Magnolia Acuminata má u nás zajímavé označení: magnolie okurková, modrá či okurkový strom. Prohlédněte si, jak tento šácholan vypadá.
Magnolia Acuminata je originální svou velkostí, v ideálních podmínkách vyrůstá až do výšky 25 m. Tyto podmínky jsou ale bohužel jen v Asii, odkud pochází, a v Kanadě v Jižním Ontariu, či na východě Spojených států. Chcete-li magnolii okurkovou pěstovat u nás, budete se s ní muset spokojit jako s pokojovou rostlinou. Budeme-li se bavit o rostlině pěstované v ideálních podmínkách, pak tento strom roste většinou samostatně, ne v hájích či alejích. Pro svou velikost v dospělosti bývá vysazován tak, aby vytvořil požadovaný stín u domů či v parcích. I Magnolia Acuminata kvete, tyto květy však nejsou pro magnolii typické, dočkáte se jich od dubna do června a jde o drobné, nenápadné květy žlutozelené barvy. Většinou se objevují vysoko v korunách stromů a jejich tvar se hodně podobá malé okurce, proto také název magnolie okurková nebo okurkový strom.
I listy Magnolie Acuminata bývají mnohem větší než u většiny druhů magnolií. Jsou dlouhé asi 20 cm a široké 10 cm, hladké na okraji a měkké na spodní straně.
Jak pěstovat Magnolii Acuminata
Vraťme se do našich podmínek a řekněme si, jak si vypěstovat magnolii okurkovou u nás. Jak jsem již uvedla, můžete ji na rozdíl od ostatních magnolií pěstovat jen jako pokojovou rostlinu. Chcete-li pěstovat Magnolii Acuminata hned od semene, je potřeba si semena opatřit a hned pěstovat, neuskladňujte je. Začít s pěstováním můžete v jakémkoliv ročním období. Nejprve si semena promíchejte s pískem a dejte asi na 2 měsíce do lednice, ano čtete správně, tato rostlina potřebuje takzvanou studenou stratifikaci. Po 2 měsících semena vyjměte z lednice a zatlačte asi 1 cm hluboko do zeminy připravené ze smíchaného substrátu pro pokojové rostliny společně s pískem. Umístěte nádobu na světlé a teplé místo. Substrát průběžně zalévejte nejlépe převařenou a vychladlou vodou nebo destilovanou vodou, nepřelévejte ho, jen aby byl stále vlhký. Asi za měsíc byste se mohli dočkat prvních klíčků. Pokud máte více rostlinek, můžete rozsadit – do stejné půdy jako při sázení – a pak už se o rostlinu není potřeba starat dle nějakých zvláštností, jen nezapomínejte na zálivku a snad se vám pěstování vydaří.
Ve svém příspěvku ODRŮDY MAGNOLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Mikeš.
Prosím o radu zda se prodává na našem trhu magnolie dorůstající výšky 2-3 m. Děkuji za odpověď. Někde jsem o takové odrůdě četl a viděl jsem ji na obrázku,ale nemohu ten časopis najít. Děkuji za info .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimír Mikeš.
Prosím o radu o odrůdách magnolií dorůstajících výšky 2 max 3 metrů. Děkuji za info
Magnolia Kobus, česky také šácholan japonský, je původem z Japonska a Koreje. Pro představu, jak Magnolia Kobus vypadá, se podívejte na foto.
I u Magnolie Kobus najdeme nějakou zvláštnost, a to že květy jsou většinou na počátku růžové, a když se rozvinou, mají čistě bílou barvu. Květy mívají pohárovitý tvar o velikosti kolem 10 cm. Tato rostlina opět kvete velice brzy, hned na přelomu března a dubna.
Po květech vyrostou Magnolii Kobus i listy, které mají vejčitý tvar, na konci zašpičatělý, bývají kolem 10 cm veliké, v létě mají tmavě zelenou barvu a na podzim před opadáním ji změní na žlutou.
Odrůda Magnolia Kobus je také často používána k dalšímu křížení a šlechtění nových druhů.
