KAMENEC AMONNY je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Síran amonno-hlinitý, také známý jako kamenec amonný nebo jen kamenec, je bílý krystalický podvojný síran, obvykle se vyskytující jako dodekahydrát, vzorec (NH4) Al(SO4) 2 · 12H2O. Používá se v malém množství v různých specializovaných aplikacích. Dodekahydrát se přirozeně vyskytuje jako vzácný minerál čermigit.
Síran amonno-hlinitý, lze v zahradě použít několika způsoby, především jako přísadu do půdy pro snížení pH a jako hnojivo, zejména pro rostliny milující kyselé půdy, jako jsou borůvky. Může ho také působit jako repelent proti ptákům a zvířatům.
Kamenec na změnu barvy hortenzií
Síran hlinitý se používá také ke změně barvy květů hortenzií na modrou zvýšením kyselosti půdy. Hortenzie potřebují pro modré květy hliník v půdě a přítomnost hliníku v kombinaci s kyselými půdními podmínkami umožňuje modravý efekt.
Jak to funguje:
Hliník: Hliník je nezbytný pro modré květy hortenzií.
Síran hlinitý: Síran hlinitý je zdrojem hliníku a také snižuje pH půdy, takže je ideální pro rostliny milující kyselinu, jako jsou hortenzie.
Aplikace: Síran hlinitý se obvykle rozpouští ve vodě a aplikuje se jako závlaha. Roztok se aplikuje na půdu kolem báze rostliny, přičemž se vyhýbá kontaktu s listy.
Důležité informace:
Testování půdy Před aplikací síranu hlinitého se doporučuje otestovat pH půdy, abyste určili vhodné množství.
Dávkování aplikace Pečlivě dodržujte pokyny k přípravku, protože nadměrná aplikace může rostlině poškodit. Kamenec amonný aplikujte rovnoměrně a vyhněte se přímému kontaktu s kořeny rostlin, protože by mohl způsobit poškození. Ačkoli může být kamenec amonný prospěšný, je zásadní používat ho s mírou. Nadměrná aplikace může vést k hromadění hliníku v půdě, což může být pro rostliny toxické.
Zalévání Po aplikaci síranu hlinitého rostlinu důkladně zalijte, aby se lépe rozpustil a dostal ke kořenům.
Opětovná aplikace Aplikaci opakujte každé několik týdnů během vegetačního období podle potřeby.
Bezpečnost Při manipulaci se síranem hlinitým vždy používejte rukavice a ochranu očí. Vždy se braňte vdechování prachu z kamence.
Další faktory Síran hlinitý je sice klíčovým faktorem při změně barvy, ale na konečnou barvu květu mají vliv i další podmínky, jako je kultivar hortenzie a celkové pěstební podmínky.
Když je kamenec amonný rozpuštěn ve vodě, uvolňuje amonné ionty, které jsou poté půdními bakteriemi přeměněny na kyseliny, čímž se snižuje pH půdy. To je prospěšné pro rostliny, které preferují kyselé podmínky, jako jsou borůvky, azalky a rododendrony.
Síran hlinito-amonný se používá v ochraně rostlin především jako repelent. Jeho použití v této souvislosti lze podrobně popsat následovně:
Repelent pro ptáky a savce: Jedním z klíčových použití síranu hlinito-amonného v zemědělství je jeho použití jako repelentu k odstrašení ptáků a savců od krmení se semeny a plodinami. Při aplikaci vytváří pro tato zvířata nepříznivou chuť nebo prostředí, čímž chrání plodiny před poškozením. To je obzvláště užitečné v oblastech, kde volně žijící zvířata představují významnou hrozbu pro zemědělskou produktivitu.
Fungicid a baktericid: V některých případech může mít síran hlinito-amonný také fungicidní a baktericidní vlastnosti, které pomáhají chránit rostliny před některými houbovými a bakteriálními chorobami. Jeho primární role v ochraně rostlin však zůstává spíše repelentem než přímým prostředkem pro kontrolu chorob.
Způsob aplikace: Látka se obvykle aplikuje přímo do půdy nebo na rostliny. V případě ošetření semen se semena potahují roztokem síranu hlinito-amonného, aby se odradili ptáci a hlodavci od jejich konzumace po výsadbě. U dospělých rostlin lze přípravek aplikovat na listy nebo kolem báze rostlin, aby se zabránilo vniknutí škůdců.
Integrovaná ochrana proti škůdcům: Síran hlinito-amonný může být součástí strategie integrované ochrany proti škůdcům, kde se používá v kombinaci s dalšími metodami hubení škůdců. Tento přístup může pomoci snížit závislost na chemických pesticidech a přispět k udržitelnějším zemědělským postupům.
