Túje patří u nás k velmi často používaným jehličnanům, protože rychle rostou a zůstávají pořád zelené. Rostou na slunci i ve stínu. Velmi často se využívají k výsadbě živého plotu. Dorůstají až do výšky 20 metrů a jsou odolné vůči mrazu.
Dřevo z tújí
Nejlepší dřevo z túje, pochází z rodu stálezelených Thuja plicata a Thuja occidentalis. Dřevo túje je známé svou nízkou hmotností, trvanlivostí a odolností vůči hnilobě, díky čemuž je vhodné pro různé aplikace, včetně stavebnictví, nábytku a dokonce i hudebních nástrojů.
Západní červený cedr (Thuja plicata)
Tento druh pochází z pacifického severozápadu a je ceněn pro své červenohnědé jádrové dřevo a světlou běl. Je známý svou výjimečnou trvanlivostí a běžně se používá na obložení, šindele a plotové sloupky.
Severní bílý cedr (Thuja occidentalis)
Tento druh, známý také jako východní arborvitae, pochází z východní Severní Ameriky. Je výjimečně lehký a měkký, ale jeho odolnost vůči hnilobě ho činí cenným pro venkovní použití, jako jsou plotové sloupky a šindele, a také pro vnitřní použití.
Túje (Tetraclinis articulata):
Ačkoli technicky nepatří do rodu Túje, dřevo Túje je také vysoce ceněno pro svou jemnou kresbu, bohatou barvu a drsné vzory. Pochází z pohoří Atlas v severní Africe.
Vlastnosti dřeva z túje
Lehké
Dřevo Túje je obecně lehké, přičemž západní červený cedr váží kolem 350-400 kg/m³.
Odolné
Je přirozeně odolné vůči hnilobě, houbám a hmyzu, takže je vhodné pro venkovní použití a aplikace, kde je důležitá dlouhověkost.
Snadno opracovatelné
Dřevo z túje je relativně měkké a snadno se řeže, tvaruje a upravuje.
Příjemně voní
Po broušení vydává výraznou, příjemnou vůni, která je také známá tím, že odpuzuje hmyz.
Rozměrově stabilní
Má dobrou rozměrovou stabilitu, což znamená, že se při změnách vlhkosti příliš nesmršťuje ani nebobtná.
Běžné použití
Stavební práce: Plotové sloupky, šindele, obklady, sruby a další venkovní stavby.
Nábytek: Díky své odolnosti a zpracovatelnosti se používá pro vnitřní i venkovní nábytek.
Hudební nástroje: Západní červený cedr se používá na kytarové rezonanční desky a dřevo thuje se používá na luxusní kusy.
Ostatní: Truhly (na odpuzování molů), konstrukce kánoí a dokonce i esenciální oleje.
Důležité informace
Alergie
Někteří jedinci mohou být citliví na prach z thuje plicata (západního červeného cedru) a mohou mít alergické reakce nebo dýchací potíže.
Esenciální olej
Esenciální olej z thuje, získaný ze dřeva a listí, má některé léčivé vlastnosti, ale měl by se používat s opatrností, protože ve vysokých dávkách může být jedovatý.
Udržitelnost
Je důležité získávat dřevo thuje z udržitelně obhospodařovaných porostů, aby byla zajištěna jeho trvalá dostupnost.
Ve svém příspěvku THUJE A PES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Neoral.
Zdravim,existuje nejaky pripravek odradujici psa mocit na thuje? Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.
V naší poradně s názvem THUJE A RAŠELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.
