Levandule má své rodiště ve Středomoří. Nezaměnitelná svěží vůně jejích květů okouzlí asi každého. Byla oblíbená již v dobách antiky a prostřednictvím mnichů, kteří ji pěstovali v klášterních zahradách, se dostala přes Alpy do střední Evropy. Levandule patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Jedná se o polokeř s kůlovým kořenem, sahajícím dosti hluboko. Stonky jsou dřevnatější, listy přisedlé, čárkovité až úzce kopinaté, dolní běloplstnaté, horní šedozelené. Nápadně vonné květy jsou uspořádány v koncových klasech, s kalichem trubkovitě nálevkovitým a korunou modrou až fialovou, ale i bílou. Kvete od července do srpna. Plodem jsou tvrdky, které jsou hnědé až černohnědé a lesklé.
Pěstování levandule
Levanduli se velmi dobře daří, má-li suché slunné místo s dobrým odtokem vody. Ideální místa jsou tedy při suchých zdech nebo skalkách a vhodná je i slabě vápnitá půda. Levandule vytváří dřevnatějící, plně mrazuvzdorné keříky, které mohou být podle druhu a kultivaru jen 20, ale i 60 cm vysoké. Je to ideální rostlina k vytvoření voňavého bylinkového zátiší na zahradě, i k pěstování ve velkých nádobách a květináčích. Je také medonosná, milují ji motýli a včely.
Velkou chybou při pěstování levandule může být nadbytek vláhy (zvlášť v zimním období). Mokro suchomilné levanduli velmi škodí, způsobuje totiž zahnívání kořínků a tím poškození celé rostliny, která pak v létě málo kvete. V našich podmínkách je vhodné zajistit levanduli drenáž. Kvalitní drenáž odvede spodní vlhkost a přivede ke kořínkům potřebný kyslík. Drenážní vrstvu vytvořte například z hrubších kamínků, hliněných střepů nebo keramzitu. Kvalitní drenáž je důležitá zvláště při pěstování levandule v květináči a jiných nádobách. Chybou při pěstování může být i těžká, jílovitá nebo kyselá půda nebo přidání rašeliny, protože levandule vyžaduje propustnou, lehce humózní půdu. Půdu tedy můžete vylehčit pískem, štěrkem nebo opět keramzitem.
Pokud levanduli nebudete pravidelně zastřihávat, nebude moc hezká, bude vyholovat a bude málo kvést. Levanduli však naopak může poškodit také příliš hluboký řez do tvrdého vyzrálého dřeva, staré dřevo již nemá takovou schopnost obrážet. Levanduli zbytečně nepřihnojujte, jsou to velmi skromné, nenáročné rostlinky z oblasti suchého Středomoří, kde nemají mnoho živin.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Z dospělé rostliny se ostříhají řízky v místě, kde je levandule dostatečně ohebná, ale zároveň dřevnatá. Abyste podpořili tvorbu kořenů, je dobré namočit řízky levandule do stimulátoru. Pak již můžete řízky levandule zasadit například do květináčků se zahradnickým nebo množárenským substrátem, a to nejlépe po 3–5 řízcích. Substrát byste měli udržovat mírně vlhký. Dospělé levandule necháváme na přímém slunečním světle, rostlinky ho dobře snášejí, ba přímo vyžadují. Řízkované rostlinky je však lepší nechat v polostínu, dokud dobře nezakoření a neobrazí. Levandule pak vysazujeme na slunná místa, mají rády sušší půdu.
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Levandule je trvalka. Koupit ji můžete jako vzrostlou rostlinku nebo si ji můžete vypěstovat od semínka. Pěstování levandule ze semínka je poněkud náročnější a na první květy si počkáte déle. Semínka levandule se zasévají do misky nebo truhlíku v průběhu února a března. Nádoba musí být v místnosti s pokojovou teplotou kolem 20 stupňů. Rostlinky vyklíčí za 3–4 týdny. Malé rostlinky rozsadíme do malých květináčů nebo sadbovačů. Takto rozdělené rostlinky můžeme po skončení mrazů dávat ven. Zpočátku je umisťujeme do stínu, aby si zvykly na slunce. Vzrostlejší rostlinky sázíme do země v průběhu srpna a září, tak aby stihly před prvními mrazy dostatečně zakořenit.
Druhým způsobem, který je podstatně snazší, je koupě již rostlinky vypěstované. Rostlinku můžeme ponechat v květináči či ji přesadit přímo do záhonu. Tady je to jen na vás, pouze je třeba dbát na období prvních a posledních mrazíků, aby rostlinky napěstované v prostředí skleníku nezahynuly. Mrazuvzdornost rostlin závisí na druhu levandule.
