Tvarování korun se přizpůsobuje biologickým vlastnostem ovocných stromů (vzrůst druhu nebo odrůdy, schopnost ovětvování, tvorba plodného obrostu) a klimatickým podmínkám. Korunu vždy tvarujeme tak, aby byla pevná, vznosná a dobře osvětlená.
Druhy řezů
Zakládací řez – provádí se u mladých stromů v období jejich intenzivního růstu. Nejčastěji se jedná o řez prováděný v okrasné školce při založení koruny, nebo se jedná o řez při výsadbě stromů na trvalé stanoviště, kdy je základem pro formování koruny do typického habitu či funkčního typu. Provádí se do 15–20 let věku stromu, pak následují řezy udržovací.
Výchovný řez – jeho cílem je zabezpečit druhově charakteristický staticky odolný tvar koruny ošetřovaného jedince a připravit podmínky pro rozvoj koruny typické pro daný taxon. Rovněž přizpůsobit velikost a tvar koruny funkčním požadavkům stanoviště (úpravou podchodné, pojezdové výšky). Při provádění výchovného řezu se odstraňují zejména poškozené, suché větve, kodominantní větvení, navzájem se křižující větve a větve s vrůstající kůrou v úžlabí (tlaková větvení).
Udržovací řez – používá se u vzrostlých stromů, které již překlenuly období intenzivního růstu. Cílem je zajistit jejich dlouhodobou funkčnost a omezit na minimum jejich možné negativní působení na okolí.
Zdravotní řez – jedná se o komplexní udržovací řez (ostatní udržovací řezy z něj vycházejí). Cílem je především zabezpečit dlouhodobou funkčnost stromu z hlediska vitality, zdravotního stavu a provozní bezpečnosti. Tento řez se opakuje v několikaletých intervalech, alespoň však jednou za 8– až 10 let, s ohledem na aktuální stav stromu. Tímto řezem se odstraňují či zkracují větve suché, mechanicky poškozené, zlomené, jinak provozně nebezpečné, napadené škůdci nebo houbami, větve, které se kříží, větve zahušťující korunu, nevhodně směřující větve. Ošetřují se tak kodominantní a tlaková větvení, zarovnávají pahýly po nekvalitních řezech a podobně.
Bezpečnostní řez – je nejjednodušší variantou zdravotního řezu, zaměřenou pouze na provozní bezpečnost stromu. Bezpečnostním řezem se odstraňují pouze větve, které by mohly bezprostředně ohrozit okolí. Jedná se o větve suché, mechanicky poškozené, nalomené, zlomené. Z důvodu závažnosti je možno bezpečnostní řez provádět celoročně v intervalech přibližně 2–6 let.
Redukční řez – podle charakteru a zaměření se dělí na redukční řez vlastní (redukce od určité překážky), prosvětlovací (prosvětlení koruny z provzdušnění a revitalizace koruny), symetrizační (symetrizace z důvodu náporu větru) a stabilizační SIA (stabilizace stromu pomocí redukce výšky koruny, vypočtená dle metody Static Integrated Assessment).
Redukční řez vlastní – se zaměřuje na celkovou nebo jednostrannou redukci koruny. Často se jedná o stromy v blízkosti různých překážek nebo stromy dlouho ponechané bez jakékoliv péče. Taktéž se odstraňují větve, které výrazně vychylují strom z jeho těžiš
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinné révy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinná réva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Kdy je nejlepší čas stříhat okrasnou převislou vrbu?
Nejlepší čas na stříhání převislé okrasné vrby je konec zimy až velmi brzké jaro, ještě před rašením.
V tomto období je strom v klidové fázi, dobře snáší zásah a po zahájení vegetace rychle reaguje novým růstem. Pokud se řez provede příliš pozdě, už během aktivního rašení, strom sice obvykle přežije, ale může být oslabený a růst bude chaotičtější. Správně zvolený termín řezu převislé vrby výrazně ovlivňuje hustotu koruny i celkový tvar v daném roce.
Mohu převislou vrbu ostříhat opravdu hodně, až „na hlavu“?
Ano, převislou vrbu lze ostříhat velmi razantně, pokud je zdravá a dobře zakořeněná.
Začátečníci mají často strach, že strom zničí, ale převislá vrba snáší hluboký řez překvapivě dobře. Právě razantní zkrácení větví podporuje tvorbu nových, silných výhonů. Problém není v tom, že by byl řez příliš hluboký, ale spíše v tom, že je váhavý a nepravidelný. Strom pak reaguje nevyváženým růstem a ztrácí převislý tvar.
Co když jsem převislou vrbu několik let vůbec nestříhal?
