Grily Weber se vyrábějí se zdrojem tepla, jímž může být plyn, dřevěné uhlí či elektřina. Většina grilů je na kolečkách, ale vyrábějí se i v provedení, které je přizpůsobeno ke grilování na stole nebo v kuchyni (jedná se hlavně o elektrické grily). Tady je patrná rozmanitost těchto grilů.
Plynové grily jsou určeny pro všechny příznivce grilování a gurmány. Využití grilů je pro soukromé nebo profesionální účely. Podle zvoleného typu grilu snadno připravíte pokrmy pro spontánní grilování nebo velkou společnost. Možností regulace tepla a perfektní kontrolou ručí plynové grily Weber za nejlepší kvalitu a dokonalý požitek z grilování. Provedení těchto grilů umožňuje snadné čištění roštů. Díky své konstrukci a snadnému ovládání jsou mezi uživateli velmi žádané. Grily mají speciálně vyvinuté grilovací rošty, které zabraňují skapávání tuků a šťáv na oheň, a tak nehrozí vzplanutí pokrmů v grilu. Grily vyšších tříd mají topné spirály chráněné kovovými profily – flavorizéry. Dají se na nich připravovat pokrmy v nádobách (hrncích při přímém způsobu). Grily se skládají z litinového roštu, jsou smaltovány porcelánem, mají regulovatelnou teplotu, ohnivzdornou lakovanou hliníkovou slitinou na plynové kartuše, poklop.
Grily na dřevěné uhlí jsou mezi uživateli velmi rozšířené, a to díky přípravě pokrmů na dřevěném uhlí, které dodává pokrmům výtečné aroma. Tyto grily se vyrábějí v modulovém systému, kde si můžete podle libosti zvolit nejvhodnější rošt pro přípravu pokrmů. Jedná se o velmi rozmanité grilování s neomezenými možnostmi. Také způsob hoření se zde dá regulovat. Provedení těchto grilů umožňuje grilování přímé a nepřímé. Dají se zde připravovat i pokrmy v nádobách (hrncích při přímém způsobu). Grily mají promyšlenou konstrukci, díky níž nabízejí optimální obsluhu při zajištění maximální bezpečnosti a pohodlnou údržbu. Grily se skládají z termoplastické rukojeti, jsou smaltovány porcelánem, mají výklopný rošt pro doplňování uhlí, popelník, poklop.
Elektrické grily se vyznačují jednoduchostí přípravy – jen je zapojíte do elektrické zásuvky a můžete grilovat. Jedná se o grilování bez kouře. Toto grilování je možné realizovat přímo v domácnosti nebo jiných uzavřených prostorech. Díky plynule nastavitelnému teplotnímu regulátoru je možné kontrolovat grilovací teplotu. Elektrické grilování dodává pokrmům obdobnou vůni, jako by byly pokrmy připravovány na dřevěném uhlí. Gril se skládá z teplotního regulátoru, porcelánem smaltovaného litinového roštu, poklopu a grilovací vany z ohnivzdorné hliníkové slitiny.
Příslušenství grilů, které vyrábí firma Weber, patří také k produktům s vysokou kvalitou zpracování a provedení. Příslušenství vychází z mnohaleté zkušenosti, takže je ve výsledku opravdu praktické. Řadíme sem: grilovací načiní, zástěry, ochranné rukavice, stojany, špízy, teploměry, pizza kameny, zapalovače, dřevěné uhlí, brikety, čisticí náčiní, stojany (na drůbež, žebírka), ochranné obaly na grily, steakové sady a kuchařky.
Grily Weber se dají pořídit v mnoha kamenných obchodech nebo na internetových portálech. Jedná se o prvotřídní grily, čemuž odpovídá i cena.
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Vepřové maso je tučné a platí, že čím je tučnější, tím méně obsahuje bílkovin (je bledorůžové, hůře stravitelné). Chuť vepřového masa je závislá na věku a způsobu krmení zvířat. Maso starších kusů má tuhá, hrubá vlákna a tmavočervenou barvu. Maso nevykastrovaných kanců zapáchá, proto je nepoživatelné.
Vepřové maso obsahuje vodu (47–72 %), bílkoviny (14–20 %), tuky (8–40 %), sacharidy (0,15 %), minerální látky (Fe), vitamíny (B1 a B2).
