím je propečenější, tím je tužší.
Návod na test prstem: Spojte bříška palce a ukazováčku levé ruky, vůbec přitom jimi nemusíte tlačit proti sobě. Ukazováčkem pravé ruky se dotkněte toho vybouleného místa pod palcem, které už patří k dlani. Trochu do tohoto svalu šťouchněte - přesně takovou tuhost vykazuje biftek propečený na stupeň rare. Nyní spojte palec a prostředníček a znovu si zatlačte do té baculaté části pod palcem: takto bude steak medium. A konečně spojení prsteníčku a palce nám napoví, jak je tuhý stupeň well done. Zkuste vystřídat prsty rychle za sebou, ať cítíte rozdíl.
Hovězí steak ve třech krocích
Prudké opečení masa v pánvi po obou stranách: Takto vytvoříte na povrchu masa tmavě hnědou, částečně křupavou kůrku. Tím se značně zesílí a zlepší chuť i barva steaku. Cílem však není maso dostat do správného stupně vni
Stále se zabýváme ošetřováním dospělých révových keřů v plodné vinici. Co všechno však musíme vědět a udělat, chceme-li si vinici teprve založit?
To je otázka na nejméně dvě hodiny povídání. Takže si to rozdělíme. Dnes bychom se věnovali spíše přípravným pracím a vlastní výsadbu si necháme zase na jindy.
Ze všeho nejdůležitější je posoudit, zda v místě zamýšlené budoucí vinice jsou podmínky vhodné pro vinnou révu. Pokud tuhle otázku řeší někdo, kdo se stane profesionálním velkoproducentem, má nad sebou bič, který se jmenuje: finanční prostředky. Založit vinici, která by ho v budoucnu měla uživit, je nemalá investice, proto musí být všechno důkladně prověřeno a promyšleno. Z tohoto pohledu jsou na tom zahrádkáři mnohonásobně lépe. Úplně nejjednodušším kritériem vhodnosti pro pěstování révy je srovnání se zdařilým pěstováním meruněk či broskví. Daří se v daném místě tyto dva ovocné druhy pěstovat? Pokud ano, révě se bude dařit také. Avšak návštěvníci těchto webových stránek patrně mají hlubší zájem o pěstování révy a proto se na tuto otázku podíváme podrobněji.
Nejdůležitějších faktorem podle Vašeho přirovnání asi bude dostatek sluníčka.
Samozřejmě, réva je přece teplomilná. Vhodnost dané lokality se posuzuje podle veličiny zvané suma aktivních nebo suma efektivních teplot. Myslím, že nám budou stačit ty aktivní. Pro révu vinnou je aktivním dnem takový den, kdy průměrná denní teplota je vyšší než 10°C. Hodnoty těchto aktivních teplot, tedy průměrných denních teplot (např. 10,2°C, 14,8°C nebo třeba 25,5°C) se sečtou za celý rok a na této sumě pak závisí výběr ranějších nebo pozdnějších odrůd. Pro ty úplně nejranější odrůdy, jako je např. kdysi značně rozšířená odrůda Čabaňská perla, či pro nově povolené Jakubské, je minimální hodnota sumy aktivních teplot 2 200°C. Hodnoty okolo 2 500°C jsou přiměřené pro středně rané odrůdy, jako je například Müller Thurgau nebo Modrý Portugal. A pozdní odrůdy, jako například Ryzlink rýnský, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín červený či Ryzlink vlašský, vyžadují hodnotu sumy aktivních teplot okolo 2 700°C.
Réva je také světlomilná, proto je potřeba ji umístit na sluníčko, rozhodně by neměla být zastíněna stromy. Nejvíce světla potřebuje pochopitelně při dozrávání hroznů, ale také při iniciaci oček, o které jsme mluvili před chvílí.
Možnost pěstování révy je určitě také limitována nadmořskou výškou. Existuje nějaká číselně vyjádřitelná hranice?
No ovšemže. Hranice nadmořské výšky možného pěstování révy úzce souvisí s dalšími klimatickými faktory, např. zda jde o přímořské klima nebo kontinentální. V našich klimatických podmínkách se za bezpečnou pro révu považuje nadmořská výška přibližně do 250 m. Samozřejmě, že se mohou ozva