Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.
Péče ve 2. roce
Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.
Péče v dalších letech
Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude
Stále se zabýváme ošetřováním dospělých révových keřů v plodné vinici. Co všechno však musíme vědět a udělat, chceme-li si vinici teprve založit?
To je otázka na nejméně dvě hodiny povídání. Takže si to rozdělíme. Dnes bychom se věnovali spíše přípravným pracím a vlastní výsadbu si necháme zase na jindy.
Ze všeho nejdůležitější je posoudit, zda v místě zamýšlené budoucí vinice jsou podmínky vhodné pro vinnou révu. Pokud tuhle otázku řeší někdo, kdo se stane profesionálním velkoproducentem, má nad sebou bič, který se jmenuje: finanční prostředky. Založit vinici, která by ho v budoucnu měla uživit, je nemalá investice, proto musí být všechno důkladně prověřeno a promyšleno. Z tohoto pohledu jsou na tom zahrádkáři mnohonásobně lépe. Úplně nejjednodušším kritériem vhodnosti pro pěstování révy je srovnání se zdařilým pěstováním meruněk či broskví. Daří se v daném místě tyto dva ovocné druhy pěstovat? Pokud ano, révě se bude dařit také. Avšak návštěvníci těchto webových stránek patrně mají hlubší zájem o pěstování révy a proto se na tuto otázku podíváme podrobněji.
Nejdůležitějších faktorem podle Vašeho přirovnání asi bude dostatek sluníčka.
Samozřejmě, réva je přece teplomilná. Vhodnost dané lokality se posuzuje podle veličiny zvané suma aktivních nebo suma efektivních teplot. Myslím, že nám budou stačit ty aktivní. Pro révu vinnou je aktivním dnem takový den, kdy průměrná denní teplota je vyšší než 10°C. Hodnoty těchto aktivních teplot, tedy průměrných denních teplot (např. 10,2°C, 14,8°C nebo třeba 25,5°C) se sečtou za celý rok a na této sumě pak závisí výběr ranějších nebo pozdnějších odrůd. Pro ty úplně nejranější odrůdy, jako je např. kdysi značně rozšířená odrůda Čabaňská perla, či pro nově povolené Jakubské, je minimální hodnota sumy aktivních teplot 2 200°C. Hodnoty okolo 2 500°C jsou přiměřené pro středně rané odrůdy, jako je například Müller Thurgau nebo Modrý Portugal. A pozdní odrůdy, jako například Ryzlink rýnský, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín červený či Ryzlink vlašský, vyžadují hodnotu sumy aktivních teplot okolo 2 700°C.
Réva je také světlomilná, proto je potřeba ji umístit na sluníčko, rozhodně by neměla být zastíněna stromy. Nejvíce světla potřebuje pochopitelně při dozrávání hroznů, ale také při iniciaci oček, o které jsme mluvili před chvílí.
Možnost pěstování révy je určitě také limitována nadmořskou výškou. Existuje nějaká číselně vyjádřitelná hranice?
No ovšemže. Hranice nadmořské výšky možného pěstování révy úzce souvisí s dalšími klimatickými faktory, např. zda jde o přímořské klima nebo kontinentální. V našich klimatických podmínkách se za bezpečnou pro révu považuje nadmořská výška přibližně do 250 m. Samozřejmě, že se mohou ozva
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav zajic.
Dobry den.
Letos na jare jsme si poridili k baracku na jizni stranu vinourevu ,pry do vyssich pasem EARLY CAMPBELL,ze skolky Libverda Decin.Z ctyriceticentimetrove rostliny je po pul roce dvoumetrova !!Co mam delat s revou v unoru,to jsem se docetl ale co pred zimou s takovou vyskou,ktera nema promrznout??
Dekuji za informaci M.Z.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.
Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.
Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.
Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Víchová.
