Kala je symbolem čistoty a krásy. Je typickou představitelkou svatební kytice. Kaly jsou vyhledávané pro své nádherné květy se zajímavě tvarovanými, velkými toulci. Některé druhy kvetou v zimě, jiné v létě. Obě skupiny mohou ozdobit byt, pestrobarevné letní kaly pak v sezóně i zahradu.
Kala pěstování doma v bytě
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
V naší poradně s názvem KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
děkuji za odpověd,mohl byste mě poradit jak poznám při nákupu zda je kala v pořádku nebo nějak narušená?kala se mi hrozně líbí a chtěla bych je doma pěstovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Moc to poznat nejde. Můžete ale využít záruku na koupenou rostlinu a v případě takto rychlého úhynu ji reklamovat a požadovat výměnu.
Velký efekt poskytnou kaly v květináčích na terase či na balkonu. Hlízy vysazujeme v březnu, nejpozději v dubnu. Kala špatně snáší těsnou nádobu. Z nenápadné hlízy vyrůstá celý trs půlmetrových listů. Pokud je květináč malý, je možné, že kala nevykvete. Jakmile se objeví zelené listy, začněte je rosit, jinak začnou jejich konečky osychat a rostlina bude nevzhledná. Může to zdržet i kvetení. Jakmile se objeví první listy, začněte přihnojovat minerálními hnojivy. Na začátku sezóny potřebuje kala hlavně dusíkatá a při kvetení fosfátová a draselná hnojiva. Doba kvetení kaly není dlouhá, asi jeden měsíc. Květ se zpravidla objeví pouze na jednom výhonku, při dobrém zacházení na dvou.
V naší poradně s názvem ODPOVĚDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka30.
Dostala jsem kalu.Má krásné bílo-zelené květy.Hledala jsem jak ji pěstovat. Našla jsem otázky,ale ač je nadpis odpovědi, nevztahují se k otázkám. Takže mám pocit, že nadále nebudu tušit,kdy ji prosadit do většího květináče. Má 6 květů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to jednoduché. Když chcete zachovat současnou velikost rostliny, tak nepřesazujte. Když chcete mít rostlinu rozlehlejší, tak ji můžete každý rok v době zimy přesadit do většího květináče. Hloubka květináče není důležitá naopak šířka ano. Kala postupně zaplní všechen produktivní prostor. Když ji nebudete přesazovat, tak musíte přihnojovat. Hnojivo volte do zálivky s nízkým obsahem dusíku a občas rostlinu zalijte ve vodě rozmixovanými skořápkami od vajec. Co kala nezbytně potřebuje, je voda. Kala nesmí nikdy vyschnout.
Kala pochází z jižní Afriky, kde roste v bažinatých oblastech, ve kterých je v létě sucho. Roste keřovitě a skládá se z dutých stonků, z kterých vyrůstají tmavě zelené listy, později se objevují květy. Jejich barevná škála je velice pestrá, od bílé po různé odstíny žluté, růžové, oranžové a červené. Květenství se skládá z toulce a palice. Rostlina kvete od května do srpna. Rostlina obsahuje jedovaté látky, které při dotyku mohou podráždit pokožku. Její květy jsou vhodné k řezu.
Pěstování: Kala miluje světlé stanoviště, ne však přímé slunce. V období od října do prosince vyžaduje teplotu okolo 10 °C, jakmile začnou vyrážet stonky, tak by teplota měla být okolo 20 °C. V létě rostlinu vydatně zaléváme, v zimě jen mírně. Rosíme pouze listy. Hnojíme 2x měsíčně v období květu. Rostlinu množíme dělením trsů při přesazování po období klidu. Přesazujeme na začátku zimy do rašelinového substrátu s příměsí jílu. Rostlinu můžeme letnit na zahradě nebo na balkóně již od poloviny května. Na podzim rostlinu přesuneme do místnosti. Kale vadí příliš suchý vzduch, díky kterému se na rostlině objevují mšice a svilušky. Aby rostlina pravidelně kvetla, je nutno dodržovat klidové období. Po odkvětu rostlině snižte zálivku. Přesadíme ji a přeneseme do místnosti na chladnější stanoviště. Jakmile začnou stonky vyrážet, přesuneme ji do místnosti, kde je pokojová teplota.