Výseková prasata (50–70 kg) jsou libová, do 110 kg se jedná o vepře, kteří mají ještě přijatelné množství sádla, nad 110 kg se jedná o sádelnatá prasata, která mohou mít až 60 % tuku.
Prasata se po porážce rozdělují dle jakosti – rozeznáváme 3 jakostní třídy. Poražená prasata se půlí a dále bourají (dělí).
Vepřová kýta patří do 1. jakostní třídy. Kýtu můžeme mít s kostí (v celku) nebo bez kosti (vykoštěnou), anebo rozbouranou na jednotlivé části. Kýta se skládá z vrchního a spodního šálu, ořechu, květové špičky a zadního kolene. Kýta je jedna z nejkvalitnějších částí vepře, obsahuje velké svalové celky bez vaziva a tuku. Lze ji upravovat vařením, dušením, pečením, smažením. Dají se z ní připravit řízky, minutky, šunka, závitky a špízy, může se i sušit. Vepřová kýta se méně hodí na pečení, je sušší.
Vepřová kýta je bledorůžové barvy, je velmi libová a sušší. Na pečení se hodí méně. K dostání je s kostí nebo bez kosti. Vepřová kýta obsahuje 47 % vody, 14 % bílkovin, 8 % tuků, 0,15 % sacharidů, železo, vitamin B1 a B2.
Vepřovou kýtu můžeme vykostit, tedy oddělit kosti od masa, přičemž dbáme, aby kosti zůstaly hladké, beze zbytků masa a aby maso nebylo pořezané. K tomu je zapotřebí vědět něco o anatomii jednotlivých zvířat. Maso se má vykosťovat krátce před další úpravou, aby se zbytečně nevysušovalo a neznečišťovalo. Současně s vykosťováním se maso začišťuje – vyřezávají se šlachy, chrupavky, zbytky kůže, blány, sražená krev.
Vykostěné části masa se dělí podle jeho upotřebitelnosti před přípravou jídel na kusy, na porce (na plátky, řízky) nebo na kostky (kousky). K přípravě masa vařením a na pečeni je potřeba maso nakrájet podél vláken na podlouhlé kusy o hmotnosti 1,5–3 kg. Maso na porce se pak krájí napříč vláken. Užší kusy masa se krájí na porce tak, že se udělá řez jen do poloviny krájeného masa a při následujícím řezu se maso přeřízne.
Kýta se dělí na:
Vrchní šál – libové maso (3 % tuku) s ponechanou tukovou vrstvou je ideální k pečení vcelku nebo ve formě rolády, očištěné a odblaněné se hodí na řízky a lze z něj připravit řadu dušených pokrmů (soté a ragú).
Spodní šál – jemně mramorované maso se spodní částí tuku se peče vcelku – po krátkém prudkém osmažení ze všech stran, zvolna a při nižších teplotách. Další využití je podobné jako u vrchního šálu.
Ořech – jemně vláknitý ořech včetně špičky kýty se dá péct vcelku stejně jako ostatní libová křehká masa. Nakrájený na kostičky se hodí do masového fondue, ale i do gulášů či perkeltů.
Technologický postup: Troubu předehřejeme na 240 °C. Jehněčí kýtu omyjeme, osušíme a vložíme do pekáče, pokropíme olivovým olejem, osolíme, opepříme, posypeme tymiánem a dáme stranou. Jednotlivé stroužky česneku od sebe oddělíme, ale neloupeme je. Přidáme je k jehněčí kýtě, vše vložíme do rozehřáté trouby a pečeme 1 hodinu za občasného podlévání vypečenou šťávou. Troubu vypneme, pekáč přikryjeme alobalem a necháme odpočinout v chladnoucí troubě po dobu 10 minut. Jehněčí kýtu rozdělíme na jednotlivé porce a podáváme s upečenými stroužky česneku, vypečenou šťávou a vařenými novými brambory.
Jehněčí maso se získává ze savých nebo dokrmovaných mladých kusů ovcí a beranů. Jde o kvalitní bílé maso, které je velmi jemné a dobře stravitelné, čímž splňuje dnešní požadavky na zdravou a plnohodnotnou výživu. Vzhledem k vysokým biologickým a přitom dietetickým hodnotám patří jehněčí maso k dietnímu stravování. Vedle své typické vůně, chuti a dobré stravitelnosti se jehněčí maso vyznačuje vysokým obsahem důležitých aminokyselin, vitamínů a minerálních látek. Díky svému složení příznivě působí na metabolismus cholesterolu a je vhodné i pro bezlepkovou dietu.
