JAPONSKÉ DŘEVITÉ PIVOŇKY PRODEJ, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Pivoňky díky krásným květům, robustnímu vzrůstu, odolnosti a vitalitě patří mezi nejspolehlivější a nejkrásnější trvalky na našich zahradách.
Pěstování pivoněk
Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také příliš náchylné na choroby či napadení škůdci.
Většině bylinných i dřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště, pouze některé východoasijské lesní druhy dávají přednost polostínu až stínu.
Starší rostliny nevyžadují zvláštní péči: zjara po odkvětu je můžete přihnojit dobře rozleželým kompostem nebo minerálním hnojivem – vhodná jsou hnojiva určená růžím. Chybí-li na jaře vláha, pak pivoňky zálivku přivítají, v létě po odkvětu vydrží i krátkodobá sucha.
Odstraňování semeníků by mělo být pravidlem u bylinných i dřevitých pivoněk, zimní přikrývka u bylinných pivoněk stačí jen první rok po výsadbě, jinak jsou zcela mrazuvzdorné.
Plnokvěté odrůdy můžete podepřít nebo vyvázat, protože těžké květy vítr často poláme, po dešti se pak ohýbají vlastní vahou až k zemi.
Pivoňky vyniknou nejlépe jako samostatné keře nebo v malých jednodruhových skupinách. Mezi sebou se kombinují dost obtížně z důvodu přílišné rozmanitosti tvarů a barev květů. Dobře vypadají ve společenství okrasných trav, zjara vyniknou jejich červené výhony vedle narcisů, modřenců a tulipánů. Při podzimním vybarvení pivoněk do bronzova zjistíte, že si opravdu vystačí bez velké společnosti.
V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou zeminu.
Většina asijských bylinných druhů vyžaduje neutrální až mírně kyselou zeminu. Bylinné druhy nesázíme hluboko, pupeny by měly být jen asi 4–6 cm pod povrchem. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů.
Dřevitépivoňky a evropské bylinné druhy preferují půdu neutrální až mírně zásaditou. Sazenice dřevitých druhů naopak můžeme zapustit při výsadbě 10 cm hlouběji, než byly původně. Z kmínků a větviček zapustí další kořeny a mají pak rychlejší a bohatší přírůstky.
Nejvhodnější doba pro sázení je přibližně od konce srpna do začátku listopadu, sazenice v nádobách s dostatečným kořenovým balem můžeme samozřejmě sázet po celou dobu vegetace. Při výsadbě je dobré do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo.
Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu jednotlivých trsů či keřů proto připravíme jámy o průměru přibližně 50 cm a okolo 50–70 cm hloubky. Je-li podloží špatně propustné, nasypeme na dno asi 10–15 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek).
Dřevitépivoňky v případě potřeby zaléváme po celou dobu vegetace. Pokud jsou rostliny na místě vysazeny déle než 2–3 roky, bývá již půda vyčerpaná a je nutné rostliny během v
Ve svém příspěvku PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Janderka.
Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevitépivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňkydřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.
Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.
Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.
Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.
V naší poradně s názvem ODBORNÁ POMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
Dobrý den, dostal jsem úkol pořídit dva druhy ozdobných keřů do truhlíku na slunné místo. Výška 150-200cm a jeden by měl kvést žlutě a druhý modře a pokud možno současně. Prosím poraďte. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jarní květový vodopád ve skladbě modrá/žlutá se skládá z modrého šeříku a žluté zákuly japonské. Do truhlíku bych to pořídil tak, aby šeřík tvořil background od rohů do středu a uprostřed bych umístil zákulu. Oba keře kvetou bohatě a současně.
Pokud vám pivoňky málo kvetou, je to známka toho, že jim něco chybí. Pravděpodobně mají málo živin nebo také příliš hlubokou anebo naopak mělkou výsadbou. Jestliže jim vadnou listy, může za to nejspíše houba. Proto na podzim uschlé listy pečlivě ostříhejte a spalte.