Proces obnovy podtrhuje závazek EU k důslednému vědeckému hodnocení a veřejným konzultacím ve svém regulačním přístupu. Zúčastněné strany, včetně zemědělců a zemědělských podniků, musí tyto podmínky dodržovat, aby zajistily dodržování předpisů a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících síran hlinito-amonný.
Dusíkatá hnojiva jsou látky, které se rostlinám dodávají, aby rostly rychleji. Rostliny dusík nevylučují, ale plně ho využívají k růstu. Rostliny, které byly hnojeny dusíkatými hnojivy, poznáme podle velkého vzrůstu, velkých listů, ale takovéto rostliny se lehce ve větru lámou a jsou málo celkově odolné.
Amoniak NH3 a jeho sloučeniny jsou jedním z nejvyužívanějších hnojiv v zemědělství. Vyrábí se přímou syntézou z plynů, takzvaným Haberovým procesem. Plynný amoniak v poslední době nahrazuje freony v chladírenství.
Dusičnan amonný NH4NO3 je další často používané hnojivo bohaté na obsah dusíku. Dnes se však stejně jako síran amonný (NH4)2SO4 a dusíkaté vápno neboli kyanamid vápenatý CaCN2 využívá méně. Dusičnan amonný se také používá k výrobě výbušnin, bengálských ohňů a samozápalných směsí.
Močovina (NH2)2CO neboli diamid kyseliny uhličité se jako hnojivo v poslední době využívá stále více. Její výroba je nenáročná a velmi levná. Močovina se také používá k výrobě kopolymerů, jako jsou například močovinoformaldehydové pryskyřice.
Ostatní dusičnany využívané jako hnojiva nejsou samy o sobě významné. Používají se hlavně ve směsi s dalšími látkami a vytvářejí tak komplexní hnojiva. Například dusičnan sodný NaNO3 a dusičnan draselný KNO3.
Amonium má odborný název hydrogenuhličitan amonný, v receptech se setkáte spíše s výrazem cukrářské droždí. Amonium je buď ve formě bílého prášku, nebo bezbarvých krystalů, ale vždy jde o stejnou látku se stejnými účinky, se zápachem po čpavku. Svými schopnostmi a vlastnostmi ho můžete přirovnat ke kypřicímu prášku či jedlé sodě, i cukrářské droždí kypří těsto, a to tím způsobem, že se při dosažení vyšších teplot, ve vašem případě při pečení, mění v plyn a vytváří v pečivu póry. Možná vás napadá, že když se mu říká droždí, je potřeba vypracované těsto nechat nějaký čas kynout, v tomto případě to tak není, při použití amonia se těsto zpracovává hned, chcete-li ho uchovávat, je potřeba, aby všechny použité ingredience byly dostatečně vychlazené a i samotné těsto musí být poté uchováváno v chladu. Hydrogenuhličitan amonný se nepoužívá jen v potravinářském, ale i ve farmaceutickém průmyslu a můžete ho zakoupit buď v prodejně s potravinami, nebo v drogérii. Aktuální nejlevnější cenu můžete vidět zde: amonium cena.
Evropská komise oficiálně obnovila schválení síranu hlinito-amonného jako účinné látky v přípravcích na ochranu rostlin. Toto rozhodnutí, podrobně popsané v prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/2589 ze dne 21. listopadu 2023, je v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009, které upravuje uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh v EU.
Síran hlinito-amonný, původně zařazený do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS prostřednictvím směrnice Komise 2008/127/ES, prošel komplexním procesem posouzení. Na základě žádosti o obnovení schválení podané v srpnu 2016 dospěl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v dubnu 2022 k závěru, že látka splňuje nezbytná kritéria pro schválení.
Hortenziím nejlépe svědčí světlé, ale nikoli zcela osluněné stanoviště, chráněné před prudkými větry a průvanem. Snesou slunce, ale jen s mírou. Nejlépe rostou v polostínu, zvládnou i stín, kde však vykvétají pomaleji než na slunci. Vyžadují vydatnou zálivku (odtud asi i jejich latinský název Hydrangea), ale ne stálé přemokření. Pozor také na kvalitu vody, ideální je měkká dešťová.
Půda pro hortenzie by měla být výživná a kyprá, s kyselou reakcí. Zcela odmítají vápnité půdy. Dobré je přidat rašelinu, zetlelý kravský hnůj, jehličnatou hrabanku či listovku, docílíte tím dobrý růst a vývoj rostliny, včetně bohatého kvetení. Podle stupně půdní kyselosti se květy hortenzie barví od modré a fialové přes bílou až po tmavě růžovou a červenou. Intenzivně modře se pak zbarvují v kyselé půdě, do níž přidáte kamenec hlinitoamonný (ten je k dostání v drogerii), který rozpustíte do zálivkové vody během podzimu a na jaře. Více zalévejte během kvetení, přihnojujte průběžně až do konce srpna. Na zimu nahrňte ke kořenům lehčí substrát nebo vrstvu spadaného listí.