Možnosti kuchyňské úpravy jsou široké, vyžadují však zručnost a znalost způsobů různých řezů. Pro kuchyňskou úpravu jehněčího masa se používá pouze maso řádně vyzrálé, neboť jen u takového masa je zaručena jeho šťavnatost, křehkost, chuť a vůně. Při úpravě masa je třeba důkladně odstranit případný tuk a jednotlivé části pečlivě odblanit a zbavit šlach. Tím, že je jehněčí maso jemné, hodí se i k rychlé úpravě.
Tuk, který maso obsahuje, se nazývá lůj, jde o dost tuhý tuk, který po zahřátí a rozpuštění opět velmi rychle tuhne, a proto se musí pokrmy z jehněčího masa podávat horké.
Maso obsahuje 54–74 % vody, kolem 18 % bílkovin, 5–25 % tuku, 0,2 % sacharidů, dále železo, vápník, draslík a sodík. Vzhledem k vysokému obsahu draslíku, sodíku a železa se toto maso doporučuje podávat chudokrevným pacientům.
Jehněčí maso dělíme do dvou jakostních tříd. Do první jakostní třídy patří kýta, hřbet a výběrová kolínka. Druhou jakostní třídu tvoří plecko, hrudí a krk.
Technologický postup: Jehněčí kýtu očistíme a uvolníme od kosti z obou stran, kostí lehce točíme a vytáhneme ji z masa. Místo kosti protáhneme masem nakrájené proužky špeku a větvičky rozmarýnu. Maso pořádně nasolíme, proválíme a zdrezírujeme (svážeme do úhledného tvaru provázkem). Pod provázek můžeme zasunout ještě větvičku rozmarýnu na provonění masa. Na pánvi rozpálíme olej a maso na něm prudce opečeme ze všech stran, aby se nám zatáhlo a zůstalo šťavnaté. Kýtu vložíme do trouby a pečeme nejdříve 30 minut na 120 °C a poté 90 minut na 85 °C. Ještě můžeme rozlomit kost z kýty a přidat ji k masu. Morek z kosti se vypeče a dodá šťávě větší sílu a aroma. Opečený kus masa rozvážeme, nakrájíme na plátky a podáváme s bramborovými noky a špenátem. Vše přelijeme šťávou z vypečeného masa.
Nejkvalitnější maso pochází z 3–6letých volů, vykastrovaných a zvlášť krmených rok před porážkou. Tuk je rovnoměrně prorostlý, maso je tudíž křehké a šťavnaté.
Dobré maso je z mladých jalovic, prvoletek a mladých býků. Nejméně kvalitní je maso ze starších kusů.
Hovězí maso má oproti vepřovému vyšší obsah železa, zinku, selenu, kyseliny listové a vitamínu B12. Je přirozeným zdrojem CLA, tedy konjugované kyseliny linolové, která napomáhá k vytvoření optimální rovnováhy mezi svalovou a tukovou hmotou v lidském těle.
Hovězí maso je významným zdrojem látek a živin pro krvetvorbu, patří k biologicky nejplnohodnotnějším druhům mas.
V dnešní době se na trhu dá zakoupit maso ze zvířete, které bylo prvotně chováno pro jednostrannou produkci mléka. Typickým příkladem jsou v tomto případě staré, vyřazené krávy (toto maso může být v obchodě krásně naaranžováno, ale zklamání, které vás čeká při jeho přípravě a konzumaci, raději ponechte jiným). Je pravdou, že dříve jsme jako spotřebitelé neměli možnost zjistit, co kupujeme. Dnes však máme možnost z povinně zveřejňovaných údajů zjistit datum narození a porážky zvířete, pohlaví a plemennou skladbu konkrétního jedince. Kupujte proto přednostně maso mladých býků (cca 14–24 měsíců) či jalovic (14–20 měsíců), v tuzemsku vykrmených a poražených (tuzemské zvíře poznáte tak, že před vlastním číslem je písmenný kód CZ).
Kvalitní hovězí maso potřebuje před kuchyňskou úpravou vyzrát. Jde o celý komplex procesů v mase, které zaručí jeho křehkost a chutnost. Doba zrání je u různých mas různě dlouhá, hovězí maso by mělo dle odborných doporučení zrát cca 10 dní. Vyzrálé maso je 2–3x křehčí než maso nevyzrálé, a proto lze jen doporučit zakoupení kvalitního hovězího masa cca 1 týden před jeho kulinářským využitím. Koupené maso doma pouze mechanicky dočistíme, zabalíme do potravinářské fólie a v lednici ho můžeme nechat dalších 5–10 dnů dozrát bez obav, že se zkazí.