Rozsah řezu rynglí se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé ryngle tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy rynglí by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože ryngle mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U rynglí jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření vějířovité koruny odstraněním terminálního výhonu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u rynglí provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit, aby větve byly pod příliš ostrým úhlem k terminálnímu výhonu (později se může za větru odlomit pod váhou úrody). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Ryngle se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li ryngli na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Ryngle jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetační období bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
Vřesovcům obvykle vyhovuje slunečné stanoviště nebo polostín. Vřesoviště se může nacházet ve svahu, ale i na rovině. Vřesovce vysazujte do předem připraveného záhonu, a to buď na jaře (od března do května), nebo na podzim (od října do listopadu). Základní podmínkou je, aby rostliny stihly do léta nebo zimy zakořenit a byly tak odolnější proti suchu a mrazu. Vysazujte je nejlépe kvetoucí, abyste mohli daný kultivar ve vřesovišti správně barevně umístit a sladit s jinými rostlinami. Vzdálenost mezi rostlinami při výsadbě by měla odpovídat jejich výšce. To znamená, že to může být v případě nižších druhů dvacet centimetrů, u vyšších druhů od třiceti do padesáti centimetrů. Před výsadbou vložte kořenový bal do odstáté vody, rostlina se snadněji ujme. Ideální zemina (s kyselostí menší než pH 5) by měla pro téměř všechny druhy vřesovců obsahovat písek a rašelinu, také by měla být dostatečně humózní a jen mírně vlhká. Nejlépe je zakoupit speciální substrát v zahradnictví nebo si jej můžete namíchat sami. Pokud půda obsahuje vápník, vyměňte ji, případně do ní vmíchejte rašelinu, jehličí a dubové listí. Výjimkou je vřesovec pleťový, který snese i mírně alkalickou půdu. Po výsadbě namulčujte okolí rostlin drcenou kůrou nebo dubovým listím.
Kořeny těchto rostlin nemají příliš v lásce okopávání, takže se doporučuje důkladně odstranit veškerý plevel již při zakládání vřesoviště. Velmi důležité je zalévat vysazené rostliny během hlavního vegetačního období, a to minimálně do doby, než vzniknou souvislé porosty. Je nutná pravidelná zálivka. Stálou vlhkost pomůže udržet mulčovací vrstva, nejlépe drcená borka, která zároveň omezí prorůstání plevele. Nezapomínejte ani na přihnojování speciálními hnojivy (bez obsahu vápníku!), které jsou určeny pro tyto rostliny. Ale nepřežeňte to, nadbytek živin totiž zvyšuje riziko napadení chorobami a škůdci. Během silnějších mrazů vyžadují čerstvě vysazené druhy vřesovců zimní přikrývku (nejlépe smrkovým chvojím či listím). Brzy na jaře ji však nezapomeňte odstranit. Pokud chcete mít na své zahrádce opravdu nádherný barevný koberec, nezapomeňte rostliny každoročně řezat. Staré rostliny nevypadají pěkně a málo kvetou. Jedině řez vám zajistí kompaktní, hustý tvar a bohaté kvetení. Vřes obecný je nejlepší řezat pozdě na podzim (po odkvětu) nebo na jaře (to však neplatí pro zakrslé kultivary). Vřesovce se naopak musí zase řezat ihned po odkvětu, a to tak, že se jednotlivé špičky zkracují střídavě o třetinu, čtvrtinu a osminu z výšky rostliny.
Vřesovce se množí buď vrcholovými řízky přibližně 7 cm dlouhými, a to nejlépe v letním období (v červenci a srpnu), nebo dělením větších trsů (na jaře).
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.
V naší poradně s názvem VÝŠKA THUJI MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Sadílková.
Dobrý den prosím kolik můžou mít thuje na výšku mezi sousedy a z jaké strany se to měří, když mají sousedi níž pozemek cca 20 cm zda z naší strany, nebo z jejich podle mého názoru by se to mělo tykak našeho pozemku, kde jsou thuje a pravidelné udržované a vysazení v roce 2010, myslím od roku 2015 jsou už jiné podmínky děkuji Vám za odpověď s pozdravem Sadílková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Občanský zákoník neudává maximální výšku živého plotu mezi sousedy. Vychází se zde z logiky moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. V ideálním případě by vaše thuje neměly sousedovi stínit, zasahovat větvemi na jeho pozemek a znečišťovat ho. Na druhé straně máte právo oplotit svůj pozemek oplocením až do výšky 1,2 m od okolního terénu. Pokud si chcete postavit vyšší plot, potřebujete stavební povolení, ke kterému se soused může nesouhlasně vyjádřit.
