Rychlá odpověď: Krtek se dá z trávníku vypudit směsí ricinového oleje, vody a malého množství tekutého mýdla, kterou se zalijí aktivní tunely a širší plocha kolem krtinců. Ricinový olej změní pach a chuť potravy v půdě, takže krtek místo opustí. Metoda ale funguje jen tehdy, pokud se ošetří dostatečně velká plocha a směs je správně naředěná.
Krtek na zahradě dokáže během pár dní zničit jinak perfektní trávník. Když se mi poprvé objevil uprostřed zahrady, měl jsem během týdne přes deset čerstvých krtinců. Nechtěl jsem používat jedy ani pasti, protože zahradu sdílíme se psy a dětmi.
Po několika neúspěšných pokusech s různými radami ze zahradnictví jsem nakonec vyzkoušel ricinový olej. Nejen že je levný a snadno dostupný, ale při správné aplikaci dokáže krtka skutečně přimět, aby si našel jiné místo.
FAQ – často kladené otázky
Funguje ricinový olej opravdu na krtky?
Ricinový olej proti krtkům může být velmi účinný, pokud se správně aplikuje do aktivních tunelů a okolní půdy. Nejde o jed, ale o přírodní odpuzovač, který změní podmínky v půdě.
Krtci mají velmi citlivý čich a reagují na změny pachů v prostředí. Pokud se ricinový olej dostane do tunelového systému, začne krtek oblast považovat za nepříjemnou. Většinou se proto přesune jinam. Důležité je ale ošetřit větší část zahrady, protože pokud se směs dostane jen do jednoho krtince, krtek využije jinou část tunelů a zůstane v blízkosti.
Za jak dlouho krtek odejde po aplikaci ricinového oleje?
Ve většině případů začne aktivita krtka klesat během několika dnů. Úplné opuštění zahrady ale obvykle trvá jeden až dva týdny.
První dny po aplikaci se mohou objevit ještě nové malé krtince. Krtek totiž hledá cestu, jak se z nepříjemného prostředí dostat pryč. Pokud je směs ricinového oleje aplikována na dostatečně velkou plochu, postupně se tunelový systém stane pro krtka neobyvatelný. Jakmile se nové krtince přestanou objevovat po dobu dvou týdnů, je velmi pravděpodobné, že krtek oblast definitivně opustil.
Kolik ricinového oleje je potřeba na zahradu?
Množství ricinového oleje závisí hlavně na velikosti zahrady a rozsahu tunelů. Pro běžnou zahradu obvykle stačí 100 až 300 ml ricinového oleje.
Důležitější než samotné množství je správná aplikace. Směs by měla být rovnoměrně rozlita do míst, kde je aktivní systém krtčích tunelů. Pokud se použije příliš malé množství nebo se směs nalije jen do jednoho krtince, efekt bude slabý. Naopak při správném ředění a ošetření širší plochy může být ricinový olej velmi účinný odpuzovač.
Může ricinový olej krtka zabít?
Ricinový olej není určen k zabíjení krtků. Jeho hlavním účinkem je změna pachových a chuťových podmínek v půdě.
Krtek reaguje na změnu prostředí velmi citlivě. Pokud se ricinový olej dostane do lovných tunelů, začne pro něj být prostředí nepříjemné. Krtek se proto většinou rozhodne teritorium opustit a přesunout se jinam. Díky tomu jde o relativně šetrnou metodu, která nevyžaduje použití pastí ani jedů. Mnoho zahradníků proto považuje ricinový olej za humánní způsob řešení.
Co když krtek po aplikaci stále dělá krtince?
Pokud se po aplikaci objevují nové krtince, znamená to, že krtek ještě úplně neopustil tunelový systém. Často pouze hledá nové místo.
V takové situaci je vhodné sledovat, kde se nové krtince objevují. Ty obvykle vznikají na okraji ošetřené oblasti. Stačí proto aplikovat směs ricinového oleje i do této části zahrady. Tím se nepříjemné prostředí rozšíří a krtek postupně ztratí možnost pokrač
Ve svém příspěvku KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Svoboda.
