Zajímá vás téma JARNÍ POSTŘIK JABLONÍ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Postřik slivoní není nikterak náročný a zvládne jej i začátečník. Nesmí se ovšem nikdy zapomínat na ochranné pomůcky. Postřik na slivoně obsahuje chemikálie, často jedy, které mají ještě několik dnů po aplikaci intenzivní účinky a mohou nepříjemně reagovat i s lidskými částmi těla. Nezapomínejte tedy na ochranné pomůcky, jako jsou rukavice, brýle a pláštěnka, postačí i turistická.
Jarní chemická ochrana slivoní
První jarnípostřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Champion 50 WG, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.
Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.
Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 g přípravku Mospilan 20 SP ve 2,5 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.
Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.
V naší poradně s názvem CHOROBA JABLONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Albert Langer.
Dobrý den,
již 5 let bojuji marně s touto chorobou jabloní. Nemoc se stale rozšiřuje a neustupuje. Prosím, víte, o jakou nemoc se jedná a jak s ní bojovat? Děkuji za rady!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o houbové onemocnění strupovitost jabloní. Účinný přípravek je ZATO 50WG. Postřik se provádí v období od fáze růžového poupěte (před květem) až do 2 týdnů po odkvětu pravidelně v intervalu cca 14 dní.
Jabloně se množí očkováním, a to u země na jabloňové semenáče, nebo častěji na typové vegetativně množené podnože. Podle toho, jakou chceme mít výšku kmene a velikost koruny stromu, volíme vzrůstnost podnože. Ve školkařství jsou z jabloňových typových podnoží nejvíce používány podle sestupné řady vzrůstnosti následující: MM 111, A 2, MM 106, M 26, výjimečně pro nejmenší tvary M 9. Převislé kultivary okrasných jabloní se roubují na kmínky semenáčů planých i některých kulturních jabloní ve výšce 180 až 200 cm, v některých případech i výše. Velikost koruny okrasných jabloní se řídí podle růstu kultivaru i volbou použité podnože.
Tento škůdce se živí listy cibule, což způsobuje jejich zkroucení, zasychání a tvorbu bílých skvrn. Správné jméno tohoto škůdce na cibuli je třásněnka tabáková (Thrips tabaci), oficiálně známá také jako cibulová třásněnka. Jde o hmyz z řádu třásněnek, který může dorůst délky okolo jednoho milimetru, což ho činí těžko rozpoznatelným. Jak přesně vypadá se můžete podívat zde: třásněnka tabáková foto.
Navzdory své miniaturní velikosti je tato třásněnka velmi žravá a svým sáním způsobuje na rostlinách cibule bílé skvrny. Mimo cibuli napadá také tabák, zelí a brambory. Samice třásněnky tabákové mají pouze redukovaná křídla. Jejich barva je od žluté po tmavě hnědou, zatímco menší samci jsou pouze žlutí. Přezimující jedinci jsou však výrazně tmavší než letní jedinci. V Česku je z třásněnek dominantní právě třásněnka tabáková obzvláště v oblastech s vinohradnictvím a v oblastech, kde se pěstuje česnek, i ten medvědí, dále pak cibule, pórek a šalotka.
Ochrana a postřik
Laboratorní testy ukázaly, že tyto třásněnky preferují bílé, žluté a modré povrchy, čehož se dá využít rozmístěním dostatečného množství lepových desek těchto tří barev.
Jako biologickou ochranu proti výskytu třásněnky tabákové stojí za to zmínit hmyz Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Neozygites parvispora, Zoophthora radicans a Entomophthora thripidum. Všechen tento hmyz agresivně napadá třásněnku tabákovou a úspěšně ji likviduje.
Další úspěšná obranná strategie využívá postřik análními sekrety roztočů Amblyseius cucumeris.
Existuje i chemická ochrana postřikem nebo rosením přípravkem s dlouhým názvem Forestina Zdravá zahrada přípravek proti mšicím, třásněnkám a jinému škodlivému hmyzu. Tento insekticidní přípravek působí systémově, to znamená, že rostlina si chemikálii z postřiku rozmístí v celém svém organismu a stane se pro třásněnky po nějaký čas jedovatou. Přípravek je ve formě emulgovatelného koncentrátu a je určený k regulaci nejen třásněnek, ale i mšic a dalšího savého a žravého hmyzu napadajícího zeleninu a okrasné rostliny.
Z dalších chemických ochran lze zmínit postřik přípravkem Forestina Zdravá zahrada Biool, což je kontaktní insekticidní prostředek s fyzikálním působením na živočišné škůdce. Působí dotykově, škůdce je tedy potřeba postřikem dokonale namočit, jinak nezahynou všechny a znovu se rozmnoží.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Neumann.
Dobrý den.