Pro dlouhou nemoc jsem nemohla ostříhat vinou révu v bŕeznu,lze to udělat ještě nyní v dubnu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Konec dubna je moc dlouho na řez vinné révy. Z každého řezu bude vytékat tekutina, která bude živnou půdou pro bakterie jenž mohou rostlinu zahubit. To je hlavní riziko pozdního řezu. Pokud chcete toto riziko podstoupit, rostlinu ořežte. Pokud ne, tak počkejte a ostříhejte až po sklizni nebo příští rok v únoru.
Vinná réva je vhodná i k pěstování na pergole. Řez začněte tím, že odstraníte přebytečné výhony. Výhony odplozené, na kterých chcete vypěstovat letošní plodné výhony, zkraťte na několik oček – podle počtu požadovaných výhonů. Stříhejte vždy ve vzdálenosti několika centimetrů za pupenem, aby pupen neodumřel. Počet výhonů, které chceme pěstovat, ovlivňuje právě způsob pěstování. Záleží jednak na tom, po čem révu vedeme, a také na tom, jak vysoký je kmínek, a celkově, kolik starého dřeva má rostlina k dispozici. Nejbohatěji necháme růst révu pěstovanou na pergole nebo ve skleníku, nejvíce seřízneme révu vedenou vertikálně nebo po tažných drátech (zde se rozhodujeme mezi jedním nebo dvěma výhony).
Úhel řezu záleží na postavení výhonu. Vedeme ho vždy tak, aby dešťová voda mohla z rány rychle odtéct. Tím zabráníme jejímu zahnívání a umožníme co nejrychlejší zhojení.
Pokud zapěstováváte révu pro pergolu, kmínek (výhon) musíte nechat růst více let, než dosáhne výšky pergoly. Obvykle se u pergoly pěstuje více rostlin, aby došlo k jejímu pokrytí a abychom zároveň měli kvalitní úrodu. Na jaře dalšího roku se rozhodněte, jak vysoký chcete kmínek. Od požadované výšky kmínku napočítejte cca 5 oček (můžeme i více) a v tom místě (dále od očka) ustřihněte. Tu část, která již nebude kmínkem, vyvažte (nejčastěji a nejjednodušeji vodorovně).
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Vinnou révu nejčastěji napadají houbové choroby. Patří mezi ně plíseň révová (peronospora), padlí révové (moučenka), plíseň šedá (botrytida). Kromě včasného zásahu vhodnými fungicidy je zásadní i prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Ale pozor, přehnojení dusíkem u révy způsobí větší náchylnost k houbovým chorobám i k promrznutí.
Pokud je počátek léta teplý a vlhký, révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora. Projevuje se žlutozelenými, oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou, a zrovna tak později napadené hrozny. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat nebo spálit. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem po odkvětu a poté ještě jednou za týden, v případě potřeby je možné postřik opakovat i před květem a déle. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta (zde pozor na obarvení omítky). Prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech a udržovat keře prosvětlené, vzdušné.
Padlí révové neboli moučenka je houbové onemocnění, které trápí révu nejčastěji při vyšší teplotě a zároveň i vlhkosti vzduchu, a pokud keře nejsou dostatečně vzdušné. Moučenka napadá listy a mladé výhonky, které se pokryjí šedavým plísňovým povlakem a posléze usychají, bobule popraskají. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.
Plíseň šedá se začíná projevovat až po odkvětu, přičemž největší škodu způsobuje na hroznech v době dozrávání, ty poté hnijí a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy, například s účinnou látkou tolylfluanid (například Euparen). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar na nádobí. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je opět vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.
Révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora, pokud je počátek léta teplý a vlhký. Projevuje se žlutozelenými oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou a zrovna tak později napadené hrozny. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem ihned po odkvětu a poté za týden. Pokud je počasí mimořádně příznivé pro vývoj choroby, lze révu fungicidem ošetřit i před květem. Je-li teplé a vlhké počasí i v červenci a réva byla houbou napadena, můžete v ošetřování fungicidy pokračovat. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdí, tak pozor, můžete omítku obarvit na modro. Existují vyšlechtěné odrůdy, které jsou rezistentní proti této houbě, jedná se například o odrůdu Krystal.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Správnou dobu na zazimování vám určí venkovní teplota. Muškáty by neměly být vystaveny mrazům. Proto je dobré je uklidit dříve, než venku začne mrznout. Nejlepší je rostliny na zazimování připravit postupně a začít jim při klesající teplotě ubírat zálivku. V žádném případě nepřidávejte hnojivo. Chceme, aby rostliny vyzrály a zastavil se u nich růst.
Nejprve je z rostlin potřeba vybrat ty stoprocentně zdravé. Všechny si podrobně prohlédněte, ať na nich nejsou ani choroby, ani škůdci. Pak je důležité seříznout všechny květy i nasazená poupata a také oschlé květy a listy. Jen tak máte jistotu, že se vám nezačne šířit plíseň. Nezapomeňte si na květináč poznamenat druh a barvu.
Poté rostlinám ostrými nůžkami, které je nejméně zatíží, seřízněte letošní výhony, které by je v zimě jen vysilovaly. Když by zůstaly, mohou se při nedostatku světla nepřirozeně vytáhnout a květina uhyne. Výhony seřízněte jednotlivě těsně nad kolínkem tak, aby zůstalo původní větvení.
Nakonec je potřeba květináče umístit do bezmrazé místnosti, ideálně s dostatkem světla. Nejvhodnější je teplo mezi 6 až 8 °C, maximálně 10 °C. Z tohoto důvodu se třeba temperovaný skleník nehodí. Ale například klasická špaletová okna ano. Dobře bude muškátům mezi skly, na prosvětlené půdě nebo v chodbě. Zalévejte jednou týdně tak, aby substrát nebyl ani přemokřený, ani nepřesychal.
Dalším způsobem, jak uchovat v zimě muškáty, je vyndat je z květináče, poté z nich oklepat zeminu a seříznout kořeny a naskládat rostliny zpátky do květináče bez substrátu. Ušetříte tak spoustu místa. Do jedné nádoby uložíte víc rostlin, které jen prosypete rašelinou, pískem nebo pilinami, aby se ke kořenům nedostalo světlo. Také se dají jen s trochou země zabalit do novin. Ale tato metoda má jen málo příznivců, protože je obecně méně úspěšná než tradiční zazimování květináčů.
Dipladenie je trvalka, která vyžaduje zazimování. Jelikož pochází z tropických krajin, tak i přízemní mrazíky zvládá velmi špatně. Letnit je ji možné od poloviny května přibližně do konce září (v závislosti na konkrétních teplotách). Nízké ranní a noční teploty by rostlinu mohly výrazně poškodit, proto se nevyplácí ji zbytečně nechávat venku do prvních velkých mrazů. Tato teplomilná rostlina v zimě snese teplotu od 10 do 15 stupňů Celsia. V zemích, kde je příznivější klima než u nás, se samozřejmě obejde bez zazimování.
Dipladenii je vhodné přes léto dávat ven na balkon a během zimy ji schovat do nějaké chladnější místnosti v domě. Chlad ovšem opravdu potřebuje. Pokud byste ji přenesli na zimu třeba jen do obývacího pokoje, pravděpodobně by zimu nepřežila, protože by se snažila růst za nepříznivých světelných podmínek a vysílila by se.
Na jaře dipladenii přesaďte, doporučuje se nejlépe během března až dubna. Její zemina musí být ideálně výživná a rovněž během roku je dipladenii nutné každé dva týdny přihnojovat. Vsaďte ji do půdy, kterou bude tvořit směs drnovky, listovky, humusu a písku.