Dobrý den,
z článku mi není jasné, jak přesně krtek dělá krtiny? Pokud hlavou dolů, tak by musel vyvinout značný tlak při proražení tunelu ... Ale tělo je uzpůsobené k rytí dopředu ...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Wikipedie uvádí, že krtek je české jméno pro 13 rodů malých savců, hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpidae). Jejich nejznámějším zástupcem je krtek obecný žijící i na území ČR. Toto zvířátko inspirovalo výtvarníka Zdeňka Milera k vytvoření animované postavičky Krtečka (respektive Krtka). Krtci žijí v podzemních chodbách, které si vyhrabávají velkými tlapami. Krtek se živí bezobratlými, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Především žere žížaly, které loví ve svých chodbách.
Dle Wikipedie je krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, které jsou jednak obytné a jednak okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina.
Krtek obecný má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy, zrak má proto špatný, naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst je obvykle tmavě hnědá, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Krtek se dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, jako sám váží.
Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.
Ve svém příspěvku PROČ KRTEK DĚLÁ KRTINCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kejhová.
Krtek pracuje u nás na zahrádce právě teď ,žádné spinkání přes zimu, hezky nám rozrývá kousek po kousku trávníku a včera jsem viděla jak pracuje s hlínou. Manžel by ho sám nejraději zakousnul, ale mě ho je líto, třeba půjde dál, tak nevíme co dělat, nemáme žádné zkušenosti s tím malým pracantem, proto prosím o radu, díky . S pozdravem Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když jsem zjistil, že ricinový olej může krtka skutečně vypudit, začala mě zajímat jedna praktická otázka: jak silná směs je vlastně potřeba. Na internetu existuje spousta různých doporučení a často si navzájem odporují.
Rozhodl jsem se proto udělat jednoduchý experiment přímo na vlastní zahradě. Cílem bylo zjistit, jak různé koncentrace ricinového oleje ovlivní aktivitu krtka během dvou týdnů.
Rozdělení zahrady
Experiment probíhal na části trávníku o velikosti přibližně 90 m². Tuto plochu jsem rozdělil na tři přibližně stejně velké zóny.
zóna A – slabá koncentrace směsi
zóna B – střední koncentrace směsi
zóna C – silnější koncentrace směsi
Každá zóna měla podobné podmínky – stejný typ půdy, podobnou vlhkost a podobný počet čerstvých krtinců. Díky tomu bylo možné porovnat, jak krtek reaguje na jednotlivé koncentrace.
Průběh experimentu
V každé části jsem otevřel jeden čerstvý krtinec, našel aktivní tunel a nalil připravenou směs. Zároveň jsem zalil i okolní plochu asi dva metry kolem krtince.
Poté jsem po dobu čtrnácti dnů sledoval, zda se v jednotlivých zónách objevují nové krtince.
Každé dva až tři dny jsem zaznamenal:
počet nových krtinců
jejich vzdálenost od původního místa
celkovou aktivitu krtka
Pozorování během 14 dní
První tři dny byly ve všech zónách poměrně podobné. Krtek byl stále aktivní a objevily se nové malé krtince.
Po týdnu se ale začaly objevovat výrazné rozdíly mezi jednotlivými koncentracemi.
V zóně se slabou koncentrací krtek pokračoval v aktivitě téměř stejně jako předtím. V oblasti se střední koncentrací aktivita postupně slábla a nové krtince byly menší a méně časté.
Největší rozdíl byl vidět v části, kde byla použita silnější koncentrace směsi. Tam se po několika dnech nové krtince prakticky přestaly objevovat.
Následující tabulka shrnuje výsledky experimentu.
Koncentrace směsi
Poměr ricinového oleje
Počet krtinců po 3 dnech
Počet krtinců po 7 dnech
Počet krtinců po 14 dnech
Výsledek
slabá
1 lžíce oleje / 5 l vody
6
5
4
krtek zůstal aktivní
střední
3 lžíce oleje / 5 l vody
4
2
1
aktivita výrazně klesla
silná
6 lžic oleje / 5 l vody
2
0
0
krtek oblast opustil
Interpretace výsledků
Experiment ukázal poměrně jasnou věc – příliš slabá směs ricinového oleje často nestačí. Krtek ji sice zaznamená, ale dokáže ji tolerovat a&n
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kýrová.
