Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.
Ačkoliv švestka zvládá řez nejlépe v průběhu vegetace, tak začátečníkům doporučujeme provádět řez švestek zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Pokud vám nevadí při řezu olistění, tak je lepší švestku ostříhat v druhé polovině června nebo právě po sklizni. Během zimy jsou jakékoliv úpravy řezem nevhodné.
Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.
Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.
Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.
Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.
Ve svém příspěvku BUKSUS A HOUSENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Housenky jsem objevila i ve Slapech. Postřik Lepinoxem plus zafungoval dobře. Nyní řeším, jestli mám keř prostrihat či jej nechat zotavit se bez sestřihu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.
Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je najaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září, stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.
Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.
Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).
Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.
Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.
Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
První jarní postřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Champion 50 WG, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.
Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.
Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.
Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Fuchsie je rostlina mnoha tvarů a podob. Existuje více než deset tisíc odrůd, které se liší odolností, vhodným místem pro pěstování, ale především svým vzhledem. Fuchsie mohou být vzpřímené, převislé i polopřevislé, ale také jednoduché, plnokvěté, i s poloplnými květy. Některé vysoce odolné odrůdy můžete pěstovat na záhonu jako keřík či stromek, v našich podmínkách se ale nejčastěji pěstují v truhlících a květináčích. Co mají většinou společné všechny, je, že se dobře množí, a pokud správně nastudujete vybranou odrůdu, tak se i snadno pěstují. Abyste se pro začátek ve fuchsiích alespoň trochu zorientovali, na následujících řádcích najdete malý přehled několika druhů.
Fuchsie Florabelle – je jedním ze známějších odrůd pěstovaných u nás. Tato rostlina se množí nejčastěji semeny, pokud ji včas vysejete, nejen že se v tomtéž roce dočkáte mnoha květů, ale zároveň bude rostlina hodně bohatá. Květy bývají menší, zato jich bývá opravdu spousta. Výška rostliny se pohybuje kolem 30 cm, ale šířka až k 60 cm.
Fuchsie Gartenmeister Bonstedt – odrůda s malými květy, kterých se dočkáte velmi brzy. Většinou se pěstuje ve smíšených záhonech, dorůstá do výšky 60 cm a šíře kolem 45 cm.
Fuchsie Harry Gray – tato odrůda vám vydrží kvést celé léto, a to středně velkými, plnými květy. Jde o převislou rostlinu pěstovanou nejčastěji v závěsných nádobách nebo na okrajích smíšených záhonů, rozrůstá se do šíře 30 až 45 cm.
Fuchsie Cascade – je jednou z nejlepších odrůd pro závěsné nádoby, má dlouhé, kaskádovité květy. Její stonky dorůstají do délky kolem 60 cm, rostlina se rozrůstá do šíře 30 až 45 cm.
Fuchsie Genii – tato odrůda vám nejlépe vynikne na polostinném místě, kde ukáže svou zvláštnost zlatavými listy. Pokud ji necháte ve stínu, budou listy zelené. Někoho, kdo tuto rostlinu nezná, by to mohlo zaskočit, že se s rostlinou něco děje, když listy žloutnou, ale nemusíte se ničeho obávat, u této odrůdy to tak má být. Můžete ji pěstovat na záhonech, ale na zimu ji raději přesuňte do domu. Možná by vám venku přečkala, pokud nebude zima extra krutá, ale pravděpodobnější je, že byste o rostlinu přišli. Ani tato fuchsie nezůstane bez krásných květů, roste do výšky i šířky kolem 30 cm.
Fuchsie Lena – tato odrůda je velmi nenáročná na pěstování, nejčastěji se umísťuje do smíšených záhonů. Dorůstá do výšky kolem 90 cm a šířky 60 cm.
Fuchsie Mission Bells – je odrůda pěstovaná buď na kmínku, nebo jako keř, bývá obalena jednoduchými květy a dorůstá do výšky kolem 50 cm a do šířky 30 až 45 cm.
