JALOVEC MNOŽENÍ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Keř je dřevnatá rostlina vyšší než trávy a byliny, která se hned u země nebo poměrně nízko nad zemí dělí do mnoha větví. Na rozdíl od vyšších stromů keře nemají hlavní kmen. V tomto článku se můžete blíže seznámit s keři kvetoucími v dubnu, zvláště pak s jejich léčivými účinky.
Jalovec obecný
Neopadavý, dvoudomý, pomalu rostoucí, až 10 m vysoký keř nebo strom rozmanitého tvaru (kuželovitý, sloupcovitý, rozložitý, často s více kmeny). Borka šedá až hnědočervená, podélně brázditá, tenká, snadno se odlupující. Jehlice v 3četných přeslenech, 1 až 1,5 cm dlouhé, na povrchu žlábkovité, s bělavým proužkem, opadávají ve věku 3 až 4 roky. Samčí květy 4 až 5 mm velké, vejcovité, žluté, samičí cca 2 mm velké, zelené. Plody (jalovčinky) kulovité, velké 6 až 10 mm v průměru, zprvu zelené, později modré až černé a ojíněné, dozrávají po 2 letech, 3. rokem opadávají. Keř kvete v dubnu až květnu.
Jalovec obecný vyskytuje se na pastvinách, skaliscích, okrajích a světlinách borových, dubových nebo březových lesů, na vřesovišti, rašeliništi. Vyhovuje mu stanoviště slunné, roste na půdách suchých nebo střídavě vlhkých, písčitých, často málo výživných, obvykle nevápnitých.
V léčitelství se sbírají plody čili jalovčinky, a to v době plné zralosti, tedy na podzim 2. roku, když jsou zbarveny do modra. Suší se v tenkých vrstvách na suchém a vzdušném místě. Vedle plodů se v době od podzimu do zimy sbírá i dřevo, jehož účinek je však slabší než u plodů. Droga obsahuje asi 0,5 až 2 % silice (například pinen, terpinolen, kamfen, kafr, borneol, geraniol, sabinen a další), asi 30 % sacharidů (glukóza, fruktóza), asi 9 % pryskyřice, katechinové třísloviny, flavonoidy, hořčinu juniperin, leukoanthokyaniny, vitamín C, organické kyseliny, soli vápníku a draslíku, kaučuk, terpinol, prchavý olej a jiné.
Jalovec působí výrazně diureticky a zároveň antisepticky, takže bývá využíván při zánětlivých chorobách močových cest nebo při zadržení tekutin v těle (jalovcová silice zrychluje zpracování tekutin v ledvinách). Vedle toho při vnitřním použití zlepšuje trávení, povzbuzuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání a pomáhá při revmatismu. Vnitřní užití jalovce je však poněkud problematické, neboť vedle příznivých účinků zároveň poněkud dráždí ledviny. Zevně se užívá na bolestivé klouby či při bolestech páteře (zvyšuje prokrvení pokožky a působí hojivě).
