Katastr nemovitostí na Slovensku vede Úřad geodézie, kartografie a katastru SR. K nahlížení do katastru nemovitostí Slovenské republiky se používá portál CICA, pomocí kterého lze získat základní informace z listů vlastnictví. Dříve bylo nutné pro získání těchto informací navštívit katastrální odbor okresního úřadu. Nyní Úřad geodézie, kartografie a katastru Slovenské republiky zpřístupnil možnost prohlížení údajů katastru prostřednictvím webové aplikace CICA (Cadastral Information Correctly Applied). Aplikace dokáže na základě zadaných požadavků jednoduchým způsobem vytvořit výpis z požadovaného listu vlastnictví pro informativní účely. Vyhledávat lze podle jména vlastníka, adresy nebo podle čísla listu vlastnictví.
Jak při hledání postupovat a kde tento online rejstřík najít, se dozvíte v našem článku.
Jak zobrazit katastrální mapu?
Na Slovensku se o katastr nemovitostí stará Úřad geodézie, kartografie a katastru SR, který má k dispozici online veřejnou katastrální mapu, ale její údaje neobsahují pozemkové dělení. Tato mapa zobrazuje pouze popisná čísla budov podle registru Ministerstva vnitra SR. V této mapě se dají identifikovat pouze budovy. Mapa je k dispozici na adrese http://zbgis.sk/. Aplikace kromě běžných funkcionalit mapové aplikace umožňuje identifikaci budov, rozšířené vyhledávání, měření, tisk, ale také funkce objednávání údajů, služeb a geodetických údajů přímo z aplikace. Názorný video návod na to, jak použít tuto slovenskou katastrální mapu, je zde: jak zobrazit katastrální mapu Slovenska.
Pokud chcete identifikovat pozemek, tak je pro vás k dispozici pozemková mapa ArcGIS Hub. Tato mapa zobrazuje dělení pozemků celé Slovenské republiky podle moderní pozemkové organizace označované jako "C". Pozemková mapa Slovenské republiky je k dispozici na adrese https://hub.arcgis.com/.
Ve svém příspěvku NAHLÍŽENÍ DO KATASTRU PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Franková.
Dobrý den, chci se zeptat. jsem dcera po zemřelém otci, byl původem ze Slovenska a mám podezření ze má nějaké nemovitosti na území Slovenska, jmenuje se Matej Repaský narodil se 2.8.1935 Slovinky Slovensko. Děkuji Franková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luboš Orság.
potrebujem zistit či sa nachádza List Vlastníctva už na katastralnom úrade mesta Trenčín 91101 ,Slovenská Republika a či už je k vyzvednutí.
Kde je podle mapy ISOP největší jistota nálezu medvědího česneku?
Největší jistota nálezu medvědího česneku je v oblastech s vysokou hustotou záznamů, zejména v lužních lesích severní Moravy a východních Čech. Samotný bod na mapě ale nestačí.
Pokud vidíte souvislou oblast s více než deseti záznamy, je pravděpodobnost sběru výrazně vyšší než u izolovaného bodu. Klíčové je kombinovat mapu výskytu medvědího česneku s terénní realitou – tedy hledat vlhké údolí, blízkost vody a starý listnatý porost. Izolované historické nálezy často znamenají jednotlivé rostliny, nikoli sběratelsky zajímavý porost.
Proč někdy na místě označeném v mapě nic nenajdu?
Mapa výskytu medvědího česneku eviduje historický nebo potvrzený nález, ale nezaručuje aktuální stav lokality. Les se může změnit.
Porost mohl být mezitím vykácen, vysušen nebo intenzivně vybrán. Mapa ISOP neukazuje velikost plochy ani aktuální kondici rostlin. Pokud přijedete na suchý svah bez potoka, i když je tam bod výskytu, šance je malá. Vždy sledujte mikroklima a vlhkost půdy, nikoli jen samotný záznam.
Kdy je nejlepší vyrazit podle nadmořské výšky?
Kdy roste medvědí česnek závisí silně na nadmořské výšce. V nížinách začíná už koncem února, ve vyšších polohách až koncem března.