Mám jakousi blůmu (žluté koule,které se zráním červenají až do temné fialové(nějaká slivoň)
Roub jsem získal v pohraničí (po němcích). Strom je střední velikosti a každý rok cca 20let neuvěřitelně plodil. Jen byl nutný postřik při odkvétání proti červivosti. Jenže v loňském létě se mu začaly kroutit listy a strom začal chřadnout.
Listy jsem prohlížel,někde byly drobná dvě, tři mikrozrnka (trus?). Od počátku jsem dělal postřiky , ale postupně to ztrácelo smysl, když listy se srolovaly do utěsněné roličky (postřik proti mšicím - myslím Mospilan, nebo tak něco. Na podzim jsem si mayslel, že strom uschne. Na jaře jsem jej silněnji oriřezal, zatím se má k světu, mnoho výhonkú i ze staršího dřeva. Zdá se zachráněn ale svinuté trubičky nyní nachcházím na jabloni a růžích. ˇŽivočicha nevidím? Není to nějaká nemoc? Máte radu có s tím?O jediný exemplář stromu se bojím.
Děkuji
Z hlediska kvalitní úrody v příštím roce se musíme zaměřit především na houbové choroby přezimující na napadených listech, které na podzim spadnou na zem, na neposbíraných mumifikovaných plodech, na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech. Jedná se zejména o skvrnitost listů peckovin, nejrůznější druhy padlí a další. Tyto houbové choroby propuknou naplno v jarních měsících, pokud tomu nezabráníme. Je tedy logické, že se proti nim musíme bránit už na podzim.
Podzimní postřik slivoní se tedy zaměřuje zvláště na houbové choroby a používají se tyto produkty:
Fungicidy
KUPRIKOL 50: Od roku 2020 je jeho prodej zakázán. Jaké přípravky můžete použít místo tohoto zrušeného fungicidu uvádíme dále.
CHAMPION 50 WG: Kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně květů meruněk proti mrazu. Proti puchrovitosti slivoně se postřik aplikuje při nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení. Maximálně 2x za vegetaci. Interval mezi aplikacemi je 14 dnů. Postřik se připraví z 10 g přípravku rozmíchaného ve 3 litrech vody.
ANTRE 70 WG: Jedná se o fungicidní přípravek k ochraně proti chorobám jádrovin, révy vinné, brambor a okrasných rostlin. Účinná látka je propineb (700 g). Antre 70 WG je převážně preventivně působící kontaktní fungicid. Mechanismem účinku je v převládající míře inhibice (překážka, zábrana) klíčení spor. Účinkuje na povrchu rostlinných pletiv, do vodivých pletiv neproniká a není systémově rozváděn. Z 20 g přípravku Antre nachystáte 10 l aplikační kapaliny.
CUPROZIN PROGRESS: Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid v prevenci proti houbovým a bakteriálním patogenům. Účinek je založen na prevenci plísňových nebo bakteriálních infekcí. Obsahuje hydroxid měďnatý (383,8 g/l). Plného účinku může být dosaženo pouze prostřednictvím hladkého sprejového povlaku na povrchu rostlin.
DEFENDER: Je kontaktní fungicidní přípravek určený k ochraně proti houbovým chorobám. Používá se u révy vinné proti plísni révové, u chmele proti plísni chmelové, u jádrovin proti strupovitosti a nektriové rakovině, u peckovin proti suché skvrnitosti listů a u brambor proti plísni bramborové a černání stonku. Obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý v nejnovější technologii, která po aplikaci vytváří na povrchu ochranný film. Při kontaktu houbového patogenu s povrchem ošetřených rostlin dochází k inhibici klíčení spor a zabránění dalšího nekontrolovatelného šíření choroby, pomáhá zpevňovat rostlinná pletiva. Přípravek obsahuje smáčedlo a je schopen do 2 hodin p
V naší poradně s názvem CHOROBA JABLONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie čiháková.
dobrý den,na jabloních na větvích je bílý povlak,něco jako mech,ale hrubější,proti mechu okraje roztřepeně,prosím,poradte co s tím,jaký postřik,děkuji. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý povlak na větvích jabloní je zamoření mšicemi. Zbavíte se jich postřikem, který mšice zahubí. Existuje moderní postup, který není jedovatý a přesto spolehlivě mšice zlikviduje. Koupit ho můžete pod názvem Rock Effect, zde je vidět jak vypadá a kolik stojí https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jde o přírodní nejedovatý olej, který mšice pokryje a zalepí jim dýchací otvory a tím je usmrtí. Postřik je potřeba udělat dvakrát po sobě s odstupem 7 dní. Postřik se aplikuje na celé rostliny, ale je-li strom velký, tak jen na postižená místa.
