Okrasné jabloně mají nádherné, voňavé květy a roztomilé drobné plody velikosti třešní na pohledné korunce. Překvapí vás pestrou paletou barev od jara do podzimu. Ozdobí zahradu, jaro s nimi bude kouzelné. Kvetou bíle, růžově i červeně a fialově, mají atraktivní listy i rozmanité tvary korun. Mezi tyto okrasné jabloně patří Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského.
Malus tschonoskii v zahradní architektuře
Malus tschonoskii v zahradní architektuře vytváří vhodnou a vkusnou součást moderní architektury, přirozeně vynikne v běžné soukromé zahradě, stejně tak jej bez rizika můžete vysadit do vesnického prostředí ve stylu tradiční venkovské zahrady. Na rozhraní urbanizovaných celků vytvoří přirozený přechod mezi městskou a krajinnou zelení. I v takovém případě poslouží navíc ještě jako výborné útočiště pro drobné ptactvo a cenný zdroj potravy. Vytváří nejvyšší patro ve smíšených architektonických výsadbách, jedná se o solitér. V případě, že chcete okrasnou jabloň pěstovat jako solitér v trávníku, zvolte odrůdu s drobnými plody, které na rostlině drží dlouho do zimy. Opadané větší plody, zrající na podzim, na trávníku působí nevzhledně. Někdy se stává, že z podnože okrasné jabloně vyroste planý výhon. Bývá obvykle velmi vitální a pro kulturní část rostliny představuje nevhodnou konkurenci. Zkuste tyto plané výhony z kmene včas odstranit.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Kdy sázet afrikány: výsev, setí a správné načasování v českých podmínkách
Nejčastější otázka zní: kdy sázet afrikány? V českých podmínkách se mi osvědčilo rozdělit si odpověď na dvě části. Výsev doma nebo ve skleníku dělám obvykle od března do dubna. Ven na záhon dávám sazenice až po odeznění silnějších jarních mrazíků, nejčastěji ve druhé polovině května. Přímé setí ven je možné, ale jen když už je půda teplejší a nehrozí, že malé rostlinky poškodí chlad a slimáci.
U afrikánů se nevyplatí spěchat za každou cenu. Jednou jsem měl sazenice krásné už začátkem května a vysadil je příliš brzy. Přišla chladná noc, listy ztmavly, růst se zastavil a rostliny pak skoro dva týdny jen přežívaly. Nezmrzly úplně, ale předběhly je později vysazené sazenice od sousedky. Od té doby se držím pravidla: lepší o týden později do teplé půdy než o dva týdny dřív do stresu.
Při předpěstování používám lehký výsevní substrát nebo prosátou zahradní zeminu s kompostem, pokud je opravdu jemná a nepřemokřená. Semena afrikánu jsou dlouhá, tmavá, s jemným světlým koncem. Vkládám je mělce, zhruba půl až jeden centimetr pod povrch, a substrát jen přitlačím. Nezalévám prudkým proudem, ale rosením nebo spodní zálivkou, aby se semena nevyplavila do rohů misky.
Druhý kritický rozhodovací moment je výsev. Právě tady vzniká hodně pozdějších problémů: příliš husté setí, málo světla, přemokření nebo slabé vytáhlé rostliny. Fotografie ukazuje správně řídký výsev afrikánů v sadbovači a rozdíl proti přehuštěné misce.
Fotografie znázorňuje ruce při výsevu afrikánů do sadbovače, vedle je pro srovnání přehuštěná výsevní miska s vytáhlými sazenicemi.
Klíčení bývá v teple rychlé. Když je doma kolem 20 °C a substrát nevyschne, první rostlinky se často ukážou během několika dnů. Jakmile vyklíčí, potřebují světlo. Tady vzniká častá chyba: lidé nechají misku v teple, ale v tmavším koutě. Rostliny se vytáhnou, zeslábnou a při přesazování se lámou. Já po vyklíčení dávám afrikány na co nejsvětlejší parapet a raději trochu snížím teplotu, aby rostly pevněji.