Rozdíl může být tři až čtyři týdny. Pokud jedete do 250 m n. m., ideální je březen. V 600 m n. m. bývá vrchol sezóny až v dubnu. Sledujte aktuální teploty a vlhkost. Příliš brzká návštěva vyšší lokality znamená malé listy, pozdní výjezd do nížiny naopak přerostlé a tuhé rostliny.
Je medvědí česnek chráněný a hrozí pokuta za sběr?
Medvědí česnek většinou není plošně chráněný, ale sběr se řídí pravidly pro lesní plody a může být omezen v chráněných územích.
V běžném lese je sběr pro osobní potřebu obvykle tolerován. V národních parcích nebo rezervacích však mohou platit přísnější pravidla. Pokuta hrozí hlavně při komerčním sběru nebo ničení porostu. Klíčové je nevytrhávat cibule a respektovat místní omezení.
Kolik si mohu natrhat, aby to bylo v pořádku?
Kolik si můžu natrhat medvědího česneku závisí na rozumném množství pro osobní potřebu. Etika je důležitější než přesné kilogramy.
Obvykle stačí jedna menší hrst na vaření. Pokud si odnesete několik tašek z jedné plochy, oslabujete porost. Šetrný sběr znamená trhat jednotlivé listy a ponechat dostatek rostlin. Tak zůstane lokalita produktivní i další roky.
Jak poznám medvědí česnek bezpečně v terénu?
Záměna medvědího česneku s konvalinkou je největší riziko při sběru. Nejbezpečnějším znakem je česneková vůně.
Každý list promněte mezi prsty a přivoňte. Medvědí česnek intenzivně voní, konvalinka nikoli. Listy česneku vyrůstají jednotlivě z půdy, zatímco konva
Mapa výskytu medvědího česneku ISOP je cenný nástroj, ale má zásadní omezení. Pokud je neznáte, můžete být zklamáni.
Neukazuje velikost porostu.
Neřeší aktuální stav lesa.
Nerozlišuje přístupnost terénu.
Nezohledňuje ochranná pásma a omezení.
Neinformuje o tom, zda byl porost vybrán sběrači.
Jednou jsem dorazil na místo s několika historickými záznamy. Lokalita byla mezitím vykácena a půda vyschlá. Tečka na mapě zůstala – realita zmizela.
Realita vs. iluze digitální mapy
Digitální mapa působí přesně, ale příroda je dynamická. Les může být během jednoho roku výrazně proměněn těžbou, suchem nebo přirozeným vývojem.
Tečka na mapě je minulost. Terén je přítomnost. Pokud se tyto dvě reality rozcházejí, vždy věřte terénu. Proto je důležité kombinovat data s vlastním pozorováním.
V naší poradně s názvem KATASTRÁLNÍ MAPY POZEMKŮ A ČÍSLA PARCEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Wendlová.
Dobrý den.
V Golčově Jeníkově vlastním nemovitost v Ráji č. 512, parcela 495,2290,2291. To samozřejmě vím kde se nachází. Ovšem k tomu patří ještě parcela 2430. Na mapě jsem si toto našla, ale potřebovala bych vědět č.p. domů, za kterými se pozemek nachází. Čísla parcel jsou 2431 a 2432.
Je možné od vás též zjistit rozměry parcely 2430? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Marcela Wendlová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Parcela 2431 souvisí s domem Ráj č.p. 590.
Parcela 2432 souvisí s domem Ráj č.p. 550.
Parcela 2430 má výměru 315 m2.
Informace o parcelách můžete pohodlně prohlížet na interaktivní mapě. Mapu naleznete na této adrese https://nahlizenidokn.cuzk.…
Zadejte název obce nebo katastrálního území a číslo parcely. Až se vám mapa zobrazí, tak dole v nástrojích vyberte tlačítko s názvem KN, pak se vám myš změní v ukazovátko, kterým když kliknete na parcelu, tak uvidíte všechny podrobnosti k ní.