Dobrý den,
můžete mi sdělit, zda umí krtek plavat? Ptala se mne na to moje kamarádka a té tuto otázku zcela vážně položil její vnouček. Neuměla odpovědět a já to také nevím - nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet. Děkuji.
S pozdravem
Marcela Kýrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.
Účinnost ricinového oleje proti krtkům hodně závisí na ročním období a stavu půdy. V českých podmínkách se totiž výrazně mění vlhkost půdy, aktivita žížal i samotné chování krtků během roku.
Z vlastní zkušenosti i ze zkušeností dalších zahradníků se ukazuje, že existují období, kdy je metoda výrazně účinnější než jindy.
Jaro
Jaro je pro použití ricinového oleje často nejlepší období. Půda je po zimě vlhká a dobře přijímá tekutiny, takže směs snadno pronikne do tunelového systému.
Zároveň je v této době krtek velmi aktivní, protože hledá potravu po zimě a často rozšiřuje své teritorium.
Pokud se směs aplikuje právě v tomto období, krtek obvykle opustí zahradu velmi rychle, protože má zároveň dost možností přesunout se jinam.
Léto
V létě může být účinnost metody proměnlivá. Pokud je půda vlhká, například po deštích, funguje metoda velmi dobře.
Problém může nastat během dlouhého sucha. Půda je tvrdá a směs se nedostane dostatečně hluboko do tunelů. V takovém případě je dobré nejprve půdu lehce zalít čistou vodou a teprve poté aplikovat směs s ricinovým olejem.
Podzim
Podzim je další velmi vhodné období pro aplikaci. Půda je obvykle vlhká a krtek je opět aktivní při hledání potravy před zimou.
Pokud se metoda použije na podzim, často pomůže zabránit tomu, aby si krtek vytvořil stabilní teritorium na další sezónu.
Zima
V zimě se metoda obvykle nepoužívá. Půda může být zmrzlá nebo velmi studená a směs se nedostane do tunelů.
Navíc krtek bývá v zimě méně aktivní a pohybuje se hlavně v hlubších chodbách.
Proto je nejlepší počkat na první teplejší období, kdy půda opět změkne.
Následující fotografie ukazuje typický starý krtinec, který už není aktivní.
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.
Krtince jsem na zahradě poprvé zaznamenal začátkem jara. Nejprve jeden malý kopeček uprostřed trávníku, který jsem jednoduše rozhrnul hráběmi. Druhý den se ale objevil další a během týdne jich bylo víc než deset.
Krtek je přitom zvláštní tvor – většinu času ho vůbec nevidíte, ale dokáže během krátké doby vytvořit rozsáhlý systém podzemních tunelů. Trávník pak vypadá jako malé bojiště plné hromádek hlíny.
Kdy se krtek objevil poprvé
Nejčastěji se krtek objeví na zahradě v době, kdy je půda vlhká a plná potravy. Typicky to bývá:
na jaře po roztátí půdy,
na podzim při vlhkém počasí,
po delších deštích.
V mém případě šlo o jarní období, kdy byla půda měkká a plná žížal – přesně to, co krtci hledají.
Proč běžné rady ze zahradnictví nepomohly
Než jsem se dostal k ricinovému oleji, vyzkoušel jsem několik klasických metod, které lidé často doporučují.
plašič krtků ve formě zapichování plastových lahví do země,
ultrazvukový odpuzovač,
různé pachové granule.
Výsledek byl ale vždy stejný. Krtek se jen posunul o pár metrů dál a začal dělat nové krtince.