Vnitřně se podává buď ve formě nálevu z drcených jalovčinek (1 čajová lžička jalovčinek na šálek vody se přivede k varu a nechá se 10 až 20 minut luhovat, podává se 2x denně, nejdéle však po dobu 6 týdnů), nebo se podávají přímo syrové plody (při revmatismu se užívá první den 3x denně 1 jalovčinka, druhý den 3x denně 2 jalovčinky a tak dále až 21. den 3x denně 21 jalovčinek a pak se jde zpět tak, že se naopak každý den jedna jalovčinka ubírá, při poruchách trávení se vrací zpět 15. den, te
Srnčí kýta na smetaně podle Jiřího Kodeta (a Kluků v akci) s houskovým knedlíkem
Ingredience na maso, omáčku:
1,2 kg srnčí kýty
1 celer
2 cibule
2 l hovězího vývaru (osoleného)
2 mrkve
250 ml smetany
4 kořenové petržele
50 ml octa
60 g uzeného špeku
Bobkový list
Citron
Cukr
Černý pepř
Jalovec
Nové koření
Slunečnicový olej
Sůl
Tymián
Ingredience na houskové knedlíky:
1 vejce
¼ l mléka
2 housky
2 žloutky
500 g hrubé mouky
Kypřící prášek do pečiva
Sůl
Postup přípravy masa a omáčky:
Před přípravou srnčího masa je důležité mít hotový hovězí vývar, ideálně samozřejmě domácí. Vývar by měl být vychladlý a scezený. Pak do něj vlijeme ještě ocet, přidáme snítku tymiánu, černý pepř, nové koření, bobkový list a jalovec. Připravíme si srnčí maso, které prošpikujeme špekem a svážeme provázkem, aby drželo tvar. Na pánvičce si zahřejeme olej a maso na něm zprudka opečeme ze všech stran. Maso vložíme do hrnce a zalijeme ho ochuceným vývarem (maso musí být celé potopené). Jakmile maso a vývar zchladnou, tak je vložíme do lednice, kde maso necháme dva dny odležet. Musíme ho ale každý den jednou / dvakrát otočit. Po dvou dnech maso vyjmeme z vývaru. Pak si oloupeme a nakrájíme cibuli na kostky. Očistíme si i zeleninu a nahrubo ji nastrouháme. Na pánvi si rozehřejeme olej a necháme na něm zesklovatět cibuli, pak k ní přidáme část nastrouhané zeleniny a osmahneme ji. Vložíme maso a na něj navršíme zbytek zeleniny a vše podlijeme vývarem, přidáme černý pepř, nové koření, bobkový list, jalovec a plátky citronu. Pánvičku zaklopíme a vše pečeme asi při 180 °C, dokud maso nezměkne (asi dvě hodiny). Poté vyjmeme maso a koření a omáčku rozmixujeme. Z vody a cukru si připravíme karamel, který přidáme společně se smetanou do omáčky a vše povaříme. Z masa mezitím odstraníme provázek a nakrájíme ho na tenké plátky.
Postup přípravy houskových knedlíků:
Z mouky, prášku do pečiva, mléka s vejcem a žloutků si vypracujeme hladké těsto, do něhož ještě přimícháme na kostky nakrájené housky. Z těsta vytvoříme asi dva knedlíky, které vaříme v osolené vodě asi 25 minut (zhruba v polovině času knedlíky otočíme).
Ve svém příspěvku NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Ingredience: 1 kg jeleního masa, 4 ks cibule, 200 g tuku, červená paprika, pepř mletý, sůl, rajský protlak, worcesterská omáčka, hladká mouka, jalovec, bobkový list, nové celé koření, voda
Technologický postup: Cibuli rozkrájejte nejdřív vertikálně na čtvrtky a pak na kostičky, není třeba úplně najemno, ale platí, že čím větší plocha, tím více silice, a tedy i chuti. Nejdůležitější ale je, aby kousky byly stejně velké – jen tak se všechny orestují stejnoměrně. Tuk pořádně rozpalte, je důležité, aby se cibule celou dobu spíš smažila, než jen opékala. Jakmile se začne zabarvovat, už ji pořád míchejte a hlídejte. Největší umění je vystihnout ten okamžik, kdy je cibule tak akorát. Potřebujete, aby měla světle hnědou barvu – jako ta, která se dává na knedlíky. Správná chvíle nastává, jakmile cibule začne „jezdit“ po kastrolu, „chrastit“ a trochu ztvrdne. Pokud jste zazmatkovali a cibuli připálili, zalijte ji trochou vody, odstavte a zakryjte. Připálená cibule obarví vodu a ta pak zpětně dobarví zbytek cibule. Jestli se ale cibule vyloženě spálila, nedá se dělat nic jiného než začít s novou dávkou. Těsně před koncem smažení k cibuli přidejte protlak a papriku, paprika nemá v jídle skřípat mezi zuby, přidejte jalovec, nové koření, bobkový list a trochu směs podlijte. Jakmile se základ trochu zavaří, vhoďte do něj maso a už jen trpělivě duste: příprava poctivého guláše vyžaduje určitě hodinu a půl. Podlévejte jen minimálně, maso by nemělo být zalité, ale mělo by se pomalu dusit, „pobublávat“ ve vlastní šťávě. Když se voda odpaří natolik, že je viditelný tuk, zaprašte pokrm jednou nebo dvěma lžičkami mouky, trochu podlijte, znovu přiveďte k varu a vařte doměkka. Ochutnávejte, zahušťujte a dochucujte průběžně. Tohle zdánlivě jednoduché jídlo má složitou chuť, která vyžaduje, abyste ji pořád dolaďovali. Solí, pepřem, možná lžící worcesterské omáčky. Úplně na závěr už správné dochucení trefíte těžko. Ostrost guláše by měla být příjemná, nikoli agresivní a přebíjející veškerou chuť. A určitě se vyhněte závěrečnému zahušťování moukou – tím určitě ničemu nepomůžete.
