JEDNODĚLOŽNÉ BYLINY je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Monocotyledonatae jsou jednoděložné rostliny, jde převážně o vytrvalé byliny, jejichž stonky netloustnou. Většina jednoděložných rostlin je zelená, ale naleznou se i odlišní zástupci. Typickým znakem jednoděložných rostlin je pouze jedna děloha, což se objevilo i v názvu těchto rostlin. V rámci jednoděložných rostlin se vyvinuly dřeviny, keře i stromy.
Časté otázky o jednotlivých třídách
Tyto otázky vznikly z mylných představ a špatné znalosti botaniky u laické veřejnosti.
Jsou borovice jednoděložné, nebo dvouděložné? Borovice jsou jehličnaté stromy a nejsou ani jednoděložné, ani dvouděložné. Pouze rostliny jsou považovány za členy těchto dvou tříd.
Mají všechny dvouděložné rostliny květy? Ano, zhruba ano, všechny dvouděložné a jednoděložné jsou kvetoucí rostliny. Nicméně, byliny nejsou vždy tím pravým měřítkem. Například duby, javory a další stromy jsou dvouděložné, ale nevytvářejí zjevné květy. Trávy jsou jednoděložné a jejich květy jsou často přehlíženy, protože nemají okvětní lístky. Dále existují kvetoucí rostliny, které kvetou jen zřídka, například Duckweeds (okřehek), malá vodní volně plovoucí rostlina, která se šíří především na základě vegetativního růstu.
Pokud jednoděložné rostliny nemají dřevo, co mají palmy? Kmen palmy je tvořen z překrývajících se listů, kdy dochází k zahuštění a zvětšení buněk s propojením kořenů. Tuto funkci používají také další rostliny, například Cykasy a stromovité kapradiny. Cykasy jsou jednoduché a primitivní rostliny, které přežijí vše a jsou na naší planetě od dob dinosaurů.
Jednoděložné rostliny tvoří jednu čtvrtinu všech kvetoucích rostlinných druhů. Patří mezi jedny z největších a nejznámějších skupin rostlin, včetně lilií, orchidejí, agáve, palem a trav. I přes časté tvrzení, že jednoděložné rostliny jsou stereotypní, se domníváme, že jsou velice rozmanité, a to nejen svou velikostí.
Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.
Kvetoucí rostliny byly tradičně rozděleny do dvou hlavních skupin nebo tříd:
Jednoděložné rostliny (Liliopsida)
Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida)
Pro většinu lidí je rozdělení do dvou tříd již samozřejmostí, učili se ho ve škole, je jasně srozumitelné, ale odborníky na botaniku není vždy toto dělení jednoznačně uznávané.
Jako první s dělením rostlin přišel cca 370 let před naším letopočtem Theoparastus. Toto dělení spočívalo v dělení rostlin na základě formy jejich růstu, tedy na stromy, byliny a vinné révy, tato klasifikace trvala až do roku 1600.
V roce 1682 John Ray publikoval dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné rostliny v podobě formálního taxonomického postavení. Tento systém byl propracován botanikem Antoinem Laurentem de Jussieu v roce 1789.
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
Jednoděložné rostliny jsou z ekonomického hlediska snad nejdůležitějším organismem na zemi. Naše čtyři nejdůležitější potraviny – kukuřice, rýže, pšenice a ječmen jsou nositeli jedné dělohy a patří do jednoděložných rostlin. Bambusy a listy palem jsou primárním zdrojem stavebních materiálů v mnoha tropických zemích. Cukrová třtina, ananas, datle, banány a mnoho dalších známých odrůd tropického ovoce patří také mezi jednoděložné rostliny.
I přes obecné přijetí dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné, jakožto primární skupiny kvetoucích rostlin, se botanici nemohou jednoznačně dohodnout na umístění jednotlivých rostlin do daných tříd. Tento problém se týká rostlin pod obecným názvem Paleoherbs. Tyto rostliny mají kombinaci znaků, které se nevyskytují společně u většiny ostatních druhů kvetoucích rostlin. Příkladem této nejasnosti je například rostlina Nymphaeales nebo lekníny, které mají retikulární žilkování ve svých listech, ovšem není jasné, zda se jedná o jeden lalokovitý kotyledon, nebo o dva, které jsou spojené. Také vodní lilie mají cévní uspořádání ve stonku podobné jednoděložným rostlinám. Další nesrovnalostí v dělení kvetoucích rostlin způsobují rostliny Dioscoreales a Smilaceae, které mají široké síťování listů, což vede k odlišným názorům ohledně jejich zařazení.
Jak známo, příroda je mocná čarodějka, která si dělá, co chce, a naše materiální chápání s dělením do skupin nepostihuje veškeré anomálie, které se v přírodě nacházejí, a my se musíme smířit s faktem, že ne vše se dá jednoznačně zařadit do předem stanovených skupin. Tudíž nezbývá než se smířit s bazálním rozdělením, které je odbornou veřejností publikováno a uznáváno.
Rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami
I přes nesrovnalosti v základním rozdělení rostlin, je toto dělení užitečné a přínosné. K tomuto dělení pomáhají standardní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami.
Tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami: Počet děloh v nalezeném embryu je skutečným základem pro rozlišení názvosloví Monocotyledonae (jedna děloha) a Dicotyledonae (dvě dělohy). Dělohou se v tomto případě rozumí semeno listu, které slouží k absorpci živin, pokud je rostlina schopna produkovat své první pravé listy na základě fotosyntézy.
Zprostředkovaná transformace jednoděložných rostlin
Toto vše jsou strategické suroviny pro lidstvo, z tohoto důvodu dochází k zprostředkované transformaci těchto komodit. Poprvé bylo této transformace dosaženo v polovině 90. let. Po tomto úspěchu došlo k zdokonalení technik, které vedly ke zlepšení regenerace.
Dělení produktů ve zprostředkované transformaci:
trávy a obiloviny – velké skupiny jednoděložných
jednotlivé rostliny – banány, ječmen, okřehek (krmivo pro vodní drůbež), gladioly, kukuřice, cibule, ananas, rýže, sorghum – čirok (obilovina), turfgrass (tráva), pšenice