Kiwi lze v české zahradě poměrně snadno pěstovat, navíc je to opravdu pohledná popínavá rostlina. Vhodné na pěstování je mini kiwi – správně psáno minikiwi –, pro které někdy ani není nutný skleník. Kiwi je velmi bohaté na vitamin C. Pouze jedním plodem si zajistíte celodenní přísun tohoto vitaminu, který je zapotřebí zejména v období chřipek a nachlazení. Obsah draslíku navíc pozitivně ovlivňuje krevní tlak. Mimo to je kiwi bohaté na vlákninu a další prospěšné látky.
Oblíbené druhy
K pěstování se obzvláště hodí klony, které byly speciálně vyselektovány pro podmínky západní Evropy. Rostlina je vhodná do teplých oblastí v Polabí nebo do tradičních vinohradnických oblastí, případně do míst dobře chráněných proti vysoušejícím větrům a v průběhu zimy či na jaře i proti holomrazům. Jistota pěstování je vyšší ve sklenících a fóliovnících (kiwi při teplotách nižších než -12 °C zamrzá ve dřevě). Rostlina dostala své nezvyklé jméno po rovněž velmi podivuhodném ptáku, kterému se ovocné plody podobají nejen svým zabarvením, ale i tvarem. Nelétavý pták kivi je národním symbolem Nového Zélandu, odkud se lahodné ovoce počátkem dvacátého století rozšířilo prakticky do všech koutů světa.
Mezi oblíbené druhy minikiwi patří:
Issai
Kiwi Issai je popínavá opadavá rostlina, poměrně dobře mrazuvzdorná (-25 °C). Odrůda dává během podzimu zelené sladké plody velikosti většího angreštu. Je samosprašná, proto nepotřebujete samčí rostlinu. Oproti jiným odrůdám začíná plodit již 2–3 roky po výsadbě. Při pěstování dejte pozor, abyste rostlinu nepřehnojili! Poroste vám, ale moc nepokvete. Má raději kyselejší zeminu. Je to menší odrůda, proto se dá pěstovat i ve větších nádobách s oporou, po které se rostlina bude pnout. Řežeme ji jako vinnou révu, a to koncem zimy, kdy ve dřevě ještě není jarní míza, nebo naopak na konci léta. Rostliny lze koupit množené řízkováním ve velikosti cca 20–40 cm.
Vitikiwi
Actinidia arguta 'Vitikiwi' je vynikající, jedinečné kiwi, které zkrášlí každou zahradu a připraví vám neuvěřitelný zážitek. Chutné plody můžete sklízet od druhého roku po vysazení. Při pěstování používejte zpětný řez pozdě na podzim, případně v zimě. Vitikiwi je samosprašné, nepotřebuje tedy žádnou samčí rostlinu k opylení. Plody bohaté na vitaminy si můžete vychutnat hned se slupkou. Vitikiwi je popínavá rostlina dorůstající do výšky cca 3 m, proto potřebuje oporu. Vyžaduje slunečné stanoviště chráněné před větrem. Pro dobré přichycení rostliny použijte stabilní, 3–4 m vysokou konstrukci. Rostlinu zasaďte tak hluboko, aby byly kořeny dobře zakryté zeminou. Zeminu smíchejte s trochou rašeliny a přisypte kolem balu. Dobře zalijte. Vitikiwi je samosprašné. Po 3–4 letech jsou rostliny zcela vyvinuty a začínají plodit na dvouročním dřevě. Odrůda je mrazuvzdorná (rostliny jsou odolné vůči mrazu do -25 °C), přesto je dobré přikrýt spodní část rostliny slámou, dřevitou vlnou nebo chvojím.
Přibližně po 3 letech se provádí první řez. V zimě (prosinec, leden) se zkrátí loňské výhony na 3–5 oček a odstraní se staré dřevo. Později je nutné rostliny trochu prosvětlit. Spon by měl být 2 až 3 m.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
Ve svém příspěvku KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga Čermáková.
Prosím vás můžete mi poradit jak a kdy množit venkovní kalu?Jestli na podzim když se ukláda nebo na jaře než se sázi do půdy.DĚKUJI MOC ZA RADU.s POZDRAVEM čERMÁKOVÁ
Ingredience: 12 žampionů, 2 mini paprikové salámky, ¼ hrnku rajčatové omáčky na pizzu, 1 hrnek nastrouhané mozzarelly, mletý pepř
Technologický postup: Předehřejte troubu na 230 °C. Zapékací mísu vymažte olejem nebo vyložte pečicím papírem. Očištěné žampiony bez nožiček rozložte do zapékací mísy. Do každého houbového kloboučku dejte lžíci rajčatové omáčky. Navrch nasypte lžíci nastrouhané mozzarelly a 2–3 kolečka paprikového salámku či klobásy. Pečte 15–18 minut nebo až se sýr rozpustí a lehce zezlátne. Dochuťte čerstvě namletým pepřem a ozdobte čerstvou, najemno krájenou bazalkou.