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav Štros.
Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Studecká.
moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trhlíková.
Mám např. jednu, asi Dendrobium ( úzké dlouhé) a ta má narostlé listy s kořeny. Teď ji ještě chvilku nechám a pak zasadím . Byla při koupi modrá, pak ještě jednou kvetla tak jsem zvědavá, co to udělá. Ten druhý květ byl ale bílý.
Chamaecyparis nootkatensis neboli Cypřišek nutkajský je miláčkem mezi jehličnany. Svým nenapodobitelným tvarem připomíná strom se zeleným závojem. Jeho větve jsou prohnuté, horizontální a okolní větvičky s jehličím jsou svěšené. Barva je středně zelená. Celkový tvar je pyramidální se širokou základnou. Jeho běžná výška se pohybuje mezi 6–10 m, přičemž v parcích a arboretech, kde má neomezený prostor pro kořeny, může být s věkem až dvojnásobná. Je tolerantní vůči všem typům půd, ale nejlépe mu vyhovují vlhčí, mírně kyselé humózní půdy. Nestříhá se. Nesnáší znečištěné ovzduší uprostřed měst. Je plně mrazuvzdorný do -34 °C. Tuto velmi dekorativní dřevinu lze využívat pro živé ploty, stromořadí, na hřbitovy, do zahrad i předzahrádek a městské výsadby.
Jalovec obecný je neopadavý, dvoudomý, pomalu rostoucí, až 10 m vysoký keř nebo strom rozmanitého tvaru (kuželovitý, sloupcovitý, rozložitý, často s více kmeny). Borka je šedá až hnědočervená, podélně brázditá, tenká, snadno se odlupující. Jehlice v 3četných přeslenech, 1 až 1,5 cm dlouhé, svrchu žlábkovité s bělavým proužkem, opadávají ve věku 3 až 4 let. Samčí květy jsou 4 až 5 mm velké, vejcovité, žluté, samičí cca 2 mm velké, zelené. Plody (jalovčinky) kulovité, mají 6 až 10 mm v průměru, zprvu jsou zelené, později modré až černé a ojíněné, dozrávají po 2 letech, 3. rokem opadávají. Kvete v dubnu až květnu. Jalovci vyhovuje slunné stanoviště a spíše písčité, suché, málo výživné půdy. Množí se semeny nebo řízky. Pokud chcete sklízet i jalovčinky, musíte zasadit jak samčí, tak samičí rostlinu. Jalovec je o něco méně jedovatý než tis červený.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Ingredience: 800 g srnčí kýty, 100 g špeku, vývar, mletá sladká paprika, 2 rajčata, 2 červené papriky, 4 červené cibule, olej, mletý pepř, 8 kuliček jalovce, 200 ml světlého piva, sůl, majoránka
Technologický postup: Srnčí kýtu nebo jiné maso vhodné na guláš očistíme, odblaníme a nakrájíme na kostky. Slaninu nakrájíme nadrobno. Cibule očistíme a nasekáme najemno. Rajčata s paprikou očistíme a nakrájíme na kousky. Do hrnce dáme rozehřát trochu oleje. Vsypeme špek s cibulí a společně restujeme. Pak přidáme maso a důkladně jej ze všech stran osmahneme, aby se zatáhlo. Přidáme rajčata s paprikou, zaprášíme mletou paprikou a ochutíme solí a pepřem. Dáme jalovec, promícháme a chvíli vše dusíme ve vlastní šťávě. Pak do guláše vlijeme trochu horkého vývaru, všechno pivo a za občasného míchání dusíme, dokud maso nezměkne. Můžeme použít tlakový hrnec. Vývar přiléváme dle nutnosti. Podle potřeby guláš zahustíme strouhaným syrovým bramborem nebo suchým chlebem a povaříme. Nakonec srnčí guláš na pivu dochutíme solí, pepřem, majoránkou a vyjmeme jalovec. Guláš podáváme s čerstvým pečivem.