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
V naší poradně s názvem VENKOVNÍ KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Navrátilová.
Dobrý den,můžete mě prosím poradit jak sázet kaly na záhon.mají se cibulky nějak
od sebe oddělit,nebo je nechat tak jak jsem je na podzim vyryla.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když cibule rozdělíte budete mít více hubených kal třeba na různých místech. Když je necháte u sebe, vyroste vám krásný hustý trs silných kal. Je to jen vás.
Proč vitálka v suché zahradě prospívá lépe než v běžném záhonu?
Vitálka prospívá v suché zahradě proto, že je přirozeně přizpůsobená chudým a suchým stanovištím.
V klasickém záhonu s humózní půdou a pravidelnou zálivkou vytváří hodně listové hmoty, ale málo květů a často špatně přezimuje. V suché zahradě se kořeny rychle dostanou do hloubky, rostlina není přelitá a energie jde do kvetení, ne do přerůstání.
Jak dlouho po výsadbě vitálku zalévat, než přejdete na suchý režim?
Vitálku zalévejte pouze první 4–6 týdnů po výsadbě, dokud nezakoření.
Po této době je potřeba zálivku postupně omezit. Pokud vitálku zaléváte dál, kořeny zůstanou mělké a rostlina bude náchylnější k zimnímu úhynu. Suchý režim po zakořenění je zásadní pro dlouhodobé přežití i kvetení.
Proč vitálka první rok krásně kvete a druhý rok zmizí?
Nejčastějším důvodem je kombinace přelití a špatného přezimování.
První rok vitálka využije energii ze sazenice, ale pokud je půda vlhká a těžká, kořeny během zimy uhnijí. Nejde o mráz, ale o vodu v půdě. Suchá a propustná půda výrazně zvyšuje šanci, že vitálka přežije další sezóny.
Je vitálka vhodná do štěrkového nebo kamenitého záhonu?
Ano, štěrkový záhon je pro vitálku ideální.
Štěrk zajišťuje rychlý odtok vody, omezuje konkurenci jiných rostlin a podporuje hlubší zakořenění. Právě ve štěrku se vitálka často sama vysemeňuje a vytváří stabilní populace bez další péče.
Jaký je nejlepší způsob množení vitálky v suché zahradě?
Nejspolehlivější je samovýsev přímo na stanovišti.
Rostliny vzniklé ze samovýsevu jsou od začátku přizpůsobené místním podmínkám a mají vyšší šanci na dlouhodobé přežití. Výsev semen a dělení trsů jsou možné, ale mají vyšší riziko neúspěchu, zejména v suchých letech.
Proč se vitálka někde sama vysemeňuje a jinde vůbec?
Rozhodující je přístup semen k odkryté půdě.
Pokud je záhon mulčovaný kůrou, štěpkou nebo hustě osázený, semena nemají šanci zakořenit. Naopak v suché zahradě se štěrkem, kameny nebo narušeným povrchem se vitálka množí velmi snadno.
Kdy má smysl vitálku dělit a kdy to raději nedělat?
Dělení trsů má smysl pouze brzy na jaře před rašením.
V jiném období vitálka dělení špatně snáší, zejména v suchu nebo horku. Část rostlin často odumře. V suché zahradě je dělení spíše nouzové řešení než doporučený způsob množení.
Proč vitálka nekvete, i když vypadá zdravě?
Nejčastější příčinou je příliš výživná půda nebo nadměrná zálivka.
Vitálka pak investuje energii do listů místo do květů. Sucho a chudá půda fungují jako přirozený stres, který kvetení podporuje. Pokud vitálka nekvete, je většinou potřeba ubrat péči
Ve svém příspěvku KOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
co je třeba ke kolaudaci při změně užívání obchodu na byt?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ehlová Antonie.