Pokud převislá vrba nebyla několik let stříhaná, není to konec, ale náprava bude trvat déle.
U zanedbané vrby bývá dřevo přestárlé, větve holé a koruna zahuštěná u hlavy. Řez převislé vrby po letech zanedbání je nutné rozdělit do jednoho až dvou let, aby strom nebyl příliš oslabený. První rok se provede hlubší základní řez, další rok se tvar doladí. Výsledky nejsou okamžité, ale ve většině případů se strom dokáže obnovit.
Jak poznám, že jsem řez převislé vrby udělal špatně?
Špatně provedený řez se obvykle projeví nepravidelným nebo nežádoucím růstem.
Typickým signálem je, že převislá vrba po řezu roste hlavně nahoru, vytváří dlouhé svislé výhony a ztrácí převis. Dalším znakem je slabé obrůstání nebo holé konce větví. To většinou znamená, že řez byl příliš opatrný nebo vedený ve špatných místech. Výhodou vrby je, že chyby lze většinou v dalších letech opravit.
Přestane převislá vrba po řezu růst?
Ne, správně provedený řez růst převislé vrby nezastaví, naopak ho podpoří.
Po řezu může strom krátkodobě působit „mrtvě“, ale během sezóny obvykle vyraší velmi silné výhony. Řez převislé vrby stimuluje růst, protože strom se snaží obnovit korunu. Pokud vrba po řezu neroste vůbec, bývá problém v termínu řezu, zdravotním stavu nebo v nevhodných podmínkách stanoviště.
Jak rychle převislá vrba po řezu znovu obrazí?
U zdravé převislé vrby se nové výhony objevují obvykle během několika týdnů.
V první sezóně po řezu bývá růst velmi rychlý a výhony mohou dosahovat i desítek centimetrů. Druhý rok se růst zpomaluje a koruna se začne zahušťovat. Rychlost obrůstání převislé vrby závisí na množství vody, živin a slunečním stanov
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Rozsah řezu rynglí se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé ryngle tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy rynglí by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože ryngle mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U rynglí jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření vějířovité koruny odstraněním terminálního výhonu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u rynglí provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit, aby větve byly pod příliš ostrým úhlem k terminálnímu výhonu (později se může za větru odlomit pod váhou úrody). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Ryngle se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li ryngli na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Ryngle jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetační období bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Jak stříhat vinnou révu - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...
Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.
Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?
Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.
Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.
A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?
V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2. Odrůdy s menší produkcí hroznů či s malými hrozny mohou být zatěžovány hodně, asi na
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Voštová.
Děkuji něco podobného jsem už také našla. Na začátku bylo vše v pořádku a i roky předtím. Objevilo se to až letos a ne na začátku ale spíš na konci. I když jsem si mohla nevšimnout. Je tam stále obrovské množství plodů ale nejspíš již nedozrají, podle toho co jsem zjistila. Budu asi muset vše ostříhat a co bude měně napadené ošetřit. Snad nepřijdu o vše. Děkuji za info.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
V prvních letech se provádí výchovný řez – hlavně jde o zkracování výhonů. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod vahou úrody za větru).
V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud činí přírůstky za rok okolo půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musí se strom zmladit, říznout hlouběji. V tom případě (řežou-li se silnější větve) je dobré pamatovat na Zahnův řez.
Co se týče doby řezu, je vhodná doba koncem března nebo až v době květu (i mladé stromy na počátku plodnosti). Prostě řezat během vegetace jako jiné peckoviny, i když tyto bez problému snesou i konec března. Řez lze provádět až do začátku září.
Vysadíte-li strom na podzim, řežte jej až na jaře. Vysadíte-li jej na jaře, řežte ihned.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.
Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.
Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).
Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).
Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu. Neměl by být použív
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
Zmlazování plodného obrostu se provádí každoročně, jinak často přerůstá do větví. Je nutné se zaměřit zejména na snížení koruny stromu, tedy kosterních větví a středního výhonu. Pokud by se ale zmlazení řezem provedlo příliš silné, mohlo by dojít k odumření části kořenů i svazků pletiv v kmenu stromu. Proto při zmlazování odebíráme jen 40 % větví v koruně stromu. Provádí se to sesazením kosterních větví řezem na spodní odbočující výhony ven z koruny. Peckoviny by se měly udržovat jen do takové výšky, kam lze dosáhnout z hliníkových štaflí se sedmi příčkami a s výsuvným žebříkem. Řez ovocných stromků po výsadbě není nic složitého. U slivoní je nejlepším kmínkem čtvrtkmen. Korunka by měla být pyramidální s úhlem koruny 120°.