Teprve když jsem pochopil, jak funguje systém tunelů krtka, začalo mi dávat smysl, proč některé metody nefungují.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Snem mnoha zahrádkářů a zemědělců je mít rozkvetlou a upravenou zahradu nebo úhledné záhonky se zeleninou. Je radost, když se daří a zahrada vzkvétá. Občas se však najde nemilé překvapení v podobě krtků, kteří ničí vaši zahradu a vaše práce tak přijde nazmar. Pokud si pořídíte na zahradu odpuzovače či plašiče krtků, vaše zahrada může vzkvétat a vy už se nemusíte trápit rozvrtanou zahradou a krtinci, které krtek po sobě zanechá.
Pokud vás krásné počasí vylákalo do zahrady, jistě budete chtít svou zahrádku upravit podle svých představ. Snažíte se zahradu zvelebit, pracujete do setmění a následující den po probuzení spatříte hromady krtinců... Nejjednodušší a nejúčinnější možností je použít akustický odpuzovač krtků. Plašiče krtků se zakopou do záhonku do úrovně horního víka a nechají se působit. Plašič krtků působí až na ploše 1 000 m2.
Plašiče krtků jsou určeny k odpuzování škůdců žijících v půdě (zemině). Jak jasně vyplývá z názvu „plašič krtků“, je hlavním škůdcem, proti kterému je tento produkt určen, krtek obecný. Nicméně tento typ plašiče je určen i k odpuzování dalších škůdců, v tomto případě hlodavců, jako je hryzec, hraboš, rejsek, potkan, myš a podobně. V podstatě lze plašič krtků použít kromě krtka také proti všem druhům hlodavců žijících pod zemí.
Plašič krtků působí proti škůdcům pomocí nízkofrekvenčních signálů nebo i vibrací. Tyto signály jsou vlastně velmi hluboké zvuky, které se dobře šíří zeminou a pronikají tak do chodeb a nor, které pod zemí vytvořil krtek či hlodavci. Zvuky, které vytváří plašič krtků, jsou přerušovány jednak proto, aby se docílilo vyšší účinnosti plašiče, a jednak z toho důvodu, aby si krtek nebo hlodavci nezvykli na monotónní zvuk plašiče. Stále se opakující hluk, který samozřejmě krtek a hlodavci dobře slyší, škůdce trvale znervózňuje a znepříjemňuje jim pobyt v prostoru chráněném plašičem do té míry, že jej zpravidla po několika dnech opouštějí a stěhují se do míst, kam signál, který vytváří plašič krtků, již nedosáhne.
Plašiče krtků můžeme rozdělit na elektronické (síťový, bateriový, solární) a mechanické (většinou doma vyráběné).
Použití plašiče krtků je velmi jednoduché. Přístroj je nutné umístit do půdy. Některé typy plašičů se umisťují do půdy celé, to znamená, že se v zemině vyhloubí otvor, do kterého se vloží elektronický plašič krtků, a následně se plašič zasype a hlína kolem i nad ním se dobře udusá. Jiný typ plašiče krtků, se umisťuje do půdy pouze zčásti – opět se vyhloubí díra do země, ale jen tak hluboká, aby se do ní plašič krtků umístil ve správné výšce, zbytek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Zimu přežívá ve své noře (zimní spánek), do níž si přes léto nastřádá dostatek potravy, aby přežil celou zimu. Krtek je k životu v temném podzemí dokonale přizpůsoben. Je mistr v hrabání dlouhých tunelů. Jejich síť se rozprostírá pod listnatými lesy, poli, pastvinami, ruderálními plochami i zahradami. Nevyhovuje mu velmi písčitá půda, kde se tunely rychle zasypávají. Zato v hlinité a jílovité půdě vytváří síť trvanlivých tunelů, které mohou být až 150 metrů dlouhé a nacházejí se v rozličných hloubkách. Řada z nich vede blízko pod povrchem, kde je nejvíce potravy. Ale při nízkých teplotách, kdy svrchní vrstvy půdy chladnou až promrzají, se krtci zanořují hlouběji – zrovna tak jako jejich potrava. V síti tunelů se nacházejí větší kulovité komůrky, které slouží k odpočinku, spánku i výchově mladých. Krtci kromě písčité a příliš kamenité půdy pochopitelně nemají rádi ani plochy podmáčené. Dovedou si však poradit. V případě nutnosti si zde budují vyvýšené pevnosti, takzvané krtčí hrady. Vypadají jako obří, jeden i více metrů velké krtiny. Uvnitř se v labyrintu víceúrovňových chodeb skrývá hnízdní komůrka. Napojená je i na tunely či další komůrky zapuštěné lehce pod zemí. Zajímavé je, že od sebe můžeme odlišit tunely samčí a samičí. Zatímco samci si razí dlouhé, rovné chodby, samičky budují nepravidelnou, klikatější síť.