Chcete li mít thuje na hranici pozemku vyšší než 1,2 m, měli byste si se sousedem vyjednat písemnou dohodu a nebo ústní za přítomnosti nezávislého svědka, například starosty obce.
Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.
Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).
Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Roční přírůstek dosahuje obecně cca 30 cm. Rychlost růstu do 5 let je asi 20 cm za rok. 7–8leté túje mají přírůstky až 40 cm za rok. Varianta Smaragd je nenáročná na pěstování, udržuje tvar kužele, a proto se nemusí stříhat ze stran.
V naší poradně s názvem DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.
Aby túje zdárně zakořenily, měly by být zasazeny co nejdříve, nejlépe ihned po zakoupení. Pokud se tak nemůže stát, vložte rostlinu i s obalem do půdy, popřípadě alespoň na stinné místo, a vydatně ji zalévejte. Doba takového uskladnění však nesmí přesáhnout pět dní. Pro úspěšnou adaptaci rostliny na nové prostředí je nutné dodržet následující pravidla.
Zásady při výsadbě:
Jáma pro zasazení má mít v ideálním případě dvakrát větší průměr, než má bal rostliny. Hloubka by měla být taková, aby rostlina nebyla ani „utopená“, ani neměla obnažené kořeny.
Pokud sázíte do kamenité půdy, podsypte bal kvalitním substrátem.
Před výsadbou nalijte do jámy jednu konev vody (cca 10 litrů).
Neodstraňujte síťku z balu rostliny, vysypala by se zemina a přetrhaly by se vlásečnicové kořínky nezbytné pro to, aby se rostlina úspěšně ujala.
Po zasazení je nezbytná pravidelná zálivka, zejména v teplých suchých měsících. Pokud rostlina nemá dostatek vláhy, může uschnout už po dvou týdnech.
Dodržení těchto pokynů zajistí bezproblémové ujmutí a dokonalý růst i vzhled zakoupených tújí.
Ve svém příspěvku RÉVA VINNÁ K PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka Karlik.
Jsem začátečník. Máme pergolu a u každého sloupu jsem v roce 2020 na jaře v květnu zasadil révu. Vyrostla do délky 4 metry a tak jsem ji nahoře na drátěnce připevnil.Na sloupech samozřejmě také.Vylamování fazochů jsem také provedl. A teď nevím, jak mám řezat. Na netu jsem nic nenašel, nebo neumím hledat.Poraďte prosím co dál, nebo alespoň nějakou jasně srozumitelnou literaturu. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Magura.
V metropole východoslovenského kraja v Košiciach máme v mestskej zeleni aj KATALPY. Sú napadnuté štítničkou, ktorá na kôre konárov a kmeni tvorí až súvislé biele povlaky. Je zažratá hlboko do pazúch konárov a preto ťažko dostupná na mechanické ošetrenie. Nič s postrekov nepomáha tak, aby som ju vedel úplne odstrániť. Navrhol som u mladších jedincov orezať ich takmer na hlavu a u starších prebrať korunu uvoľniť zahustenie koruny a skrátiť konáre na max. mieru.
Všetko s cieľom úplne zničiť štítničku, aby neoslabovala Katalpy.
Názor arboristov je len presvetliť, orezať konáre do 5cm hrúbky. Obávajú sa, že to Katalpa neprežije. Ja vidím, že chradne práve následkom invázie štítničky a tiež sa obávam, že to vysávanie štítničkou časom neprežije.
Chápem to ,ale takto sa štítničky nezbavíme je to názor môj ako fytopatológa.
Navrhnite ako postupovať. Aké prípravky použiť. Ako max. rezať, aby prežila. Ďakujem.
Magura
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém a tento kořenový systém se může šířit až k okrajům koruny, což je nejvzdálenější vnější obvod koruny stromu. Kořeny malých stromů mohou dosahovat hloubky až 20 cm, zatímco kořeny větších stromů mohou sahat do hloubek 45 až 60 cm.
Kořenový systém tújí je obecně mělký v závislosti na odrůdě a může se šířit do šířky maximálně do úrovně odkapávací linie nebo okrajů větví. Kořeny tújí nejsou známé tím, že by měly invazivní nebo agresivní kořeny.
