JAK ZAŠTIPOVAT ANGLICKÝ MUŠKÁT a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Jak si počínat v září, abychom měli co nejlepší úrodu vinné révy, na to se ptáme odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové.
Nejlepší odrůdy pro malé pěstitele
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Muškáty neboli pelargonie patří k nejoblíbenějším balkonovým rostlinám. Jejich obliba je dána vysokou odolností vůči slunci, větru i dešti, škůdcům i chorobám. Nelze zapomenout ani na jejich krásné květy, jež mají různé barvy (od bílé přes růžovou a červenou až po fialovou) a různé tvary (od jednoduchých po plnokvěté). Na trhu existuje mnoho druhů muškátů: převislé, vzpřímené, anglické, velkokvěté, vonící...
Muškáty se hodí především do okrasných nádob a truhlíků na balkony, okenní parapety a podobně. Vyhovuje jim slunné a teplé místo. Jestliže budou během dne v částečném polostínu, neuškodí jim to, umístíte-li je však do trvalého stínu, nikdy se nedočkáte truhlíků plných nádherných květů. Muškáty se potáhnou za světlem a budou chudé a nevzhledné. Proto jim najděte slunné místo hned na začátku pěstování. Nemusíte se obávat větru ani deště, muškát je velmi odolný. Snad jen prudší déšť by mohl poničit květy, ale na jejich místě záhy vyrostou květy nové, tudíž se nemusíte ničeho obávat.
Až si budete muškáty kupovat, kupte s nimi rovnou i zeminu určenou k jejich pěstování. Zabráníte tak tomu, že zemina vámi připravená bude příliš přehnojená, v důsledku čehož muškáty sice porostou velkou rychlostí, ale nebudou mít tu správnou hustotu, budou slabé a vytažené. Nebo naopak v zemině bude výživy málo a muškáty zůstanou zakrnělé (v málo prohnojené zemině však muškáty pokvetou). Jestliže jste se přesto rozhodli připravit zeminu sami, vezměte v potaz, že muškáty potřebují dobře propustnou půdu obohacenou živinami. Takovou půdu připravíte smícháním zeminy s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Aby byly vaše truhlíky opravdu hezké a bohaté, umístěte do truhlíku dlouhého 50 až 60 cm alespoň 5 rostlin.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou to nemusíte přehánět, muškáty si totiž umí rozvrhnout zálivku do několika dní. Rostlina ocení spíše půdu sušší, proto ji nepřelévejte. Zálivka by měla být pravidelná a přiměřená venkovním teplotám.
Stejně jako se zálivkou to u muškátů nemusíte přehánět ani s hnojením: stačí hnojit (hnojivem určeným pro muškáty) jedenkrát za měsíc. Když budete hnojit častěji, květy budou pravděpodobně zastíněny přerostlými a bohatými listy. Mějte na paměti, že muškát představuje opravdu nenáročnou rostlinu, pro kterou je nejdůležitější správně zvolené místo.
Přezimování
Muškáty se řadí mezi trvalky, proto pokud máte možnost je skladovat (zejména vhodné místo), nemusíte je každý rok vyhazovat a na jaře pak shánět nové rostliny. Muškáty musíte umístit do místnosti, kde je dostatek světla a kde nemrzne (ideální teplota by se měla pohybovat od 5
Se zálivkou to nemusíte přehánět, muškát si umí dobře rozvrhnout zálivku na několik dní. Spíše než přelitou, či dokonce stále stojatou vodu určitě muškát ocení půdu sušší, jak jsem již psala, vystačí si opravdu s málem. Zálivka by měla být pravidelná a přiměřená venkovním teplotám.
Stejně jako se zálivkou to u muškátů nemusíte přehánět ani s hnojením, postačí jedenkrát za měsíc dodat hnojivo určené přímo pro muškáty. Když budete hnojit častěji, dočkáte se spíše toho, že vám květy zastíní přerostlé, bohaté listy, než větších, bohatších a krásnějších květů. Myslete na to, že muškát je opravdu nenáročná rostlina, pro kterou je úplně nejdůležitější správně zvolené místo.
"Americký muškát" je neformální označení pro pelargonii páskovou (Pelargonium zonale), která je oblíbenou balkónovou rostlinou.
Pelargonium zonale, běžně známé jako vzpřímené muškáty, je oblíbená kvetoucí rostlina známá svými zářivými květy a dekorativními listy. Je to relativně nenáročná rostlina na pěstování, které se daří v dobře propustné půdě, na plném slunci a v teplých teplotách. Pro zajištění zdravého růstu ji pravidelně zalévejte, zejména během vegetačního období, a během období květu hnojte. Zaštipování a odstraňování odkvetlých květů podpoří další květy.
Na jaře nebo začátkem léta zaštípněte špičky výhonků, abyste podpořili keřovitější růst.
Ve svém příspěvku MUŠKÁT CITRONOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Mam muškat citronovy jedtli chcete dodám
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
paní Marcelo--děkuji za odpověď.určitě chci a koupím. Prosím můžete mi napsat do emailu odkud jste a za kolik prodáte sazeničky?předem moc děkuji Jitka vasicova.j@seznam.cz
Pokud umístíte muškáty do dormance k přezimování, nejlepší čas na jejich prořezávání je brzy na jaře (v březnu). Odstraňte všechny mrtvé a hnědé listy z rostliny pelargónie. Dále odřízněte všechny nezdravé stonky. Zdravé stonky pelargónie budou pevné, pokud je jemně zmáčknete. Pokud byste chtěli muškát méně dřevnatý a nohatý, zkraťte muškát o jednu třetinu a zaměřte se na stonky, které začaly dřevnatět.