Vhodné je provádět takzvaný zmlazovací řez, který posilní plodnost stromu. Dělá se zkracováním hlavních větví o plných 50 až 100 centimetrů. Nejlepší období pro tento řez přichází tehdy, když slivoň začíná kvést, protože se tak poměrně lehce zacelí rány po řezu. Ty ale stejně musíte ošetřit. Pokud jsou přírůstky větší, bude nutný takzvaný udržovací řez. Na ten pamatujte při vegetativním přírůstku o délce alespoň 40 centimetrů, nejlépe však až 60 centimetrů. Pokud byste na tento druh řezu zapomínali, pupeny by se změnily na „spící“, což by znamenalo, že se v dolní části větví ochudíte o snadno dostupné plody.
Zde můžete zhlédnout video, jak správně provádět řez slivoní.
Výchovný řez – v prvních letech po vysazení u švestek, slív, renklód i mirabelek, stejně jako u ostatních ovocných druhů, používáme výchovný řez, abychom zapěstovali správný základ koruny. Výhony prvního patra musí být vždy seříznuty do jedné roviny, aby rostly stejnoměrně a zůstaly podřízeny střednímu výhonu (terminálu). Kdybychom výhony sestřihli nestejnoměrně, ty silně zakrácené by rostly jen slabě, a naopak výhony slabě zakrácené by rostly silně. Při založení prvního patra ponecháváme na kmínku tři až čtyři kosterní větve v dostatečném odstupu od sebe. Další větve vyrůstající od prvního patra zakládáme střídavě na vzdálenost. Dbáme rovněž na to, aby kosterní větve nevyrůstaly v ostrém úhlu nasazení – při větší násadě plodů by se mohly vylomit nejen větve, ale mohl by se „rozčísnout“ i celý strom. V dalších letech zkracujeme už jen výhony delší než 60 cm, bez řezu by se totiž dolní pupeny změnily na spící, nebo by se z nich vyvinuly slabé trnovité výhony s krátkou životností.
Udržovací řez – nejvhodnějším tvarem stromů peckovin pro malé zahrady je čtvrtkmen nebo zákrsek s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu (terminálu). Hlavní větev vyřízneme při založení druhého patra, čímž udržíme stromek ve výšce přijatelné pro snadnější sklizeň i ošetřování. Protože se však málovzrůstné kultivary slivoní s nadměrnou plodností brzy vyčerpají, doporučuje se na jaře udržovací řez, který má zmlazující účinky. Pokud roční přírůstky nejsou menší než 40 cm, můžeme řez omezit jen na průklest.
Zmlazovací řez – ten posílí plodnost. U stromů, které mají menší přírůstky, se výrazně snižuje plodnost, a proto musíme provést zmlazovací řez koruny, kdy zkracujeme hlavní větve o 50–100 cm, což je dvou- až tříleté dřevo. Nejlepší doba pro tento řez je na počátku kvetení slivoní, tehdy se také řezné rány nejlépe zacelují za předpokladu, že jsou ošetřeny ochranným nátěrem (štěpařský vosk, stromový balzám nebo latex). Při hlubokém zmlazovacím řezu dodržujeme zásady Zahnova řezu (viz níže). Řezy vždy zatíráme štěpařským voskem nebo nátěrem. Takto ošetřujeme rány stromu větší než 1 cm. V září a říjnu neřežte větve o průměru větším než 3 cm.
Kdy stříhat blumy? Řez se může provádět v období od ledna do dubna, ale nejlépe v době odkvětu. Proč je důležité, aby teploty při zimní řezu byly výše než -5 °C? V mrazu dřevo blum křehne a řez by nebyl rovný. Takový nerovný řez je pak vstupní branou klejotokům a dalším nákazám přicházejících vzduchem.
Zimní řez podporuje růst a tvorbu plodů: Zimní řez stimuluje růst nových výhonků a tvorbu plodů.
Odstranění vedoucích výhonků: Vyberte tři až čtyři vedoucí výhony a jeden střední výhon, všechny ostatní konkurenční výhony, převislé a přerostlé ovocné větve odstraňte.
Řezání větví: Zkraťte vedoucí větve o jednu třetinu nebo polovinu a odstraňte všechny výhony pod korunou a výhony vycházející přímo ze země.
Řez dřevin patří mezi méně oblíbené zahradnické práce, protože vyžaduje znalosti daného rostlinného druhu, techniky řezu a jisté zkušenosti s péčí o dřeviny. Každoroční řez je zvláště důležitý u bujně rostoucích dřevin, které jsou známé tvorbou dlouhých výhonů. Pokud byste u nich řez neprováděli, dočkali byste se zahuštěných korun plných změti postupně odumírajících větviček. Stromy by sice plodily, ale kvalita plodů by byla nevalná.