O levanduli zasazenou na zahradě nemusíme speciálně pečovat. Ze své domoviny je zvyklá na mírnou zálivku, takže když ji zapomenete zalít, nic se jí nestane. Levandule je trvalka, která úspěšně v našich podmínkách přezimuje. Roste do větších rozměrů, keříky je tedy vhodné venku sázet alespoň s 60cm rozestupy. Levandule nemá žádné speciální nároky, upřednostňuje však suchou a dobře propustnou půdu. Pokud si nejste jisti s výběrem zeminy, pomohou vám odborníci v zahradnictví.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Žloutnutí listů levandule často naznačuje problémy se zálivkou, nedostatek živin nebo škůdce a choroby. Přemokření je častým viníkem, který vede k hnilobě kořenů a žloutnutí listů. Nedostatek živin, zejména dusíku nebo železa, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších nebo nových listů. A konečně, škůdci, jako jsou svilušky, a choroby, jako jsou plísňové infekce, mohou rostlinu stresovat, což vede k žloutnutí.
Problémy se zálivkou
Přemokření: Levandule preferuje dobře propustnou půdu a nesnáší přemokřené podmínky. Přemokření může vést k hnilobě kořenů, což způsobuje žloutnutí listů a jejich potenciální vadnutí.
Nedostatek zálivky: Naopak, nedostatek zálivky může také způsobit žloutnutí listů, zejména se suchými a křupavými okraji. Zajistěte stálou vlhkost, zejména během růstu.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku: Žloutnutí, zejména od spodní části rostliny směrem nahoru, může naznačovat nedostatek dusíku.
Nedostatek železa: Pokud jsou nové listy žluté se zelenou žilnatinou, může se jednat o nedostatek železa.
Škůdci a choroby
Roztoči a mšice
Tito škůdci se mohou živit levandulí a způsobovat žloutnutí a potenciální poškození listů.
Plísňová onemocnění:
Skvrnitost listů a hniloba kořenů mohou také vést k žloutnutí, zejména v příliš vlhkých podmínkách.
Další faktory
Sluneční světlo Levandule potřebuje k prosperitě dostatek slunečního světla (alespoň šest hodin denně). Nedostatek slunečního světla může způsobit žloutnutí a vytáhlý růst.
pH půdy Levandule preferuje mírně zásaditou půdu. Nerovnováha může bránit vstřebávání živin, což vede k žloutnutí.
Teplotní stres Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Řešení žloutnoucích listů
Posouzení zálivky: Zajistěte správný odtok a upravte frekvenci zálivky na základě vlhkosti půdy.
Zvažte nedostatek živin: V případě potřeby proveďte půdní test, abyste zjistili hladinu živin, a podle toho proveďte úpravy.
Kontrola škůdců a chorob: Hledejte známky napadení a podnikněte vhodná opatření.
Zajistěte dostatek slunečního světla: V případě potřeby přemístěte levanduli na slunnější místo.
Zkontrolujte pH půdy: Upravte pH půdy, pokud je příliš kyselá nebo zásaditá.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
V současnosti je známo více než 35 druhů levandulí. Nejvíce se tato rostlina pěstuje v jižní Francii, ve Španělsku, Itálii, Maďarsku a místy i u nás. Během staletí vznikalo velké množství hybridních odrůd levandule, které lze nalézt v zahradách a parcích v mnoha zemích. K druhům vhodným do zahrad náleží například levandule lékařská (lat. Lavandula angustifolia). Levandule se vyskytuje v několika odrůdách, které se od sebe liší především svou velikostí a barvou, některé však také vůní. Kromě levandule lékařské se pěstuje i mnoho dalších druhů a kultivarů. Levandule korunkatá, takzvaná francouzská levandule (Lavandula stoechas), má velká nachová kompaktní květenství, ale je poněkud choulostivější. L. lanata má velká květenství, je otužilá a ideální do nádob, nesnáší však přemokření. Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými nebo bílými květy, které vyniknou na záhonech především v kombinaci s modrými a fialovými levandulemi.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Aby levandule nepřerostla a byla stále bohatá na květy, je třeba ji pravidelně zastříhávat. Střih levandule provádíme na jaře a na podzim. Zjara zastřihneme první výhonky, aby se rostlina zahustila. Na podzim levanduli zkrátíme do malého kopečku, řídíme se novými lístečky na větvičkách – řez vedeme před posledním. Levanduli lze také seříznout po odkvětu, často stihne vykvést podruhé během vegetační sezony. Levandule je velmi vhodná pro hromadné výsadby, vytvoříte si tak romantické voňavé zákoutí vhodné pro relaxaci.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Němec.