Kromě vhodné zeminy a hnojení je nezbytná i zálivka a rosení. Rostlina by vůbec neměla vyschnout, a to ani přes zimu. Během ní se však potřeba vody výrazně sníží, protože na dipladenii nedopadají sluneční paprsky. Kromě pravidelné zálivky se doporučuje také její rosení, ale dávejte pozor, abyste vodu nestříkali na květy, nýbrž pouze na listy.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.
Jak stříkat víno , když je vedeno po stěně domu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevova.
Prosím o radu jak a kdy správně ošetřovat postřikem révu proti škůdce padlí a plisni mám 4 hlavy jen tak pro svůj užitek a radost ze bude úroda jednoduché to není to jsem už poznala a bez postřiku to nelze děkuji Vorobjevova Dobre Pole okr.Kolin
Rostliny v květináčích jsou obecně náchylnější k zimnímu chladu než v zahradní půdě. Proto je důležité, abyste vinnou révu zazimovali a sud nebo květináč také zaizolovali proti chladu.
Jak přesně přezimovat vinnou révu v květináči závisí na jeho konkrétní lokalitě. Pokud je květináč na nechráněném místě na terase, je potřeba udělat více než při pěstování hroznů na balkóně.
Doporučujeme následující opatření:
Sud nebo květináč podle velikosti dobře obalte zimním ochranným rounem a případně chraňte i samotnou rostlinu. Nemusíte balit příliš vysoké liány.
Květináč umístěte blízko zdi domu.
Pokud vaše réva při přezimování musí stát na velmi studené zemi, vyplatí se ji zespodu izolovat polystyrénovou deskou. To není nutné, pokud použijete velmi velký soudek. Už jen jeho zvednutí by byl opravdu nadlidský úkol.
Vrstva klestu nebo listí kolem rostliny chrání oblast kořenů před chladem.
Přezimování ve vnitřním prostoru
Pokud lze váš kbelík přepravovat – například ručním vozíkem – je možné přezimování v nevytápěné zimní zahradě. Je však nezbytné, abyste rostlinu vynesli zpět ven, až když pozdní mrazíky již neohrozí její poupata.
Víme z historie, že Římané v zájmu rozšiřování svého území vedli dlouhá desetiletí války s Kelty, Germány a jinými národy. Římští vojáci putovali Evropou, a v dobách, kdy zrovna nevedli urputné boje, mísili s místním obyvatelstvem a předávali jim výdobytky své kultury. S postupujícími vojsky se tak rozšiřovalo pěstování révy po ostatních částech Evropy, na území dnešní Francie, Rakouska, Maďarska, a také k nám. Velký vliv na rozvoj vinařství mělo rozšiřující se křesťanství: víno bylo potřebné pro náboženské obřady. S rozšiřováním křesťanství souvisí příchody různých církevních řádů na naše území (cisterciáci, premonstráti, benediktýni), kteří přinášeli vzdělanost – někteří z mnichů byli v té době téměř jedinými, kteří uměli číst a psát. Uměli také léčit, starat se o půdu, pěstovat různé rostliny a zemědělské plodiny a chovat domácí zvířata. A také pěstovat révu a z hroznů vyrábět víno. Navíc je panovníci často obdarovávali půdou.
V legendách a ve více či méně věrohodně napsaných kronikách se můžeme setkat s příběhem o sv. Ludmile, jak se stala křesťankou a jak vychovávala svého vnuka Václava k získávání praktických zkušeností s různými profesemi. Vypráví se, že sv. Václav okopával vinici a také šlapal hrozny při sklizni. Ať už je to pravda nebo jen legenda, z tohoto příběhu vyplývá, že v této době se réva na našem území běžně pěstovala. První písemné záznamy o existenci vinic v Čechách jsou z roku 1057, kdy se v zakládací listině biskupství v Litoměřicích uvádí, že kníže Spytihněv daroval litoměřické kapitule pozemky pro zřizování vinic v okolí Litoměřic včetně vinařů. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pak pochází z roku 1101, a tou je také zakládací listina, tentokrát kláštera v Třebíči.