Čtyři hodiny spánku a odpočinku střídají čtyři hodiny hledání potravy. Krtci se živí nejrůznějšími bezobratlými. Tunely na ně fungují jako past a krtek jednoduše projde svůj revír a posbírá spadané červy a larvy. Někdy se odváží i nad povrch půdy, aby potravu hledal tam. Kromě žížal slupne jakýkoli v půdě žijící hmyz, vajíčka, larvy, kukly i dospělce. Dokonce může likvidovat i hraboše či hryzce, především jejich mláďata.
Na zimu si krtek často dělá zásoby, potravu ukládá do vyhloubené komůrky. Aby se mu nezkazila, skladuje ji živou, ovšem žížalám a larvám zkušeným kousnutím do hlavové části způsobí ochrnutí, takže neutečou. Ve spižírně takto může skladovat až stovky žížal (denně spotřebuje množství potravy, jeho metabolismus je náročný). Pokud všechny žížaly do jara nespořádá, jejich nervové centrum může zregenerovat a ony odlezou.
Časně zjara zatouží samotářští krtci po společnosti. Samci se vydají na pouť za samičkami. Padnou hranice teritorií a všichni se vydají za vábením jara. Samci jdou patrně po vůni, kterou vylučují pachové žlázky samiček. Urazí tak třeba 10 km dlouhou cestu. Volí již vyhloubené tunely, ale pokud žádné vhodné nenacházejí, milostná touha je donutí vyvrtat nové. Krtci mají jeden, nejvýše dva vrhy ročně. Mláďata se rodí obvykle v druhé polovině dubna. Samička rodí od dvou do sedmi holých a slepých mláďat po měsíční březosti a další měsíc je kojí. Stále je opečovává a hlídá, pouze na dvě hodiny denně se vydává za potravou. Pokud ji s mláďaty na hnízdě cokoli vyruší, obvykle je odnese do jiného. Odstavená mláďata pomalu opouštějí hnízdo, ale ještě týden až tři se zdržují v jeho blízkosti. Pak se rozprchnou do širého světa, hledat svůj vlastní podzemní domov. V této době často zabrousí nad zemský povrch a jsou snadnou kořistí dravců.
V naší poradně s názvem KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: https://youtu.be/au2de7AXCS…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
Mnoho lidí si myslí, že krtek žije přímo pod jedním krtincem. Ve skutečnosti je krtinec pouze malá část mnohem většího podzemního systému chodeb. Pokud chceme krtka vypudit pomocí ricinového oleje, je důležité pochopit, jak tento systém funguje.
Krtek si pod zahradou vytváří rozsáhlou síť tunelů, které mohou být dlouhé desítky metrů. Některé chodby používá pravidelně při hledání potravy, jiné slouží jen jako spojovací cesty.
Hlavní chodba
Hlavní chodba je základ celého tunelového systému. Obvykle vede podél plotu, záhonů nebo okraje zahrady a může být hluboká 20 až 40 centimetrů.
Právě tato chodba slouží krtkovi jako hlavní dopravní trasa. Odtud vyráží do dalších tunelů, kde hledá potravu.
Lovné chodby
Z hlavní chodby vedou menší tunely, které se nacházejí poměrně mělko pod povrchem. Tyto chodby slouží k lovu potravy – hlavně žížal a různých larev.
Lovné chodby se často nacházejí jen několik centimetrů pod povrchem. Právě proto se na trávníku objevují krtince nebo mírně zvednuté pruhy půdy.