Přepichování není vždy nutné. Pokud vyséváte řídce, můžete mladé rostliny opatrně přesadit rovnou do menších květináčků nebo počkat, až zesílí. Pokud je výsev hustý, vyplatí se přepichovat ve chvíli, kdy mají rostlinky první pravé listy. Nedržte je za stonek, ale spíš za list nebo za kořenový bal s pomocí kolíku. Stonek mladého afrikánu se umí poškodit překvapivě snadno.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den, potřebuji přesadit Aloe ,ale mám obavy ať ji neublížím. Hlavní rostlina je vychýlena z květináče bokem už ji musím podpírat ať nevyklopí květináč a nevím jestli ji můžu odříznout a jenom po zaschnutí zasadit zasadit.Nerada bych si ji zlikvidovala. Děkuji za rady. jarka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hrách patří mezi rostliny, které plodí velmi rychle, lze je tedy vysévat i několikrát za sezónu. Vysévá se přímo na stanoviště, a to do hloubky 5 cm. Období, které je ideální pro vysetí hrachu, je asi polovina měsíce dubna. Hrách můžete samozřejmě zasadit také dříve, ale rostlinky budou růst pomaleji. Když hrách necháte vyklíčit předem, je možné jej zasadit i o něco dříve.
Daří se mu zejména ve vlhčích, propustných a vápnitých půdách. Při vysévání semen do půdy se doporučuje mezi řádky vzdálenost 25 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky by pak měly být mezery cca 2 centimetry. Někteří pěstitelé se zmiňují o tom, že je dobré vsadit dvě semínka do jedné jamky. Když se jedno semínko nechytí, nic se neděje. V momentě, kdy rostlina dosáhne stadia zhruba dvou až tří lístků, je nutné ji přichytit k nějaké vhodné opoře. Hrách setý tak lépe poroste a také se sníží riziko napadení škůdci.
Hrách setý vyžaduje slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná, s dostatečnou dávkou živin. Rostlina nepotřebuje mnoho vody, avšak půda by neměla zcela vyschnout.
Pokud jsme pozemek pro pěstování hrášku předem správně připravili, nemusíme již hnojit. Hrách má krátkou vegetační dobu, a tudíž nepotřebuje mnoho živin.
Hrách sklízíme, když jsou plody dostatečně velké a zralé.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Urbanová.
Dobrý den.Mame délku plotu asi16 metrů .Koupili jsme 16kusu bobkovisne asi1metr vysoké .Myslím název na caucovis.Rychle roste.A zasadil je 80,cm od sebe.Je to dobrá vzdálenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasadit bobkovišeň 80 cm od sebe znamená, že každý keř bude mít dostatek místa, ale bude trvat nějakou dobu (roky), než se keře spojí v linii živého plotu. Řezem rostliny udržujte nízké, aby rostly do šířky a brzy se mohly propojit do kompaktního živého plotu. Z odřezků bobkovišně si můžete snadno namnožit nové rostlinky, které můžete zasadit mezi stávající rostliny a rychleji tak dosáhnout kompaktního vzhledu hned od země. Na to, jak si namnožit bobkovišeň z vlastních odřezků, se můžete podívat tady: https://www.vinna-reva-pest…
Chcete-li začít pěstovat minikiwi od semene, je to možné, jen nesmíte semínko zasadit přímo do záhonu, ale musíte si ho předpěstovat. Semena vysejte do půdy, lepší volbou bude půda lehčí. Ideální teplota pro vyklíčení semínek minikiwi se pohybuje kolem 20 °C a substrát udržujte stále vlhký. Asi po 20 dnech by vám semínka pomalu měla začít klíčit. Vyčkejte pár dní, až budou venku všechna semínka, můžete je rozsadit. Je možné v tuto chvíli vyklíčená semínka již zasadit na místo, kde budete rostlinu pěstovat, ale doporučuji semínka jedno po druhém rozsadit a nechat pořádně zakořenit, protože kořenový bal je u těchto rostlin hodně důležitý.
Až budete rostlinu vysazovat ven, myslete na to, že má ráda hodně světla a slunce, proto zvolte slunné stanoviště. Na substrátu minikiwi moc nezáleží, chcete-li být důslední, zvolte raději písčitou půdu. Pokud chcete, aby rostlina rostla rychle, nezapomeňte jí dodávat živiny ve formě hnojiva, ale zase pozor na přehnojení, rostlina pak poroste opravdu rychle, ale nepokvete, a tím ani nebude plodit.