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
V malé ložnici je třeba využít každé příležitosti pro úložný prostor. Dobře poslouží skladné boxy, proutěné koše, výsuvné šuplíky pod postel. Snadno lze vybudovat i policový systém na zeď.
Co se týká přikrývek a polštářů, hygieničtější je nezastýlat, nechat prádlo „dýchat“. Rozumné je tedy do úložného prostoru pod postelí umístit věci, které nepotřebujeme denně. Pod dřevěnou postel si stačí nechat vyrobit nebo přikoupit samostatné a často i uzavíratelné zásuvky. Prostor nad postelí je označován jako takzvaný mrtvý bod. Na ukládání jej však lze využít vybudováním sníženého podhledu, který bude tvořen jednotlivými dvířky, na která se zevnitř připevní drátěný koš. Velmi elegantní řešení úložných prostor také nabízí okrasné boxy (mnohdy zakomponované do textilního závěsného systému), které vám poskytnou úložiště pro mnoho drobných věcí a zároveň dodají vaší mini ložničce šmrnc!
Na stěnu se nebojte použít velké zrcadlo, čímž malý prostor opticky alespoň trochu zvětšíte. S tmavými závěsy, tapetami či doplňky zacházejte spíše opatrně, ložnice by ve výsledku mohla působit až příliš úzkostlivě a stísněně. Pohrát si naopak můžete se světly, kdy kromě stropního svítidla určitě stojí za to pořídit ještě další doplňkové lampy a lampičky. Tyto přijdou vhod nejen večer pro navození příjemné atmosféry, ale rovněž ve chvílích, kdy si budete chtít přečíst svůj oblíbený časopis nebo knížku.
Nezapomínejte ani na vhodný nábytek. Ať už si vyberete dřevěný nebo plastový kus, volte jej ve světlých tónech. Vždy raději použijte jen tmavší doplněk, ale základní nábytek nechte prosvětlený.
Myslete na dostatečné osvětlení. Je pěkné mít stojací lampu v rohu ložnice, ale zabere zbytečně moc místa. Všechno osvětlení raději zavěste. Nebojte se pomocí LED diod rozsvítit i police nebo spodní část postele. Získáte tak opticky světlejší a prostornější místnost.
Při boji s malými prostory se určitě při zařizování ložnice nedejte odradit. Stačí pár šikovných nápadů a máte vyhráno. V dnešní době lze navíc pořídit již téměř vše, popřípadě vsaďte na šikovné ruce některého z členů rodiny, které mnohdy dokážou dělat přímo zázraky. Pamatujte, že bydlení je hra, a proto si každou změnu nábytku užívejte.
Jakmile vyřešíte spaní, tedy správné umístění postele a její podobu, začněte se zabývat dalším zařízením ložnice. Mějte na paměti, že byste ji neměli zahlcovat příliš velkým množstvím nábytku. Ložnice je určená k odpočinku, proto by v ní mělo být co nejméně rušivých předmětů. Jenom v případě, že budete mít v ložnici skutečný klid a nebude vás nic obtěžovat, budete se ráno budit odpočinutí.
Součástí ložnice často bývá velká prádelní skříň. Nejideálnější je zvolit variantu přes celou stěn
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Postup: Nejdříve očistíme minikiwi, které nakrájíme na čtvrtky a naplníme jimi sklenici, nalijeme limetkovou šťávu, minerální vodu a nakonec sirup. Servírujeme s meduňkou.
Maloplodé odrůdy je nutno co nejdříve zkonzumovat nebo zpracovat. Lze z nich připravovat marmelády, kompoty, víno, šťávy nebo je zmrazit. Mražené se hodí k výrobě zmrzliny (do mixéru dáme mražené plody, zasypeme cukrem, zalijeme smetanou, rozmixujeme a zmrzlina je hotová) nebo na ovocné koláče (vhodná je kombinace s jiným mraženým ovocem, kdy dostane koláč nejen skvělou chuťovou harmonii, ale je to i barevná pastva pro oči), výborné jsou rovněž želé dortíky, kdy v kombinaci s barevně odlišným ovocem, třeba s malinami nebo jahodami, vypadá dezert moc pěkně a chuťové buňky si též přijdou na své. U výroby marmelád, kompotů, šťávy či vína se postupuje stejně, jako když se zpracovává angrešt. Někdy když to přeženete s konzumací kiwi, tak vás může pálit jazyk. Může to být i kvůli slupce, je tedy vhodnější minikiwi nožem naříznout a dužinu vybrat lžičkou.
Ve svém příspěvku MINI KIWI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jílková.
Dobrý den,
mám 4. rok 2 rostliny actinidia arguta, 1 odrůdy Issai, druhou nevím, ale obě by měly být samosprašné.Oba keře jsou mohutné a zdravé,ale kvetou jen málo a ještě neměly plody.Dosud jsem je nestříhala, jsou na 2m konstrukci na slunečném místě v kyselé půdě,takže nevím, kde je chyba. Můžete mi poradit ?
Děkuji a zdravím
Alena Jílková, Kunštát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef P..