Ricinový olej funguje především tehdy, když se dostane právě do těchto mělkých tunelů.
Krtince jako ventilační otvory
Krtince nejsou jen hromádky hlíny. Ve skutečnosti vznikají při vyhrnování zeminy z tunelů a zároveň pomáhají větrat celý podzemní systém.
Krtek tak dokáže udržovat v chodbách dostatek vzduchu a zároveň se zbavuje přebytečné zeminy.
To je také důvod, proč nalití směsi jen do jednoho krtince obvykle nestačí. Tunelový systém může pokračovat několik metrů dál a krtek jednoduše využije jinou část své sítě chodeb.
Proto je při použití ricinového oleje důležité ošetřit nejen samotný krtinec, ale také širší okolí, kde mohou být další tunely.
Fotografie níže ukazuje typické čerstvé krtince na trávníku.
V naší poradně s názvem JAK UPLEST RAGLÁNOVI RUKÁV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Jak se plete raglánov svetr ,každý dil zvlášť? Poradi někdo prosim ale začínam s pletenim tak radit jak pro blbe
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ivano, tenhle dotaz je úplně v pořádku. Raglánový svetr je sice „strašák“, ale když se rozloží na malé kroky, je to vlastně logická skládačka. Vysvětlím ti to opravdu od úplného začátku, bez zkratek a bez předpokladů, že už něco víš.
Budeme mluvit o variantě „každý díl zvlášť“ – tedy zadní díl, přední díl a dva rukávy, které se pak sešijí. To je pro začátečníka často nejpřehlednější cesta.
---
CO JE RAGLÁN A V ČEM JE JINÝ
Raglán poznáš podle toho, že rukávy nejsou všité rovně, ale vedou šikmo od podpaží až ke krku. Ty šikmé linie se nazývají raglánové linie.
U pletení „každý díl zvlášť“ znamená raglán tohle: – nejdřív pleteš rovný obdélník
– pak začneš ubírat oka šikmo
– tím vznikne ten typický raglánový tvar
Žádná magie. Jen ubírání ok.
---
Z ČEHO SE SVETR SKLÁDÁ
Svetr se skládá ze čtyř samostatných kusů:
1. zadní díl
2. přední díl
3. levý rukáv
4. pravý rukáv
Všechny se pletou od spodního lemu nahoru.
---
ZADNÍ DÍL – ÚPLNÝ ZÁKLAD
Tohle je nejjednodušší část, ideální na rozjetí.
Jak na to: – nahodíš oka podle návodu (nebo velikosti)
– upleteš spodní lem (např. hladce/obrace, pružný vzor)
– pokračuješ rovně nahoru (většinou hladce)
Dokud se nedostaneš do výšky podpaží.
Teď přijde raglán.
RAGLÁN NA ZADNÍM DÍLU: – na začátku i na konci každé lícové řady
– ubereš 1 oko
– tohle opakuješ v každé druhé řadě
Tím se okraje začnou šikmo zužovat směrem ke krku.
Zadní díl se většinou neuzavírá do výstřihu, jen se doplete do potřebné výšky a oka se odloží nebo uzavřou.
---
PŘEDNÍ DÍL – PODOBNÝ, JEN S VÝSTŘIHEM
Začátek je úplně stejný jako zadní díl: – lem
– rovně nahoru
– raglánové ubírání na obou stranách
Rozdíl přijde u krku.
VÝSTŘIH: – v určité výšce uzavřeš prostřední oka
– dál pleteš levou a pravou polovinu zvlášť
– u krku ubíráš oka, aby vznikl oblouk
Tohle zní složitě, ale je to jen: – trochu zavřeš
– pak občas ubereš jedno oko u krku
Nic víc.
---
RUKÁVY – UŽŠÍ, ALE STEJNÁ LOGIKA
Rukáv je vlastně úzký obdélník, který se nahoře zužuje.