Kde roste medvědí česnek nejčastěji (terénní realita)
Z mapy je patrné rozšíření, ale skutečný klíč je v typu lesa. Medvědí česnek miluje specifické podmínky, které si lze v terénu rychle ověřit.
Ideální podmínky
Vlhké lužní lesy
Severní a severovýchodní svahy
Blízkost potoků
Humózní, kyprá půda
Když jsem se po prvním neúspěchu přesunul z suchého svahu do vlhkého údolí, rozdíl byl dramatický. Najednou desítky metrů souvislého porostu.
Kde obvykle ztrácíte čas
Suché borové lesy
Větrné hřebeny
Nové paseky
Písčité podloží bez stínu
Mapa výskytu medvědího česneku vám řekne, že rostlina byla nalezena. Terén vám řekne, zda tam opravdu poroste i letos.
Mikroklimatická logika: proč roste právě tady
Medvědí česnek není náhodná rostlina. Jeho výskyt přesně kopíruje kombinaci vlhkosti, stínu a půdního profilu. Pokud porozumíte této logice, mapa přestane být nutností.
Vlhkost půdy: Trvale vlhké, ale ne podmáčené prostředí.
Stín časného jara: Listnatý les bez plného oslunění před olistěním stromů.
Humózní půda: Silná vrstva listí a rozkládající se organické hmoty.
Ochrana před větrem: Údolní mikroklima je stabilnější.
Jakmile se naučíte číst les podle těchto znaků, dokážete najít porost i mimo vyznačené body. Mapa výskytu medvědího česneku pak slouží jen jako potvrzení správného směru.
Po porovnání hustoty záznamů a vlastní zkušenosti jsem si lokality rozdělil do tří kategorií pravděpodobnosti. To je pro sběrače mnohem užitečnější než samotný bod v mapě.
Zóna
Počet záznamů
Pravděpodobnost sběru
Moje zkušenost
Vysoká jistota
10+ záznamů v oblasti
Velmi vysoká
Opakovaně rozsáhlé porosty
Střední jistota
3–10 záznamů
Střední
Záleží na mikroklimatu
Historický výskyt
1–2 záznamy
Nízká
Často jednotlivé rostliny
Největší koncentrace záznamů je patrná na severní Moravě a ve východních Čechách. V suchých oblastech středních Čech je výskyt řidší.
Mapa jistoty – finální rozhodovací model
Po několika sezónách kombinování dat z ISOP a terénního pozorování jsem si vytvořil jednoduchý rozhodovací model. Ten výrazně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.
Krok 1: Vyber oblast s minimálně 5–10 záznamy v okruhu několika kilometrů.
Krok 2: Ověř nadmořskou výšku a přizpůsob termín.
Krok 3: Zaměř se na vlhké údolí s listnatým porostem.
Krok 4: Pokud je podklad suchý, okamžitě změň mikro-lokalitu.
Nejvyšší pravděpodobnost úspěšného sběru medvědího česneku v ČR je v pásu vlhkých lužních lesů severní Moravy a východních Čech v nadmořské výšce 200–450 m během března.
Jak číst mapu výskytu medvědího česneku z ISOP prakticky
Mapa výskytu medvědího česneku zobrazuje evidované nálezy rostliny v konkrétních lokalitách. To ale neznamená, že každý bod představuje rozsáhlý porost vhodný ke sběru. Právě zde vzniká největší omyl.
Tečka na mapě ≠ koberec listů
Když jsem poprvé jel podle mapy na „ověřenou lokalitu“, našel jsem tři jednotlivé rostliny na okraji suchého lesa. Záznam byl reálný – ale prakticky bezcenný pro sběr.
Mapa ukazuje zaznamenaný výskyt, ne velikost porostu.
Neukazuje, zda je lokalita soukromá.
Neřeší aktuální stav (vykácení, sucho, zásah lesníků).
Nevypovídá o tom, zda byl porost mezitím vybrán.
Proto je nutné mapu chápat jako indikátor potenciálu, nikoliv garanci úspěchu.