Minikiwi je popínavá rostlina a její šlahouny dosahují až několika metrů, je potřeba, abyste tyto šlahouny zaštipovali, aby rostlina měla dostatek světla pro květy i plody. Plody budou dozrávat podle odrůdy, některé dozrávají již v červenci, jiné až v říjnu. Prvního plodného období se u minikiwi dočkáte většinou po třech až čtyřech letech.
Až přijdou chladné dny je potřeba na minikiwi myslet a zakrýt jeho kořeny větvičkou chvojí či textilií, aby nevymrzlo. Koncem zimy, dokud rostlina nemá ještě mízu, je dobré ji prořezat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Myrtu si můžete sami doma množit pomocí vrcholových nebo stonkových řízků o délce 4 – 6 cm. Nejlépe koření v létě. Řízky můžeme umístit buď do sklenice s vodou, kde pustí kořeny a následně je zasadit do květináče. Nebo je možné zasadit je přímo do nádoby se zeminou a přiklopit sklenicí. Ta vytvoří vhodné klima. V tomto případě se doporučuje před zasazením namočit konce řízků do růstového stimulátoru. Květináč pak umístíme na stinné stanoviště s teplotou mezi 16 – 20 stupni Celsia, pravidelně zalévejte a roste. Po uplynutí 3 až 4 týdnů řízky zakořenění, sklenici můžete sundat a dále pěstujte při teplotě cca 16 stupňů Celsia.
V naší poradně s názvem KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.
Červenec a srpen jsou měsíce ideální na množení hortenzií řízkováním. Používají se k tomu nové nekvetoucí výhony, které musí být polovyzrálé (slabé konce nebo naopak už dřevnaté nám nezakoření).
Postup: Vybereme si letošní polovyzrálý nekvetoucí výhon, odstřihneme mu špičku, cca 2 mm nad spící pupeny. Řízek by měl být dlouhý přibližně 10–15 cm, konec zastřihneme šikmo (bude větší plocha pro vytvoření kořenů). Ponecháme jeden pár listů, pokud jsou velké, zkrátíme je na půl, zbytečně by kořenícímu řízku ubíraly sílu. Řízky zapícháme do připraveného vlhkého perlitu nebo písku, pokud předtím namočíme do stimulátoru, tak si uděláme dírku pro řízek, jinak stimulátor setřeme. Sázíme do vlhkého perlitu nebo písku s trochou rašeliny, nikdy ne do výživné zeminy (většinou pak nezakoření), pro urychlení můžeme použít nejen stimulátory na kořínky, ale přes květináč dáme igelit, sklenici, aby měly řízky teplo a vlhko. Potřebují také teplo odspodu, takže pokud je venku v noci zima, necháme zakořenit doma.
Takto zakoření asi do 3 týdnů, pak přesazujeme do menších květináčů už se zeminou, která je pro dané rostlinky vhodná, žádné hnojení, dáme ven, do polostínu (i ty, které budou později na sluníčku) a zaléváme.
Na podzim je již možné zasadit hortenzii na dané stanoviště, ale na první zimu ji překryjte, nebo můžete i s květináčem dát do země, zakrýt a zasadit až na jaře.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
V naší poradně s názvem ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Hlaváčková.
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,co dělat,když spodek rostliny aloe uhnil a zůstal mi celý vrch pěkně vzrostlý,je mi líto ho vyhodit,můžu ho zasadit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Odřízněte zaschlý kmínek a zdravou část dejte do neprůsvitné nadoby s vodou. Do nekolika týdnů pustí aloe kořeny, které umožní následné úspěšné zakořenění po přesazení.
V srpnu můžete zasadit řadu kvetoucích rostlin, kterým se bude dařit koncem léta a na podzim. Pro pozdní květy zvažte výsadbu krásenky speřené, cínií, aksamitníku, měsíčku lékařského, hledíků, slunečnic a fialy šedivé. Pro časné jarní květy můžete také zasadit macešky. Trvalky, jako je kosatec německý, astry a chryzantémy, jsou také dobrou volbou pro výsadbu v srpnu.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
Ryngle se stříhají nejlépe na jaře po začátku vegetace nebo v létě po sklizni, ne hluboko v zimě.
U peckovin je důležité, aby se rány po řezu dobře hojily. Proto je řez rynglí bezpečnější v době, kdy strom aktivně roste. V zimě hrozí horší zacelení ran, klejotok a vyšší citlivost k infekcím. Mladé stromky řežte mírně, staré zmlazujte postupně a větší zásahy si rozložte do více sezon.