Postup: – nahodíš méně ok než na tělo
– upleteš lem rukávu
– pleteš nahoru a postupně přidáváš oka (aby rukáv nebyl úzký)
Když jsi v podpaží: – začneš raglánové ubírání
– ale jen na jedné straně rukávu v každé řadě
Výsledkem je šikmá hrana, která krásně sedne k tělu svetru.
---
SEŠÍVÁNÍ – POSLEDNÍ KROK
Až máš: – zadní díl
– přední díl
– oba rukávy
Všechno sešiješ: – nejdřív raglánové švy
– pak boky
– nakonec rukávy
Používá se matracový steh nebo obyčejné sešití – žádná věda.
---
DŮLEŽITÉ UKLIDNĚNÍ NA ZÁVĚR
Pokud: – ti uteče oko
– zapomeneš ubrat
– něco vypářeš
Tak je to naprosto normální. Každá pletařka, i ta zkušená, párá. Pletení není o dokonalosti, ale o rytmu a trpělivosti.
Pokud budeš chtít: – můžu ti to rozepsat doslova po řadách.
Nyní jsem ti alespoň vytvořila jednoduchý náčrt raglánu (bez textu, jen tvary), který ti zde přikládám.
Jedna z nejčastějších otázek, kterou si lidé kladou, zní: za jak dlouho ricinový olej krtka skutečně vypudí. Odpověď není úplně stejná pro každou zahradu, ale z vlastní zkušenosti i ze zkušeností dalších zahradníků vyplývá poměrně podobný průběh.
Krtek většinou nezmizí okamžitě. První dny po aplikaci směsi ještě může vytvářet nové krtince, protože se snaží najít jinou část tunelového systému nebo nové teritorium. Postupně ale aktivita slábne.
Ve většině případů je možné pozorovat změnu během prvního týdne.
Následující tabulka ukazuje typický průběh, který jsem zaznamenal na vlastní zahradě.
Den po aplikaci
Aktivita krtka
1
stále aktivní, ale nové krtince jsou menší
3
aktivita výrazně klesá
7
nové krtince jen na okraji zahrady
14
žádná nová aktivita
Důležité je si uvědomit, že krtek není hlodavec, který by si budoval trvalé hnízdo na jednom místě. Neustále se pohybuje a rozšiřuje své teritorium. Jakmile prostředí začne být nepříjemné, jednoduše se přesune jinam.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Nejčastější důvody, proč ricinový olej někdy nefunguje
I když je tato metoda poměrně účinná, někdy se stane, že krtek na zahradě zůstane. Ve většině případů je důvodem některá z běžných chyb při aplikaci.
Aplikace pouze do jednoho krtince – tunelový systém může být mnohem větší.
Příliš slabá koncentrace směsi – olej se v půdě rychle rozptýlí.
Příliš malá ošetřená plocha – krtek se jen přesune o pár metrů dál.
Silná migrace krtků z okolí – zejména na okrajích polí a luk.
Extrémně suchá půda – směs nepronikne dostatečně hluboko.
V praxi se nejčastěji stává první chyba. Lidé nalijí směs do jednoho krtince a očekávají, že krtek okamžitě zmizí. Ve skutečnosti má ale k dispozici rozsáhlý systém chodeb.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
Ricinový olej není jed ani klasický pesticid. Funguje spíše jako přírodní odpuzovač, který změní prostředí v půdě tak, že ho krtek začne považovat za nepříjemné.
Pachový efekt
Krtci mají velmi citlivý čich. Ricinový olej má výrazný pach, který se v půdě drží poměrně dlouho. Pokud se dostane do tunelového systému, krtek začne postiženou oblast opouštět.
Vliv na potravu krtka
Dalším důvodem je změna chuti potravy. Žížaly a další drobní bezobratlí sice v půdě zůstávají, ale prostředí už není pro krtka tak atraktivní.