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Ingredience: 1 kg srnčí kýty, 150 ml rajčatového protlaku nebo 200 g loupaných rajčat v nálevu (drcená), 1 litr vody (lépe vývar), sladká paprika, hodně cibule (cca 3 větší), česnek, sůl, pepř, koření na zvěřinu, červené víno, jalovec, bobkový list, olivový olej
Postup: Maso opracujeme – nakrájíme na větší kousky (budeme ke konci vytahovat), pořádně osolíme, opepříme, pokapeme olivovým olejem a necháme proležet v pokojové teplotě zhruba 3–4 hodiny. Cibuli nakrájíme nahrubo, pomalu až dohněda restujeme (nepřepálit), přidáme maso a necháme zatáhnout, přidáme papriku (nerestujeme dlouho, aby nezhořkla), jalovec, koření na zvěřinu, protlak nebo drcená rajčata, podlijeme vínem a na závěr přidáme vodu (lépe je použít na tento top recept vývar). Dusíme do změknutí masa na velmi mírném ohni. Asi 10 minut před dokončením přidáme 3 stroužky česneku, stroužky pomačkáme nožem a nasekáme. Vyjmeme maso a koření (koření můžeme vařit i v pytlíku, pak jen vytáhneme pytlík s kořením a kousky masa), zbytek propasírujeme nebo rozmixujeme, přidáme 1 dl vína a zahustíme troškou jíšky, nebo můžeme použít bramboru či celer. Promixujeme s jíškou nebo bez pouze se zeleninou a důkladně provaříme cca 20 minut. Pak vrátíme maso. Před úplným dokončením guláše přidáme najemno pomačkaný stroužek česneku. Při zahušťování bramborou pozor, zahušťuje opravdu hodně. Podáváme nejlépe s knedlíkem.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Srnčí kýta na červeném víně podle Zdeňka Pohlreicha
Ingredience:
Bobkový list
Celer
Cibule
Černý pepř
Červené víno
Jalovec
Mrkev
Nové koření
Olivový olej
Rajský protlak
Srnčí kýta
Sůl
Špek
Třtinový cukr
Postup přípravy:
Dva dny dopředu si naložíme maso. Prošpikujeme ho, svážeme, přidáme nakrájenou cibuli, mrkev, celer, nové koření, černý pepř, bobkový list, jalovec a sůl. Vše v nádobě zalijeme červeným vínem a necháme to odležet. Po dvou dnech dáme maso z marinády stranou a marinádu přecedíme (zelenina zvlášť, marináda zvlášť). Připravíme si pánev a na ní dáme zahřát olivový olej. Na pánev pak vložíme kýtu, kterou zprudka opečeme ze všech stran. Maso pak z pánve vyndáme a místo něj do ní vložíme zeleninu z marinády, kterou necháme restovat a přidáme třtinový cukr a rajský protlak. Jakmile zeleninu orestujeme, vrátíme na pánev zpět maso a zalijeme přeceděnou marinádou. Kýtu se zeleninou znovu přivedeme k varu, vše podle chuti dosolíme a maso necháme ještě asi hodinu dusit doměkka. Nakonec maso znovu vyndáme a omáčku pořádně propasírujeme přes síto. Maso pak nakrájíme na plátky. Nakonec na talíři zalijeme omáčkou. A je hotovo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Kluci k měkoučkému masu vonícímu po koření navrhují nezvyklou přílohu – dýni a sterilované cibulky na světlém ležáku.
