Rychlá odpověď:
Nejčastější nemoc blýskavky jsou červené až černé skvrny na listech způsobené houbou Entomosporium. Choroba se šíří hlavně ve vlhkém počasí a v hustých živých plotech. Pokud se napadené listy rychle neodstraní a keře se neprořežou, může dojít k postupnému opadání listů a oslabení celé rostliny.
Blýskavka (Photinia) patří mezi oblíbené okrasné keře, které se často vysazují do živých plotů. Díky červeným mladým listům působí velmi dekorativně. Právě husté výsadby však mohou vytvořit ideální podmínky pro vznik chorob.
V praxi lidé nejčastěji řeší situaci, kdy se na listech objeví skvrny, listy začnou žloutnout nebo postupně opadávat. V tomto článku si ukážeme, jak nemoc blýskavky rychle rozpoznat podle příznaků a jak postupovat, aby se problém nezhoršil.
FAQ – často kladené otázky
Může nemoc blýskavky zničit celý živý plot?
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Kosatec patří k nejkrásnějším a nejproměnlivějším rostlinám v přírodě severní polokoule. Své botanické jméno má po řecké bohyni duhy – Iris. Historické památky svědčí o tom, že kosatce patřily k prvním okrasným rostlinám. Květy kosatců zdobí etruský nábytek ze 7. století před naším letopočtem, na Krétě se zachovaly fresky s kosatci z roku 2100 před naším letopočtem.
Charakteristickými znaky kosatců je stavba květů, tvar listů a existence oddenku. Květ kosatců je trojčetný. Tři vnitřní okvětní lístky jsou u většiny druhů vztyčené, tři vnější okvětní lístky bývají nejčastěji převislé nebo odstávají do stran. Nad každým z vnějších okvětních lístků se sklání jedna tyčinka, která je shora chráněná rozšířeným ramenem čnělky. Na konci každého ramene čnělky je blizna, překrytá dvěma bliznovými laloky. Spodní semeník je spojen s ostatními částmi květů okvětní trubkou. Semeník a část trubky jsou ukryty mezi listeny, které mohou být buď zelené jako listy, nebo do různé míry nezelené, blanité až suché – papírovité. Plod je trojpouzdrá tobolka. U nejnižších druhů nese stonek jen jeden květ, vyšší kosatce mívají většinou víc květů (u nejvyšších druhů, kde stonek přesahuje výšku 1 m, může být až kolem 15 květů).
Rovněž mečík je rostlina známá po mnoho století. Zpočátku to byl plevel. Řecký lékař Dioskorides Pedanius, žijící v 1. století našeho letopočtu, se zmiňuje o purpurově kvetoucím plevelném mečíku na obilných polích. Pro své úzké dlouhé mečovité listy byl mečík až do středověku považován za rostlinu vítězství, která chrání před poraněním. Hlízy mečíků se nosily do boje jako talisman.
Mečík má na rozdíl od kosatce dvojí kořeny. První vyrůstají z mateční hlízy po vysazení a dorůstají délky 25 cm. Druhé kořeny vyrůstají u spodní části listů v místech, kde se tvoří nová hlíza. Jsou kratší než první kořeny a rozvětvují se. Stonek je zkrácený v bazální osní hlízu. Hlíza dorůstá průměru 6 cm i více a váhy 80 až 100 g i více. Listy jsou úzké mečovité s vyniklou nervaturou. Naspodu mají trubkovitý tvar. Vyrůstají proti sobě. Jsou různé a liší se nejen funkcí, ale i tvarem. Koruna květu je souměrná a skládá se z 6 okvětních lístků, které tvoří nálevkovitý tvar přecházející do jícnu. Okvětní lístky jsou uspořádány tak, že jsou 3 vnější a 3 vnitřní a naspodu jsou srostlé v trubku. Mají různou barvu. Průměr květu planých druhů mečíků je 2 až 4 cm, u kulturních forem až 20 cm. Květy se používají jako řezané rostliny sloužící k výzdobě.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Japonské kosatce jsou největšími kosatcovými květinami. Byly vyšlechtěny v Japonsku během stovek let trpělivým výběrem variabilních barevných a tvarových znaků. Snad každý pěstitel by chtěl mít tyto kosatce na své zahradě. Květy jsou výjimečně velké, až o průměru 25 cm, běžně dosahují průměru 15 až 20 cm. Kvetou bíle, modře, fialově, purpurově nebo růžově v mnoha odstínech, některé jsou různě mramorované nebo žilkované. Květy jsou jednoduché (se třemi spodními okvětními lístky), zdvojené (se šesti) nebo plné (s devíti až dvanácti okvětními lístky). Kosatec japonský kvete v červnu až srpnu.