Proto se často stane, že krtek během několika dní jednoduše odejde na jiný pozemek.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Krtek je celkem hojný, takže bohužel skutečně nepatří ke zvláště chráněným živočichům, je chráněný jen obecně. To znamená, že pokud někdo neohrožuje krtka jako druh, což odchytem a usmrcením několika krtků na vlastní zahrádce nečiní, nejedná proti uvedenému zákonu. Usmrcení krtka je podle ochránců týrání zvířete. V plné míře se ale na jeho zabití vztahuje právě zákon č. 246/1992 Sb., o týrání zvířat. Jde jen o to, že se u nás znění tohoto zákona nevykládá do důsledků, takže usmrcování drobných savců na zahradách nikdo neřeší. Je to prostě stará tradice, u kterých dlouho trvá, než se vymýtí. To ale neznamená, že je to v pořádku! Aby usmrcení krtka bylo skutečně legální, musel by ho sprovodit ze světa veterinář pomocí smrtící injekce, anebo by přímo v zákoně musel být určen způsob usmrcení a přesně vymezeny i jeho oprávněné důvody. Rozrytí trávníku nebo záhonu by k nim ale zcela určitě nepatřily. Těžko říct, proč lidé u nás tolik bazírují na bezchybném anglickém trávníku, tradice to u nás není.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Mezi nejčastější nepříjemnosti, které krtek způsobí, patří vyvýšení půdy (krtiny), propadání země, narušení kořenů rostlin. U okrasných zahrad či herních trávníků je to velmi nepříjemné, ale pokud po zahradě začnou běhat děti, případně psi, krtek se sám raději odstěhuje někam, kde je klid. Případně lze volit jiné mírumilovné způsoby, jak krtka z pozemku vyhnat. Dobrou zkušenost zahrádkáři mají s biologickými metodami.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Když jsem se poprvé rozhodl vyzkoušet ricinový olej proti krtkům, byl jsem spíš skeptický. Na internetu se objevuje spousta rad, které v praxi fungují jen částečně. Přesto mě zaujalo, že tuto metodu používají zahradníci nejen v Česku, ale také v Německu nebo ve Spojených státech.
Rozhodl jsem se proto udělat malý experiment přímo na vlastní zahradě. Cílem nebylo krtka zabít, ale vytvořit takové podmínky v půdě, aby se rozhodl odejít jinam.
Podmínky experimentu na zahradě
Moje zahrada má přibližně 350 m² a většinu plochy tvoří trávník. Půda je spíše hlinitá a dobře drží vlhkost, což je prostředí, které krtkům velmi vyhovuje.
V době, kdy jsem experiment začal, jsem napočítal celkem 11 čerstvých krtinců. Některé byly malé a starší, jiné byly evidentně čerstvé – hlína byla ještě vlhká a jemná.
To byl ideální okamžik pro pokus. Krtek byl v oblasti aktivní a bylo možné sledovat, jestli se jeho aktivita po aplikaci směsi změní.
Nejprve jsem zaznamenal počet krtinců a začal sledovat, jak se situace vyvíjí.
Následující tabulka ukazuje, jak se aktivita krtka změnila během prvních deseti dnů.
Den
Počet krtinců
Poznámka
Den 0
11
před aplikací směsi
Den 2
8
aktivita klesá
Den 5
3
nové krtince pouze na okraji zahrady
Den 10
0
žádná nová aktivita
Výsledek mě docela překvapil. Už po několika dnech bylo vidět, že krtek začal oblast postupně opouštět.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Krtek pod zemí buduje chodby, ať už obytné, tak i okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina. Hloubí dva typy tunelů. Těsně pod povrchem je tvoří v době, kdy pátrá po samičkách. V hloubce 5–20 cm pak vyhrabává tunely, ve kterých žije a skladuje potravu. Délka tunelů může být až několik stovek metrů.
Ricinový olej patří mezi jednoduché a poměrně účinné způsoby, jak krtka vypudit ze zahrady bez použití jedů nebo pastí.
Klíčem k úspěchu je správná koncentrace směsi a dostatečně velká ošetřená plocha. Pokud se směs nalije jen do jednoho krtince, krtek se většinou pouze přesune o několik metrů dál.
Při správné aplikaci ale metoda dokáže změnit podmínky v půdě natolik, že krtek začne hledat nové teritorium. V mnoha případech tak může zahradu opustit během jednoho až dvou týdnů.