Jak pěstovat Magnolii Kobus
Magnolia Kobus, se řadí mezi vyšší odrůdy magnolií, dosahuje výšky kolem 10 m. Rostlinu většinou tvoří několik kmenů, což je důležitý faktor při volbě umístění keře, abyste nezjistili, že vám v dospělosti stíní v místech, kde se vám to příliš nehodí. Tato rostlina je také plně mrazuvzdorná, odolává teplotám i -34 °C, ale znovu nezapomeňte, že jde o odrůdu s hodně brzkou dobou květu, a pokud to je jen trochu možné, umístěte rostlinu pří výsadbě na kryté místo na jihozápadní až západní straně. Stejně jako většina magnolií upřednostňuje nakyslou, prodyšnou, dobře zavlažovanou půdu. Pokud možno znovu nepřesazujte, abyste si zbytečně neoslabili rostlinu, nezabrzdili její růst či květenství, a co nejméně zastřihujte, vždy myslete na to, že magnolie se zkracují hned po odkvětu.
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cardová Dana.
Dobrý den, mám asi 2metrovou magnolii a potřebovala bych jí přeladit na jiné místo.Nechci ale o ní přijít a tak prosím o radu jak to udělat. Děkuji Cardová Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení magnólie není jednoduché. Přesazuje se na podzim, ale aby to rostlina přežila, tak je zapotřebí začít již na jaře, kdy se vykope kolem rostliny hluboká rýha. Vzdálenost rýhy je 12 cm na každý jeden centimetr průměru kmínku. Máte-li kmínek magnólie tlustý 5 cm, bude vzdálenost rýhy 60 cm kolem dokola. Hloubka rýhy je shodná, také 60 cm. V této době až do přesazení musíte vydatně a často zalévat! Rostlina si během léta vytvoří zátky na přeťatých kořenech a snáze tak snese přemístění. V nové lokalitě umístěte rostlinu stejně, to znamená co bylo na jih, musí být na jih i v novém místě. Na novém místě obložte kořeny organickým kompostem, ne čerstvým hnojem! A přihnojujte až za rok od přesazení. Stále i po přesazení vydatně zalévejte. Rostlina se bude zapamatovávat dlouho a nejspíše rok nepokvete.
Magnolia Susan, můžete ji také znát pod českým názvem šácholan Susan, byla vyšlechtěna stejně jako magnolie Betty ve 20. století v USA, a to několikerým křížením stejných odrůd jako magnolie Betty, tedy magnolie Liliflora a magnolie Stellata. Snad právě proto toho mají oba druhy tolik společného. Ani teď si nenechte uniknout fotografie zachycující krásu tohoto kultivaru.
Každá magnolie je něčím typická, a co že vás zaujme jako první u magnolie Susan? Určitě je to její jedinečná červená, někdy tmavě růžová barva na povrchu květů tulipánového tvaru, uvnitř je květ jen o pár odstínů světlejší. U květů této magnolie se asi nedočkáte, aby se úplně otevřely, jako to bývá u ostatních magnolii. Jak jsem již uvedla, Magnolia Susan je hodně podobná kultivaru Magnolia Betty, kvete rovněž až na konci dubna či v květnu, čímž klesá riziko umrznutí narašených květů.
Už vás asi ani nepřekvapí, že rovněž u Magnolie Susan se listů dočkáte teprve po odkvětu a že sytě zelené listy vydrží až do podzimu.
Jak pěstovat Magnolii Susan
Magnolia Susan je středně vysoký až vysoký keř, dosahuje výšky kolem 1,5 až 3 metrů a šíře 1 až 2 metry, takže i když se opět nejedná o největší z druhů magnolií, přesto potřebuje mít svůj prostor. Znovu si místo pro zasazení vyberte důkladně, protože ani Magnolie Susan nemá ráda přesazování. Nejlepší je, aby své stanoviště nemusela nikdy měnit. Ani s prostřiháváním to nepřehánějte, není potřeba, jen to opravdu nutné a hned po odkvetení.
Magnolii Susan vyberte slunné až polostinné místo, nejlépe s kyselejší, ale dobře propustnou půdou a myslete na pravidelnou zálivku, za kterou vás tato magnolie odmění krásnými rudými květy a sytě zelenými listy.
Magnolia Betty, českým názvem šácholan Betty, byla vyšlechtěna v USA, a to ve 20. století křížením magnolie Liliflora a magnolie Stellata. O tom, zda bude slušet vaší zahradě, se můžete přesvědčit na těchto fotografiích.