Tyto kosatce potřebují slunné stanoviště, v zimě dostatečnou ochranu. Preferují půdy bahnité, hlinité, výživné a vápnité, ale ne vysloveně zásadité. Vyžadují hodně zálivky (1 kbelík na 1 m2 jednou týdně). Zjara potřebují hodně dusíku. Špatně vyživované rostliny jsou slaboučké, zatímco dobře živené rostliny vytvoří nádherné trsy s lodyhami až 130 cm vysokými.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.
V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.
Jak stříhat katalpu
Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.
Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.
Kdy stříhat katalpa nana
Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.
Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.
Jak zmenšit katalpu
Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.
Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.
Jak rychle roste katalpa
Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.
Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.
Proč katalpa neroste
Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.
Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.
Je potřeba katalpu stříhat každý rok
Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.
Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve. U některých zahradníků je však tvarovací řez katalpy
Mečík i kosatec jsou kvetoucí rostliny s mečovitými listy, ale jejich květy jsou odlišné. Květy mečíku mají trychtýřovitý tvar, otevírají se postupně od spodní části stonku směrem nahoru, zatímco květy kosatce mají tři vzpřímené okvětní lístky (standardní listy) a tři dolů směřující okvětní lístky (opadavé listy). Mečík jsou hlízy, zatímco kosatce jsou obvykle oddenkové. Květy mečíku se vyskytují jen v úzké škále barev, zatímco barvy kosatců jsou pestřejší, včetně jantarové, modré, hnědé, šedé, zelené, oříškové nebo červené.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
Pokud by po řezu přišel silný mráz, mohl by poškodit
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Bobkovišeň je hustý keř dorůstající až do 4 m. Na svých dřevitých větvích nese velké vejčité listy, které jsou lesklé a mají tmavě zelenou barvu. Rostlina listy na podzim neshazuje a nese je po celý rok. Na dobrém stanovišti roste tak hustě, že dokáže zakrýt nevzhledný kout zahrady či nabídnout přes plot soukromí. Na přelomu jara a léta vykvétá svícovitými hroznovitými květy bílé barvy.
Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), někdy nazývaná i střemcha vavřínolistá, pochází ze Středozemí, kde tvoří mohutné, až šestimetrové keře. U nás se aklimatizovala dobře, ale dorůstá nanejvýš do výšky dvou metrů. Tento keř každého okouzlí svými až 15 cm dlouhými tmavozelenými oválnými kožovitými listy.
Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení nastupují lákavé plody – bobule, které jsou pochoutkou pro ptactvo, zpočátku mají červenou barvu, později černají. Pro člověka jsou nejedlé a konzumace semen z nezralých plodů může způsobit zažívací obtíže. Starší informace o jedovatosti zralých plodů nebyly správné.
Druhy
Etna je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, a jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar – list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, a tak zůstává sytě zelený. Pokud se objeví složená květenství, jsou vzpřímená, drobné květy jsou bílé, voní po šeříku a mohou se objevit i na podzim. Po opylení se tvoří lesklé černé plody (nejedlé), avšak tato odrůda kvete málo.
Caucasica má podlouhlé, sytě až tmavě zelené lesklé kožovité listy. Větve rostou vzpřímeně, zatímco listy se horizontálně sklánějí. Složená květenství jsou vzpřímená, drobné květy bílé, vonící po šeříku, často se objevují i na podzim. Černé plody vypadají lákavě, jsou však nejedlé a pochoutkou jsou jedině pro ptactvo. V našich podmínkách se pokládá za jednu z nejvzrůstnějších a nejvhodnějších rostlin pro živé ploty, neboť dorůstá až 4 m.
Otto Luyken je jeden z nejotužilejších a nejoblíbenějších keřů. Jako snad jediný zatím přežil -29 °C bez jediného spáleného listu. Lesklé listy jsou podlouhlé, špičaté a kožovité, mají tmavě zelenou barvu. Větve i listy rostou vzpřímeně, přestože se keř rozrůstá hlavně do šířky. Je tak ideální k použití jako půdopokryvný do stinných míst nebo jako podrost pod stromy. Složená květenství jsou vzpřímená, plná drobných bílých květů, které voní po šeříku a často se na ke
V naší poradně s názvem POHROMA NA ZAHRÁDCE, NEMOC RODODENDRONU A PLAMÉNKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Galus.
Dobrý den,
na jaře jsem zasadil rododendron, který krásně obrazil, ale během 14 dnů se na něm začaly objevovat hnědé skvrny a listy začínají schnout. Zároveň jsem zaznamenal špatnou kondici plaménku, objevuje se na horních listech podivné žilkování. Tmavé žilky a světlý list.