Dobrý den,
prosím vás zapoměl jsem na podzim oleandr ostříhat. mohu nyní na jaře (duben)
Děkuji Petr N
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr můžete ostříhat kdykoliv chcete. Čím více ho ostříháte, tím méně bude v následujících pěti měsících kvést. To je vodítko proto, kdy zvolit nejlepší čas řezu. Když chcete mít v létě hustý květy obsypaný oleandr, tak ho ostříhejte nejpozději na podzim.
Pěstujeme-li levanduli v květináči, dbáme na to, aby byl dostatečně prostorný, až dvakrát více než bal. Rostlina kvete obvykle v červnu, červenci až srpnu. Květ obsahuje silice, terpeny a třísloviny. Léčivé účinky jsou obsaženy hlavně v silici. Ta se extrahuje ze žlázek mezi hvězdovicovými chlupy na květech, listech i lodyze. Silici v domácích podmínkách nevyrobíme. Sbíráme stonky s květy v první fázi rozkvětu, listy můžeme trhat kdykoli. Sušíme ve svazcích, hlavičkami dolů. Sušené svazky byliny můžeme rozvěsit v místnosti, celou ji provoní. Bývá součástí věnečků nebo jiných sušených květin. Ukládá se do pytlíčků k provonění prádla nebo skříní, kde odpuzuje moly. Sušené stonky se používaly jako kadidlo.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Perovskia atriplicifolia lacey blue je překrásná odrůda perovskie z Anglie, jež se vyznačuje bohatostí kvetení, kompaktním habitem a atraktivními listy. Podobnost s levandulí je zejména v barvě, a to jak listů, tak i květů. Květy jsou drobné pantoflíčky sytě fialové barvy a objevují se již začátkem léta. Samotné květy z nich vykvétají až ve druhé polovině léta, jsou podobné rozrazilu bouřce a mají výrazně inkoustově modrofialovou barvu. I po odkvětu na rostlině zůstávají fialové kalíšky, takže vypadá barevně po velice dlouhou dobu – často až do října. Květový stvol je bohatě rozvětvený a může mít až půl metru na výšku. Každým rokem vykvétá větší množství květů, takže perovskie v srpnu vypadá jako jeden velký fialový oblak. Perovskia atriplicifolia lacey blue není náročná na pěstování. Vyhovuje jí téměř jakákoliv, přednostně chudší půda, která musí být dobře odvodněná, aby kořeny ve vlhkých zimách neshnily. Po dobrém zakořenění výborně zvládá i sucho. Plně mrazuvzdorná do cca -30 °C, údajně snese až -34 °C. Je vhodná pro celoroční pěstování ve venkovních nádobách.
Na trhu dnes seženete již předpěstované sazenice, nebo si levanduli můžete také sami vyset brzy zjara do skleníku nebo do okenních truhlíků a květináčů, případně si můžete odebrat řízky ze starších keříků. A jak postupovat při řízkování? Zhruba v polovině jara ostříhejte větvičky levandule na řízky o délce zhruba 7 až 10 cm. Řízky ponořte do práškového kořenového stimulátoru a poté zasaďte (po 3 až 5 kusech) 4 až 5 cm hluboko do speciálního substrátu určeného k výsevu nebo množení. Ideální konečné umístění je v pařeništi, jinak stačí překrýt řízky průsvitnou fólií. Nezapomeňte také udržovat substrát vlhký. Až budou rostlinky dostatečně velké a venku již nebudou hrozit mrazíky, zasaďte je na vybrané venkovní stanoviště.
Kdy je nejlepší čas stříhat okrasnou převislou vrbu?
Nejlepší čas na stříhání převislé okrasné vrby je konec zimy až velmi brzké jaro, ještě před rašením.
V tomto období je strom v klidové fázi, dobře snáší zásah a po zahájení vegetace rychle reaguje novým růstem. Pokud se řez provede příliš pozdě, už během aktivního rašení, strom sice obvykle přežije, ale může být oslabený a růst bude chaotičtější. Správně zvolený termín řezu převislé vrby výrazně ovlivňuje hustotu koruny i celkový tvar v daném roce.
Mohu převislou vrbu ostříhat opravdu hodně, až „na hlavu“?
Ano, převislou vrbu lze ostříhat velmi razantně, pokud je zdravá a dobře zakořeněná.