Hovězí kýta se řadí v dělení hovězího masa mezi zadní část, která je v 1. jakostní kategorii. Hovězí kýta se skládá z ořechu, vrchního a spodního šálu, zadní kýty, válečku a květové špičky. Kýtu lze upravovat dušením, pečením, minutkovou úpravou, grilováním, méně často pak vařením.
Hovězí kýtu je možné v dnešních podmínkách zakoupit již rozbouranou na jednotlivé šály nebo jejich části. V některých řeznictvích je možné zakoupit i kýtu v celku s kostí, ta se dá rožnit, ale je to velmi náročná úprava. Spíše si ji doma rozbouráte na jednotlivé šály nebo kusy.
Květová špička (rump steak) je nejlepší část zadního hovězího. Tohle velice jemné maso najdete v horní části kýty, upravit jej lze téměř jakkoli. Hodí se k pomalejší úpravě
Technologický postup: Celou odblaněnou a tuku zbavenou kýtu opečeme ve velké pánvi na olivovém oleji prudce ze všech stran. Pak ji vyjmeme, osolíme hrubou mořskou solí, potřeme tymiánem a třeným česnekem a položíme na rošt do trouby, kterou jsme předehřáli na 75–80 °C. Pod rošt vsuneme misku nebo hluboký pekáč (reine) s půl šálkem vody na zachycení šťávy. Vodu v případě potřeby doléváme. Jehněčí kýtu v troubě ponecháme bez otáčení 4 až 6 hodin, a to v závislosti na teplotě, váze a osobní zálibě, zda dáme přednost stupni rare, medium rare nebo medium – nutno vyzkoušet. Hodně záleží i na jakosti masa. Suchý vzduch vysouší, pečeme tedy klasicky. Po upečení kýtu vykostíme a nakrájíme na plátky. Jako příloha k pomalu pečené jehněčí kýtě se hodí brambory restované na směsi másla s olivovým olejem a ochucené čerstvým rozmarýnem, grilovaná rajčata a fazolové lusky uvařené al dente.
Ingredience: 750 g mletého hovězího masa, 20 g zeleného pepře, 20 g nasekaného čerstvého tymiánu, 6 ml worcesterské omáčky, 15 g francouzské hořčice, mořská sůl, čerstvě namletý pepř, 6 housek na burger, 100 g listů rukoly, 1 cibule (nakrájená na plátky), 3 rajčata (nakrájená na plátky), kečup, majonéza, dip nebo prostě to, co máte rádi
Postup: Ve velké míse smíchejte ingredience na burgery a vše dobře promíchejte. Ze směsi vytvořte 6 plochých bochánků. Takto připravené je zakryjte mikrotenovou fólií a uložte do lednice. Připravte gril na přímé grilování. Burgery grilujte 3–5 minut z každé strany. Housky rozkrojte a dejte na gril. Bude jim stačit půl až jedna minuta. Na spodní půlku housky dejte nejprve list salátu, na něj burger, cibuli, plátek rajčete, omáčku dle chuti a přiklopte druhou půlkou housky.
Doporučení
Podle Pohlreicha je lepší si na gril vzít raději jeden druh masa a připravit ho opravdu dobře než se při každém grilování přejídat neuvěřitelnou kombinací špekáčků, kuřecího a klobás. Ideální je sehnat si maso správně odleželé, například z býka, kterého po porážce na tři týdny vyvěsí v chladu a teprve pak ho bourají. Maso tak má čas a podmínky, aby krásně změklo a zkřehlo. Při nákupu pamatujte na to, že ve vyzrálém mase, které je na gril naprosto ideální, vám otisk prstu zůstane. Kdežto do čerstvého masa prst neotisknete ani náhodou.
