Surfinie jsou jednou z nejoblíbenějších balkonových květin, ale právě u nich se každý rok opakuje stejná otázka. Když odkvetou první květy a začnou na rostlině viset suché zbytky, má cenu je trhat, nebo to rostlina zvládne sama?
Krátká odpověď zní: ano, vyštipování má smysl, ale ne vždy a ne za každou cenu. Záleží na kondici rostliny, průběhu sezóny i na tom, kolik času jí reálně můžete věnovat.
FAQ – často kladené otázky
Musím odkvetlé květy u surfinie vyštipovat vždy, nebo je to jen doporučení?
Vyštipování odkvetlých květů u surfinie není povinnost, ale doporučený postup, pokud chcete podpořit bohatší a delší kvetení během sezóny.
Zahradník: V praxi vidím, že rostliny bez vyštipování většinou přežijí celé léto, ale kvetou méně rovnoměrně. Pokud má člověk čas, vyštipování se vyplatí, pokud ne, surfinie se s tím většinou popere sama.
Co se stane, když odkvetlé květy u surfinie nechám úplně být?
Když odkvetlé květy u surfinie neřešíte, rostlina začne část energie věnovat tvorbě semen místo nových květů.
Zahradník: Neznamená to konec kvetení, ale tempo se zpomalí. U silných rostlin to skoro nepoznáte, u slabších může být rozdíl výrazný hlavně v druhé polovině léta.
Jak často je ideální odkvetlé květy vyštipovat?
Ideální frekvence vyštipování surfinií je jednou až dvakrát týdně, zejména v první polovině sezóny.
Zahradník: Denní kontrola není nutná. Úplně stačí, když si při zalévání jednou za pár dní všimnete suchých květů a odstraníte je. Pravidelnost je důležitější než četnost.
Má vyštipování odkvetlých květů vliv na velikost nových květů?
Ano, vyštipování může nepřímo ovlivnit velikost i počet nových květů u surfinie.
Zahradník: Když rostlina neplýtvá energií na semeníky, má víc síly na tvorbu plnohodnotných květů. Rozdíl je vidět hlavně u dobře živených a zalévaných rostlin.
Vyštipování dělám, ale surfinie stejně málo kvete – proč?
Vyštipování samo o sobě nezaručí bohaté kvetení, pokud chybí základní podmínky jako voda, živiny a světlo.
Zahradník: Často vidím, že lidé poctivě vyštipují, ale zapomínají hnojit. Bez živin nemá surfinie z čeho kvést, i když odkvetlé květy odstraníte dokonale.
Je rozdíl mezi vyštipováním surfinií v truhlíku a v závěsném květináči?
Ano, rozdíl existuje hlavně v rychlosti růstu a zátěži rostliny.
Zahradník: V závěsných nádobách bývá méně substrátu, takže rostlina se rychleji vyčerpá. Tam má vyštipování větší význam než ve velkých truhlících s dostatkem zeminy.
Vyštipování nestíhám – má smysl dělat to jen občas?
Ano, i občasné vyštipování odkvetlých květů u surfinie má smysl, zejména pokud se provádí v první části sezóny.
Zahradník: Z praxe vím, že i když člověk projde truhlíky jednou za týden nebo deset dní, rostlina na to reaguje pozitivně. Rozhodně je to lepší než to neřešit vůbec a stresovat se tím, že to není „dokonalé“.
Mohou odkvetlé květy u surfinie způsobit choroby nebo plísně?
Samotné odkvetlé květy choroby nezpůsobují, ale mohou zhoršit mikroklima uvnitř rostliny.
Zahradník: V hustých převislých trsech odkvetlé květy
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také příliš náchylné na choroby či napadení škůdci.
Většině bylinných i dřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště, pouze některé východoasijské lesní druhy dávají přednost polostínu až stínu.
Starší rostliny nevyžadují zvláštní péči: zjara po odkvětu je můžete přihnojit dobře rozleželým kompostem nebo minerálním hnojivem – vhodná jsou hnojiva určená růžím. Chybí-li na jaře vláha, pak pivoňky zálivku přivítají, v létě po odkvětu vydrží i krátkodobá sucha.
Odstraňování semeníků by mělo být pravidlem u bylinných i dřevitých pivoněk, zimní přikrývka u bylinných pivoněk stačí jen první rok po výsadbě, jinak jsou zcela mrazuvzdorné.
Plnokvěté odrůdy můžete podepřít nebo vyvázat, protože těžké květy vítr často poláme, po dešti se pak ohýbají vlastní vahou až k zemi.