Dotaz : Před 50 lety byla povolena stavba chaty, na našem pozemku, zahradě,
Bosonohy. MNV je zrušeno, listy k povolení otec někomu na úř. /zemřelý/ - založil, a my je nemáme.Chceme napravit rozpor se staveb. zákonem.
Chceme zkolaudovat chatu, ale nevíme, zda stále platí staré nařízení, v chatě 4x4 musí být před kolaudací WC s žumpou bez přepadu,. My máme WC vedle chaty
jako na zahradě - s kádí, kterou vyčerpáváme, jelikož jsme tam občas.
Prosíme kvůli tomu, že chceme to jako spoluvlastníci dát dodatečně dle nových nařízení do pořádku, neboť matka již je neschopna a nyní jsem se o tom dověděla, že je nezkolaudovaná v nepořádku, jako spoluvlastnice, matka mě jako dítě neinformovala.
Kam se obrátit, na staveb. úř. do Bosonoh, nebo na Mag. Brno 1, nebo
Katastrál. Brno? Děkujeme , velmi , velmi spěvhá ..... Co k tomu doložit, a
jaké je to WC s přepadem,.......nepropustnou žumpou????
1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?
Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.
Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.
2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?
Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.
Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.
3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?
Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.
V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.
4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?
Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.
Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.
5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?
Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.
Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.
6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?
Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.
Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.
V naší poradně s názvem KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
V naší poradně s názvem KALA DO INTERIÉRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
jako dárek jsem dostala kalu v barvě růžové,hned jsem si prostudovala její pěstování a jaké bylo pro mě smutné zjištění,když po 10 dnech začla uhnívat aniž bych ji vůbec zalila,nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.
Jarní výsadba česneku není náhražka, ale jiný režim. Pokud víte, že výnos bude o třetinu nižší, ale zvládnete správné načasování, můžete získat kvalitní česnek s dobrou skladovatelností.
Největší poučení z mé zkušenosti je jednoduché: nejde o kalendář, ale o teplotu půdy a sílu kořene. Jakmile pochopíte tuto logiku, přestanete sázet podle data a začnete sázet podle podmínek.
Pokud pochopíte vztah mezi teplotou půdy a sílou kořene, přestanete sázet podle kalendáře a začnete sázet podle podmínek – a právě to rozhoduje o velikosti palice.
V naší poradně s názvem POKOJOVÁ KALA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylvie Milotová.
Dostala jsem červenou kalu k svátku,ale uhnívají jí kořeny,ať jí zalévám,nebo ne .Bojím se,že mi dlouho nevydrží a přijdu o ní.Prosím o radu
Děkuji Sylvie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To je úplně normální. Kala miluje vodu a musí být stále vlhká. Toto prostředí prospívá různým patogenům, jako jsou plísně a bakterie a ty potom ničí rostlinu rozkladem. Stačí, když rostlina během své prodejní cesty byla jedinkrát postavena do kontaminované misky. Infekce se pomalu rozroste a v brzké době rostlinu zničí, obvykle až po prodeji. Obrana proti tomu je těžká, protože na každý patogen působí jiné prostředky a zjištění, které patogeny jsou přítomny v substrátu, vyžaduje laboratorní vyšetření. Navíc, když už jsou viditelné projevy nákazy, tak je zpravidla na nějaké léčebné zásahy pozdě.
Před samotným sázením rajčat na zahradu nebo truhlíků z fóliovníku je vhodné rajčata nejprve podpořit lignohumátem, určeným k namáčení kořenového systému rajčat před výsadbou. Rostlinným přípravkem tak stimulujeme lepší zakořenění, bohaté nasazení květů a vysokou úrodu. Na dno vykopané jámy na zahradě umístíme substrát z rašeliny a guano, poté lze sázet rajčata. A kdy rajčata sázet? Ideálně od půlky dubna až polovinu května.
V naší poradně s názvem KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Koupila jsem si kalu,kvetla krásně bíle a tedˇmá zelené květy.
Nevím čím to je nebo zda se má nějak zvláště hnojit.
Děkuji za odpovědˇ.
Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Život kaly je mnoholetý a rostlina pravidelně vstupuje do období spánku. To způsobuje, že květy s dlouhou životností mění barvu, často na zelenou a pak hnědou. Kala se zelenými květy je normální součástí životního cyklu zdravých rostlin. Rostlina začne soustředit energii na listy, které shromažďují energii, aby podpořily rozkvět příští sezóny. Když jsou květy plné a zelené, odřízněte je tak, aby rostlina mohla využít veškeré své zdroje na zásobování oddenků.
Zelené květy rovněž mohou být následkem přebytku dusíku. Zvolte hnojivo, které má méně dusíku a více fosforu.
A jako poslední možná příčina zelených květů je nedostatek denního světla. Krátké zimní dny a zamračeno nestačí rostlině, aby mohla vybarvit květy do bíla.
Kala po odkvětu potřebuje specifickou péči, která je připraví na období klidu a zajistí jim zdravý opětovný růst v následující sezóně. Odkvétající květy odstraňte odříznutím květního stonku u kraje. Pokračujte v zalévání a hnojení, dokud listy nezačnou žloutnout. Jakmile listy odumřou, u rostlin v květináčích buď snižte zálivku, nebo u rostlin v zemi vykopejte oddenky a uložte je na chladném a suchém místě až do jara.
Odkvétání kaly
Odkvétající květy postupně odstraňte odříznutím stonku u kraje, abyste podpořili další květy a zabránili tvorbě semen. Dělejte to po celou dobu kvetení, abyste si udrželi úhledný vzhled a podpořili pokračující kvetení.
Zalévání a hnojení
Pokračujte v zalévání a hnojení kal ještě několik týdnů po odkvětu, i když listy začnou žloutnout. To umožní rostlině ukládat energii do své hlízy pro růst v příštím roce. Jakmile listy začnou odumírat, snižte zálivku.
Dormance
U rostlin v květináčích výrazně omezte zálivku a květináče přeneste dovnitř na chladné a suché místo, aby si rostlina odpočinula.
U rostlin v zemi, jakmile listy zežloutnou, vykopejte hlízy a uložte je na chladné a suché místo (např. do truhlíku s rašelinou).
Hlízy potřebují období klidu, obvykle 2–3 měsíce, v chladném a tmavém prostředí (kolem 4–10 °C).
Občas kontrolujte vlhkost hlíz a pokud se zdají být příliš suché, lehce je zalijte.
Jaro
Na jaře hlízy znovu přesaďte, když se půda zahřeje. U rostlin v květináčích je přesaďte do čerstvého substrátu. Obnovte pravidelnou zálivku a hnojení, abyste podpořili nový růst a kvetení.
Ve svém příspěvku JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocka kocici.
Kytka je jedovatá a nebezpečná pro kočky. Kocour ji pozil a nasledovaly nenapadne projevy zvraceni az po tezky kolaps a dehydrataci. Zprvu se to tvarilo jako nachlazeni pak selhani ledvin. Nastesti se z toho dostal, ale narocnou lekarskou peci. Proto pozor vsem co ji maji doma.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zantedeschia neboli kala je vytrvalá bezlodyžná bylina se silným oddenkem, která obvykle dorůstá výšky 0,6–1,4 m. Listy jsou přízemní, dlouze řapíkaté, se střelovitou čepelí, až 45 cm dlouhou a 25 cm širokou. Květenství je palice na dlouhém stvolu, podepřená bílým, nálevkovitým, až 25 cm dlouhým toulcem, jehož dolní část se překrývá; palice je téměř 9 cm dlouhá; květy jsou jednopohlavné, velmi drobné, postrádají květní obaly; na bázi palice jsou květy samičí, tvořené 3pouzdrým semeníkem; výše jsou květy samčí s přisedlými prašníky. Plody jsou bobule, v době zralosti zelené až oranžové. Zahradnicky velmi oblíbená rostlina, v subtropech a tropech často pěstovaná ve venkovních kulturách, odkud pomístně uniká do přírody; v chladnějších územích se obvykle pěstuje v květináčích. Barevné kultivary vznikly křížením s dalšími druhy rodu Zantedeschia. V lidovém léčitelství byly listy po uvaření aplikovány jako obklady, například při léčbě revmatismu.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Dobrý den pane Schneidere,
jsem z Prahy, ale tento víkend nebo až příští pojedu za rodinou do Lužických hor a budu vystupovat v Novém Boru.