Muškáty sřízněte, když je mírné počasí. Extrémní teplo nebo chlad může rostlinu stresovat, proto si pro stříhání vyberte mírný den. Ideální je časné ráno, protože rostlina je hydratovaná a slunce není příliš ostré. Berte to jako plánování operace pro vašeho zeleného přítele – načasování je stejně důležité jako samotný zákrok.
Ve svém příspěvku MUŠKÁT CITRONOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Prosím, nemohu nikde sehnat muškát citronový.Dostala jsem ho od maminky, ta už tu není . Muškát jsem měla 6 let a teď jsem udělala chybu a přesadila ho. No a on mi odešel. Nevím kde jsem udělala chybu. Přesazovala jsem ho podle pokynů na internetu. Je to krásný muškát a nádherně voní.
Díky za pomoc Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Prosím, toužím mít citronový muškát. Může mi někdo darovat 2---3 sazeničky? nebo levně prodat? Jsem z Ostravy. Prosím o nabídky :-)
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Svíčková na smetaně s knedlíkem – na menu určeném pro anglicky mluvící zákazníky ji (ideálně) najdeme pod názvem „Roast sirloin in sour cream sauce with dumplings“. Svíčková na smetaně je postavena na stejnojmenném pečeném druhu masa (roast sirloin), ale může být použito i jiné maso v omáčce z dušené mrkve (stewed carrot), celeru (celeriac), petržele (parsley root) a cibule (onion), které spojuje smetana (cream). Jako příloha se jí vařené houskové knedlíky (boiled dumplings nebo bread dumplings). Na doplnění chuti se používá šlehaná smetana (chantilly cream), plátek citronu (slice of lemon) a brusinkový kompot (cranberry compote).
V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
V naší poradně s názvem RAJČE KEŘÍČKOVÉ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Pragerová.
Dobrý den,
mám dotaz ,zda se keříčkové rajčata také zaštipují jako normální.
Děkuji
Pragerová Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Keříčková rajčata se musí zaštipovat také, aby rostlina rostla jen vzhůru. Až budete spokojená s výškou rostliny, tak zaštípněte i terminální výhon. Tím se probudí postranní výhony, které vytvoří onen keřík. Někdy se stane, že z bočního výhonu se stane znovu terminální, který by rostl opět vzhůru, tak ten je potřeba také zaštípnout.
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
V naší poradně s názvem FÍKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ludvíková.
Dobrý den,zajímalo by mě jestli se musí fíkus Benjamin nějak zaštipovat nebo zastřihávat .Nedávno jsem si ho koupila v Lidlu a je hodně hustý.Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fikus benjamin se nemusí vůbec zastřihávat, ale může. Tento fikus snese jakýkoliv řez, takže si rostlinku můžete tvarovat podle libosti. Zastřihávat můžete kdykoliv chcete, není zde žádné omezení na konkrétní období.
Verbena neboli sporýš se pěstuje rovněž na balkoně, a to především jako převislá rostlina. Vzpřímené verbeny se pak hodí do květináčů i záhonů. Co se týče barev, verbeny mohou být bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Verbeně vyberte slunné a teplé místo, ona se vám za to odvděčí krásnými a bohatými květy. A aby nové květy dále přibývaly, je potřeba rostlinu jednou týdně zbavit květů starých prostřednictvím zaštipování.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný a plný živin, zároveň by však měl mít i schopnost zadržet vláhu. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlin verbeny. Verbeny můžete kombinovat s jinými druhy rostlin, pouze musíte volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva. I v tomto případě jsou ideální samozavlažovací truhlíky.
Zálivka a hnojení
Jak už bylo výše uvedeno, verbeny mají rády vlhkou půdu, tudíž potřebují pravidelnou zálivku (v teplých letních dnech dokonce každodenní, pokud tedy nevyužijete samozavlažovací truhlíky). Ani hnojivem nešetřete: jedenkrát týdně hnojte hnojivem určeným pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li rostliny přezimovat, přemístěte je do prosvětlené místnosti, v níž se budou teploty pohybovat mezi 8 °C až 10 °C (například do zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby). Na jaře rostliny přesaďte do nového substrátu, zaštípněte a začněte pěstovat nanovo.
Množení
Verbeny se mohou množit řízkováním, přičemž nejvhodnější období pro množení je od konce srpna do konce září. Asi 5 až 10 cm dlouhé odřezy (řízky) zapíchněte do připraveného substrátu (zemina smíchaná s pískem v poměru 3 : 1) nebo do zakoupeného substrátu určeného pro množení rostlin. Dokud se rostlina pořádně nezakoření, nepřidávejte žádné hnojivo.
Verbeny můžete rozmnožovat také zakořeněním ve vodě. Řízek dejte do sklenice s vodou a nechte ho tam do té doby, než začne pouštět kořeny (těch byste se měli dočkat asi po 14 dnech). Poté řízky zasaďte do substrátu (nejlépe každou rostlinku zvlášť, na jaře je potom sesadíte).
Poslední možnost, jak lze verbeny množit, představují semínka. Ta seberete a uschováte v suchu. Na jaře je pak můžete zasít rovnou do truhlíku.
Zaštipování
Zaštipování verbeny zahrnuje odstranění špičky stonku rostliny, aby se podpořil keřovitější růst a více květů. Tato technika přesměruje energii rostliny z růstu směrem nahoru na boční větvení, což vede k plnější a kompaktnější rostlině.