Dobrý den, nasadil jsem od sousedů dva proutky před osmi lety do hlíny a už asi 5 roky sklízíme viz. fotografie. Poté jsem vysadil za skleníkem na prosluněné místo. A rostlina je bez starostí, trochu jen prostříhám a divím se,jak to rodí.
Plody minikiwi mají velmi vysoký obsah vitaminu C a můžete je skladovat v chladničce. Konzumace minikivi je jednoduchá. Nejlépe je jíst je syrové, kdy je v plodu nejvíce vitaminů a nutričně a léčebně významných látek. Nebo jej můžete konzumovat v podobě drinku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily. Proto štěpovance čeká ještě jedno vegetační období, které tentokrát strá
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Vyberte zdravé, nekvetoucí stonky, které jsou zelené a pružné, nedřevnaté.
Odřízněte stonky o délce 10–15 cm a řez proveďte těsně pod listem.
Odstraňte všechny listy kromě horní sady. Pokud jsou zbývající listy velké, rozřízněte je napůl, abyste snížili ztrátu vody.
Spodní část stonku ponořte do kořenového hormonu (volitelné, ale doporučené).
2. Zasaďte řízky
Naplňte malý květináč nebo misku dobře navlhčenou zeminou nebo směsí zeminy a perlitu.
Řízky vložte do zeminy asi 2,5–5 cm hluboko.
Jemně zalijte a květináč přikryjte průhledným plastovým sáčkem nebo zvlhčovacím krytem, přičemž se ujistěte, že se nedotýká listů, abyste vytvořili mini skleník.
3. Péče o řízky
Umístěte květináč na místo s jasným, nepřímým slunečním světlem.
Každých pár dní kontrolujte půdu, abyste se ujistili, že je vlhká, ale ne podmáčená.
Pokud se v plastovém sáčku hromadí hodně kondenzace, otevřete ho na několik hodin, aby se vyvětral.
Když řízky kladou odpor jemnému zatažení, zakořenily a jsou připraveny k přesazení do jednotlivých květináčů nebo k jarní výsadbě na zahradu.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Platycodon s českými názvy boubelík velkokvětý, boubelka velkokvětá a zvonkovec, se pěstuje snadno a je odolný proti mrazu.
Bude se mu dařit na slunci nebo i v částečném stínu.
Má rád dobře propustnou, mírně kyselou půdu; a přestože snese suché podmínky, preferuje (a potřebuje) dostatek vláhy.
Tato mrazuvzdorná rostlina v létě preferuje chladnější podmínky, takže odpolední stín je dobrý nápad pro teplejší oblasti.
Semena lze vysévat přímo na zahradu nebo začít v interiéru brzy na jaře. Semena není nutné zakrývat; jednoduše navlhčete oblast a během několika týdnů byste měli mít klíčky. Vysazujte je na vzdálenost asi 31 cm.
Obecně platí, že boubelík kvete již ve stejné sezóně, ve které byl zasetý.
Platycodon je trsovitá bylinná trvalka, která v létě nese hvězdnaté květy. Ty jsou většinou v odstínech živé fialovomodré, i když jsou dostupné i bílé a růžové kultivary.
Je členem rodiny Campanula a jeho květy vypadají podobně jako zvonky. Jeho výrazná poupata vypadají jako balónky, které se chystají prasknout – nebo mini horkovzdušné balónky – odtud jeho běžný název, boubelík, boubelka. Platycodon pochází z východní Asie.
Druhy
Existuje několik populárních odrůd boubelíku:
Platycodon grandiflorus série Astra: Tento typ roste s dvojitými květy s 10 okvětními lístky v modré, růžové nebo bílé barvě. Jsou ideální volbou pro začátečníky, kteří se rozhodli vypěstovat vlastní rostliny ze semen.
P. grandiflorus série Fuji: Jedná se o nejběžněji prodávanou odrůdu a také nejvyšší, s 80ti centimetrovými stonky a květy v modré, růžové nebo bílé barvě.
P. grandiflorus 'Komachi': Fialově modré květy této odrůdy zůstávají ve fázi nafouknutého polštáře i po odkvětu.
P. 'Sentimentální modrá': Tato trpasličí odrůda dorůstá do výšky asi 15 cm se spoustou 2,5 až 5ti centimetrových fialových květů.
Ingredience: 1 kg mletého králíka, 1 kg vepřové krkovičky, sůl nebo 40 g rychlosoli, 1 dcl mléka, 2 dcl vody, umělá střeva na tlačenku
Postup: Králičí maso důkladně odblaníme, nameleme (na sekanou), přimícháme krkovičku, nakrájenou na mini kostičky, přidáme sůl, mléko, vodu a pořádně promícháme, alespoň 20 minut. Necháme 2 dny uležet, poté naplníme do tlačenkových střev. Dáme vařit na 3 hodiny při 70 °C. Vyjmeme z vody, zatížíme a necháme vychladnout.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Yvona Čejková.
Dobrý den, dá se katalpa Nana množit řízkováním?
Pokud ano, v jakém období?
Předem za odpověď děkuji
Yvona