Pivoňky vyniknou nejlépe jako samostatné keře nebo v malých jednodruhových skupinách. Mezi sebou se kombinují dost obtížně z důvodu přílišné rozmanitosti tvarů a barev květů. Dobře vypadají ve společenství okrasných trav, zjara vyniknou jejich červené výhony vedle narcisů, modřenců a tulipánů. Při podzimním vybarvení pivoněk do bronzova zjistíte, že si opravdu vystačí bez velké společnosti.
V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou zeminu.
Většina asijských bylinných druhů vyžaduje neutrální až mírně kyselou zeminu. Bylinné druhy nesázíme hluboko, pupeny by měly být jen asi 4–6 cm pod povrchem. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů.
Dřevité pivoňky a evropské bylinné druhy preferují půdu neutrální až mírně zásaditou. Sazenice dřevitých druhů naopak můžeme zapustit při výsadbě 10 cm hlouběji, než byly původně. Z kmínků a větviček zapustí další kořeny a mají pak rychlejší a bohatší přírůstky.
Nejvhodnější doba pro sázení je přibližně od konce srpna do začátku listopadu, sazenice v nádobách s dostatečným kořenovým balem můžeme samozřejmě sázet po celou dobu vegetace. Při výsadbě je dobré do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo.
Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu jednotlivých trsů či keřů proto připravíme jámy o průměru přibližně 50 cm a okolo 50–70 cm hloubky. Je-li podloží špatně propustné, nasypeme na dno asi 10–15 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek).
Dřevité pivoňky v případě potřeby zaléváme po celou dobu vegetace. Pokud jsou rostliny na místě vysazeny déle než 2–3 roky, bývá již půda vyčerpaná a je nutné rost
Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňky dřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.
Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.
Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.
Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Na listech oleandru se mi rovněž objevily černé skvrny. Jsou úplně všude. Přesto listy neopadávají, ani se nijak nekroutí. Jen jsou těmi skvrnami všude poseté. Musím tedy všechny listy ostříhat a oleandr seříznout? Nechala jsem na něm odkvetlé konce. Pokud seříznout, tak jak moc? Oleandr je stromkový.
Prosím o radu.
Děkuji Blanka Š.
Pokud vám pivoňky málo kvetou, je to známka toho, že jim něco chybí. Pravděpodobně mají málo živin nebo také příliš hlubokou anebo naopak mělkou výsadbou. Jestliže jim vadnou listy, může za to nejspíše houba. Proto na podzim uschlé listy pečlivě ostříhejte a spalte.
Chcete-li pěstovat pivoňky primárně na řez květů, vysaďte je do řad cca 80–100 cm vzdálených, v řadě pak půlmetr od sebe. V takových vzdálenostech si udržují vzpřímený růst a vy budete mít do vázy krásné rovné stonky s květy. K řezu jsou pivoňky nejvhodnější, když se nacházejí ve stadiu barevného poupěte těsně před rozvitím.
U pivoněk platí, že čím je rostlina starší, tím je krásnější. Pivoňky rostou poměrně pomalu, v prvním roce po výsadbě tedy nečekejte zázraky. Rostlina bude mít jen několik výhonů a málo květů, pokud vůbec nějaký. Budete si muset počkat přibližně tři roky, než vyroste do plné krásy.
Všeobecně jsou pivoňky dlouhověké rostliny, čím déle je budete pěstovat, tím víc vám pokvetou. Nemají rády časté přesazování. Nehnojte je dusíkem, lepší je fosfor k podpoře tvorby květů. Hluboký řez nutný není, připravujete se jím o květy. Pivoňky kvetou v dubnu, květnu, červnu a červenci. Odkvetlé květy odstřihujte, jsou nevzhledné a pro rostlinu těžké.
Ve svém příspěvku PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Janderka.
Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pivoňky bylinné se v zahradách vyskytují jen málo, jejich původní stanoviště se nacházelo od Balkánu po severní Evropu, ale potkal je osud mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů – nyní patří mezi kriticky ohrožené.
U zahradních pivoněk jsou jejich květy poměrně těžké, a tak začnou často jednotlivé stonky polehávat. Keře proto svažte či podepřete, případně aplikujte obojí. Odkvetlé květy odstřihujte, stejně tak vadnoucí listy.