Magnolia Betty nepatří svou velikostí mezi největší, ale je charakteristická především svou překrásnou citrusovou vůní – bravurně převálcuje všechny ostatní magnolie, o kterých se tedy nedá říci, že by nevoněly, ale tato síla je opravdu veliká. Květy se u magnolie Betty začínají objevovat koncem dubna, což je o něco později než u ostatních druhů, ale v naší republice, respektive v našich klimatických podmínkách, jde spíše o přednost, protože se nemusíte tolik obávat, že by vám květy zmrzly. Květy této magnolie mají na povrchu růžovou až purpurovou barvu, vnitřní plátky jsou bílé.
Stejně jako u magnolie Soulangenovy se u magnolie Betty dočkáte nejdříve květů a až po odkvetení vyrazí lístky, které budou mít jasně zelenou barvu po celou dobu, než na podzim opadají. Může se stát, že budou mít v letním období lehce načervenalý nádech, ale to není u magnolie Betty pravidlem.
Jak pěstovat Magnolii Betty
Pokud si zakoupíte tento kultivar, myslete na to, že až budete vybírat místo vhodné pro zasazení, nesmíte mimo jiné zapomenout na to, že i když se nejedná o největší magnolii, přesto tento keř dosahuje výšky kolem 2 až 3 metrů a šíře 1 až 2 metry. Abyste za několik let nezjistili, že magnolie už nemá kam růst, protože tato rostlina opravdu nemá ráda přesazování. Pokud to přeci jen bude nutné, buďte hodně opatrní a počítejte s tím, že se z toho bude i 2 roky vzpamatovávat. Ani s prořezáváním si nemusíte dělat těžkou hlavu, pokud tedy nechcete upravovat tvar tak, aby se vám více líbil, pak prořez provádějte hned po odkvětu.
Magnolii Betta vyhovuje slunné až polostinné místo, lehká a dobře propustná půda. Opět nezapomínejte na zálivku, pravděpodobně vám rostlina neuschne, ale její vzhled nebude působit tak svěže a krásně, jak by tomu mělo v optimálním případě být. Pokud bude mírná zima, málo dešťů či sněhu, zalévejte magnolii i v zimě.
Ve svém příspěvku MAGNÓLIE SUNSATION se k tomuto tématu vyjádřil uživatel , věra.
Dobrý den můžete mi poradit Chtěla bych přesadit magnólií začínám mít Poupata Mohu to do konce dubna přesadit nebo až na podzim, ,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Slyšela jsem, že magnolie po přesazení zajde. My ji máme přes 20 let na jednom místě, jen ji zkracujeme dlouhé výhony, ale je to čím dál těžší, protože je vysoká.
Stálezeleným druhům magnólií se daří jen v tropickém pásmu, u nás by nepřežily zimu. Proto se tu dlouhodobě pěstují jen opadavé druhy. A není to nikterak složité. Pro magnólii vybírejte slunná stanoviště, která jsou zároveň chráněná před severním větrem a mrazem. Nesázejte ji poblíž zdí a velkých betonových nebo asfaltových ploch – z nich sálající teplo by ji mohlo výrazně poškodit. Mladým rostlinám nesvědčí ani přímé a ostré slunce. Magnólie vyžadují dobře propustnou mírně kyselou půdu. Vysoký obsah vápníku v půdě může vyvolat tzv. chlorózu – žloutnutí listů (hlavně z jara). Proti ní pomáhá přihnojování organickými hnojivy, která obsahují železo. Magnóliím nesvědčí ani přemokřená půda, kdy kořeny hnijí a rostlina následně odumírá.