Chcete-li pěstovat pivoňky primárně na řez květů, vysaďte je do řad cca 80–100 cm vzdálených, v řadě pak půlmetr od sebe. V takových vzdálenostech si udržují vzpřímený růst a vy budete mít do vázy krásné rovné stonky s květy. K řezu jsou pivoňky nejvhodnější, když se nacházejí ve stadiu barevného poupěte těsně před rozvitím.
U pivoněk platí, že čím je rostlina starší, tím je krásnější. Pivoňky rostou poměrně pomalu, v prvním roce po výsadbě tedy nečekejte zázraky. Rostlina bude mít jen několik výhonů a málo květů, pokud vůbec nějaký. Budete si muset počkat přibližně tři roky, než vyroste do plné krásy.
V naší poradně s názvem JAPONSKÁ MYRTA - DOSTUPNOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Polívková.
Sháním sadičku japonské myrty.Mužete mi pomoci§
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Japonskou myrtu můžete objednat přes internet. Dokonce si můžete vybrat, jestli chcete semínka a nebo sazeničku. Tady vám posílám seznam aktuálních nabídek i s cenou https://www.zbozi.cz/hledan…
Všeobecně jsou pivoňky dlouhověké rostliny, čím déle je budete pěstovat, tím víc vám pokvetou. Nemají rády časté přesazování. Nehnojte je dusíkem, lepší je fosfor k podpoře tvorby květů. Hluboký řez nutný není, připravujete se jím o květy. Pivoňky kvetou v dubnu, květnu, červnu a červenci. Odkvetlé květy odstřihujte, jsou nevzhledné a pro rostlinu těžké.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, prosím o radu. Mám na zahradě pivoňky, krásně každý rok kvetou, ale letos nevím proč, vyrostly až do výšky k 150cm. Sluníčko i vláhu mají. Díky za odpověď. Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tesařova.
Dobrý den, mám na zahradě pivonky ale letos nevykvetly.Sluničko a vláhu mají.Děkuji za odpovědˇ Ivana
Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.
Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevitépivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.
Pivoňky bylinné se v zahradách vyskytují jen málo, jejich původní stanoviště se nacházelo od Balkánu po severní Evropu, ale potkal je osud mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů – nyní patří mezi kriticky ohrožené.
U zahradních pivoněk jsou jejich květy poměrně těžké, a tak začnou často jednotlivé stonky polehávat. Keře proto svažte či podepřete, případně aplikujte obojí. Odkvetlé květy odstřihujte, stejně tak vadnoucí listy.
Začnou-li stonky a později listy vadnout i v období, kdy není příliš sucho, jedná se o chorobné vadnutí. Napadené stonky v tom případě odřízněte až u země. Pokud choroba napadla větší část rostliny, seřízněte ji celou. Při delším období sucha pivoňky pravidelně a dostatečně zalévejte, jinak jim zaschnou poupata.
Na zimu mladé rostliny přikryjte nejlépe chvojím. Vyvarujte se neprodyšných materiálů, jako je listí, bublinková fólie a podobně, pod nimi by totiž rostliny mohla napadnout hniloba.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Azalka japonská tvoří podskupinu kříženců s přezimujícími listy. Na rozdíl od většiny venkovních azalek je neopadavá. Ze zahradnického hlediska se dále dělí na odrůdy s velkými květy a drobnokvěté. Japonské azalky se vyznačují nízkým, širokým keřovitým vzrůstem a velmi bohatou násadou květů. Rostou pomalu, v dospělosti většinou nepřesáhnou výšku 1 metru. Svým celkovým vzezřením hodně připomínají pokojové azalky. Keříky jsou stálezelené nebo poloopadavé, listy jsou menší až drobné. Rané odrůdy kvetou v dubnu, hlavní období kvetení pak nastupuje v květnu. Velkokvěté a drobnokvěté typy vynikají sytostí i barevnou škálou květů. Jsou velmi oblíbené, takže množství nových odrůd stále narůstá.