Jan Neruda píše ve své Baladě o Karlu IV.: „Eh, vezu révu z Burgund sem...“ Jak moc se Karel IV. zasloužil o rozvoj vinařství na našem území?
O Karlu IV. bychom z dnešního pohledu mohli říct, že to byl velmi dobrý ekonom a velmi úspěšný podnikatel. Měl schopnost vidět možnosti ke zlepšování stavu země. A velmi výrazně se zasloužil o rozmach českého vinařství. V roce 1351 nechal dovézt odrůdy, které znal z let výchovy na francouzském dvoře a které měly nahradit doposud pěstované odrůdy. Ty byly sice plodné, ale s malými hrozny a bobulemi a vína z nich byla nekvalitní, řídká a obsahovala málo alkoholu. S novými odrůdami dovezl i vinaře, kteří uměli révu vysázet a pěstovat a také vyrábět kvalitní vína, a měli to naučit i místní obyvatele. A aby byl o tuto zemědě
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Po sklizni se keř očistí, přičemž se odstraní neplodné a nepotřebné letorosty/výhony, které keř zbytečně zahušťují. Zároveň se vylamují zálistky/fazochy. Starší zálistky začínají dřevnatět a při vylamování by se snadno mohly poškodit i zálistkové pupeny, takže příliš velké fazochy raději sestřihněte za druhým až třetím listem. Celkově se keř zakracuje, aby do zimy zesílil a přečkal bez úhony období mrazu. Odolnost vinné révy proti zimním mrazům je závislá na odrůdě, klimatu a vašich opatřeních. Před poškozením mrazem se sama réva chrání přeměnou škrobu v pletivech na cukr, dochází k takzvané hydrolýze škrobu a vzniklé množství cukru chrání pletiva před zmrznutím. Přicházejí-li zimní mrazy pozvolna, je to pro révu z hlediska adaptace lepší. Odrůdy vinné révy, které se po staletí vyvíjely v evropské geograficko-ekologické oblasti, mají tenké réví s menším průměrem dřeně a hustou stavbu dřeva, jsou tudíž odolné proti zimním mrazům. Naopak odrůdy z černomořské nebo kaspické oblasti se vyznačují bujným růstem letorostů s velkým průměrem dřeně a řídkou stavbou dřeva, hůře tedy snášejí zimní mrazy.
Měsícem přípravy vinné révy na přezimování je říjen. Suchem poškozené keře, které dosud úplně nezaschly, je třeba důkladně zavlažit, aby se dobře připravily na přezimování. A jak chránit révu před mrazy? Dobře vyzrálé dřevo by mělo zimu vydržet bez problémů, ale pokud máte náchylnější odrůdu (mráz dovede poškodit révu dle odrůd již při -15 °C), raději rostlinu přihrňte zeminou a hlavní plodonosné tažně zabalte do fólie nebo do tvrdého papíru.
A nezapomeňte na jaře zimní ochranu révy odstranit, aby nezačala předčasně rašit.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Koupil jsem v zahradnictví 2 hlavy vinné révy.Jedna ani po cca 6-ti letech neměla ani hrozen,druhá odkvete a pak hrozny uschnou.Mám je hlavně jako porost pergoly,ale i tak mě to štve.Dá se s tím něco udělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě nemáte vhodné podmínky pro zakoupenou odrůdu. Je potřeba se podívat po okolí, zda-li někde roste réva, která plodí. Tu si namnožit a nahradit s ní vaše dvě stávající. Taktéž můžete révu na pergole nahradit například vistárií, která vám bude dělat radost svými nádhernými květy a stávající révu pěstovat na jiném místě.
„Pravděpodobně
tehdy, kdy mu zapomenuté bobulky zkvasily a on je ze zvědavosti nebo ze šetrnosti nevyhodil, nýbrž ochutnal.“
Kde to asi
bylo?