Ve svém příspěvku MUCHOVNÍK INDIÁNSKÁ BORŮVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den,prosím dotaz - je třeba muchovník nějak řezat, prosvětlovat, tvarovat ? Mám 3letý bohatý keř, ale větve jsou všelijak rostléuž od země. A další otázka - je třeba opory nebo můžu nechat bez? Zatím oporu mám, ale nevím, jestli to není spíš na škodu /abych muchovník "nerozmazlovala" a neměl potřebu sílit/. Děkuji moc za rady a hezký den, Monika.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedním z nejužitečnějších aspektů kořenového systému tújí je jeho síla. Kořeny tohoto stromu se rozvinou jak do hloubky, tak do šířky, což stromu umožňuje postavit se extrémně silnému větru a také udržet těžké zatížení sněhu bez převrácení. Túje má na rozdíl od jiných velkých stromů své kořeny pod zemí. To pomáhá předcházet spálení nebo vysychání během dlouhých období sucha a zmrznutí při silných mrazech. Hluboce rostoucí a široké kořeny pomáhají tomuto stromu zůstat zelený po celý rok a dosahovat výšky až 18 metrů nebo více.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ SMRČKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Váňová.
Dobnrý den,
máme na zahrádce okrasný smrček, jen už pořádně povyrostl a potřebuji ho ostříhat..vytvarovat..zmenšit.. Potřebuji poradit, který měsíc v roce se to může dělat.
Děkuji za odpověď,
Eva Váňová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Většina stálezelených rostlin se seřezává buď ve vegetačním klidu na začátku jara před začátkem nového růstu, nebo je lze řezat když jsou polospící, v polovině léta. Březen je nejvhodnější na řezání smrčků, protože nový růst rychle zaplní zakrácená místa.
Čím větší strom, tím větší kořenový bal. Zdá se to zřejmé, ale jak velké by měly být? U stromu o výšce do 2 metrů musí mít kořenový bal alespoň 50 cm napříč. U túje vysoké 2,5 metru by měl mít průměr 60 až 80 cm.
Při přesazování tújí vykopejte kořenový bal do hloubky alespoň dvou třetin šířky rozprostření větví. Nebo vykopejte kořenový bal alespoň 12 cm hluboký na každý 1 cm průměru kmene u země.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Mám problém s thujemi.Viz foto.
Copak je to za choroba a nebo co to způsobuje.Mám je nově zasazené podle rady zahradníka.Vláhy mají dost možná až nekdy moc když pořádně zaprší.Moc děkuji za rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: https://www.zbozi.cz/hledan…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.
Od minula víme, že v tomto zimním období je réva v postdormanci. Rostliny si odpočaly a jsou fyziologicky připravené rašit, ale vnější podmínky, tedy chladné počasí, jim to nedovolí. V této fenofázi se obvykle provádí řez keřů .
Stříhání vinné révy - návod
A jak vlastně poznáme, že už můžeme začít?
Nejvhodnější je řezat v předjaří, po přejití největších mrazů. To už jsme se podívali, zda a případně do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
Jak poznáme, zda opravdu došlo k pomrznutí oček?
Při prvním pohledu se to přímo nepozná. Avšak při zkrácení výhonu jednoletého dřeva je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, tedy živý, nebo hnědý – zmrzlý. A zmrzlý je proto, že na podzim nedostatečně vyzrál, mohli bychom říci, že se „nepřipravil“ na zimu. To je ovšem jen hrubý odhad, protože ne všechny části révového keře jsou stejně citlivé na zimní mrazy. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části – očka na jednoletém dřevě - pomrzají při teplotách okolo mínus 15 °C. O jejich vitalitě se snadno můžeme přesvědčit pomocí nože, když vedeme podélný řež skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Pochopitelně, že si vybereme očka na takovém výhonu, který po řezu nechat na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá v klimaticky odlišných částech vinice a také se významně liší podle jednotlivých odrůd. Tuto kontrolu životnosti oček je vhodné provést v době těsně před zahájením zimního řezu, viz následující obrázky:
Ještě přesněji míru pomrznutí určit nejde?