Jak stříhat ryngle, aby plodily?
Jak stříhat ryngle: prosvětlete korunu, odstraňte suché a křížící se větve, ale neničte mladý plodný obrost.
Nejčastější chyba je řezat ryngli stejně tvrdě jako přerostlou jabloň. U rynglí je lepší vybírat jednotlivé větve, které zahušťují střed koruny nebo rostou kolmo vzhůru. Plodnost ryngle podpoří světlo, vzduch a rovnováha mezi růstem a plodným obrostem. Pokud po řezu vyrazí mnoho vlků, byl zásah pravděpodobně příliš silný.
Proč ryngle nekvete?
Ryngle nekvete nejčastěji kvůli mladému věku, stínu, špatnému řezu, přehnojení dusíkem nebo namrznutí pupenů.
Než strom začnete zachraňovat hnojivem, zkontrolujte základní podmínky. Má dost slunce? Nebyl řez příliš hluboký? Neroste v trávníku bez vody? Nekvetoucí ryngle často potřebuje hlavně čas, světlo a mírnější péči. Pokud má dlouhé bujné přírůstky a žádné květy, omezte dusíkaté hnojení a zaměřte se na prosvětlení koruny.
Proč ryngle kvete, ale nemá plody?
Když ryngle kvete, ale neplodí, bývá problém v opylení, počasí při květu nebo poškození květů mrazem.
Mnoho renklód je cizosprašných, takže potřebují vhodnou odrůdu poblíž. Pokud v okolí není kompatibilní slivoň, strom může krásně kvést a přesto téměř neplodit. Další příčinou je studené, deštivé nebo větrné počasí, kdy nelétají opylovači. U osamoceného stromu má smysl dosadit opylovač nebo naroubovat jinou odrůdu do koruny.
Jaký je rozdíl mezi rynglí a blumou?
Ryngle a blumy se v běžné řeči často pletou; ryngle bývají kulatější, blumy mohou být větší nebo protáhlejší.
Pro zahrádkáře je přesný název méně důležitý než růst stromu, doba zrání a kvalita plodů. V kuchyni se blumy i ryngle používají podobně na kompot, džem, koláče a knedlíky. Pro řez platí podobné zásady jako u slivoní: neřezat tvrdě v zimě, prosvětlovat korunu a zachovat plodný obrost.
Jaké jsou nejlepší odrůdy rynglí?
Mezi oblíbené odrůdy rynglí patří Oullinská, Althanova renklóda a zelená renklóda, každá s jinými nároky.
Oullinská bývá ceněná pro spolehlivost a použití jako opylovač. Althanova renklóda má velké chutné plody, ale vyžaduje vhodné opylení. Zelená renklóda má výbornou chuť, ale potřebuje dobré stanoviště.
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Pustoryl, známý u nás pod názvem nepravý jasmín, se dostal do Evropy v roce 1562, kdy ho ze zahrad v Topkapi v istanbulském sultánově paláci přivezl do Vídně velvyslanec římského císaře.
Pustoryl má tvrdé dřevo, které se nekroutí, a právě proto je ideálním materiálem k výrobě luků a šípů. Z květů a listů lze vyrobit mycí a čisticí pěnu. Pokud se o to však budete sami pokoušet, buďte přitom opatrní, protože rostlina je jedovatá.
Pustoryly jsou vhodné díky své bohaté násadě květů také do solitérních výsadeb. Jsou to spolehlivé keře, kterým není třeba věnovat žádnou zvláštní péči. Jejich pozitivní vlastností je rychlý růst, což je častým důvodem jejich výsadby na místa, kde mají plnit krycí funkci. Nezřídka se používají k odclonění zahradního posezení jako maskovací nebo výplňová dřevina. Mohou být velmi působivými společníky dalším zahradním keřům, jako například vajgélii nebo kdoulovci, jejichž květy mají kontrastní červenou barvu. Zajímavě působí i v kombinované výsadbě s kalinou.
Různé druhy pustorylů mají odlišné typy květů, některé jsou plné, jiné jednoduché nebo poloplné. Jejich základní barvou je bílá, a to hned v několika odstínech. Ve středech květů najdete typická očka žlutého, růžového, nebo i karmínového odstínu. Pokud vám jde u pustorylů především o vůni, vyvarujte se nákupu odrůd, které nevoní. Jsou to Philadelphus pubescens, Philadelphus hirsutus a Philadelphus floridus.