Začnou-li stonky a později listy vadnout i v období, kdy není příliš sucho, jedná se o chorobné vadnutí. Napadené stonky v tom případě odřízněte až u země. Pokud choroba napadla větší část rostliny, seřízněte ji celou. Při delším období sucha pivoňky pravidelně a dostatečně zalévejte, jinak jim zaschnou poupata.
Na zimu mladé rostliny přikryjte nejlépe chvojím. Vyvarujte se neprodyšných materiálů, jako je listí, bublinková fólie a podobně, pod nimi by totiž rostliny mohla napadnout hniloba.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, prosím o radu. Mám na zahradě pivoňky, krásně každý rok kvetou, ale letos nevím proč, vyrostly až do výšky k 150cm. Sluníčko i vláhu mají. Díky za odpověď. Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tesařova.
Dobrý den, mám na zahradě pivonky ale letos nevykvetly.Sluničko a vláhu mají.Děkuji za odpovědˇ Ivana
Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.
Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevité pivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
Pokud by po řezu přišel silný mráz, mohl by poškodit
Pro pěkný vzhled motýlího keře ho musíte zjara pravidelně seříznout. Po skončení silných mrazů motýlí keř seřízněte do výšky 15 cm nad zemí a nechte mu 2–3 pupeny. Pokud keř nebudeme pravidelně prořezávat, bude proschlý, nevzhledný a méně pokvete.
Podle doporučení dalších zahradníků stačí, když motýlí keř ostříháte brzy na jaře, na délku asi 30 až 60 cm od země, předtím než začne nový růst. To podpoří bujný nový růst a bohaté kvetení. Během vegetačního období stříhejte jen odkvetlé květy, abyste podpořili další kvetení.
Načasování stříhání motýlího keře
Nejlepší doba k prořezávání motýlího keře je koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst. V chladnějším podnebí je prořezávání až brzy na jaře zásadní, aby se zabránilo poškození zimními mrazy.
V teplejších oblastech můžete prořezávat po celý rok, ale prořezávání se obvykle provádí brzy na jaře, kdy strom ještě spí a nebolí ho to.
Nářadí
Používejte ostré zahradnické nůžky nebo nůžky na větve, v závislosti na tloušťce stonků. Pro silnější, starší stonky mohou být nutné nůžky na větve nebo prořezávací pila.
Důkladné ostříhání
Zastřihněte na požadovanou výšku: Stonky zastřihněte asi 30–60 cm od země.
Ustřihněte nad pupenem nebo listovým pupenem: Řez proveďte těsně nad zdravým pupenem nebo listovým očkem, abyste podpořili nový růst.
Odstraňte odumřelé nebo slabé výhonky: Všechny odumřelé, nemocné nebo slabé stonky zcela odřízněte.
Prořeďte křížící se větve: Odstraňte všechny větve, které se o sebe třou, abyste zabránili poškození.
Stříhání odkvetlých květů
Odstraňujte odkvetlé květy: Během vegetačního období odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili další květy.
Zastřihněte až na listové očko: Odkvetlé květy zastřihněte těsně nad dvěma zdravými listy nebo pupeny.
Odstraňování odkvetlých květů podporuje nové kvetení: To pomáhá udržovat úhledný vzhled a může stimulovat druhý nával květů.
Omlazení:
Pokud je vaše komule velmi přerostlá nebo dřevnatá, můžete ji zastřihnout na velmi nízkou formu a nechat jen 4 až 6 hlavních výhonů. Toto drastické prořezávání rostlinu omladí a podpoří energický nový růst.
Komule Davidova roste energicky a dobře snáší silný prořez.
Nebojte se experimentovat
Výšku prořezu můžete upravit tak, aby vyhovovala potřebám vaší zahrady a požadované velikosti rostliny. Každoroční prořez pomáhá kontrolovat velikost a tvar keře a zabraňuje jeho přílišnému zvětšení.
Pokud dáváte přednost menšímu keři, zvažte výsadbu zakrslé odrůdy, která přirozeně zůstává kompaktnější.
Ve svém příspěvku VŘES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Květy na vašem motýlím keři kvetou a odumírají během celého období květu. Tyto mrtvé květy snižují krásu vašeho keře. Jakmile si všimnete, že květy začínají blednout, odřízněte je ustřižením.
Stříhají se odkvetlé květy komule?
Ano.