Japonské azalky nevyžadují zvláštní péči. Základní podmínkou úspěchu je vhodná zemina. Jako všechny rododendrony a azalky potřebují kyselý substrát a nesnášejí vápno. Také zálivková voda nesmí být tvrdá. Přihnojují se hnojivy pro rododendrony a vřesovištní rostliny. Nejlepším stanovištěm je východní strana anebo mírně přistíněné místo, protože japonské azalky nesnášejí přímý úpal. Dobře však odolávají zimě. Rostliny koření mělce pod povrchem, není potřeba je obrývat ani okopávat, stačí velmi opatrně kypřit. Přisypávejte k nim pravidelně kyselý substrát a mulč.
Tempura je celosvětově proslavené japonské jídlo – v těstíčku obalené a osmažené křupavé kousky ryb, masa, zeleniny, žampionů a mnoha dalších potravin, které se servírují přelité omáčkou. Původ tempury přitom ale japonský není.
Tempura je v současnosti známá jako japonské jídlo, ale má svůj původ v Evropě – do Japonska se dostala v polovině 16. století s mořeplavci z Portugalska. Japonská gastronomie zná tedy tempuru déle než sushi a existují dokonce i specializované restaurace tenpura-ya. Výraz tempura vychází z japonského tempurako, což je název rýžové mouky, ze které se připravuje těsto na tento pokrm.
V Japonsku se jako tempura označují všechna jídla připravovaná obalením v těstě z mouky tempurako a pak smažená v rozpáleném oleji. Při tomto způsobu přípravy si potraviny udrží šťávu i přirozenou chuť. Nejčastěji se obalují a smaží kousky ryb, mořské plody, měkká masa, zelenina a žampiony, ale použít se může v podstatě téměř každá potravina, kterou je možné obalit a smažit.
V jižní Evropě takto připravovaná jídla nazývají tapas a na přípravu těsta používají kukuřičnou a pšeničnou mouku.
Na originální japonské těsto se používá rýžová mouka, v Evropě se nahrazuje moukou kukuřičnou nebo pšeničnou. V některých případech se do mouky přidává celé vejce, jsou ale i recepty, kdy se samostatně vmíchá žloutek a pak sníh z bílků. Bez vejce je těstíčko křupavější. V každém případě se ale mouka rozmíchává s ledovou vodou. To je podstata tempury, protože pouze ledové těsto se v rozpáleném oleji stane opravdu maximálně křupavým.
Těsto má konzistencí vypadat přibližně jako krupicová kaše.
Obalovací směs tempura se skládá z pšeničné mouky, kukuřičného škrobu, rýžové mouky, cukru, soli a nějakých dochucovadel. Takto namíchaná je k dostání v asijských prodejnách.
Ve svém příspěvku MANDEVILLA ŽLUTÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Dermová.
Dobrý den, vše je mi jasné ale kde koupit???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.
Dobrý den,
bohužel žlutou ani jinou barvu nemám ale ráda bych měla. Proto se na vás obracím s prosbou o prodej 2 výpěstků /dvou sazeniček Mandevile/. V případě,že máte na prodej moc mě potěšíte. Děkuji za zprávu Irena.
Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).
Ve svém příspěvku GLOXINIE PRODEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gregerová Dana.
Dobrý den, chtěla bych koupit k Vánocům hlízy gloxínie. Tmavě modré mám. Sháním ještě jiné barvy. Můžete mě poradit, kde bych je sehnala děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jednoduché květy – mají miskovitý tvar s jednou či dvěma řadami zvlněných korunních lístků a nápadnými tyčinkami uprostřed květu.
Poloplné květy – jsou podobné jednoduchým květům, mívají však tři řady korunních lístků. Takovýto tvar květu v tmavě růžové má Cora Stubbs, světle růžová Westener nebo čistě bílá Hawaian Sun.