Fuchsie Mrs Pople – tato odrůda bývá často v mírnýc
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zjistěte, zda váš Clematis potřebuje prořezávání a kdy je nejlepší čas to udělat.
Clematis jsou rozděleny do tří skupin na základě jejich období kvetení. Některé skupiny vyžadují prořezávání, jiné ne. Nejprve byste měli určit, do které skupiny váš Clematis patří, abyste věděli, zda a kdy budete muset prořezávat.
Pokud nevíte, kterou skupinu máte, možná budete muset svou rostlinu rok nebo dva pozorovat a zjistit, kdy kvete.
Pokud potřebujete provést nějaké prořezávání, nezapomeňte použít ostré zahradnické nůžky. Při prořezávání nezapomeňte ponechat několik desítek cm základních šlahounů, ze kterých se objeví nový růst. Také se ujistěte, že prořezáváte během správné sezóny, aby vaše rostlina měla čas růst a kvést podle svého sezónního plánu.
Skupina 1: Brzy na jaře kvetoucí
Kvete brzy na jaře nebo dokonce ještě koncem zimy.
Vytváří poupata na starém dřevě, z loňské sezóny.
Nevyžaduje žádné prořezávání, kromě základní údržby.
Rostlinám v této skupině často vyrůstá silný dřevnatý základní stonek.
Tato skupina má tendenci být méně mrazuvzdorná, a proto je lepší pro teplé podnebí.
Skupina 2: Opakujte kvetení
Na jaře bohatě kvete.
V létě může mít druhý menší nával květů.
Vytváří poupata na novém i starém dřevě.
Proveďte mírný řez brzy na jaře před prvním květem.
Silnější řez proveďte v létě po druhém odkvětu.
Této skupině se daří dobře v mírném až teplém podnebí.
Skupina 3: Kvetoucí v létě nebo na podzim
Kvete koncem jara, léta a začátkem podzimu.
Vytváří poupata pouze na novém dřevě.
Silný řez provádějte v zimě před začátkem jarního růstu.
Mnohým v této skupině se daří v chladnějším a mírném podnebí .
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Dobrý den,mám už hodně roků vinnoou révu na pergole. Máme to spíše pro parádu. Přesto každý rok nějaká ůroda bývá.Letos to poprve dopadlo špatně. Réva chytla šedou plíseň. Mám to asi hodně přehuštěné. Mám ji úplně zlikvidovat,nebo ještě nějak prostřihat? Děkuji.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně vidi
V naší poradně s názvem SMIL ITALSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Dobrý den, Smil italský pěstuji asi tři roky, je bezvadný čerstvý i sušený do mnoha jídel, nahrazuje kupované Maggi. Keřík je už dost velký, máte někdo zkušenost se stříháním-úpravou keře? Radili mi na jaře ho úplně setřihnout, že znovu obrazí.Prosím, poraďte. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Helichrysum italicum je skutečně úžasná rostlina. Když je umístěna na místě, kde může přijímat sluneční svit alespoň 6 hodin denně, tak bujně roste a může dorůst až 60 cm na výšku a šířka keře může dosáhnout až 90 cm. Nezřídka může tato rostlina přerůst původní očekávání a je třeba ji trochu prostříhat. Střih proveďte před sezónou podle libosti. Rostlina obrazí s novými výhony.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.
Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.
Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.
Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.
Ve svém příspěvku KATALPA - ŘEZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Musil.
Dobrý den, měl jsem asi7 let Katalpu všichni z ulice mi ji záviděli a při dešti se mě rozlomila, mám ještě podobnou jednu a aby se nezlomila tak ji chci prostříhat doporučuje tě mi to děkuji Martin Musil
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
První rok je nutné s příchodem jara provést řez švestek ihned po objevení prvních pupenů. K prořezání švestky používejte kvalitní a především ostré zahradnické nůžky. Jednoroční sazenice mají pouze kmen (v tomto případě terminál) bez větví. Ten je potřeba zkrátit přibližně o jednu třetinu, abyste vytvořili metr vysoký kmen pro budoucí korunu.