Maso na grilu zásadně obracejte kleštěmi, nepoužívejte vidličku. Když maso rozpícháte, šťáva vyteče. Hotový steak se má nechat po sejmutí z grilu chvilku odpočinout, aby se šťáva rozlila zpět do celého masa. Hrubá mořská sůl je podle Pohlreicha na dochucení hotového steaku ideální a dá mu chuťově rozměr navíc. Základem grilování jsou samozřejmě steaky, ale domácí burgery se stávají čím dál oblíbenějšími. Abychom skutečně věděli, co jíme, bude nejlepší, když si hovězí maso umeleme sami. Pokud koupíme maso kvalitní, libové, nepotřebujeme jako pojivo vejce ani strouhanku. Stačí čerstvé maso třeba z plecka, které si ochutíme hrubozrnnou francouzskou hořčicí, solí, zeleným pepřem, worcesterem – a máme skvělý materiál na hamburger. Maso si zaslouží dobře ručně promíchat a vytvořeným karbanátkům prospěje chvilka odpočinku v lednici. Maso si musí ale odpočinout i po tepelné úpravě před podáváním. Na začátku grilování je necháme v klidu zatáhnout, než jde samo lehce z roštu, pokud tuto zásadu dodržíme, čistě ho obrátíme. Pak už jen nahřejeme kvalitní bílé pečivo, před obložením potřeme rozříznutou housku majonézou a obložíme směsí listových salátů, rajčetem a kolečky čerstvé cibule.
Ingredience: 150 g hovězího ořechu, olivový olej, sůl, pepř
Postup: Maso nechte minimálně hodinu před přípravou „vydýchat“ při pokojové teplotě. V mezidobí ostrým nožem odstraňte tuhé blány – pracujte opatrně, abyste neporušili svalovinu, z níž by při tepelné úpravě vytekla šťáva. Tuk však ponechte, dodává masu chuť a brání jeho vysušení. Maso v celku vyjmuté z vakua stačí otřít vlhkým hadříkem. Pokud ho chcete omýt, nezapomeňte ho důkladně osušit. Naporcované steaky se neomývají. Osušené steaky položte na gril tak, abyste po čtvrtině doby nutné ke správnému propečení jejich pootočením o 45° utvořili typickou mřížku na povrchu.
Steak je potřeba nejprve zprudka zapéct a zvolna pokračovat v pečení při mírnější teplotě. K otáčení používejte kleště, s jejichž pomocí můžete ogrilovat i boky masa. Otočený steak vždy položte na jiné místo, má totiž vyšší teplotu než to původní. Minutu před koncem grilování mírně stáhněte teplotu a zkontrolujte propečenost masa speciálním teploměrem. Je-li teplota uvnitř masa nižší, než potřebujete, grilujte zvolna dále. Na grilu na uhlí maso přemístěte na stranu, kde uhlíky tolik nežhnou.
Propečenost masa můžete ověřit také pomocí testu palcem. Čím více lze maso zmáčknout, tím je syrovější. Dá-li se stlačit slabě, je středně propečené, zcela propečené klade odpor.
Hotový steak potřebuje 5–20 minut odležet na horkém talíři nebo po straně grilu s teplotou kolem 65 °C. Šťáva a vůně se díky tomu rovnoměrně rozloží. Pak maso pokapejte olivovým olejem, osolte a dochuťte. Nejvhodnější je použít mořskou sůl z mlýnku a čerstvě mletý pepř.
TIP: Steaky rozhodně nenaklepávejte! Do masa během přípravy nepíchejte vidličkou ani nožem!
Kvalitní maso nenakládejte do oleje ani do marinovacích směsí, levnější druhy však díky kyselým přísadám v marinádě zkřehnou. Marinujte je vždy několik hodin a před grilováním maso pečlivě osušte, aby marináda nekapala do topeniště.
Každý pokrm vyžaduje trochu jinou teplotu a délku propečení. Stačí několik vteřin a můžete propásnout chvíli, kdy je steak nejchutnější.
Solit se doporučuje dle zkušenosti, někdo radí až nakonec, případně těsně před vložením na gril.
Nezapomeňte nechat hotový steak chvíli odležet. Při říznutí do neodleželého steaku šťáva ihned vyteče.