Začátečníci mají často strach, že strom zničí, ale převislá vrba snáší hluboký řez překvapivě dobře. Právě razantní zkrácení větví podporuje tvorbu nových, silných výhonů. Problém není v tom, že by byl řez příliš hluboký, ale spíše v tom, že je váhavý a nepravidelný. Strom pak reaguje nevyváženým růstem a ztrácí převislý tvar.
Co když jsem převislou vrbu několik let vůbec nestříhal?
Pokud převislá vrba nebyla několik let stříhaná, není to konec, ale náprava bude trvat déle.
U zanedbané vrby bývá dřevo přestárlé, větve holé a koruna zahuštěná u hlavy. Řez převislé vrby po letech zanedbání je nutné rozdělit do jednoho až dvou let, aby strom nebyl příliš oslabený. První rok se provede hlubší základní řez, další rok se tvar doladí. Výsledky nejsou okamžité, ale ve většině případů se strom dokáže obnovit.
Jak poznám, že jsem řez převislé vrby udělal špatně?
Špatně provedený řez se obvykle projeví nepravidelným nebo nežádoucím růstem.
Typickým signálem je, že převislá vrba po řezu roste hlavně nahoru, vytváří dlouhé svislé výhony a ztrácí převis. Dalším znakem je slabé obrůstání nebo holé konce větví. To většinou znamená, že řez byl příliš opatrný nebo vedený ve špatných místech. Výhodou vrby je, že chyby lze většinou v dalších letech opravit.
Přestane převislá vrba po řezu růst?
Ne, správně provedený řez růst převislé vrby nezastaví, naopak ho podpoří.
Po řezu může strom krátkodobě působit „mrtvě“, ale během sezóny obvykle vyraší velmi silné výhony. Řez převislé vrby stimuluje růst, protože strom se snaží obnovit korunu. Pokud vrba po řezu neroste vůbec, bývá problém v termínu řezu, zdravotním stavu nebo v nevhodných podmínkách stanoviště.
Jak rychle převislá vrba po řezu znovu obrazí?
U zdravé převislé vrby se nové výhony objevují obvykle během několika týdnů.
V první sezóně po řezu bývá růst velmi rychlý a výhony mohou dosahovat i desítek centimetrů. Druhý rok se růst zpomaluje a koruna se začne zahušťovat. Rychlost obrůstání převislé vrby závisí na množství vody, živin a slunečním stanov
Ve svém příspěvku JAK OSTRIHAT ZAHRADNI JUKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valeria fojtik.
Dobry den potrebuji poradit s jukou .Mam 2stromy krasne kvetou letos maji 8 kvetu rostou jak do vysky tak do sirky.maji zhruba 3 - 4 m a potrebuji ji zkratit .je mozne je uriznout od zeme 1m? Poroste dal? Pri zmene pocasi a hlavne vetru a ze to tady fouka aby nam nespadla na barak.Nebo je mozne je presadit, nevim jak hluboko maji koreny. Dekuji Val. Anglie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Valeria.
Fotka na dotaz jak ostrihat juku a zkratit kmen je li to mozne
Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.
Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.
Možné postupy
Postup č. 1
Potřebujete: 1 láhev octa
Návod: Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 2
Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody
Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.
Postup č. 4
Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje
Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 5
Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu
Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.
Levanduli je možné pěstovat i doma v květináči. Potřebuje lehčí půdu a vyžaduje hodně světla. Postavte ji tedy někam na parapet, kde na ni bude svítit sluníčko co nejdéle. Chce málo zalévat (vydrží i pár dní bez vody), je nenáročná na hnojení, a pokud bude mít dobrou zeminu, nemusí se hnojit vůbec. Je možné ji namnožit řízkováním nebo ze semen. Seje se v půlce února, potom se rozsází. Kvete od června až do konce léta. Nezaštipuje se, teprve až po odkvětu se sestříhá asi o jednu třetinu. Nejvhodnějšími odrůdami pro pěstování v nádobách je modře kvetoucí a zároveň mrazuvzdorná Hidcote Blue dorůstající do výšky 50 centimetrů či světlemodrá trvalková odrůda Munstead vysoká pouze 10 centimetrů. Kromě levandule úzkolisté můžete pěstovat i další druhy, ty však nejsou mrazuvzdorné, proto je pěstujte výhradně v nádobách, které lze na zimu snadno přemístit do světlé místnosti bez mrazu. Obzvlášť dekorativní je francouzská levandule Lavandula stoechas. Od klasické levandule se liší atraktivním květenstvím a výraznou citlivostí na mráz.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.
Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.
Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.
Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.
Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.
Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.
Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.