Hortenzie zpravidla přezimují bez problémů, pokud však namrznou, počkejte aspoň do května, zda ještě neobrazí. Při silnějším namrznutí nezbude, než celý keř seříznout až u země. Dobře obroste, ale pokvete až příští rok. Když hned zjara odstraníte hortenziím velké koncové pupeny, objeví se květy po celém keři.
Přes léto jim stačí normální vlhkost. V době růstu a kvetení potřebují hodně vody. Pokud je nebudete hojně zalévat, lehce zvadnou. Pokud zaschnou, předčasně skončí svůj růst. Od srpna zalévání omezujte. Při růstu hnojte dvakrát měsíčně, jinak přihnojujte tekutými minerálními a organickými hnojivy v létě a před začátkem květu. Pozor na vápník, ten nesnáší. Odkvetlé květy můžete nechat přes zimu na rostlinách a odstřihnout je až na jaře. V zimním čase k nim přihrňte zeminu, můžete doplnit i chvojí. Pokud máte již starší rostliny s dobrým kořenovým systémem, nejsou již tak náchylné na přezimování.
Pochází z Japonska, kde byla stejně jako v Číně pěstována od pradávna. Do Evropy byla dovezena v 18. století, do Čech na začátku století 19. Pěstuje se v mnoha odrůdách v zahradách a parcích, mnohem více však ve sklenících.
V létě je ideální teplota v rozmezí 20 až 25 °C, v tomto období je nejlépe rostlinu pěstovat venku. V době zakládání květů (srpen až září) by se teplota měla pohybovat v rozmezí od 15 do 18 °C, v zimě (v době růstového klidu) nejlépe od 2 do 9 °C. Hortenzie jsou citlivé na mrazy, přesto je možno v nejteplejších lokalitách ČR ponechat dobře chráněné a starší rostliny celoročně venku. Rostliny pěstované doma je dobré v únoru umístit na chladnější a světlé místo a pomalu je přivykat na studenější venkovní umístění.
Hortenzie potřebuje dostatek světla, ale je ji nutno chránit před prudkým slunečním úpalem. Listy jsou 10–20 cm velké, jsou sytě zelené, vstřícné a až 20 cm dlouhé a široké, při okrajích jemně pilovité. Jejich velikost je přímo úměrná množství živin v půdě. Jako první reagují na vyschlou zem zavadnutím. Ale stačí rostlinu zalít, a pokud netrvalo sucho příliš dlouho, bez poškození se opět napruží a dělají parádu.
Květy této hortenzie jsou uspořádány v kulovitých květenstvích a mohou mít 15 až 20 cm v průměru. Vykvétají podle počasí od prvních horkých dnů léta, někdy již v červnu. Pro nasazování nových květů je dobré odstraňovat odkvetlé chocholíky hned, jakmile začnou vadnout a být nehezké. Podpoříte a urychlíte tím rašení květních poupat z paždí listů. Hortenzie velkolistá zpravidla nasazuje květy na dvouletém dřevu, výjimku tvoří kultivar White.
Půda by se měla udržovat stále vlhká, v zimě je třeba zálivku omezit. Zejména modré hortenzie by se měly zalévat měkkou vodou, neboť obsah vápníku ve vodě mění modrou barvu na barvu růžovou.
Hortenzie by se měla každý rok na jaře přesazovat do směsi rašeliny a kompostní zeminy nebo do směsi rašeliny, kompostované kůry a hlinité zeminy. Hodnota pH má být 5,5 až 6,0, pouze modré hortenzie vyžadují pH 3,5 až 4,2. V substrátu modrých hortenzií má být dostatek volných iontů hliníku, proto se přidává kamenec amonohlinitý (4 kg na 1 m3 substrátu).
Hortenzie by se měly zastřihávat. Počkejte, než začnou rašit nové výhony, abyste poznali, které pupeny jsou živé. Poté můžete odříznout uschlé větve minimálně 2 cm nad živým pupenem. Dokonce se pro bohatší kvetení doporučuje po vyrašení nových větví zakrátit je na polovinu. Můžete to zkusit jenom na některých výhonech, abyste si ověřili efekt a také to, kdy ve vašich podmínkách začnou tyto výhony kvést. Ostatní, nezakrácené výhony začnou tím pádem kvést o něco dříve.
Množí se stonkovými řízky z mladých výhonů mateční rostliny na jaře. Řízky se zasadí do směsi rašeliny a písku smíchané v poměru 1 : 1. Pod fólií a za teploty 20 až 25 °C zakoření asi za 3 až 4 týdny.
Hortenzie roste 20 i více let, ale každoročním seříznutím větví udržíte stromek v menším a dobře rozvětveném tvaru.