Děkuji za případné odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědé listy, které má váš Rhododendron jsou nejspíše následky chladného jara. Vlivem mrazů byly listy poničeny a teď se to projevilo jejich zasicháním a hnědnutím. Podle obrázku jsou nové listy zdravé a rostlina prospívá.
Co se týče klematisu, tak zde nejspíše půjde o chlorózu. Chloróza se objevuje při výsadbě na nevhodných stanovištích, kde dochází často ke žloutnutí listů ve vrcholových částech
výhonů, přičemž žilnatina zůstává dlouho zelená. Postupně zežloutnou a zhnědnou celé listy, zkrucují se a předčasně opadávají. Příčinou mohou být jak celkový nedostatek živin, tak například jen nedostatek železa, ale mohou ji způsobit i abiotické faktory, například přemokření substrátu. Nedostatek železa může být vyvolán nadbytkem vápníku či fosforu v půdě, utužením či nadměrnou vlhkostí půdy, chladným počasím, poškozením kořenů. Ochrana se provádí na základě stanovení příčiny, v případě nedostatku železa lze opakovaně aplikovat listová hnojiva s Fe v chelátové formě již od prvních příznaků.
Jedná se o 120 cm vysokou bylinu. Listy má dvouřadě uspořádané, kratší nebo stejně dlouhé jako stonek, ke kterému jsou obráceny hranou. Stonek je okrouhlý, s několika květy. Květy žluté barvy mají 3 vnější okvětní plátky na vnitřní straně tmavě žilkované, bez chlupů a větší než vnitřní plátky, které jsou vzpřímené. Kosatec žlutý kvete v květnu až červnu.
Kosatce potřebují slunné místo, ale zvládnou i polostín. Vyžadují propustnou, živnou, hlinitou půdou. Jsou vlhkomilné (Iris pumila snese i sucho). Množí se dělením koncem léta. Hodně pravidelnou závlahu potřebují v létě, přezimují v suchu. Kosatce jsou náchylné na padlí, plíseň šedou a bakteriózu.
Jsou vhodné na smíšené trvalkové záhony, skalky, do přírodních partií, k vodním tokům nebo na suchá místa; velkokvěté se pěstují k řezu.
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Ano, aronii lze radikálně seříznout u země, ale je to zmlazovací řez s dočasným výpadkem úrody. Tento postup volte jen u silně přestárlého keře.
Pokud provedete úplné seříznutí, aronie obvykle obrazí z báze, protože má silný kořenový systém. První rok ale počítejte s minimální nebo nulovou sklizní. Radikální řez aronie je vhodný u keřů starších 10 let, které téměř neplodí. V suchých podmínkách nebo na lehké půdě může být regenerace pomalejší, proto je někdy lepší rozložit zmlazení do dvou sezón.
Proč aronie po řezu jeden rok skoro neplodí?
Po silnějším řezu aronie investuje energii do růstu nových výhonů, nikoli do plodů. Dočasný pokles úrody je běžná reakce.
Když odstraníte větší část plodného dřeva, keř musí nejdříve vytvořit náhradní výhony. Řez aronie a úroda spolu souvisejí s časovým odstupem – plná plodnost se často vrací druhý rok po zásahu. Pokud byl řez proveden koncem zimy a keř má dostatek vláhy, návrat bývá rychlý. Důležité je nepodlehnout panice a nezasahovat znovu příliš brzy.
Můžu stříhat aronii v únoru?
Ano, únor je vhodný termín, pokud nejsou silné mrazy. Kdy stříhat aronii záleží hlavně na počasí.
Ideální je období těsně před rašením. Pokud teploty neklesají hluboko pod -10 °C, únorový řez je bezpečný. Výhodou je, že keř je bez listí a struktura je přehledná. Vyhněte se řezu při promrzlé půdě nebo při extrémních mrazech, kdy by mohlo dojít k poškození řezných ploch.
Jak poznám, které výhony jsou staré a mám je odstranit?
Staré výhony aronie jsou tmavší, silnější a málo obrůstají. Stáří výhonů je klíčové pro plodnost.
Jednoleté výhony jsou světlejší a pružné, zatímco 5letý a starší výhon má tmavou kůru a méně postranních větví. Pokud vidíte silnou větev s minimem mladých výhonků, je to kandidát k odstranění. Jak stříhat aronii správně znamená rozlišovat stáří dřeva a postupně nahrazovat staré větve mladšími.
Kolik hlavních výhonů má mít plodící keř?