Hned v úvodu formuláře jsou kolonky Kód EAN, Číslo místa spotřeby a Výrobní číslo elektroměru, které se vás netýkají, protože zatím nemáte Smlouvu o připojení.
V části Důvod žádosti o smlouvu zvolte uzavření smlouvy z důvodu nového odběru s montáží elektroměru a trvalý odběr.
Dál nezapomeňte vyplnit kolonky Distribuční sazba a Hodnota hlavního jističe v části Technická data odběrného místa. Vyplňte také všechny vaše osobní údaje a to, jakým způsobem budete platit zálohy a faktury.
Nakonec formulář podepište.
Přílohy
K vyplněnému formuláři přiložte tyto přílohy:
Revizní zprávu, kterou vám vystaví revizní technik. Případně stačí, pokud potvrdí 3. stranu žádosti. Jestli revizní zprávu ještě nemáte, dodáte nám ji později.
Situační plánek s vyznačením polohy objektu, příjezdové cesty i vstupu do objektu. Může to být katastrální mapa nebo koordinační plánek.
Prohlášení k převodu rezervovaného příkonu, pokud pozemek kupujete od obce nebo developera a poplatek za příkon už je zaplacený.
Odeslání
Jakmile máte žádost vyplněnou, podepsanou a všechny přílohy jsou pohromadě, dokumenty nascanujte nebo vyfoťte. Všechny je pošlete na email: info@eon.cz.
Mapa výskytu medvědího česneku je výborný nástroj, pokud ji čtete správně. Nejde o přesný bod sběru, ale o orientaci v krajině. Kombinací hustoty záznamů, znalosti terénu a respektu k sezóně výrazně zvýšíte šanci na úspěch.
Nejdůležitější je převést data do praxe: hledat vlhko, stín a starý les. Pokud toto spojíte s etickým sběrem, lokalita vám vydrží mnoho let.
Nejvyšší pravděpodobnost úspěšného sběru medvědího česneku v ČR je v pásu vlhkých listnatých a lužních lesů severní Moravy a východních Čech v nadmořské výšce 200–450 metrů během března, pokud oblast vykazuje vyšší hustotu zaznamenaných nálezů.
Dotaz „kde roste medvědí česnek u Prahy“ patří mezi nejčastější. Mapa ukazuje několik ostrůvků výskytu, ale hustota je výrazně nižší než na severní Moravě.
Kde má smysl hledat
Vlhká údolí s potokem
Starší listnaté porosty
Severní svahy mimo suché náhorní plošiny
Kde je šance nízká
Suché lesy na písčitém podloží
Nově vysazené lesní porosty
Silně frekventované rekreační oblasti
Ve středních Čechách je úspěch více závislý na konkrétním mikroklimatu než v regionech s vyšší koncentrací záznamů.
Postup vychází z kombinace dat ISOP a terénní zkušenosti.
Vyberte oblast s vyšší hustotou záznamů. Nehledejte izolovaný bod, ale souvislou oblast s více nálezy.
Zkontrolujte nadmořskou výšku. Přizpůsobte termín výjezdu aktuální fázi růstu.
V terénu hledejte vlhké údolí. Pokud je podklad suchý, přesuňte se níže k vodě.
Sbírejte střídmě. Trhejte jednotlivé listy a nepoškozujte cibule.
Ověřte vůni. Každý list promněte mezi prsty a zkontrolujte česnekové aroma.
Příklad: Pokud mapa ukazuje více nálezů v údolí u potoka v nadmořské výšce 350 m, ideální termín je druhá polovina března a zaměřte se na severní svah.
I když medvědí česnek patří mezi oblíbené jarní byliny, ne pro každého je sběr v lese ideální aktivita. Je důležité si to říct otevřeně, protože mapa výskytu medvědího česneku sama o sobě neřeší fyzickou náročnost ani rizika.
Lidé s omezenou pohyblivostí – terén bývá kluzký a nerovný.
Alergici citliví na pyl a jarní plísně.
Osoby bez základní znalosti rozpoznání rostlin.
Lidé očekávající „rychlý sběr bez hledání“.