Při zasazování berte v úvahu, že se jedná o rozložitý solitér, který potřebuje kolem sebe dostatek prostoru a nesnáší přesazování. Proto je lepší koupit již vzrostlé exempláře. Při výběru dbejte na to, aby kořenový bal nebyl přeschlý. Magnólii vysazujte nejlépe v březnu až dubnu, můžete i začátkem podzimu. Vykopejte jí prostornou jámu, hlínu smíchejte s rašelinou nebo kompostem. Nesázejte ji příliš hluboko. Patří totiž k rostlinám, které koření mělce. Z tohoto důvodu není dobré ji okopávat. Okolí zasazené rostliny pokryjte mulčovací kůrou nebo posekanou trávou. Udrží se tak správná vlhkost a hlavně v létě nebude půda tak rychle vysychat. Čerstvý kompost nebo rašelinu přisypte k magnólii i na podzim – mladé rostliny tak ochráníte před mrazem. To samé můžete zopakovat i na jaře, kdy rostlině dodáte potřebné živiny. Magnólie, pokud možno, nestříhejte. Pouze jestliže chcete vytvarovat keř nebo omezit její vzrůst. Udělejte to ale ihned po odkvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Aby plně vynikla krása magnólie, je dobré zasadit ji, v dostatečné vzdálenosti, před vzrostlé zelené jehličnany např. tisy. Zároveň ji tak ochráníte před nepřízní počasí.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Prořezání kořenů a větví: Pomocí rýče kružte kolem magnólie asi 60 cm od kmene a rýč jemně zařezávejte do půdy. Tato metoda, známá jako prořezávání kořenů, připravuje kořeny na transplantaci a podporuje vývoj nových kořenů. Ořežte také všechny vyčouhlé, odumřelé nebo poškozené větve.
Příprava nového stanoviště: Na novém místě vykopejte díru, která je připravena přijmout strom magnólie, a ujistěte se, že hloubka díry odpovídá aktuální hloubce magnólie v zemi.
Příprava kořenového balu: Kopejte kolem magnólie a vytvořte kolem ní příkop. Jak budete kopat hlouběji, nakloňte lopatu nebo rýč mírně dovnitř, abyste vytvořili kořenový bal. Cílem je udržet kořenový bal neporušený.
Podřezávání: Zasuňte lopatu pod kořenový bal, abyste odřízli případné hlubší kořeny. To uvolní strom magnólie a umožní vám jej zvednout.
Zvedání stromu: S pomocí přítele nebo pomocí kolečka jemně zvedněte magnólii, aby kořenový bal zůstal v bezpečí.
Přesazování: Přesuňte strom magnólie do připravené jámy. Magnólie by měla být umístěna svisle, aby byla ve stejné hloubce jako předtím.
Zásyp: Vyplňte díru zeminou a ujistěte se, že kolem kořenů nejsou žádné vzduchové kapsy. Půdu jemně přitlačte kolem kmene.
Zalévání a mulčování: Jakmile je magnólie na svém novém místě, ujistěte se, že ji dobře zalejete, abyste ji udrželi potřebnou vlhkost. Mulčujte kolem základny, ale s mulčem se držte dál od kmene. To pomůže udržet vlhkost a chránit nové kořeny.
Vytyčování: U vyšších magnólií použijte kůly, které strom podepřou a ochrání před silným větrem.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Magnólie je rozsáhlý rostlinný rod, který zahrnuje okolo dvou set jednotlivých druhů. Jsou to jednak stromy a keře stálezelené, rostoucí v tropickém pásmu, tak opadavé, které jsou mrazuvzdorné a známé z našich zahrad. Barva květů je nejčastěji růžová, růžovo-fialová, růžovo-bílá, vyskytují se ale i druhy vínové, vínově-červené, bílé nebo žluté.
K nejvíce vysazovaným u nás patří Magnolia soulangiana. Tento solitér dorůstá výšky 5-8 m a vytváří rozložitý, bohatě větvený keř. Je proto vhodný do větších zahrad nebo parků. Vyznačuje se hojností růžovobílých květů, které jsou velké (u starších exemplářů jsou až 20 cm široké) a mívají až 18 korunních plátků. Tento strom nakvétá velmi brzy, když je rostlina ještě bez listů. O to více květy vyniknou. Rizikem ale je, že vlivem mrazu mohou namrznout, zhnědnou a opadají. K oblíbeným patří také Magnolia stellata, jejíž květy jsou bílé a svým tvarem připomínají hvězdu. Keř dorůstá výšky maximálně 3 metrů (roste spíše do šíře), je proto vhodný i do menších zahrad. Milovníci tmavších barev jistě ocení vínově kvetoucí Magnolii liliifloru Nigru, která vykvétá až v květnu (nehrozí ji tedy mrazy) nebo jí podobnou Magnolii rusticu Rubru, jejíž květy vypadají jako baculatý vínovo-fialový tulipán nebo Magnólii genii.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přesazování magnólie, jako každý zahradní úkol, přináší řadu možných problémů.