V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Jak správně namíchat rostok Skalice modré na postřik broskvoní? Děkuji za odpověď.Jiří Hihlán
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejběžněji používaným postřikem k prevenci houbovitých nemocí broskvoní, ale i vinné révy, jabloní, hrušek a dalších ovocných stromů se nejvíce používá Bordeauxská jícha. Téměř všechny pesticidy nejsou odolné vůči dešťové erozi. Pouze Bordeauxská jícha, pokud se před deštěm nastříká a nechá zaschnout, v podstatě zabrání tomu, abyste v následujících 20 dnech onemocněli, i když neustále prší. Pokud máte broskvoň nebo nektarinku a loni se jí stočily listy, postříkejte ji začátkem března a potom těsně před rozpukem pupenů.
Jak se správně namíchá Bordeauxská jícha, se dozvíte v tomto našem článku https://www.vinna-reva-pest…
Okrasné jabloně pěstované na kmínku ve tvaru zákrsku nebo čtvrtkmenu do výšky 120 a 150 cm se většinou očkují u země na jabloňové semenáče nebo častěji na typové, vegetativně množené podnože. Podle toho, jakou chcete mít výšku kmene a velikost koruny stromu, volíte vzrůstnost podnože. Převislé kultivary Tschonoského jabloní se roubují na kmínky semenáčů planých i některých kulturních jabloní ve výšce 180 až 200 cm, v některých případech i výše. Stromky vysazujeme na podzim, při výsadbě na jaře zároveň provedeme hluboké zakrácení všech výhonů v koruně na tři až pět pupenů. Řez koruny děláme vždy v předjaří a ještě po dobu dalších dvou let. V pozdějších letech se zaměříme podle potřeby pouze na průklest příliš hustých korun nebo na vyřezání poškozených větví.
Ve svém příspěvku VADY NA POKOJOVÉM FIKUSU ELASTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Zábranská.
Prosím o radu. Při letnění na zahradě pod vysokou jabloní se mi objevili malé tečky načervenalé až černé a nyní doslova je zelené pletivo v tečkách vykousané a spodní strana listu má červené pletivo. prosím oradu , co mi ten fíkus likviduje Děkuji zábranská M.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. Různě zbarvená mšice jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
Podívejte se čím je možné nahradit již nedostupné postřiky proti plísni na rostlinách:
Ortiva – Kontaktní měďnatý širokospektrální fungicid ve formě suspenzního koncentrátu určený na ochranu proti plísni révové v révě vinné a plísni chmelové ve chmelu. Ale také k ochraně bramboru a rajčete proti plísni bramborové, okurky proti plísni okurkové a cibule proti plísni cibulové.
Discus – je vysoce účinný fungicid s účinnou látkou ze skupiny strobilurinů. Účinkuje tak, že zabrání přenosu elektronů v dýchacím procesu hub, čímž zabrání tvorbě a klíčení spór.
Kumulus WG – sirný kontaktní fungicid na ochranu proti padlí v sadech, vinicích a dalších kulturách. Má rychlý a ochranný účinek s reziduálním působením proti houbovým patogenům ze skupiny pravých padlí.
AgroBio Opava Belanty – systémové působící fungicidní přípravek proti moniliové spále a hnilobě broskvoní, meruněk, třešní, višní a slivoní a proti padlí révy a dalším chorobám jabloní, hrušní nebo brambor.
Magnicur Energy – systémový kombinovaný fungicid ve formě kapalného koncentrátu pro ředění vodou s preventivním i léčebným účinkem, určený k hubení půdních a listových chorob v zelenině, zároveň i proti padání klíčních rostlin, nekróze kořenů, nemoci stonků a nadzemních částí rostlin.
Magnicur Core – fungicidní přípravek proti houbovým chorobám určený k ochraně u okrasných rostlin proti skvrnitosti listů, rzí, padlí, u jabloní proti strupovitosti a padlí, u révy vinné proti padlí, peronospoře, šedé hnilobě. Je odolný vůči dešti a poskytuje ochranu jednak na povrchu, že chrání rostlinná pletiva proti infekcím a zároveň je rostlina trvale chráněna i uvnitř.
Magnicur Quick – kontaktní fungicidní přípravek k ochraně okrasných rostlin, peckovin, révy, maliníku a jahodníku proti plísni šedé, moniliové hnilobě a spále. Má krátkou ochrannou lhůtu a dlouhodobou účinnost.
Sercadis – kontaktní fungicidní přípravek proti strupovitosti a padlí na jádrovinách a proti padlí révovému na révě vinné. Má preventivní i kurativní účinek.
Revus Top – systémový fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu určený k ochraně brambor proti plísni bramborové a hnědé skvrnitosti listů brambor.