Ale ano. Na konci zimy, kdy je réva v postdormaci, lze odebrat réví a nechat je narašit v teple s bazální částí ponořenou ve vodě, podobně, jako to děláme v předvánoční době s barborkami – větvičkami třešní nebo višní. Jen pozor na jednu vlastnost révy, o které byla řeč minule – apikální dominanci. Mohla by totiž vyrašit jen horní očka a výsledek by byl zkreslený.
Co tedy navrhujete?
Odebrané jednoleté dřevo rozřezat na jednooké rouby a teprve pak je nechat vyrašit. Při tomto způsobu kontroly lze také ještě před řezem zhruba odhadn
Rostliny prostokořenné a se zemním balem potom vysazujeme od podzimu, kdy denní teploty klesnou přibližně pod 18 °C, až do počátku rašení na jaře; bez obav i v zimě, jestliže to počasí dovolí. Stejná odpověď je i na otázku, kdy sázet jehličnaté stromy.
Půdu určenou pro výsadbu ve volné půdě můžeme vylepšit kompostem nebo odleželým hnojem (kravský po třech letech, koňský po jednom roce uskladnění), nebo rašelinou a zahradnickým substrátem do 20 % objemu. Substrát, hnůj nebo kompost vždy promícháme s původní zeminou.
Jehličnaté stromy sázíme do propustné půdy. K jehličnanům je lepší vždy přimíchat kompost, rašelinu či substrát do 20 % objemu. Při výsadbě nedáváme do jámy umělá hnojiva, kromě dlouhodobě působících. Toto hnojivo je obaleno do žlutě okrových povoskovaných kuliček, které jej postupně uvolňují po dobu 3 až 6 měsíců podle typu hnojiva a požadavku rostlin. Nepřidáváme vápno.
Mulčovací kůra má jednak funkci při potlačení růstu plevelů do doby, než dřeviny vyplní osázený prostor, a dále funkci dekorativní. Při jejím použití musí vrstva dosahovat minimálně výše 5 cm. Pozor, zabraňuje i odpařování vody, takže může způsobit přemokření čerstvě nasázených a citlivých dřevin.
Vysazujeme na čisté plochy. Větší zaplevelení předem odstraníme pomocí totálních herbicidů. Místo, kam chceme dřevinu zasadit, je třeba nejprve předem zrýt. Všechny drny zlikvidujeme. Pokračujeme vyhloubením jámy a nakypřením jejího dna. Jáma musí být dostatečně velká, řídíme se obecným pravidlem, že by měla být cca 1,5krát větší než kořenový bal rostliny. Zda má dřevina dostatek prostoru, zkontrolujeme jednoduše – když vložíme rostlinu do jámy, nesmí být její kořeny ohnuté či jinak pokroucené.
U jehličnanů se zemním balem rozřízneme jutový pytel ve vrchní části tak, aby kmen nebyl obalený jutovým pytlem, a zasadíme jehličnan i s pytlem. Dbejte na co nejmenší narušení zemního balu. Zemní bal musí být velikostí přiměřený, pevný, soudržný. Jestliže je zemní bal nepevný a prakticky nesoudržný, je ujmutí takovéhoto jehličnanu velmi problematické. Prostokořenné jehličnany (bez zemního balu) se neujmou nikdy. U rostlin s kontejnerem vyjmeme rostlinu z kontejneru a zasadíme ji.
Při sázení je velmi důležité myslet na to, jak vzrůstné dané druhy jsou, tedy uvědomit si výšku a šířku rostlin za 10–20 let. Zejména cenným dřevinám ponecháme již od začátku dostatek prostoru. Aby zahrada nepůsobila první roky po výsadbě příliš prázdně, volná místa vyplníme obyčejnými druhy dřevin a trvalek, které později v průběhu let odstraníme.
Listnaté keře zasadíme do normální půdy. Nemusíme, ale můžeme půdu vylepšit kompostem, substrátem, rašelinou.