Uvědomění si těchto potenciálních problémů vám může pomoci je předvídat a přijmout opatření, abyste zajistili nejlepší šanci na přežití vaší magnólie.
Pojďme prozkoumat některé z nejčastějších problémů, kterým může člověk čelit během a po přesazování magnólie.
Šok po přesazení magnólie
Transplantační šok je běžný problém při přesazování magnólií. Toto je období, kdy rostlina může vykazovat známky úzkosti kvůli náhlé změně prostředí.
Symptomy: Keř magnólie může vykazovat zvadlé květy nebo listy, změnu barvy a sníženou rychlost růstu.
Prevence: Zajistěte, aby kořenový bal zůstal během procesu přesazování vlhký. Omezte dobu, po kterou jsou kořeny magnólie vystaveny vzduchu, a zajistěte, aby měly dobrý kontakt s půdou na novém místě.
Záchrana: Zalévejte ji dobře a pravidelně, udržujte půdu kolem kořenů vlhkou, ale ne podmáčenou. Může také pomoci zastínění baldachýnem, pokud je keř po přesazení vystaven extrémnímu slunečnímu záření.
Nadměrné poškození kořene
Kořenový systém magnólie je velmi citlivý. Poškození během procesu přesazení může vážně ovlivnit zdraví rostliny.
Symptomy: Keř magnólie s nadměrným poškozením kořenů může mít zakrnělý růst, vykazovat hnědnoucí listy nebo dokonce ve vážných případech vykazovat známky odumírání.
Prevence: Prořezání kořenů předem pomocí ostrého rýče může pomoci předejít těmto problémům. S kořenovým balem zacházejte vždy opatrně. Použití pytloviny k obalení kořenového balu jej také může chránit před poškozením.
Záchrana: Pravidelně kontrolujte úroveň vlhkosti v půdě a ujistěte se, že magnólii dostatečně zaléváte. Podpořte růst nových kořenů poskytnutím správných půdních podmínek a případně použitím přípravků na podporu růstu kořenů.
Přesazená magnolie se kýve
Jakmile se magnólie přesadí, nebude mít plně vytvořený kořenový systém, který by ji ukotvil. Díky tomu je náchylná k vyvrácení silným větrem.
Varovné signály: Nakloněný keř, který se snadno pohne, když se ho dotknete.
Prevence: Kotevní kůly budou pro magnólii potřebnou podporou. Ujistěte se, že kůly jsou umístěny mimo kmen a nepoškozují kořeny. K zajištění keře bez poškození kůry použijte motouzy nebo měkké vázací prostředky.
Záchrana: Pokud se magnólie převrhne, budete ji muset co nejdříve znovu zasadit. Vykopejte novou jámu, ujistěte se, že kořenový bal je neporušený, a poskytněte dostatečnou oporu, aby se to neopakovalo.
Než začnete vykopávat svůj keř magnólie, je nezbytné věnovat čas pečlivému plánování.
Zkontrolujte keř
Zkontrolujte velikost keře. Mladé magnólie, zvláště ty menší než 3 metry, se přemísťují snadněji než starší a větší.
Projděte se kolem stromu a prozkoumejte kořeny magnólie, které jsou viditelné, a uvědomte si, že čím rozsáhlejší je kořenový systém, tím náročnější je proces přesazení.
Vyberte nové umístění
Když zvažujete, kam magnólii přesadit, ujistěte se, že místo je vhodné pro její růst.
Mělo by nabízet dostatek prostoru od kmene pro šíření kořenů. Nové místo by také mělo mít dobře propustnou půdu a mělo by mít dostatek slunečního světla.
Připravte si výsadbovou jámu
Když se rozhodnete přesadit magnólii, je pro přežití stromu zásadní zajistit, aby bylo nové místo předem dobře připraveno.
Magnólie mají citlivý kořenový systém a proto vytvoření ideálního prostředí pro tyto kořeny dá vašemu keři nejlepší šanci na přežití.
Zde je několik podrobných kroků a tipů, jak připravit výsadbovou jámu:
Vyhodnoťte půdu Začněte posouzením půdy na novém místě. Magnolie preferují mírně kyselou, vlhkou a dobře propustnou půdu. Pokud je zahradní půda příliš jílovitá nebo písčitá, možná ji budete muset upravit. Začlenění organické hmoty může pomoci zlepšit její texturu a obsah živin. Jednoduchý test pH vám může říci, zda potřebujete upravit kyselost nebo zásaditost půdy.