Saprol – systémový fungicidní přípravek proti houbovým chorobám růží, proti padlí, černé skvrnitosti a rzi na růžích. Působí především preventivně a při použití v raném stádiu napadení i léčivě.
Champion 50 WG – kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek. Slouží k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně meruněk proti mrazu.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Dobrý den, prosím, a funguje to s tou lepenkou i u jabloní?
- Ještě k ořechům: při uskladnění některé mají posléze dost výrazně oranžové jádro, nedobré. Co to je?
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarnípostřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
Ve svém příspěvku JARNÍ POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
máme 2 roční švestky (větší blumky) a l švestkobroskev. Hned první rok byly obsypané květy, ale v době, kdy už byly na stromcích plody zkadeřavěly listy a nakonec i uschly a zežloutly větvičky. Na jednom stromku se nám podařilo úrodu zachránit, na druhém ne.
Obávám se, že druhý stromek už letos neobrazí a budeme ho muset zlikvidovat. Co máme dělat?
Spintor je přírodní postřikový insekticid ve formě suzpenzního koncentrátu pro ředění vodou určený k ochraně brambor, révy vinné, jabloní, květáku, hlávkového zelí, růžičkové kapusty, brokolice, póru, cibule, papriky a rajčat proti škůdcům. Alternativně se používá i na hubení vrtule ořechové. Během vegetačního období se používají dva postřiky s odstupem minimálně 7 dní. Zde je vidět, jak vypadá přípravek Spintor a jaká je jeho cena.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Proti houbomilce je účinné včasné a precizní přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Přístup k rostlinkám zamezíte samičkám tak, když pečlivě okraje textilie zahrnete půdou. V oblastech s větším výskytem tohoto hmyzu se osvědčilo pěstování jarních odrůd česneku – ty totiž houbomilka nenapadá. Insekticidní postřik by se měl v zeleninových zahrádkách nechat jen jako poslední možná varianta. Postřik je nutné provést preventivně, a to při prvním jarním oteplení (konec února či počátek března). Vhodná doba je, když po dobu čtyř dnů vyšplhají teploty nad 10 stupňů. Postřik se má po dvou týdnech zopakovat. Schválené přípravky pro postřik česneku jsou Karate se ZEON technologií 5CS – vždy v souladu s přiloženým návodem. V okamžiku, kdy se na porostu ukážou příznaky napadení houbomilkou, je použití postřiku zbytečné.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Zdravím všechny pěstitele rakytníku. Mám dotaz, letos mi vůbec nezaplodily 2 samice, jsou na slunci. jedna má 7 a druhá 6 let. V loňském roce i dříve plodily. Že by se podepsaly jarní mrazíky? Vždyť by měl být mrazu odolný, nemyslí se jen keř? Nebo nějaká nemoc? Kdo mi poradí,nebo odpoví? Zdraví Ladislav z Brna.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarnípostřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.
Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.
Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.
Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.
Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.
Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.
Jak říkají zkušení pěstitelé, žádná nejlepší odrůda neexistuje. Každá odrůda je jiná, každá je něčím jedinečná. Vybrat si musíte nejprve mezi paličáky a nepaličáky – paličáky (například Brenecký paličák, Ropal, Znojemský) jsou takové odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Nepaličáky (například Japo, Prim, Záhorský) nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a mívají bílé stroužky. Přestože je dle odborníků pěstování nepaličáků snazší (lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují), u nás se častěji pěstuje česnek paličák.
Odrůdy česneku lze dále rozdělit dle doby výsadby. Podzimní odrůdy (například Alan, Záhorský, Bzenecký paličák, Ropal, Znojemský) se vysazují od září do poloviny října (někdy i v listopadu, ale zde není jistota, že spolehlivě zakoření před zamrznutím půdy) a jsou určeny ke sklizni začátkem léta. Mívají vyšší výnos, ale nepředstavují nejlepší odrůdy na skladování. Jarní odrůdy (například Japo, Prim) se vysazují na jaře, až rozmrzne půda, ale obvykle není pozdě ani v květnu. Sklízí se už o prázdninách, pokud jste jej dali do země až koncem jara, tak samozřejmě později, v každém případě však jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím i nižší výnosy. Pěstitelé proto raději dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména těm houbovým (o tom viz níže).
Mimo jiné lze rozlišovat i velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) a odrůdy s menšími stroužky (Slavin, Benátčan), které se mnohem lépe rozmnožují.
Zmínit můžeme i rozlišení česneku na modrý a bílý. Modrý česnek má vnější blanitý obal obepínající stroužky modrofialový a stroužky jsou fialově žilkované. Bílý česnek má vnější obal i stroužky bílé.
V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin, avšak ani tuto odrůdu nelze jednoznačně označit za nejlepší. Mezi drobnými pěstiteli je oblíbený Bzenecký paličák či Záhorský nepaličák.