Sběr vyžaduje čas, orientaci v lese a schopnost číst terén. Pokud někdo očekává, že přijede autem k parkovišti a během pěti minut naplní tašku, velmi pravděpodobně bude zklamaný.
Katastr nemovitostí ve Slovenské republice funguje obdobně jako u nás. Návod, jak se na něj podívat, můžete vidět v našem článku Jak to má s nahlížením do katastru nemovitostí Slovenská republika. Využívá obdobné aplikace jako v naší republice, kdy je možné dohledat informace o vlastnictví parcel, staveb, jednotek a práv stavby evidovaných v katastru nemovitostí.
Muchovník (Amelanchier) je rod s asi 20 druhy keřů a malých opadavých stromů z čeledi růžovitých. Rod je původní v teplých oblastech severní polokoule, kde roste především na stanovištích, na nichž probíhá stadium rané sukcese. Nejvíce druhů je v Severní Americe, obzvláště v USA a Kanadě. V Evropě je původní muchovník oválný (Amelanchier ovalis), výskytem zasahuje až na jižní Slovensko. Dříve se vyskytoval jen na vápencích Karpat, nyní i zásluhou pěstování v zahrádkách zplaňuje. V USA muchovník roste jako původní dřevina ve všech státech kromě Havaje. Dva druhy muchovníku najdeme v Asii. Tyto rostliny jsou zahradnicky cenné a jejich plody jsou důležité pro divoká zvířata. Lidem je ovoce muchovníku téměř neznámé, k jídlu jej průmyslově pěstují jen v některých lokalitách, dříve se sušené malvice užívaly jako náhražka hrozinek.
Muchovníky rostou do výšky 0,2–20 m jako řídké dřevité keře nebo malé stromy se vzpřímenými kmínky. Kůra je šedá nebo méně často hnědá, hladká nebo popraskaná u starších stromů. Listy jsou opadavé, řapíkaté, střídavé, jednoduché, různě eliptické až kulaté, 0,5–10 × 0,5–5,5 cm velké, od tenkých po kožovité, s povrchy hladkými nebo hustě ochlupenými v květu a v dospělosti. Listy se na podzim výrazně barví do červena nebo oranžova. Květenství je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech, s 1 až 20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo hroznu se čtyřmi až dvaceti květy. V květu je pět bíle (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Květy některých druhů se objevují na začátku jara, v březnu, další kvetou ještě v červnu. Letní kvetení je cenné, protože jde o období, kdy kvete jen málo keřů. Plodem je malvice, v barvě od červené přes fialovou až po téměř černou, 5–15 mm velká, ve škále chutí od nasládlé, šťavnaté po suchou a mdlou. Zraje v létě.
Odrůd muchovníku je velká řada, patří mezi ně: muchovník kanadský, oválný, hladký muchovník velkokvětý 'Prince William' a také muchovník Lamarckův, který hojně plodí po dobu 40–50 let. Sytě karmínová šťáva plodů je ideální ingrediencí do míchaných nápojů. Plody muchovníku lze zavařovat, použít k přípravě výborných marmelád i sladkých moučníků.
Na Slovensku můžete vyhledat vlastníka parcely, včetně jeho adresy a data narození. Slouží k tomu portál CICA na adrese https://cica.vugk.sk/.
Na této stránce najdete několik ikon, z nichž vyberte tu s názvem parcelné číslo. Po kliku na tuto ikonu se otevře stránka, na které budete muset zvolit okres a katastrální území. Dalším krokem je volba mapového podkladu ze kterého čerpáte číslo parcely. Slovensko má dva typy map. Jednu původní z dob Rakouska Uherska s označením E a novou z dob éry JZD, kdy došlo ke sloučení drobných pozemků v rozsáhlé pozemky s označením C. Je tedy důležité vědět, z které mapy číslo pozemku pochází. Po zvolení těchto tří údajů se zpřístupní výběr všech čísel listů vlastnictví, která jsou evidována v daném katastrálním území. Stačí vyhledat to vaše a můžete přejít k zobrazení listu vlastnictví.