Vykopejte díru Až budete připraveni jámu vykopat, použijte zahradní lopatu nebo ostrý rýč. Rozhodující je velikost jámy. Měl by být alespoň dvakrát širší než je kořenový bal magnólie, aby měly kořeny dostatek prostoru pro šíření a růst. Pokud jde o hloubku, jáma by měla být jen o něco hlubší, než je výška kořenového balu. To zajišťuje, že magnólie bude sedět na správné úrovni a nezapadne příliš hluboko nebo nesedí příliš vysoko.
Změřte kořenový bal rostliny Před kopáním jámy je dobré změřit kořenový bal magnólie. Díky tomu budete mít jasnou představu o tom, jak velká musí být výsadbová jáma. Svinovací metr vám může pomoci přesně změřit průměr a výšku.
Zalévání díry Před umístěním magnólie do nové díry ji naplňte vodou. Tento krok je klíčový, protože zajišťuje, že půda kolem kořenů je vlhká, což pomáhá kořenům usadit se rychleji. Ujistěte se, že ji opravdu dobře prolejete, aby voda mohla prosakovat hluboko do země.
Připravte si potřebné nástroje a materiály Vybavte se správnými nástroji. Budete potřebovat ostrý rýč nebo lopatu na kopání, pytlovinu na zabalení kořenového balu, motouz na zajištění pytloviny a kolečko na přepravu magnólie. Mít po svém boku pomocníka je také dobrý nápad.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kanadské borůvky jsou oboupohlavné, takže u nich nejsou samci ani samice. Důležité je vědět jaký druh máte, protože některé druhy jsou samosprašné nebo jen částečně samosprašné, popřípadě i cizosprašné. Podle druhu borůvek teprve poznáte, jestli je třeba přikoupit ještě další rostlinu. Pokud má kanadské borůvky sousedka, tak stačí i ta její rostlina, není-li na kilometry daleko.
Magnolia Soulangeana je nejoblíbenější a nejčastěji pěstovaná magnolie u nás. Česky se jmenuje šácholan Soulangenův nebo také magnolie Soulangenova. Byla vyšlechtěna z magnolie Liliflora a magnolie Denudata, a to v 19. století ve Francii. Prohlédněte si fotografie tohoto kultivaru.
A proč je Magnolia Soulangeana velmi oblíbeným keřem? Především pro její krásné a velmi voňavé květy. Prvních květů se dočkáte asi 6 až 8 let po vysazení, pak už její kvetení bude pravidelné. Pokvete vám hned na jaře asi od poloviny dubna, a to ještě před olistěním. Květy mají z vnější strany krásně růžovou barvu, uvnitř jsou sněhově bílé, okvětní lístky mají oválný tvar a jsou střechovitě uspořádány.
Jen co Magnolia Soulangeana odkvete, začnou se na keři objevovat první lístky sytě zelené barvy, které se postupně rozšiřují a dorůstají do délky kolem 10 centimetrů. Vrchní strana těchto lístků je hladká, zatímco rubová strana je chlupatá.
Jak pěstovat Magnolii Soulangeana
Magnolia Soulangeana má ráda slunné až polostinné místo. Nepotěšíte ji však určitě tím, že ji vystavíte častému větru. Vzhledem k tomu, že kvete v hodně brzkých měsících, kdy ještě teploty klesají pod nulu, nechcete-li mít květy omrzlé, zvolte stanoviště alespoň trochu chráněné, ale na druhou stranu, bude-li to moc teplé místo, vyraší květy příliš brzy a zmrznou dřív, než stačí rozkvést. Při výsadbě také pozor na to, že vám z malého keře vyroste dvou- až čtyřmetrový strom, takže jej zasaďte tak, aby měl dostatek místa na rozrůstání. Magnolii můžete a nemusíte zastřihovat, chcete-li upravit do požadovaného tvaru, proveďte to nejlépe hned po odkvětu.
U magnolie byste neměli zapomínat na zalévání, nemá ráda přeschnutí, a to ani v zimním období, proto nebude-li mrznout ani sněžit, je dobré si na ni jednou za čas vzpomenout a trochu vody jí dopřát.