Tento okouzlující a naprosto nenáročný keř našich babiček rozkvétá až v teplých měsících – v červnu či červenci. Květy jsou jasně bílé s jemně nažloutlým středem. Keř kvete hojně každý rok, nemá rád hnojení. Listy jsou cca 8 cm dlouhé, oválné, sytě až tmavě zelené, opadavé. Keř je plně mrazuvzdorný.
Pustoryl obecný je taková česká venkovská klasika. Každá druhá chalupa se v červnu rozvoní sladce jasmínovou vůní na mnoho metrů. V bezprostřední blízkosti může být pro někoho i těžká. Intenzivně voní obzvlášť za teplých letních večerů. Nepravé jasmíny pěstujeme jednoznačně pro jejich květy. Původní čtyřčetný květ doznal díky šlechtění rozmanité proměny. Květy mohou být jednoduché, poloplné i plné a ještě se mohou lišit vnitřním uspořádáním. Květy jsou na větévkách jednotlivě i seskupeny a v čase květu bývá nezřídka obalena celá větvička. Keře rostou poměrně rychle, pouze drobnější a zakrslé typy se vyznačují středními přírůstky. Podzimní zbarvení není nijak výrazné.
Nejvhodnější je pro pustoryly světlé slunečné stanoviště, kde bohatě kvetou, ale mohou růst i v přistínění. Pustoryl obecný snese i větší stín, ale méně kvete.
Všechny pustoryly upřednostňují půdy s obsahem vápníku.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Ahoj,
právě jsem zasadila túje cca 50 cm vysoké v řadě po 30 cm od sebe. Máte někdo zkušenosti, zda mezi ně mohu zatím zasadit letničky ať to je trochu pestřejší, nebo jsou túje agresivní na další rostliny. Jak daleko od zeleninové zahrádky je mohu mít, aby úroda aspoň nějaká byla ?
Dík všem za odpověď.
Renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Myslíte si že učinky tohoto jsou vždy pozitivní a že nemužou vyvolat vedlejší učinky
Nissorun 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, to znamená, že proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách listu. Přípravek má dlouhodobý účinek v porostu (50–70 dní), kdy je schopen udržet výskyt svilušky pod ekonomickým prahem škodlivosti. Přípravek nehubí dravé roztoče Phytoseidae, je proto vhodný k použití v systému integrované ochrany rostlin.
Chmel otáčivý
U této rostliny se doporučuje Nissorun 10 WP pro preventivní aplikaci na lokalitách s každoročním vysokým výskytem svilušky (možnost i ošetření pouze okrajových a kotevních řad) nebo kurativně při prvním zjištěném výskytu svilušky na spodních chmelových listech (obvykle od konce května do poloviny června). Z hlediska dlouhodobé reziduální účinnosti 50–70 dní nejpozději do počátku kvetení chmele. V závislosti na výšce chmele se používá 700–3 300 l postřikové kapaliny/ha. Zhruba 7–10 dnů po aplikaci je možný výskyt dospělců svilušky, kteří jsou však po zásahu Nissorunem sterilní, to znamená, že se z vajíček nakladených zasaženými dospělci nelíhnou larvy. Chmel ošetřený Nissorunem nemá vývozní omezení, importní tolerance jsou stanoveny pro USA, Německo i Japonsko.
Réva vinná
Při silném výskytu zimních vajíček svilušky ovocné je nejefektivnější časné jarní ošetření Nissorunem těsně před nebo na začátku líhnutí larev ze zimních vajíček. Doporučené množství postřikové kapaliny je 400–1 360 l/ha, to je dávka 0,8 kg/ha. Přípravek lze velmi dobře použít pro kontrolu populační hustoty svilušky ovocné či chmelové i v pozdějším termínu rašení (4–5 listů koncem dubna nebo počátkem května), a to ve stejné dávce 0,8 kg/ha (400–1 360 l). Přípravek je použitelný v rámci integrované ochrany rostlin, je plně selektivní k dravému roztoči Typhlodromus pyri – populace Mikulov.