„Je známo, že
révu pěstovali a víno pili již Sumerové, Egypťané, Féničané. Tyto znalosti od
nich převzali také Řekové a Římané, kteří si vína tolik cenili, že považovali
za barbarství pít je jen tak. Ředili si je vodou, aby je mohli popíjet delší
dobu, aniž by se opili.“
Jak na révu
nahlížejí botanici?
„Celému rodu
říkají Vitis. U nás se pěstují odrůdy druhu Vitis vinifera L .“
Karel IV. dle Jana
Nerudy přivezl révu z Burgund. Měl básník pravdu, nebo to byla básnická
licence nebo legenda?
„Ne, není to legenda, on ji skutečně přivezl a vydal dvě privilegia - dnes bychom řekli
„Nařízení“ o povinnosti zakládat na vhodných místech vinice.“
Takže se burgundská réva stále pěstuje?
„Skutečně,
většinou jsou to odrůdy rodiny Rulandských (dříve Burgundských), Tramíny,
Ryzlinky, Merloty aj.
Sortiment těchto starých evropských odrůd je
doplňován o nově vyšlechtěné odrůdy. Jejich rozšíření bývá často omezeno na území státu, kde vznikly.“
Například?
„Německá odrůda Dornfelder
či rakouský Zweigeltrebe
Nebo poněkud
starší odrůda z první poloviny 20. století Müller Thurgau, který byl u nás
dlouho nejvíce pěstovanou odrůdou. Pochází původně ze Švýcarska, kde byl
vyšlechtěn a po Evropě se rozšířil z Německa.“
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Novotny.
Dobrý den.Kazdy rok mi před dozráním začnou hrozny černat.strikam to před tím 2x proti padlým ale stejně to nezabírá.prvni 2 sklizně byly krásné.reva je stará asi 15 let.nedaleko asi pět metrů máme túje.bude to tím?děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nahraďte révu za odolnější odrůdu, která vydrží plodit zdravé hrozny déle než dva roky. Vysledujte v okolí úspěchy ostatních vinařů a zjistěte názvy odrůd. Někteří vám třeba i namnoží na příští rok.
Tůje si můžete užívat klidně dál, neboť jejich přítomnost révu nijak neovlivňuje.
Vhodná doba pro zazimování bazénu je tehdy, když teplota vody v bazénu klesne pod 10 °C.
Dříve se zazimování bazénu nedoporučuje. Pokud je voda stále nad 10 °C, nechte v provozu veškerou technologii. Když skončí koupací sezona a voda ve vašem bazénu klesne pod 20 °C, je dobré zkrátit provoz technologie v bazénu asi o 2/3 původního nastavení. Nechte funkční i další zařízení jako ionizátory, UV lampy, atd. V případě, že k údržbě vody používáte bazénovou chemii, musíte zhruba každých 14 dnů kontrolovat pH vody a chlór.
Abyste správně zazimovali bazén, musí být voda v bazénu před zazimováním čistá! Je tedy nutné vyluxovat dno a stěny bazénu.
Pomocí funkce „Proplach“ důkladně propláchněte filtr. Samotný „Proplach“ je jedna z poloh (funkcí) šesticestného ventilu, který je nedílnou součástí filtrační nádoby. Pro dosažení důkladného proplachu nechte pro jistotu tuto funkci v provozu delší dobu. Vizuální pohled na vypuštěnou vodu z bazénu vás ujistí o správně provedeném proplachu filtračního media (písku). Bazénová voda by měla být čistá. Pokud jste vše provedli správně a důkladně, zajistili jste si rovnou přípravu i na jaro.
Bazénovou vodu upravte na ideální hodnotu pH: 7,2–7,6.