Následující jaro se ve stejnou dobu pokuste vytvořit základ pro korunu, a to tak, že necháte pouze 3–4 nejsilnější větve, které zkrátíte minimálně o polovinu délky (v závislosti na jejich tloušťce). Slabší větvičky zkraťte o něco víc, silnější naopak o něco méně. Uvedené 3–4 větve vyberte tak, aby vznikla do všech stran co nejvyrovnanější koruna.
Od třetího roku už rostlinu jen korigujte. Během řezu švestky uplatňujte několik osvědčených pravidel. Pokud chcete větev zkrátit, zkracujte ji jen o třetinu. Všechny větve směřující kolmo do nebes, takzvané vlky, odstraňujte úplně. Zcela stříhejte nebo řežte také větve konkurující hlavní větvi. Tím se mimo jiné zbavíte větví rostoucích pod ostrým úhlem, které by se téměř s jistotou stejně jednoho dne vylomily. Pokud větev nevytváří příliš ostrý úhel a chcete ji zachovat, můžete ji vytvarovat prostým zavěšením závaží. Jakmile se větev dostane mimo nebezpečný úhel i po odejmutí závaží, závaží odstraňte.
Řez švestek se doporučuje provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez totiž v tuto dobu nekomplikují listy a je lépe vidět, co by se mělo prostříhat. Je však možné nahradit jaro druhou polovinou června nebo dobou po sklizni. Výrazně lépe švestka zvládá řez v průběhu vegetace. Během zimy jsou jakékoliv úpravy nevhodné.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ A PRASKÁNÍ KŮRY NA VĚTVÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Průcha.
1.
Nasadil jsem polokmen švestku, velké ,sladké plody. Ale už od začátku začala praskat kůra na větvích. Místa jsem zatíral ,zalepoval voskem barvou atd. Nepomáhá. Postižené větve usychají. Pak se přidala plíseň plodů v průběhu vývoje + červivost. Plody které přežijí jsou přesto velké, sladké, špičkové. 2/3 v průběhu opadá!
Prosím co s tím než to pokácím.?
2. Třešeň sladká dozrává v červenci. Kvete hodně ,ale plodů minimum. Ostatní stromy obalené plody.
Pavel Průcha
Pavel Průcha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokácet, vykopat pařez a zasadit nový strom. Nemá cenu se s tím dál trápit. Od samého začátku jsou s tím problémy. Zbavte se jich!
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.
V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.
Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.
Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.
Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.
V naší poradně s názvem ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.
Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hlavní doba k prořezávání je v předjaří (únor, březen). Když budete prořezávat na jaře, tak z ran bude vytékat sladká tekutina, která jednak vysílí rostlinu a zároveň se na sladkém podkladu začnou vyvíjet bakterie, které budou dál ničit vaši révu. Na jaře a v létě se dělá jen vylamování výhonů a osečkování. Zde je k tomu více informací: https://www.vinna-reva-pest…
Mladý stromek po výsadbě se na jaře seřízne tak, že se zcela odstraní terminální výhon a zbylé 4 výhony se seříznou na 2 až 3 pupeny, pokud možno souměrně do stran. V červnu a na přelomu srpna a září se zaštípnou všechny narostlé výhonky vždy asi o 1/3. Dbejte na to, aby konce zaštípnutých výhonků byly vždy zhruba ve stejné úrovni. Dávejte pozor, aby žádný výhon nebyl silnější a nepřebral funkci hlavního výhonu.
Druhý rok se seřezává vedoucí výhon na 6–8 pupenů a boční na 2–3 pupeny. Následně se v červnu a srpnu (září) postupuje stejně jako v prvním roce.
Ve třetím roce na jaře se znovu seřízne hlavní výhon na 8–10 výhonů a boční na 2–3 výhony. Snažte se na každé hlavní větvi vypěstovat druhé rameno s bočním obrostem. Zaštipujte v červnu a srpnu stejně jako v předešlém roce, a to i na druhých ramenech.