Ingredience
Na 8 porcí
1,5 kg hovězí kližky
1 kg zeleniny (mrkev, řapíkatý celer, červená cibule)
250 g másla
3 stroužky česneku
250 g zauzené slaniny
jalovec, bobkový list
snítka rozmarýnu
1 l hovězího vývaru
¾ l červeného vína
mletý pepř
sůl
Postup
Maso Kluci nakrájí na větší kostky či špalíčky a ochutí mletým pepřem a solí.
Mrkev, celer a cibuli nakrájí na menší kostky a opečou na másle dozlatova, přidají česnek a na kostičky nakrájenou slaninu, koření – bobkový list, jalovec a rozmarýn, osmahnou, na závěr vloží maso a dobře opečou, zalijí vývarem a vínem, přiklopí a dusí doměkka.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Jak rozmnožit voskovku? Voskovky se obvykle množí stonkovými nebo listovými řízky. Stonkové řízky s alespoň dvěma pupeny (kde vyrůstají listy) se umístí do vody nebo vlhkého média, jako je rašeliník nebo dobře propustná substrátová směs. Lze použít i listové řízky, ale jejich vývoj v dospělou rostlinu může trvat déle. Další metodou je jednoduché hřížení, kdy se stonek připne k vlhké půdě, což umožňuje vytvoření kořenů před oddělením.
Množení stonkovými řízky
Vyberte zdravý stonek s alespoň dvěma pupeny.
Odřízněte stonek pod nejnižším pupenem.
Odstraňte listy ze spodní části řízku, abyste zabránili jejich hnilobě v médiu.
Řízek umístěte do vody nebo vlhkého množitelského média (např. rašeliník, dobře propustná substrátová směs).
Zajistěte dobrý kontakt mezi pupeny a médiem a udržujte médium trvale vlhké.
Kořeny by se měly vyvinout během několika týdnů.
Po zakořenění lze řízek přesadit do květináče s vhodnou zeminou.
Množení kistovými řízky
Používá se list s krátkým kouskem stonku.
Listový řízek umístěte do vlhkého množitelského média (např. písek nebo zemina).
Řízek udržujte na teplém, dobře osvětleném místě (nepřímé světlo).
Kořeny a nové výhonky se nakonec objeví.
Hřížení
Vyberte dlouhý stonek a udělejte malý řez v místě, kde se bude dotýkat zeminy.
Stolek připněte k vlhké zemině a zajistěte dobrý kontakt.
Řezané místo zakryjte zeminou a zvažte použití plastového sáčku nebo fólie k vytvoření miniskleníku.
Časem se vytvoří životaschopné kořeny a stonek lze odříznout od mateřské rostliny a zasadit samostatně do květináče.
Tipy pro úspěšné množení
Načasování
Pro rychlejší výsledky množte během vegetačního období (jaro a léto), i když množení je možné i v zimě s pomalejším růstem.
Médium
Použijte dobře propustné množitelské médium, například směs zeminy do květináčů, perlitu, kůry orchidejí a zahradnického dřevěného uhlí nebo čistý perlit.
Vlhkost
Hoyám během množení prospívá vysoká vlhkost. Pro udržení vlhkosti můžete použít zvlhčovací kryt nebo sáček.
Světlo
Zajistěte řízkům jasné, nepřímé světlo.
Kořenový hormon
Zvažte použití kořenového hormonu pro podporu rychlejšího vývoje kořenů, buď tekutý roztok ve vodě pro množení, nebo prášek k namáčení řízků před přesazováním.