Přesazení magnólie může být výzvou i pro toho nejzkušenějšího zahradníka. Při správném plánování, správných nástrojích a pečlivém provedení se však vaší magnólii bude na novém místě dařit.
Pamatujte, že trpělivost je klíčová a váš keř magnólie se brzy usadí ve svém novém domově a znovu dodá krásu vašemu dvorku.
Klíčové věci
Nejlepší doba pro přesazení magnólie je v období vegetačního klidu na začátku jara.
Nezbytná je správná příprava včetně výběru vhodného nového místa a příprava výsadbové jámy předem.
Použití správných nástrojů a pečlivé dodržování kroků může zajistit úspěšnou transplantaci magnólie.
Následná péče je zásadní, aby pomohla magnólii přizpůsobit se a prospívat v novém prostředí.
Ve svém příspěvku BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.
Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.
Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.
Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.
Pěstování rakytníku na stinném místě
Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevová.
Dobrý den ,dnes jsem si koupila v Lidlu bilou Camelii japonica NOBILISSIMA můžu ji vysadit do zahrady kolínský okres u Kouřimi 4km.Nebo ji mužu přesadit do většího květináče a nechat ji venku v polostínu ze začátku jen ve stínu .Zemina jako na rododendrony stačí.Jak zalévat z vrchu nebo i do podmisky?Díky za odpévěď Vlasta V. ..kdy přihnojovat?
Magnolia Stellata, česky také šácholan hvězdokvětý, pochází z Japonska, konkrétně z ostrova Honšú. Myslím, že i Magnolia Stellata se vám bude líbit, prohlédněte si foto.
Zajímá vás, čím že je Magnolia Stellata charakteristická? Určitě jsou to její bílé květy hvězdicového tvaru, které se začínají objevovat opravdu velice brzy, a to už na přelomu března a dubna, tím je ale také tato magnolie bohužel velice náchylná na zmrznutí. Jen co magnolie hvězdokvětá vykvete, zaujmou vás nádherné květy nejen svým vzhledem, ale také svou vůní, protože tato odrůda patří mezi ty nejaromatičtější.
Rovněž Magnolia Stellata bude mít květy ještě na holých větvičkách, až vyraší listy, budou mít barvu spíše matně zelenou a budou oválného tvaru, asi 10 cm veliké.
Často se Magnolia Stellata využívá k dalšímu šlechtění nových druhů.
Jak pěstovat Magnolii Stellata
Magnolia Stellata se řadí mezi menší magnolie, a to pro svou výšku do 2 metrů. Do šířky se však větví mnohem víc. Vzhledem k tomu, že kvete opravdu velice brzy, hned jako jedna z prvních, je potřeba nevysazovat ji na volné prostranství, kde klesají teploty hodně hluboko. Nejlépe volte jihozápadní až západní stranu, aby vás mráz nepříjemně nepřekvapil v době kvetení. Keř pokud možno nepřesazujte a nezastřihávejte, pokud chcete upravit tvar, proveďte to hned po odkvetení, a pokud možno co nejméně.
Stejně jako ostatní magnolie má Magnolia Stellata ráda slunce, proto by stanoviště mělo být slunné či polostinné. Půdu zvolte kvalitní, dobře propustnou, spíše kyselejší a rostlinu pravidelně zalévejte.
Magnólie Soulangeova (Magnolia soulangeana) je střední keř až malý strom dorůstající do pětimetrové výšky. Růžové květy se vyvíjejí již před vyrašením listů (tedy v dubnu a květnu), jsou velké, vzpřímené a téměř 10 cm dlouhé. Opadavé listy jsou jasně zelené, kožovité, eliptické, střídavé. Magnólie vyžaduje slunné a chráněné stanoviště. Půda by měla být slabě kyselá až neutrální, nevápnitá, humózní, hlinitá, kyprá a mírně vlhká, ale zároveň i propustná. Před zasazením keře je dobré vylepšit zeminu přídavkem rašeliny nebo kompostu a rostlinu poté obsypat mulčovací kůrou nebo suchým listím, aby se udržela přiměřená vlhkost půdy. Magnólii vysaďte brzy na jaře (březen až duben), případně na podzim před prvními mrazíky. V našich podmínkách je tato magnólie mrazuvzdorná a obvykle dobře snáší i městské ovzduší. Pěstuje se v několika kultivarech, které se liší především odstínem květů a dobou květu.