Připravte si vysavačovou hadici, teleskopickou tyč a mechanický čistič dna. Vyjměte košík na nečistoty ze skimmeru a koncovku hadice vysavače umístěte do dna skimmeru (je možné použít i nástavec). Nástavec i dno skimmeru mají závit. Našroubujte nástavec lehce do dna skimmeru, asi tak na 1–2 závity. Ne všechny bazény mají závit nebo nástavec. V takovém případě musíte vsunout koncovku vysavačové hadice přímo do sání skimmeru. Pomocí funkce šesticestného ventilu „Odpad“ odpusťte další bazénovou vodu. Odpusťte hladinu vody pod namontovanou technologii, asi tak 10–20 cm pod technologické prostupy (skimmer, hlavu protiproudu, trysky...). Pokud máte bazén s plastovým skeletem s vestavěným schodištěm (schody v laguně, přes roh a podobně), musíte upustit hladinu do úrovně 2. schodu.
Pokud máte v bazénu světlo, musíte ho demontovat. Vyndejte středový plastový rámeček, pod kterým je uložen jeden samořezný šroub. Vyšroubujte ho, nahněte tělo světla směrem do bazénu a lehkým tahem směrem nahoru světlo vyjměte. Na zadní straně světla najdete dlouhý připojovací kabel, ten uvolněte a světlo postavte na vrchní okraj bazénu.
Pokud máte v bazénu schůdky, vyndejte je a očistěte.
Po odpuštění bazénové vody musíte také odpustit filtrační nádobu. Ve spodní části vypouštěcí nádoby jsou dva vypouštěcí šrouby. Ten menší povolte – je určen k vypuštění vody. Do odpuštěné filtrační nádoby použijte menší množství dezinfekčního pros
Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.
Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.
Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.
Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.
Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.
Borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Nejvhodnějším termínem pro řez borůvkových keřů je tedy časné jaro, konkrétně konec února až začátek března. Z kořenové základny vyrůstají dlouhé výhonky s listovými pupeny, které je nutné zkrátit na průměr keře. Odstraníme i všechny polámané, zjevně nemocné nebo mrazem poškozené výhonky. Při jednom řezu borůvky byste však neměli odstranit víc než její třetinu.
V prvních pěti letech stačí odstranit pouze slabé, metlovité nebo uschlé větvičky. Díky řezu keřík zhoustne. Slabě rostoucí odrůdy potřebují silnější, tedy hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V 6.–7. roce po výsadbě by každý keřík měl mít 7–12 výhonků různého stáří, ale žádný z nich by neměl být starší než čtyřletý.
Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo. Netvoří zával (kalus), a tudíž nedokáže zacelit rány. Proto při řezu používejte opravdu ostré nástroje a neřežte na větevní kroužek, jako například při řezu jabloní. U borůvek je vhodné ponechat patku. Dobře zakořeněná a ošetřená borůvka vydrží i vyšší mrazy a obdaruje vás bohatou sklizní po mnoho let. Na keříku najdete také větší plodonosné pupeny, ty v žádném případě nestříhejte. Připravili byste se totiž o všechnu úrodu.
Borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plně plodí šestým rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, někdy ovšem až 60 let.
Jsou-li sazenice dobře prokořeněné, a pokud je nestihnete zasadit před mrazy, tak vám v květináčích bez problémů vydrží venku do jara, nicméně nesmí vyschnout, udržujte rašelinu vlhčí. Nejlepší je nechat je někde v závětří a úplně nejlépe, když zapadnou sněhem. Borůvky přes zimu odpočívají a u odrůd, které jsou nejvhodnější pro pěstování ve střední Evropě, je potřeba, aby alespoň dva měsíce byly přes zimu v prostředí, kde je teplota pod 6 stupňů.
Do hor se doporučují například odrůdy Chanticleer, Hannah Choice, Duke, Spartan, Collins, Patriot, Meader, Bluejay, Toro, Draper, Bluecrop, Chandler, Bluegold, Goldtraube, North Country.