Zvláštní ustanovení o použití síranu hlinito-amonného
Toto obnovení, které vstoupilo v platnost 1. února 2024, je doprovázeno specifickými podmínkami k zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Konkrétní ustanovení zahrnují několik klíčových podmínek k zajištění bezpečnosti a ochrany životního prostředí:
Ochrana obsluhy a pracovníků: Při manipulaci s touto látkou je vyžadováno používání odpovídajících osobních ochranných prostředků, aby byla zajištěna bezpečnost těch, kteří ji používají nebo s ní přicházejí do styku.
Ochrana vodních organismů: Zvláštní pozornost je třeba věnovat aplikaci této látky v oblastech s kyselými nebo zásaditými půdními podmínkami, aby byl chráněn vodní život.
Ochrana včel: Je nutné přijmout opatření k ochraně včel před expozicí, zejména během aplikace postřiku v období květu sousedních polí nebo pokud se na ošetřeném poli vyskytují kvetoucí plevele.
Ochrana podzemních vod: Důraz je kladen na ochranu podzemních vod, zejména pokud se látka používá v oblastech s citlivou půdou a/nebo klimatickými podmínkami, jako jsou oblasti s pH půdy nižším než 5,5.
Omezené použití u plodin: Látka je povolena k použití jako bariérový přípravek pouze na okrajích polí pro řádkové a kombinovatelné plodiny, přičemž její použití je omezeno na specifické oblasti.
Tato ustanovení jsou navržena tak, aby zmírnila rizika spojená s používáním síranu hlinito-amonného v ochraně rostlin a zajistila, že jeho používání bude bezpečné i environmentálně šetrné. Dodržování těchto podmínek je zásadní pro všechny zúčastněné strany zapojené do používání této látky.
Když listy vinné révy zežloutnou a uschnou, příčina může souviset s několika problémy. Nezkušení začátečníci často porušují postup péče. Ke snížení životaschopnosti rostliny dochází nejen kvůli chorobám nebo napadení škůdci. Rostliny mohou trpět nedostatkem nebo přebytkem živin. Když hroznům chybí dusík, listy začnou na bázi odumírat a plodnost se zhorší. Když listy ztratí svůj atraktivní tvar a stočí se ven, rostlina postrádá draslík. Přítomnost tmavých žilek svědčí o nedostatku fosforu.
Hnojení
Tyto složky musí být pravidelně dodávány do půdy na vinici:
síra;
bór;
zinek;
hořčík;
Molybden.
Náprava situace je jednoduchá – stačí rostlinu přihnojit potřebnými hnojivy. Používají se organické i komplexní sloučeniny. Rozšířený je superfosfát, který se podává při nedostatku fosforu, a pokud potřebujete pomoci hroznům v růstu zelené hmoty, použijte dusičnan amonný nebo ptačí, či slepičí trus. Tyto látky jsou bohaté na dusík.
Zalévání vinné révy
Povinnou součástí péče je pravidelné zavlažování. Voda plní celou řadu funkcí. Hraje důležitou roli při fotosyntéze, ochlazuje rostliny v horku a dodává rostlinným buňkám užitečné látky. Někteří začátečníci se mylně domnívají, že pro ovocné plodiny je nutné časté zavlažování, ale nadměrná vlhkost vede pouze k hnilobě kořenů. Hrozny zalévejte jednou za 1-2 týdny. S nástupem horkého léta se zalévání provádí častěji. Pravidelnost závisí také na vlastnostech každé odrůdy a struktuře půdy. V suchých oblastech je třeba půdu pravidelně kypřit a pokrýt ji vrstvou mulče, aby se udržela správná úroveň vlhkosti.
Umístění vinné révy
Abyste získali bohatou a kvalitní sklizeň, musíte si vybrat správné místo pro pěstování. Mladé sazenice je vhodné vysazovat do černozemě s vysokým obsahem humusu. Pokud existuje pouze volba mezi písčitou a kamenitou půdou, zavádějí se do půdy další látky. Část humusu se také umísťuje do výsadbové jámy. Při pěstování ve vyčerpané půdě mohou listy začít žloutnout. Půda kolem rostlin se musí neustále kypřit, aby nechyběl kyslík a voda se mohla rychle dostat ke kořenům. Nutné je pečlivě okopávat zem s důrazem na opatrnost, aby se nepoškodily kořeny, zvláště pokud jde o odrůdy, které je mají blízko povrchu. Pokud se práce provádí nedbale, růst mladých rostlin se zpomalí a listy uschnou a spadnou.
Kořenový systém
Kořenový systém může trpět i přítomností hlodavců. Pokud jsou zaznamenány příznaky hnilobného poškození kořenů, vinice by měla být ošetřena antiseptiky nebo zalita roztokem hypermanganu. Během hojení omezte zálivku, abyste předešli dalším poškozením. Můžete také keř vykopat, odstranit poškozené kořeny a zdravou část ošetřit antimykotikem.