Jabloň, hrušeň
Nejefektivnější je ošetření Nissorunem na začátku líhnutí larev svilušky. Nejvhodnější termín pro aplikaci je ve fázi BBCH 56 „zelené poupě“. Doporučené množství postřikové kapaliny je 500–1 700 l/ha (1 kg přípravku/ha). Přípravek je použitelný s dravým roztočem Typhlodromus pyri – populace Chelčice. Pozdější termíny aplikace je nutno zohlednit ve vztahu k populační hustotě svilušky v době předpokládané aplikace (pouze včasné ošetření je účinné) a dlouhodobé ochranné lhůtě 28 dní nevhodné pro časně sklízené odrůdy.
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk SAIS.
Nové nyní zakoupené gladoly mají v spodní části (kořenové) v důlku plíseň. Jen tam o velikosti 5-6mm. Stačí postřik z hypermanganu ? 4. zrnka na litr a půl vody? Nebo radši namočit na 24.hod. a pak hned zasadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
U kroucení listů jsou videa užitečná hlavně tam, kde potřebujete vidět rozdíl mezi běžným stresem, škůdcem a chorobou. Do článku bych vybral videa, která ukazují konkrétní rostlinu, detail listu a praktický zásah. Nevhodná jsou krátká videa bez detailu nebo obecné sestřihy, které jen opakují seznam příčin bez ukázky.
Video 1: JAK porozumět ROSTLINÁM - kroucení listů a praskání rajčat, opad květů paprik – toto video se hodí jako širší fyziologický kontext, protože kroucení listů neřeší izolovaně, ale společně se zálivkou, praskáním plodů a opadem květů. Důležité pasáže: úvodní část pro pochopení fyziologie rostlin, prostřední část pro rajčata a papriky, závěrečná část pro praktickou úpravu péče.
Video 2: Záhada zdeformovaného rajčete: chyba v substrátu, nebo choroba? – video je vhodné pro rozhodovací část článku, protože ukazuje konkrétní případ jedné rostliny, která nevypadá jako běžně stresované rajče. Důležité pasáže: začátek pro celkový vzhled rostliny, střed pro detail deformovaných listů, závěr pro úvahu, kdy rostlinu dál netrápit.
Video 3: Mšice na jabloni bez chemie? – vhodné k části o jabloních, protože ukazuje šetrnější řešení mšic na ovocném stromě a pomáhá čtenáři pochopit, že ne každý svinutý list vyžaduje tvrdý chemický zásah. Důležité pasáže: úvod pro rozpoznání mšic, praktická ukázka zásahu, závěr pro prevenci návratu škůdce.
Video 4: Napadená jabloň mšicemi a jak stromek reaguje na ošetření – toto video doplňuje praktickou část o ovocných stromech. Je užitečné hlavně proto, že ukazuje mladé letorosty, deformované listy a význam postřiku na spodní stranu listů. Důležité pasáže: detail napadených letorostů, ukázka aplikace, následné hodnocení reakce stromku.
Ve svém příspěvku VYSOKÉ KEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír.
Dobrý den,
potřebuji zakrýt prostor pod vlašským ořechem nějakým vhodným křovím. Nejsem zahradník a použil jsem tůje. Ty nevydržely. Prosím radu- co bych tam měl zasadit?
Předem děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sanium Ultra: podobné použití, ale stále kontaktní logika
Protect Garden Sanium Ultra se často uvádí jako další možná náhrada za Metation. Jeho účinnou látkou je deltamethrin, tedy opět syntetický pyrethroid. V praxi je proto potřeba chápat podobnou logiku jako u Karate: jde o kontaktní působení, takže rozhoduje zásah škůdce a pokrytí rostliny. Pokud jsou mšice uvnitř zkroucených listů nebo molice schované na spodní straně, povrchní postřik nemusí stačit.
Sanium Ultra se hodí hlavně pro situace, kdy potřebujete ošetřit ovocné, zeleninové nebo okrasné rostliny proti škůdcům, pro které je přípravek určený. V domácí zahradě se s ním lidé setkávají u mšic, mandelinek, dřepčíků, květopasů, obalečů nebo dalších savých a žravých škůdců. Přesto bych znovu zdůraznil: název škůdce na internetu nestačí. Rozhoduje konkrétní etiketa, plodina a ochranná lhůta.