V naší poradně s názvem POUŽITÍ VÝHONKŮ ODSTŘIHNUTÝCH V ÚNORU NA VÝSADBU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den. Jsem úplný začátečník v pěstování révy a navíc z Valašska, kde lidé znali úplně jiné ovoce. Ale
dostal jsem od kamaráda 30ti centimetrové větvičky révy, které vystřihoval v březnu na zasazení. Kupodivu se všechny chytly. Je to nějaká modrá odrůda, ale moc se k nám do n.m.v. 690 m nehodí. Když je teplý rok, je i trochu nasládlá. Zajímalo by mně však, jestli se tímto způsobem rozmnožuje vinná réva. Všude čtu o sazeničkách, kontejnerovém způsobu atd. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vás zajímá jakým způsobem se rozmnožuje vinná réva, tak si můžete přečíst náš článek o množení vinné révy řízkováním, kde se dozvíte, jak se to dělá: https://www.ceskenapady.cz/…
Dáváte-li přednost shlédnutí názorného návodu na množení vinné révy, tak se můžete podívat na toto video, kde je to ukázáno, krok po kroku: https://www.youtube.com/wat…
Borůvky se nejčastěji množí řízky z měkkého nebo listnatého dřeva. Řízky z měkkého dřeva se odebírají koncem jara z konečků výhonků aktuální sezóny, zatímco řízky z listnatého dřeva se odebírají koncem zimy z jednoletých stonků poté, co rostlina přešla do dormantního stavu. Oba typy řízků prospívají, když je předem namočíte do kořenového hormonu a zasadíte do dobře propustného média pro množení, jako je směs hrubého písku, mleté borové kůry a rašeliny nebo perlitu a rašeliny.
Řízky z měkkého dřeva
Načasování
Pozdní jaro, kdy jsou stonky dřevnaté, ale stále pružné a koncové listy jsou napůl dozrálé.
Příprava
Odeberte 10-12 cm dlouhé řízky z konečků nových výhonků a odstraňte spodní listy.
Zakořenění
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné, ale doporučené) a vložte jej do média pro množení.
Prostředí
Udržujte substrát trvale vlhký a udržujte vysokou vlhkost (např. pomocí systému rosení, plastové nádoby s mírně pootevřeným víkem nebo plastového sáčku s větráním).
Monitorování
Pravidelně zalévejte, často rostete a sledujte nové výhonky.
Přesazování
Jakmile zakoření (obvykle po několika týdnech až měsících), postupně si rostlinu aklimatizujte na venkovní podmínky a přesaďte do většího květináče nebo záhonu.
Řízky z listnatého dřeva
Načasování
Pozdní zima, poté, co rostlina přejde do dormantního stavu.
Příprava
Vyberte 12 cm dlouhé stonky z jednoletého výhonku a připravte je podobně jako řízky z měkkého dřeva.
Zakořeňování
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné) a vložte jej do rozmnožovacího substrátu.
Prostředí
Udržujte substrát vlhký a teplý.
Monitorování
Na jaře očekávejte vývoj kořenů a vznik nových výhonků.
Přesazování
Po zakořenění postupně aklimatizujte a přesazujte stejně jako řízky z měkkého dřeva.
Klíčové aspekty
Kyselost půdy: Borůvky prospívají v kyselé půdě (pH 4,5–5,5). Pokud vaše půda není přirozeně kyselá, pěstujte borůvky v květináčích s vřesovcovým (kyselým) kompostem.
Kořenový hormon: I když to není vždy nutné, kořenový hormon může výrazně zlepšit úspěšnost množení borůvek z řízků.
Vlhkost: Udržování vysoké vlhkosti je pro úspěšné zakořenění zásadní.
Trpělivost: Řízky borůvek mohou zakořenit za několik týdnů až měsíců.
Prevence chorob: Zajistěte, aby řízky byly odebírány ze zdravých, chorobami neinfikovaných matečných rostlin.
Řízení vlhkosti: Udržujte substrát pro množení trvale vlhký, ale ne podmáčený.
V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Blumy lze pěstovat z pecky, ale výsledné stromy nemusí produkovat stejné plody jako původní bluma. Množení semeny je jednou z možností, ale blumy se často množí roubováním, aby se zachovaly požadované vlastnosti oblíbené odrůdy.