Ideální počet hlavních výhonů u aronie je přibližně 8–12 kusů různého stáří. Tento rozsah podporuje stabilní plodnost.
Příliš málo výhonů může omezit úrodu, příliš mnoho způsobí zahuštění a menší plody. Udržovací řez aronie spočívá v každoročním vyrovnávání počtu větví. Důležité je, aby mezi výhony byl prostor pro světlo a proudění vzduchu. Rovnováha mezi mladými a středně starými větvemi je zásadní.
Je lepší jarní nebo podzimní řez aronie?
Ve většině českých podmínek je vhodnější jarní řez aronie. Podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Na jaře je keř ještě v klidovém stavu a rychle reaguje novým obrůstem. Podzimní řez aronie může vést k zaschnutí řezných ploch během zimy, z
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DRAHOSLAVA.
Dobrý den,na chatě máme vysazené dvě vinné révy - Mladen a Vlasta.Vše vypadalo skvěle,rostlinám se dařilo,zaléváme je pravidelně 3x - 4x týdně(víkendové dny).Začaly se tvořit a pěkně růst bobule,ale najednou skoro všechny dostaly šedý povlak,jakoby prach.Jak se příští rok tady tomu bránit?Děkuji za Vaší radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Moc zaléváte. Vinná réva je suchomilná rostlina. Vodu získává přes listy ze vzdušné vlhkosti. Proto jsou listy révy tak velké. Když ji soustavně zaléváte, udržujete rostlinu i její okolí příliš vlhké a to nahrává plísním. Pak stačí krátké deštivé období a plíseň zachvátí plody i listy. Ptáte-li se jak se tomu bránit, tak určitě omezit zálivku. Rostlinu zalévat jen ke kořenům a ne na listy. Také pomůže, když umožníte lepší proudění vzduchu, prořízkou okolní vegetace. S chemickou ochranou vám pomůže kalendář pro pěstitele vinné révy, najdete ho tady: https://www.vinna-reva-pest…
Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.
Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.
Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.
Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o rannou plíseň na rajčatech. Silně napadené listy žloutnou a opadávají. Starší listy jsou náchylnější než mladší, takže tato choroba často začíná ve spodní části rostliny a postupuje nahoru.
Co s tím? Musíte se vyvarovat vody na listech. Rostlinu zalévejte jen do substrátu. U větších rostlin pomůže mulčování, umístění do klecí nebo vytyčování, které udrží rostliny nad zemí, takže jsou méně zranitelné. Lepší cirkulace vzduchu umožňuje, aby listy schly rychleji. Mulčování pomáhá zabránit rozstřikování vody při zálivce a přenášení spor chorob na rostliny.
Chemicky můžete rostliny ošetřit pomocí kontaktního fungicidu CHAMPION 50WG. Postupujte podle návodu a ošetřete celou rostlinu a listy zhora i zdola. Po každém dešti pak opalujte, až do sklizně.
Hnědé špičky listů anturie jsou nejčastěji způsobeny suchým vzduchem, tvrdou vodou nebo dlouhodobým zasolením substrátu. Nejde o nemoc, ale o reakci rostliny na nevhodné prostředí.
Typicky se problém objevuje v topné sezóně nebo při zalévání vodou přímo z kohoutku. Poškození je nevratné, ale při zvýšení vlhkosti vzduchu a použití odstáté vody lze zabránit dalšímu šíření. Zaměřte se vždy na stav nových listů.
Je hnědnutí listů anturie po koupi normální?
Ano, hnědnutí listů anturie po koupi je velmi časté a obvykle souvisí s aklimatizačním stresem. Rostlina reaguje na změnu světla, vlhkosti a teploty.
Nejčastěji hnědnou starší listy během prvních dvou týdnů. Pokud nové listy zůstávají zdravé, není důvod k zásahu. Nepřesazujte ihned a neměňte podmínky, jinak se stres může prohloubit.
Mám hnědé listy anturie odstřihnout, nebo je nechat?
Hnědé části listů se nikdy nezazelenají, ale list může dál sloužit rostlině. Rozhodující je míra poškození.
Pokud je list převážně zelený, ponechte ho jako zdroj energie. Odstraňujte až listy, které jsou z většiny suché nebo měkké. Nestříhejte více listů najednou, protože anturie by přišla o schopnost regenerace.
Co znamenají hnědé skvrny uprostřed listu anturie?
Hnědé skvrny uprostřed listu anturie většinou souvisejí s popálením sluncem, studenou vodou na listech nebo s infekcí.