Pokud ostříháte odkvetlé květní klasy těsně nad dalším květním uzlem na větvi, povzbudí to váš motýlí keř k opětovnému rozkvětu. Vzhledem k tomu, že motýlí keře kvetou po celé léto, měli byste během léta provádět stříhání odkvetlých květů jednou týdně.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
V naší poradně s názvem DENDROBIUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu jsem začátečník .Jak se zbavit poklic které rostlinu napadly !Nové výhony jsou mírně pokroucené a samozřejmě slabší.Odkvetlé a zezloutlé výhony jsem odstranila.Díky za radu.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jestli myslíte puklice, tak těch vás zbaví postřik přípravkem Mospilan 20 SP. Kupte, rozmíchejte, postříkejte a puklice do dvou týdnů zahynou.
Ve svém příspěvku ODKVETLÉ ORCHIDEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pekárková Jarmila.
Prosím o dotaz:orchidej mě odkvetla asi přrd 3 měsíci.Staré výhony,ale neuschly.Orchidej vyhnala ted další 3 nové výhony a již kvetou.Mám staré výhony ustřihnout i když nejsou suché? Děkuji za radu Pekárková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.
mm ten samy problem a nevim co s tim...me se to stalo uz tak 5x a mm pocit ze to skusim po svem
Já: Tak pojďme k jádru věci. Co se v té rostlině vlastně děje, když květ odkvete a zůstane tam viset?
Zahradník: Jakmile květ odkvete, rostlina přepíná energii. Pokud květ zůstane, začne se vytvářet semeník a část energie jde do zrání semen. To je přirozený proces – rostlina se snaží rozmnožit.
Já: Takže energie nejde do nových květů?
Zahradník: Přesně tak. Neznamená to, že by surfinie přestala kvést úplně, ale tempo tvorby nových květů se zpomaluje. Zvlášť u mladých nebo oslabených rostlin je to hodně znát.
Já: To mi sedí. V sezónách, kdy jsem vyštipoval poctivě, byly truhlíky doslova obsypané květy. Když jsem to nechal být, květy sice byly, ale bylo mezi nimi víc „hluchých míst“.
Zahradník: Přesně. Ale tady je důležité dodat jednu věc – pokud má rostlina ideální podmínky, tedy dost vody, živin a světla, zvládne odkvetlé květy do jisté míry kompenzovat sama.
Ve svém příspěvku PROČ ZELENAJI KVĚTY BÍLÉ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Fantová.
Hortenzie měla letos nádherně bílé velké květy a ty teď začínají zelenat . Prosím o radu , proč tomu tak je . Děkuji . Fantová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Ulrichová.
Manžel tvrdí, že se odkvetlé květy hortensie nesmí stříhat, protože následující rok mají malé květy. Já tvrdím opak. Kdo má pravdu ?
Děkujeme za odpověď.
Ulrichovi Turnov
Já: Platí tohle všechno pro každou surfinii stejně, nebo jsou mezi nimi rozdíly?
Zahradník: Rozdíly jsou obrovské. Některé moderní odrůdy jsou šlechtěné tak, že odkvetlé květy samy rychle opadnou. U nich je vyštipování spíš estetická záležitost.
Já: A co klasické převislé surfinie, které má většina lidí na balkoně?
Zahradník: Tam už má vyštipování větší význam. Zvlášť v samozavlažovacích truhlících, kde rostlina roste hodně bujně, se odkvetlé květy drží dlouho a zbytečně berou energii.
Já: Já mám zkušenost, že na jižním balkoně musím vyštipovat víc než na severním.
Zahradník: To dává smysl. Na jihu rostliny rostou rychleji, víc kvetou a rychleji se vyčerpávají. Na severu je růst pomalejší a vyštipování nemá tak dramatický efekt.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Co se děje, když odkvetlé květy necháš být celé léto
Já: Pojďme si to říct otevřeně. Co když to celé léto neřeším? Co reálně uvidím?
Zahradník: V praxi vidím tři scénáře. U silných rostlin v dobrém substrátu se jen zpomalí kvetení. U průměrných rostlin začne být surfinie řídká a méně kompaktní. A u slabších kusů se kvetení může výrazně omezit.
Já: To odpovídá i mým zkušenostem. Jednou jsem měl truhlíky na jižním balkoně, hnojil jsem poctivě, ale nevyštipoval. Květy byly, ale ke konci léta už to nebyla ta „květinová koule“ jako dřív.
Zahradník: Přesně. Navíc odkvetlé květy zadržují vlhkost po dešti nebo zálivce, což může v hustých porostech zvyšovat riziko plísní. To je věc, kterou si lidé často neuvědomují.
Já: Takže nejde jen o vzhled, ale i o zdraví rostliny.
Porovnání chování surfinií při ponechání odkvetlých květů
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.