Plné květy – bývají okrouhlé s jednou nebo dvěma vnějšími řadami velkých korunních lístků. Ostatní jsou hustší, zmenšují se ke středu a vyplňují zbytek květu tak, že tyčinky zanikají. Některé odrůdy jsou dvoubarevné – jako červenobílá Gay Paree či žíhaná bíločervená Madame Jules Dessert. Zajímavě lososová je odrůda Pink Hawaien Coral, Lady Anna zas potěší milovníky růžové barvy. Odrůda Rubra Plena (červená) a Alba Plena (bílá) krášlily už zahrádky našich babiček a prababiček.
Sasankovité květy – jsou typické pro japonsképivoňky a kultivary z nich vyšlechtěné. Střed květu vyplňují korunní lístky vzniklé z tyčinek.
Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.
Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.
Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.
Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.
Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.
Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.
Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.
Před umístěním řízků do substrátu musíme řízky nastimulovat k zakořenění. Chcete-li to provést, ostrým nožem nařízněte tenkou část kůry u spodního konce sazenice a poté ji ponořte do zakořeňovací lázně, ta může mít práškovou formu a nebo může být tekutá.
Kořenící stimulátory jsou přípravky obsahující auxiny a další sloučeniny, které urychlují proces zakořeňování. Na dřevité odřezky habru se vyplatí použít GELSTIM B, dostupný v tekuté gelové verzi.
Takto připravené dřevité řízky vložíme svisle do květináčů nebo truhlíků naplněných vlhkým pískem. Sazenice by měla být pod povrchem substrátu 1/2 až 2/3 své délky. V této formě se sazenice uskladní až do jara v místnosti nebo skleníku, kde budou chráněny před mrazy při stálé teplotě 0 až 5 °C. Květináče se sazenicemi lze umístit také například do sklepa, garáže, do chladné místnosti nebo do nevytápěného skleníku. Po celou dobu dbejte na to, aby substrát, do kterého sazenice vkládáte, byl neustále mírně vlhký.
Někteří zahradníci také praktikují výsadbu sazenic rovnou do země venku. Pak je však potřeba je dobře chránit před mrazem, například silnou vrstvou suchého listí přitisknutého větvemi jehličnanů.
Ve včelařské inzerci bývají dost často inzeráty na prodej včelstev. Důvodem prodeje je většinou zdravotní stav včelaře nebo se jedná i o pozůstalost. Cena nebývá vysoká (v řádech pár tisíců korun) včetně úlu. Leckdy majitel přidává i medomet a další vybavení. Tato koupě je vhodná spíše pro zkušeného včelaře, který dokáže odhadnout zdravotní stav včelstev a umí si poradit s některými nevyhovujícími vlastnostmi (bodavost, rojivost, ...). Bolestnému rozhodnutí k prodeji ze zdravotních důvodů často předchází období, kdy včelař váhá, zda to udělat. Sil ale už ubývá, a tak péče o včelstva již nemusí být taková, jakou by zasluhovala. Taktéž úly darované k těmto včelstvům mohou mít vyšší hodnotu historickou než chovatelskou. Se všemi negativy z toho plynoucími. Někdy bývají ke koupi zakrmená i nezakrmená včelstva po sezóně. Vždy je na místě se ptát, jaký má včelař důvod k prodeji. Například nezakrmené včelstvo, které bylo odkočováno postupně k řepce, akátu, lípě a lesu, bude značně opotřebované.
Matky se chovají pro výměnu ve vlastních včelstvech, kvůli navýšení jejich počtu anebo na prodej, včelaři produkují matky či matečníky (buňky s budoucí matkou). Způsobů existuje mnoho, všechny využívají přirozených instinktů včel, které by se v určitých momentech pustily do výchovy nové matky i bez včelaře. Nové matky je možné chovat ve včelstvu při matce (matečníkové mističky jsou vloženy nad mateří mřížku), chov matek v osiřelci (to je chov bez matky a jsou zde vloženy matečníkové mističky). Matky se po oplodnění vkládají s několika dělnicemi do transportní klícky a prodávají se.