Množení semeny
Semena blum lze vysadit a vypěstovat tak nový strom. Klíčení však není vždy snadné a výsledné stromy se mohou od mateřské rostliny lišit kvalitou a velikostí plodů.
Roubování
Mnoho odrůd blům se množí roubováním, při kterém se roub (větev z požadované odrůdy) naroubuje na podnož (jiný strom se silnými kořeny). Tím se zajistí, že nový strom bude mít stejné vlastnosti jako mateřská odrůda.
Klíčení
Semena blum vyžadují období chladu, aby se stimulovalo klíčení (stratifikace). To lze provést v chladničce nebo přirozeným přezimováním venku.
Množení
Po chladném období lze semena vysadit do květináčů nebo přímo ven. Je vhodné použít dobře propustnou půdu a umístit květináč na světlé, ale ne příliš slunné místo.
Trpělivost
Bluma vypěstovaná z pecky může začít plodit až po několika letech. Navíc kvalita plodů často není tak dobrá jako u roubovaných stromů.
Množení řízkováním nebo hřížením
Kromě množení semeny a roubování lze blumy množit také řízkováním nebo hřížením, i zde se zachovávají požadované vlastnosti matečné odrůdy.
Platycodon známý také jako boubelík se množí hlavně semeny, která jsou velmi lehká a vypadávají štěrbinami ve víčku tobolky. Nebo si můžete koupit sazenici a během srpna až září ji vysadit.
Další možností množení boubelíku je dělením nebo řízkováním. Semena jsou nejjednodušší metodou, zatímco dělení může být náročnější kvůli dlouhému kůlovému kořeni rostliny. Lze použít i řízky, ať už měkké nebo polovyzrálé.
Množení semeny
Semena sbírejte ze sušených semenných lusků na podzim.
Semena vysejte uvnitř 6–8 týdnů před posledním mrazem nebo přímo na zahradu po posledním mrazu.
Semena vysejte na povrch půdy a udržujte je vlhké až do vyklíčení, které trvá asi dva týdny.
Semena nezakrývejte, protože ke klíčení potřebují světlo.
Před přesazením ven se doporučuje sazenice otužovat.
Množení dělením
Rostliny rozdělte na jaře nebo začátkem podzimu.
Okolo rostliny vykopejte brázdu a dávejte pozor, abyste nepoškodili dlouhý kůlový kořen.
V případě potřeby rostlinu rozdělte na menší části ostrým nožem nebo pilou.
Oddělky rostlin ihned zasaďte.
Množení řízky
Na začátku léta vezměte 10 cm dlouhé měkké nebo polovyzrálé řízky.
Odstraňte spodní listy a základnu ponořte do kořenového hormonu.
Zasaďte do vlhkého, dobře propustného substrátu.
Udržujte rostliny trvale vlhké, dokud se nevyvinou kořeny.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Kanadské borůvky jsou oboupohlavné, takže u nich nejsou samci ani samice. Důležité je vědět jaký druh máte, protože některé druhy jsou samosprašné nebo jen částečně samosprašné, popřípadě i cizosprašné. Podle druhu borůvek teprve poznáte, jestli je třeba přikoupit ještě další rostlinu. Pokud má kanadské borůvky sousedka, tak stačí i ta její rostlina, není-li na kilometry daleko.
Skalník se obvykle množí řízky, hřížením nebo semeny. Řízkování je běžnou metodou, zejména u půdopokryvných odrůd. Dobře fungují polodřevnaté řízky odebrané v létě nebo na začátku podzimu, zatímco řízky z tvrdého dřeva lze odebrat pozdě na podzim. Hřížení je dalším účinným způsobem množení skalníku, zejména u půdopokryvných druhů.
Množení řízkováním
Vyberte zdravé stonky: Vyberte polodřevnaté nebo tvrdé stonky v závislosti na ročním období.
Příprava řízků: Odřízněte stonky o délce 10–15 cm s alespoň 2–3 listovými uzly. Odstraňte spodní listy a několik jich nechte nahoře.