Vynechání nebo špatné provedení řezu je znatelné především u meruněk a broskvoní, u nichž řez ovlivňuje také dobu nakvétání a tím i případné namrznutí květů. Pokud se řezu těchto stromů opravdu bojíte, pozvěte si na první zásah odborníka, který vám techniku vysvětlí. Jestliže i přesto uděláte při řezu chybu, tyto bujně rostoucí dřeviny se s ní poměrně rychle vyrovnají.
Technika řezu se liší v závislosti na druhu a pěstebním tvaru stromu. Trochu jinak se zachází se zákrskem a zcela jinak zase se čtvrtkmenem nebo kotlovitou korunou. Přesto se vždy zaměřujte na redukci množství a někdy i zkrácení bujných výhonů, kterými se všechny uvedené dřeviny vyznačují. U všech pěstebních tvarů se snažte o zapěstování kvalitních kosterních větví, které musejí být rozloženy do prostoru. Vždy řežte na pupen nebo výhon směřující ven z koruny. Pokud zachováte opačně orientovaný pupen, podpoříte zahuštění střední části koruny. Abyste se dočkali bohaté úrody, je nutné provádět řez každý rok.
Použité nářadí se odvíjí především od průměru řezaných větví a jejich dostupnosti. Na tenké mladé výhony se nejlépe hodí dobře nabroušené ruční zahradní nůžky. Na větve většího průměru používejte kvalitní pákové nůžky. Typy s dlouhou rukojetí umožní řez i méně dostupných větví. Se silnými větvemi vám pomůže ruční pilka. Stejně jako při řezu jabloní nebo hrušní i zde je nutné, aby byl řez čistý a dobře vedený. Dobrý výběr vhodného nářadí je proto velice důležitý, navíc si jím usnadníte a do značné míry také zpříjemníte práci.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iv.
Dobrý den, kdy lze ještě provést jarní řez vinné révy ? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Teď na konci dubna už je pozdě. Réva by po řezu ronila lepkavou tekutinu, přes kterou by se do dřeva dostala bakterie, která by zahubila celou rostlinu. Řez vinné révy se musí provádět jen v období, kdy rostlina spí. Tedy nejlépe v únoru až do 1/2 března.
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.
Ve svém příspěvku GINKO BILOBA KEŘ ŘEZ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Wydra.
Smí a kdy se ginko stříhat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubica Zemková.
Prosím o radu , koupila jsem si Ginko jako 70 ti cm proutek, nevím zda ho mám zastřihnout, aby se rozvětvil, nebo ho nechat ještě růst do výšky jaký chci mít kmínek. Ten samý problém mám s dřínem, jeden 2 metrový šlahoun. Prosím o radu. Děkuji mockrát
Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.
Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.
Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.
Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.
Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.
Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.
Jak říkají zkušení pěstitelé, žádná nejlepší odrůda neexistuje. Každá odrůda je jiná, každá je něčím jedinečná. Vybrat si musíte nejprve mezi paličáky a nepaličáky – paličáky (například Brenecký paličák, Ropal, Znojemský) jsou takové odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Nepaličáky (například Japo, Prim, Záhorský) nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a mívají bílé stroužky. Přestože je dle odborníků pěstování nepaličáků snazší (lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují), u nás se častěji pěstuje česnek paličák.
Odrůdy česneku lze dále rozdělit dle doby výsadby. Podzimní odrůdy (například Alan, Záhorský, Bzenecký paličák, Ropal, Znojemský) se vysazují od září do poloviny října (někdy i v listopadu, ale zde není jistota, že spolehlivě zakoření před zamrznutím půdy) a jsou určeny ke sklizni začátkem léta. Mívají vyšší výnos, ale nepředstavují nejlepší odrůdy na skladování. Jarní odrůdy (například Japo, Prim) se vysazují na jaře, až rozmrzne půda, ale obvykle není pozdě ani v květnu. Sklízí se už o prázdninách, pokud jste jej dali do země až koncem jara, tak samozřejmě později, v každém případě však jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím i nižší výnosy. Pěstitelé proto raději dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména těm houbovým (o tom viz níže).
Mimo jiné lze rozlišovat i velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) a odrůdy s menšími stroužky (Slavin, Benátčan), které se mnohem lépe rozmnožují.
Zmínit můžeme i rozlišení česneku na modrý a bílý. Modrý česnek má vnější blanitý obal obepínající stroužky modrofialový a stroužky jsou fialově žilkované. Bílý česnek má vnější obal i stroužky bílé.
V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin, avšak ani tuto odrůdu nelze jednoznačně označit za nejlepší. Mezi drobnými pěstiteli je oblíbený Bzenecký paličák či Záhorský nepaličák.