Ve čtvrtém roce na jaře je koruna hotová. Správně založená koruna se skládá ze 4–5 hlavních větví, ramen v základu koruny, na nichž je ještě po 1–2 větvích vedlejších. Nyní dbejte na to, aby se hlavní výhony neprodlužovaly. Občas je zkraťte až do staršího dřeva, aby se obrost na dolních větvích nevyholoval. Příliš silné výhony nebo krátké slabé výhonky zkracujte nebo celé obřežte. Ostatní výhony ponechte jako plodonosný obrost.
Plodonosný obrost se vytvoří z bočních výhonů zkracovaných v předchozích letech na 2–3 výhony. Ve čtvrtém roce na jaře budou na bočních výhonech 2–3 výhonky. Nejspodnější se seříznou na 2–3 pupeny, jako rezerva pro příští rok, a zbylé výhonky seřízněte na 6–10 pupenů, ty pak přinesou úrodu. V příštím roce na jaře se tyto odplozené výhony celé seříznou až na loňský dvoupupenový čípek. Z výhonu zkráceného v minulém roce jako rezerva opět narostou 2–3 výhonky, které se seříznou stejně jako v minulém roce, a to nejspodnější na 2–3 pupeny a zbylé výhonky 6–10 pupenů. Tento postup opakujte i v následujících letech. V umění pěstovat plodonosný obrost je totiž podstata dobré úrody broskví. Od čtvrtého roku se již broskvoně v létě zaštipují jen jednou, a to koncem srpna nebo v září (po úrodě) tak, že se zkrátí všechny výhony, které od jara vyrostly o třetinu. U starších plodných broskvoní se stále vyřezávají všechny zahušťující větve, příliš nahloučené větve a všechny větve vedoucí dovnitř koruny.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.
Péče ve 2. roce
Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.
Péče v dalších letech
Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Do kastrolu dáme mléko, špetku soli, polovinu másla a dáme vařit. Když je máslo rozpuštěné, přisypeme za stálého míchání mouku. Těsto vaříme, dokud se nepřestane lepit na kastrol nebo vařečku. Poté přendáme do mísy a necháme vychladnout. Mezitím si omyjeme, osušíme a vypeckujeme švestky. Místo pecky vložíme do švestky kostku cukru. A teď zpět k těstu. Do vychladlého těsta postupně vpracujeme vejce. Na pomoučeném vále si vyválíme asi půl centimetru silný plát, který si rozkrájíme na čtverce o velikosti zhruba 5 x 5 cm, záleží na velikosti švestek. Do každého čtverce zabalíme švestku a vytvarujeme kulatý knedlík. Vaříme v mírně osolené vodě asi 10–15 minut. Při vyndání knedlíky propíchneme vidličkou, aby vyšla pára. Nandáme na talíř, posypeme mákem smíchaným s cukrem a přelijeme rozpuštěným máslem. Dobrou chuť.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šarlota.
Dobrý den,kdy je vhodné rakytník zasadit,na podzim nebo až na jaře.Děkuji za info
Ingredience: 100 g másla, 600 g vypeckovaných švestek, 1 špetka soli, 500 ml mléka, 3 vejce, 300 g krupice
Postup: V hrnci s nepřilnavým dnem přivedeme k varu mléko se špetkou soli a s máslem. Přisypeme krupici a za stálého míchání necháme těsto zhoustnout, dokud se nepřestane lepit na vařečku a kastrol. Těsto přendáme do mísy a necháme vychladnout. Švestky omyjeme, vypeckujeme. Do zchladlého těsta zapracujeme vejce. Vyválíme plát o síle 0,5 cm. Krájíme na čtverce, na každý položíme švestku a zabalíme. Ovocné knedlíky z odpalovaného těsta vaříme v mírně osolené vodě 5 až 10 minut. Zdobíme podle chuti.