Jak jinak se také nazývají steaky:
svíčková, roštěná, vysoká roštěná, rumpsteak, pupek, veverka, flap steak, loupaná plec, falešná svíčková, květová špička, krk, hrudí bez kosti, žebra
Ingredience: 1,5 kg jehněčí kýty; 750 ml plného červeného vína; 5 šalotek; 6 stroužků česneku (oloupaných a na plátky pokrájených); 4–5 mrkví (oloupaných a na kolečka pokrájených); 1 plechovku masitých rajčat; pár snítek čerstvého tymiánu; 3 lžíce olivového oleje; mořská sůl
Technologický postup: Předehřejeme troubu na 160 °C. Rozehřejeme olej ve středním litinovém či jiném hrnci vhodném na plotnu i do trouby, ke kterému máme poklici. Omytou a osušenou kýtu na něm ze všech stran osmažíme, aby se maso pěkně zatáhlo a udrželo si všechnu šťávu uvnitř. Maso na chvíli ještě vyndáme a v hrnci osmažíme na kostičky či plátky pokrájenou šalotku. Když už začíná šalotka malinko zlátnout na krajích, přidáme na kolečka pokrájenou mrkev. Dobře promícháme a ještě chvíli restujeme. Přidáme konzervu rajčat, přibližně 3 dl červeného vína, tymián, trochu soli, česnek a prohřejeme. Jakmile je směs prohřátá, přidáme kýtu, lehce ji posolíme, přiklopíme poklicí a vložíme do trouby. Kýta by se měla péct 2,5 až 3 hodiny. Během této doby hrnec občas vyjmeme, podlijeme kýtu vínem a alespoň jednou ji otočíme. Na závěr, když už je maso téměř pěkně měkké a odpadá od kosti, zesílíme výkon na 180 °C a ještě 10–15 minut pečeme bez poklice. Ochutnáme omáčku, a je-li třeba, dochutíme solí. (Je lepší se solí postupovat opatrně, aby nedošlo k přesolení, protože omáčka se z velké části odpaří a je sama o sobě silná díky červenému vínu.) Po upečení kýtu nakrájíme a podáváme s různými přílohami s výpekem.
Technologický postup: Oloupanou cibuli a česnek najemno nastrouháme, všechny suroviny a koření promícháme a krátce povaříme, vychladlou marinádou polijeme kýtu a necháme ji 8 až 10 hodin marinovat. Druhý den marinádu slijeme a použijeme na potírání během grilování, kýtu grilujeme 1,5 až 2 hodiny, během grilování maso potíráme marinádou. Po ugrilování kýtu nakrájíme na plátky a ihned podáváme.
Ingredience: 8 ks jehněčích žebírek, sůl, mletý bílý pepř, hladká mouka, 2 lžíce oleje, 1 lžíce másla, 1 velká cibule, 100 g tvrdého sýra, 1–2 vejce, worcesterská omáčka
Technologický postup: Odblaněná jehněčí žebírka zbavíme přebytečného tuku. Částečně odkrojíme od kosti, na okrajích nařízneme a zlehka naklepneme. Osolíme, opepříme, obalíme v mouce a na oleji opečeme. Na másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nastrouhaný sýr, vejce a ochutíme kapkami omáčky. Směs naneseme na opečená žebírka a na mřížce rozehřátého grilu zapečeme. Zapečená žebírka podáváme s pečenými bramborami nebo zeleninovým salátem.
Technologický postup: Nejdříve si připravíme krustu – petržel, mátu a rozmarýn nasekáme, přikrájíme k nim změklé máslo a smícháme dohromady. Přisypeme strouhanku, osolíme a prohněteme. Hotovou směs na krustu zabalíme do potravinové fólie a vypracujeme váleček, který dáme vychladit do ledničky. Jehněčí hřbet očistíme od šlach, osolíme a opepříme. Na pánvi rozehřejeme olej a opečeme na něm hřbet. Nejdříve z té strany, kde je tuk, pak i z druhé strany. Ke hřbetu přidáme ještě okrájené šlachy, aby pustily šťávu. Nakonec přisypeme čerstvý tymián. Jakmile hřbet začne pouštět šťávu, přesuneme pánev do trouby a necháme při 175 °C dopéct. Po 10 minutách vyndáme maso z trouby, potřeme ho hořčicí a navrch dáme vychlazenou krustu. Necháme zapéct v grilu na 200 °C. Přidáme kousek másla a jeden rozmáčknutý stroužek česneku. Jehněčí vyndáme z trouby, přendáme na talíř, přikryjeme alobalem a necháme chvíli odpočívat. Tuk z pánve odlijeme stranou, na pánvi necháme výpek, zalijeme ho asi 1 dl červeného vína a necháme odpařit. Pak přilijeme vývar, osolíme, opepříme a přecedíme.
Kůže se pečením nepřipravují samostatně, ale vždy bývají součástí pokrmu, například koleno s kůží, grilovaná kýta s kůží, pečený bůček s kůží.