Kořenový hormon (volitelné): Ponořte odříznutý konec do kořenového hormonu pro podporu růstu kořenů.
Výsadba: Použijte dobře propustnou substrátovou směs a řízky vložte do půdy.
Prostředí: Zajistěte vysokou vlhkost, jasné, nepřímé světlo a udržujte půdu vlhkou.
Zakořenění: Kořeny by se měly vyvinout za 4–8 týdnů.
Aklimatizace: Před přesazením postupně aklimatizujte nové rostliny na venkovní podmínky.
Množení hřížením
Vyberte větev: Vyberte ohebnou větev, kterou lze ohnout k zemi.
Připravte větev: Na spodní straně větve udělejte malou ránu v místě, kde se bude dotýkat půdy.
Zajistěte větev: Ohněte větev k zemi a zajistěte ji kamenem nebo drátem.
Zakryjte zeminou: Zraněné místo zakryjte zeminou a udržujte ji vlhkou.
Zakořenění: Kořeny se z poraněného místa vyvinou během několika týdnů.
Oddělení: Jakmile se kořeny uchytí, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Množení semeny
Sběr semen: Na podzim sbírejte bobule a odstraňte semena.
Výsev: Vysejte semena do dobře propustné substrátu.
Prostředí: Udržujte vlhkost a zajistěte chladný rám nebo chráněné místo.
Klíčení: Klíčení může trvat několik měsíců, proto buďte trpěliví.
Jak stratifikovat semena skalníku
Pro úspěšnou stratifikaci semen skalníku budete muset napodobit přirozené chladné a vlhké podmínky, které podporují klíčení. To zahrnuje kombinaci skarifikace (narušení semenného obalu) a stratifikace za studena (ochlazení semen). Proces obvykle zahrnuje: skarifikaci semen, jejich smíchání s vlhkým médiem a následné ochlazení v chladničce po určitou dobu.
Zde je podrobný návod
Sběr nebo získání semen
Sbírejte zralá semena z bobulí skalníku na podzim.
Skarifikace
Semena skalníku mají často tvrdý semenný obal, který je třeba pro klíčení narušit. To lze provést jemným třením semen brusným papírem nebo pískem v ruce.
Platycodon nemá moc rád, když ho někdo ruší, a i když lze množení provést dělením těchto trsovitých rostlin, je to často obtížné. Proto je lepší množení semeny nebo lze na jaře odebírat řízky, pokud je to žádoucí.
Množení řízkováním
Platycodon je oblíbený zahradníky, protože je pevný a rychle roste, takže čím více ho je, tím lépe, ale musíte být opatrní, jak rostlinu množíte. Množení dělením se boubelíku obecně nedoporučuje, protože hluboké kůlové kořeny nemají rády, když je někdo ruší. Místo toho ho můžete množit odběrem stonkových řízků.
Použijte sterilní ostré nůžky k odstřihnutí stonku o délce 10 cm a odstraňte spodní listy, abyste odhalili holý stonek.
Pokud chcete, použijte zakořeňovací stimulátor na holý stonek a poté ho zasaďte do vlhké půdy.
Udržujte půdu vlhkou (ale ne mokrou), když čekáte, až se kořeny uchytí.
Jakmile uvidíte růst nových listů a ucítíte odpor, když za řízek jemně zatáhnete, budete vědět, že kořeny vyrostly. Poté je rostlina připravena k přesazení do zahrady.
Pěstování ze semen
Začněte s vysazováním semen doma brzy na jaře, asi šest až osm týdnů před plánovaným datem posledního mrazu ve vaší oblasti, použijte množící substrát a nebo běžnou zeminu. Semínka lehce zakryjte tenkou vrstvou půdy. Umístěte nádobu na teplé místo, dokud semena nevyklíčí. Po oteplení můžete sazenice přesadit ven. Pokud zasadíte semena přímo na zahradě, udělejte to po posledním datu mrazu, ale vězte, že pravděpodobně nevykvetou v prvním roce.