Tak kdybyste měl zájem a čas, tak se pak můžeme přes mail domluvit, že bychom se někde na autobusáku sešli a já bych Vám dala odnože.
Ty stačí jen na dva až tři dny dát zakořenit a pak smícháte zeminu s pískem a zasadíte. A když bude kytka u okna / za sklem / tak ze dne na den uvidíte, jak to roste před očima :-)
Mějte se krásně
Lucie Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Schneider.
Jinak já jsem taky z Prahy. Na Děčínsko jezdím jen koncem jara.
Zahradní kaly vysazujeme do země až koncem května, nakupujeme velké hlízy, protože kaly kvetou až ze vzrostlých hlíz. Lze je také předpěstovat nebo alespoň nechat narašit v domácích podmínkách, pak pokvetou mnohem dříve. Hlízy na předpěstování necháme v pokojové teplotě volně nebo mírně zasypané pískem. Každý den vlhčíme rozprašovačem. Během května narašené hlízy (dvoucentimetrové klíčky) zasadíme na zahradu do hloubky cca 5 cm pod zem do hnízd po 5–10 hlízách. Nepodceňujte substrát, měl by být propustný a dobře vyhnojený. Kaly musíte především v parném létě pravidelně zalévat, aby nedošlo k úplnému vyschnutí substrátu. Pokud je chcete okopat, musíte velmi opatrně, protože jsou hlízy i vlásečnicové kořínky velmi mělké. Okopávejte raději jen mezi řádky, jinak stačí vytahovat případné plevele. Během léta začnou kaly nakvétat, pak pravidelně přihnojujte tekutými hnojivy pro podporu květu i listu. Zahradní kaly jsou u nás, ale i v zahraničí pěstované v posledních 5–10 letech.
V naší poradně s názvem KYTKA EUSTOMA JAK PĚSTOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, prosím jak uchovat květinu Eustoma přes zimu?????? Děkuji za odpověď.Božena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
dobry den.nasi sousede mezi nami meli zivy plot s tuji ten porezali a budou stavet novy z betonovych dilcu mame od jeich plotu na hranici a druhych sousedu tuje jiz 20 let jsou asi 7metru vysoke a oni chteji pave ty tuje od jejich pozemku 3m vzdalenosti uplne odstranit ale podle noveho ob.zakoniku ty tuje jsme sazeli davno przed rokem 2014 kdy vznikla povinnost prave sazet tuje a stromy 3metry od hranice pozemkku tazi se proto jestli jsem tedna povinen tyto tuje s hranici jejich plotu jak oni me pisi uplne odstranit a jestli jsem povinen je puustit na svuj pozemek z duvodu stavby plotu dekkkkuji novak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V rámci zachování udržitelných sousedských vztahů, by bylo vhodné, abyste svého souseda na svůj pozemek pustil a vyhověl mu maximálně k dosažení jeho cíle. Jen tak můžete očekávat kompromisní přístup při řešení jednotlivých překážek.
Porážka tak vysokých tújí je krajní řešení a každý rozumný člověk to pochopí.
Ptáte li se zda jste povinnen, tak ano, jste povinnen to, co vám určí soud. Vše ostatní je jen dobrá vůle, která se vám ovšem ve většině případů vyplatí.
Nejlepší doba pro sázení brambor nastává tehdy, když je půda prohřátá alespoň na 7–8 °C a není přemokřená. Rozhodující není kalendář, ale stav půdy, který poznáte tak, že se nelepí na boty a drobí se.
V praxi to znamená, že v teplejších oblastech lze sázet už v dubnu, zatímco ve vyšších polohách klidně až na přelomu dubna a května. Příliš brzká výsadba vede k hnilobě sadby a slabému startu, zatímco o něco pozdější výsadba je většinou menší zlo.