Moje největší výhrada k pyrethroidům v hobby zahradě není to, že by neuměly fungovat. Problém je, že často fungují i tam, kde nechcete. Zasahují necílový hmyz a mohou být nebezpečné pro vodní organismy. V české zahradě, kde je vedle záhonu miska pro slepice, sud s dešťovou vodou, pes, květiny a dětské pískoviště, je potřeba přemýšlet velmi prakticky. Chemie není jen otázka rostliny, ale celého prostoru kolem ní.
Před použitím Sanium Ultra bych si vždy zkontroloval tři věci:
Je přípravek povolený na konkrétní plodinu? Jiná pravidla mohou platit pro rajče, brambor, jabloň, révu nebo okrasnou rostlinu.
Jaká je ochranná lhůta? U zeleniny, kterou průběžně sklízíte, je to zásadní údaj.
Je škůdce dobře zasažitelný? Kontaktní přípravek potřebuje fyzický kontakt se škůdcem nebo jeho pohyb po ošetřeném povrchu.
Následující tabulka ukazuje rozdíl mezi tím, jak lidé často přemýšlejí při výběru postřiku, a tím, jak bych výběr dělal dnes po praktických zkušenostech.
Častá úvaha
Proč je riziková
Lepší praktický postup
„Metation už nemám, vezmu nejsilnější náhradu.“
Síla neřeší špatně určeného škůdce.
Nejdřív určit škůdce a plodinu, potom přípravek.
„Mšice jsou na listech, stačí stříknout shora.“
Mšice bývají i ve zkroucených listech a zespodu.
Kontrolovat spodní strany listů a mladé výhony.
„Když dám víc přípravku, bude lepší účinek.“
Zvyšuje se riziko pro rostlinu, uživatele i okolí.
Dodržet dávku a počet aplikací podle etikety.
„Postříkám to před sklizní a omyju.“
Omytí nenahrazuje ochrannou lhůtu.
Respektovat ochrannou lhůtu a zvážit nechemické řešení.
„Když to zabije škůdce, je to vyřešené.“
Bez prevence a kontroly se škůdce může vrátit.
Kontrola za několik dnů, střídání postupů, prevence.
Moje první zásadní chyba byla jednoduchá: řezal jsem hrušeň stejně jako jabloň. U jabloní mi hlubší zimní řez často pomohl obnovit plodnost. U hrušně jsem dosáhl přesného opaku.
Hrušeň má výraznější dominanci vrcholu. To znamená, že hlavní terminál silně potlačuje boční větve. Jakmile ho silně zkrátíte, strom reaguje obranným mechanismem – vyžene několik nových silných výhonů. Ne jeden. Někdy pět až deset.
Další rozdíl je v plodonoších. Hrušeň tvoří plodný obrost pomaleji a pokud ji vyprovokujete silným růstem, soustředí energii do dřeva, ne do plodů.
V českých podmínkách – zejména v nížinách s úrodnou půdou – je tento efekt ještě výraznější. Strom má dostatek živin a vody, takže po silném řezu reaguje velmi bujně.
Ve svém příspěvku DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Divišová Vladimíra.
ahoj mám přerostlé hokaido dýně a jsou ještě pořád žluté, semínka jsem měla z lonské dýně usušené.Zkusila jsem je zasadit vyrostly krásně máme plantáž,ale nevím kdy je sklidit a hlavně jjestli mi nezmutovali s okurkama ,které mám hned vedle.Jsou pořád žluté a hlavně jsou velké poradte děkuji Vladka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Okrasné jabloně pěstované na kmínku ve tvaru zákrsku nebo čtvrtkmenu do výšky 120 a 150 cm se většinou očkují u země na jabloňové semenáče nebo častěji na typové, vegetativně množené podnože. Podle toho, jakou chcete mít výšku kmene a velikost koruny stromu, volíte vzrůstnost podnože. Převislé kultivary Tschonoského jabloní se roubují na kmínky semenáčů planých i některých kulturních jabloní ve výšce 180 až 200 cm, v některých případech i výše. Stromky vysazujeme na podzim, při výsadbě na jaře zároveň provedeme hluboké zakrácení všech výhonů v koruně na tři až pět pupenů. Řez koruny děláme vždy v předjaří a ještě po dobu dalších dvou let. V pozdějších letech se zaměříme podle potřeby pouze na průklest příliš hustých korun nebo na vyřezání poškozených větví.