Pečené vepřové koleno
Ingredience: 750 g vepřového zadního kolena s kůží, 2 ks cibule, 5 stroužků česneku, kmín, sůl, pepř mletý nebo drcený, 150 g kořenové zeleniny
Technologický postup: Předehřejeme troubu na 200 °C. Cibuli nakrájíme na půlměsíčky a vložíme půl množství do pekáče. Koleno omyjeme a nařežeme kůži na čtverečky, osolíme, lehce opepříme a pořádně potřeme prolisovaným česnekem smíchaným s kapkou vody. Takto připravené maso vložíme do pekáče a pokmínujeme. Kolem nasypeme nakrájenou zeleninu (kostičky či kolečka) a zbytek cibule. Podlijeme množstvím vody a vložíme do vyhřáté trouby. Vepřové koleno pečeme 2,5 hodiny, z toho 1,75 hodiny pod pokličkou, přičemž maso postupně otáčíme a poléváme výpekem. Poté 45 minut pečeme bez poklice, znovu pravidelně otáčíme a poléváme. Pečené vepřové koleno podáváme vcelku nebo krájené s chlebem, plnotučnou hořčicí či křenem.
Křupavý vepřový bůček
Ingredience: 1 kg vepřového bůčku s kůží, 1 ks cibule, sůl, pepř, 2 stroužky česneku, voda
Technologický postup: Bůček vložíme na minutku do mrazáku, aby sádlo ztuhlo, potom kůži nařežeme na co nejmenší mřížky. Stačí pouze proříznout kůži, sádlo už řezat nemusíme. Doporučuje se si s touto operací dostatečně pohrát, výsledek snažení stojí opravdu za to. Velkou cibuli nařežeme na 1 až 1,5 cm tlustá kolečka a narovnáme do nádoby, v níž budeme péct bůček. Podlijeme vodou, aby byla cibule do poloviny potopená, vložíme bůček a dostatečně jej ze všech stran osolíme, opepříme a potřeme rozmačkaným česnekem. Pečeme v předehřáté troubě, spíš rychleji než pomalu. Jídlo je hotové, když je cibule dohněda opečená. Bůček je vynikající teplý i studený a vypečená křupavá kůžička je hřebem pokrmu. Sůl na kůži se postupně splavuje a plynule přelévá bůček, naopak zespodu prostupuje aroma cibule.
Technologický postup: Do 200 ml vody rozpustíme potřebné množství soli (na 9 kg masa asi 2 kg soli). Připraveným roztokem napícháme pomocí injekční stříkačky a jehly celou kýtu na různých místech. Kůži můžeme nařezat na mřížky. Pak celou kýtu posolíme a vložíme do nálevu, který by měl být na chuť slaný a řádně očesnekovaný. No, a pak už jen záleží na vás, jak dlouho budeme mít maso naložené v láku. Pro urychlení je možné kýtu napíchat rychlosolí, pak ji stačí nechat jeden týden naloženou na chladném místě. V den grilování je vhodné celé maso i s lákem povařit jen 30 minut, a to nejlépe v kotli. Poté kýtu napíchneme na grilovací tyč, zajistíme proti posunu a vložíme na gril. Pak už jen točíme a topíme a čekáme na první okrajování. Během grilování je vhodné maso potírat připraveným roztokem pro lepší chuť a barvu (olej, česnek, grilovací koření, sůl a pivo).
Technologický postup: Vepřovou kýtu omyjeme, osušíme papírovou utěrkou a připravíme si marinádu. Do mističky vlijeme olej, vmícháme česnekovou sůl, bylinkové grilovací koření a prolisovaný česnek. Marinádu dobře promícháme. Kýtu potřeme ze všech stran marinádou. Abychom maso ochutili dokonale, můžeme ji ve středu naříznout a potřít maso i jakoby zevnitř. Posypeme rozmarýnem a necháme pár hodin rozležet. Vepřovou kýtu vložíme do pekáčku a upečeme doměkka. Podle potřeby maso podlijeme slabým vývarem a během pečení občas přelijeme výpekem. Kýtu pečeme asi hodinu nebo déle, záleží, jakou máme troubu. Pečená kýta s rozmarýnem chutná s bramborovou kaší, ale dá se podávat i studená jako chuťovka. Před servírováním maso samozřejmě nakrájíme na plátky.