Jak hluboko se mají brambory sázet?
Brambory se běžně sázejí do hloubky přibližně 8–10 cm, což je optimální kompromis mezi ochranou proti mrazu a dobrým prohříváním půdy. Příliš mělká výsadba zvyšuje riziko zelenání hlíz.
V suchých oblastech nebo lehkých půdách je možné sázet o něco hlouběji, aby kořeny lépe dosáhly na vláhu. Naopak v těžkých, vlhkých půdách je vhodné zůstat spíše u mělčí výsadby, jinak hrozí uhnívání.
Jak často a kolik zalévat brambory?
Zalévání brambor má smysl pouze v určitých fázích růstu, především při nasazování hlíz. Nejdůležitější je zalévat méně často, ale do hloubky, nikoli povrchově každý den.
Příliš časté zalévání vede k mělkému kořenění a malým hlízám, zatímco přemokření podporuje choroby. Pokud je půda vlhká v hloubce 10–15 cm, zalévat není třeba, i když je povrch suchý.
Čím hnojit brambory, aby byl dobrý výnos?
Brambory potřebují vyváženou výživu, přičemž klíčový je draslík, který podporuje tvorbu hlíz. Dusík má význam pouze na začátku růstu, později je spíše na škodu.
Nejlepší je zapravit kompost nebo dobře uleželý hnůj na podzim. Přihnojování během sezóny by mělo být velmi opatrné, protože přehnojení dusíkem vede k bujné nati a nízké sklizni.
Proč mají brambory hodně natě, ale málo hlíz?
Tento problém je téměř vždy způsoben přebytečným dusíkem nebo příliš častou zálivkou. Rostlina investuje energii do listů, nikoli do hlíz.
Řešením je omezit hnojení, přestat zalévat v nevhodnou dobu a dát rostlinám čas. Brambory nepotřebují neustálou péči, ale správné zásahy ve správný čas.
Lze pěstovat brambory v suchu bez zavlažování?
Ano, pěstování brambor v suchu je možné, ale vyžaduje úpravu postupu. Zásadní je mulčování, hlubší výsadba a výběr vhodných odrůd.
Bez mulče se půda rychle přehřívá a vysychá, což vede k malým hlízám. V suchých letech mají největší úspěch pěstitelé, kteří půdu chrání před výparem, nikoli ti, kteří jen více zalévají.
Má smysl pěstování brambor v pytli nebo sudu?
Pěstování brambor v pytli nebo sudu má smysl pouze v omezených podmínkách, například při nedostatku místa. Nelze očekávat stejný výnos jako ze záhonu.
Cupressocyparis leylandii je rychle rostoucí túje nejen na živé ploty. Má přírůstek 0,8–1,2 m za rok a možnost neomezeného sestřihování a tvarování. Je svěže zelená po celý rok, neprosychá, nerezaví a nevytváří šišky.
Sázet je možné na jaře i na podzim, na podzim je více vláhy, takže lépe zakoření, první zimu je vhodné rostliny přikrýt chvojím, aby nedošlo k poškození mrazem. Při jarním sázení je nutné pravidelně zavlažovat, aby nedošlo k přeschnutí sazenic a zastavení růstu. Doporučuje se sázet na vzdálenost 40 cm. Výška sazenic při prodeji je 30–40 cm, od plotu se sází minimálně 0,8–1 m.
Na hnojení je vhodné použít Cererit nebo Hydrokomplex na začátku vegetace, růst se podstatně zrychlí pravidelnou závlahou v době sucha s přídavkem Kristalonu v zálivkové vodě.
První dva roky není třeba nijak upravovat, pouze vyvazovat k opoře, aby sazenice rostly rovně. Po dosažení požadované výšky zakrátíme růstové vrcholy a zakracujeme rychle rostoucí boční výhony. V dalších letech stříháme podle potřeby do tvaru, který požadujeme.
Obecně je se stříháním tújí lepší počkat, až keř dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat je 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Túje můžeme nechat v klidu růst a zastřihnout je můžeme již po roce od výsadby.