Pokud se skvrny objevily rychle, často během hodin nebo dnů, bývá příčinou přímé slunce nebo rosení studenou vodou. Pokud se skvrny zvětšují, mohou signalizovat plísňové či bakteriální onemocnění a vyžadují rychlou reakci.
Jak poznám, že je hnědnutí listů zdravotní problém?
Zdravotní problém poznáte podle toho, že hnědnou i nové listy, růst se zpomaluje a listy mohou měknout nebo zapáchat.
Pokud hnědnou pouze starší listy a nové rostou zdravé, jde většinou jen o kosmetický problém. Sledujte vývoj alespoň dva týdny. Rychlé zhoršení je vždy signálem k zásahu.
Může hnědnutí listů způsobit přelití anturie?
Ano, přelití patří mezi nejčastější příčiny hnědnutí listů anturie a často vede k poškození kořenů.
Při dlouhodobě mokrém substrátu kořeny zahnívají a listy hnědnou celé. V takovém případě je nutné zálivku omezit a zkontrolovat kořenový systém. Přelití je nebezpečnější než krátkodobé sucho.
Jakou vodu používat, aby anturii nehnědly listy?
Anturie špatně snáší tvrdou vodu. Nejvhodnější je odstátá voda, dešťová voda nebo filtrovaná voda.
Tvrdá voda způsobuje hromadění solí v substrátu, což se projevuje hnědnutím špiček a okrajů listů. Pravidelné propláchnutí substrátu měkkou vodou pomůže omezit zasolení.
Proč moje pokojová květina s barevnými listy po koupi ztrácí barvu?
Nejčastějším důvodem je změna světelných podmínek a stres z přesunu do bytu.
Rostliny jsou v obchodech pěstovány při ideálním osvětlení a stabilní vlhkosti. Po přenesení domů se náhle změní intenzita světla, orientace okna i vzdušná vlhkost. Rostlina reaguje tím, že omezí tvorbu barevných pigmentů. Nejde o chybu v péči, ale o přirozenou adaptaci. Pokud nové listy časem zesílí barvu, znamená to, že se podmínky stabilizovaly.
Je normální, že barevné listy v zimě blednou?
Ano, zimní blednutí barevných listů je zcela běžné a ve většině případů dočasné.
V zimě je méně přirozeného světla a kratší den. Rostlina přechází do úsporného režimu a omezuje tvorbu pigmentů. Není vhodné tento stav řešit zvýšeným hnojením. Na jaře, s prodlužujícím se dnem, se barva většinou sama vrací. Důležité je udržet stabilní místo a nepřemisťovat rostlinu.
Pomůže více hnojiva k intenzivnější barvě listů?
Ve většině případů nepomůže a může situaci dokonce zhoršit.
Nadměrné hnojení, zejména dusíkem, podporuje růst zelené hmoty. Barevné pigmenty jsou pak potlačeny. U pokojových květin s barevnými listy platí, že světlo má větší vliv než živiny. Hnojivo používejte střídmě a spíše v období aktivního růstu.
Jak poznám, že má rostlina málo světla?
Nedostatek světla se projeví blednutím nových listů a ztrátou kresby.
Typickým znakem je, že nové listy jsou větší, ale méně vybarvené než staré. Rostlina se snaží zachytit více světla. Pokud si tohoto jevu všimnete, zkuste ji přesunout blíže k oknu, ale stále mimo přímé slunce. Rychlá změna je lepší než čekání.
Mohu dát pokojovou květinu s barevnými listy na přímé slunce?
Přímé polední slunce je pro většinu těchto rostlin nevhodné.
I když se může zdát, že více světla barvu zvýrazní, přímé slunce často způsobí spálení listů. Ideální je rozptýlené světlo nebo ranní a večerní slunce. Pokud jsou listy na okrajích suché nebo hnědé, je to jasný signál, že světla je příliš.
Jaký je rozdíl v péči mezi barevnými a panašovanými listy?
Barevné listy reagují hlavně na intenzitu světla, panašované na jeho rovnoměrnost.
Panašované listy mají méně chlorofylu, proto rostou pomaleji. Potřebují stabilní rozptýlené světlo a špatně snášejí extrémy. U barevných listů je možné barvu ovlivnit světlem výrazněji. Zaměnění těchto dvou skupin vede k chybám v péči.
Jak dlouho trvá, než se barva listů znovu zlepší?
Zlepšení barvy se projeví až na nových listech, obvykle během několika týdnů.
Staré listy už barvu nezmění. Sledujte proto nové přírůstky. Pokud jsou výraznější než předchozí, jdete správným směrem. Trpělivost je klíčov
Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.
Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.
Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.
Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.
Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.
Hydrangea paniculata 'Limelight'
Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.
Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.