Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.
Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.
Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.
Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.
Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.
Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).
Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o&
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Rozsah řezu slivoní se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé slivoně tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy švestek by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože slivoně mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U slivoní jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření kotlovité koruny odstraněním terminálu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u slivoní provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit zapěstování větve pod příliš ostrým úhlem k terminálu (později se může odlomit pod váhou úrody za větru). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Slivoně se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li slivoň na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Slivoně jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetaci bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.
Ačkoliv švestka zvládá řez nejlépe v průběhu vegetace, tak začátečníkům doporučujeme provádět řez švestek zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Pokud vám nevadí při řezu olistění, tak je lepší švestku ostříhat v druhé polovině června nebo právě po sklizni. Během zimy jsou jakékoliv úpravy řezem nevhodné.
Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.
Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.
Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.
Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.
Ve svém příspěvku PROZBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
dobry den. Chtel jsem se zeptat na dalsi mesice kalendare pro vinare. Dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Březina.
Dobrý den , pěstuji víno ve skleníku, tak že má dostatek vody a živin .
Chtěl jsem se ptát jestli mám zastřihávat za plodem vína , nebo nechat celý prut a zalamovat ho na konci.
Mám nechávat dlouhé silné pruty a na konci je zaštípnout a uvázat.
Dočetl jsem se že bych měl likvidovat slabé dlouhé pruty a plané výrustky.
Ještě bych se chtěl ptát , jak se pozná plodný prut na příští rok a kolik bych měl zanechat. Vloni 2017 jsem udělal chybu , že jsem ostřihal všechny výhony
Děkuji za kladné odpovědi s pozdravem Zdenek Březina.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně vidi
V naší poradně s názvem FÍKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ludvíková.
Dobrý den,zajímalo by mě jestli se musí fíkus Benjamin nějak zaštipovat nebo zastřihávat .Nedávno jsem si ho koupila v Lidlu a je hodně hustý.Dekuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fikus benjamin se nemusí vůbec zastřihávat, ale může. Tento fikus snese jakýkoliv řez, takže si rostlinku můžete tvarovat podle libosti. Zastřihávat můžete kdykoliv chcete, není zde žádné omezení na konkrétní období.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
V naší poradně s názvem AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Avokádo ve svém přirozeném prostředí dorůstá výšky a objemu našich lip. Proto, když stromku, který má v plánu dosáhnout výšky 15 metrů, zakrátíte hlavní výhon, tak nebude dělat nic jiného, než že vyšle nový výhon, který znovu požene do výšky. Dělá to proto, že v našich podnebných podmínkách má během zimy nedostatek světla a myslí si, že zakořenil někde v tmavém pralese a musí co nejvíce vyrůst do výšky, aby se dostal nahoře ke světlu. K vytvoření korunky ho přiměje jedině přibližně stále stejně dlouhý 12-ti hodinový denní svit po celý rok a to v našem podnebném pásu nedokážeme. Jedině, že byste stromku od listopadu do května svítila rtuťovou výbojkou o výkonu 1000 Wattů a prodloužila tak denní světlo na celkem 12 hodin. To by například v prosinci znamenalo svítit 8 hodin, aby se udržela požadovaná intenzita světla. V nákladech na elektřinu by to znamenalo přibližně 1000 Kč za celou zimní sezónu.
Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.
Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.
Dřišťál červenolistý
Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.
Hlohyně
Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.
Ptačí zob
Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.
Bobkovišeň
Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.
Mochna
Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Renklódy patří mezi slivoně náročnější na teplo, rozdíly jsou samozřejmě mezi jednotlivými odrůdami. Vybírejte pro jejich pěstování polohy chráněné, protože některé odrůdy mohou namrzat v květu. Nejlépe se pěstují do výšek kolem 350 m nad mořem, odolné odrůdy pak přibližně do 450 m nad mořem. Je to možné i ve větších nadmořských výškách, záleží na lokálním mikroklimatu.
Nároky na půdu jsou do značné míry dány typem použité podnože. Stromky se sázejí na podzim nebo na jaře. Renklódy potřebují dostatečnou závlahu, zvláště když rostou plody. Nejlepší plody bývají na 2-3letém dřevě (to je dobré zohlednit při řezu). Některé odrůdy jsou samosprašné, takže si nemusíte dělat hlavu s opylovačem. Řada odrůd je však cizosprašná a je tedy nutné postarat se o opylovače (to je o jinou odrůdu poblíž, která se o opylení postará). Některé odrůdy jsou částečně samosprašné. Pokud i jim zajistíte vhodné opylovače, bývá úroda lepší.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Vyhněte se prořezávání v zimě, protože se zvyšuje riziko infekce stříbrným listovým onemocněním, na které jsou slivoně náchylné. Nejlepší dobou pro stříhání je obvykle jaro pro mladé stromy, případně léto pro již založené porosty.
Ve svém příspěvku HEBE KDY PŘESAZOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Stračevská.
mám asi 5 let starý keř hebe, zasadila jsem ho nevhodně na sklace,ale blízko chodníku. nyní nám vadí při přecházení. Potřebovala bych ho přesadit, ale mám strach abych o něj nepřišla.Kdy je vhodné ho přesadit?Děkuji za radu E Str.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Margareta Vaňourková.
Dobrý den,děti my zakoupili v Květinářství keřík Hebe,poprosila bych jakou půdu potřebuje,a jak se oněj starat.Byla bych vděčná za každou radu.Nikde jsem od zahradkářu nic nezjistila.Děkuji s pozdravem Margareta Vańourková
Čačanská lepotica je kultivar slivoně z čeledi růžovitých. Řadí se mezi pološvestky. Plody jsou velké, ale mimo nejteplejší polohy málo sladké a aromatické. Jsou vhodné pro přímou konzumaci a na zpracování. Zrají v první polovině července. U tohoto stromu je nutný řez. Pokud strom rodí, stačí při sklizni odřezat nejvíc překážející větev. Druhým rokem další, až se postupně dostanete k vyhovujícím rozměrům stromu.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Z hlediska kvalitní úrody v příštím roce se musíme zaměřit především na houbové choroby přezimující na napadených listech, které na podzim spadnou na zem, na neposbíraných mumifikovaných plodech, na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech. Jedná se zejména o skvrnitost listů peckovin, nejrůznější druhy padlí a další. Tyto houbové choroby propuknou naplno v jarních měsících, pokud tomu nezabráníme. Je tedy logické, že se proti nim musíme bránit už na podzim.
Podzimní postřik slivoní se tedy zaměřuje zvláště na houbové choroby a používají se tyto produkty:
Fungicidy
KUPRIKOL 50: Od roku 2020 je jeho prodej zakázán. Jaké přípravky můžete použít místo tohoto zrušeného fungicidu uvádíme dále.
CHAMPION 50 WG: Kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně květů meruněk proti mrazu. Proti puchrovitosti slivoně se postřik aplikuje při nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení. Maximálně 2x za vegetaci. Interval mezi aplikacemi je 14 dnů. Postřik se připraví z 10 g přípravku rozmíchaného ve 3 litrech vody.
ANTRE 70 WG: Jedná se o fungicidní přípravek k ochraně proti chorobám jádrovin, révy vinné, brambor a okrasných rostlin. Účinná látka je propineb (700 g). Antre 70 WG je převážně preventivně působící kontaktní fungicid. Mechanismem účinku je v převládající míře inhibice (překážka, zábrana) klíčení spor. Účinkuje na povrchu rostlinných pletiv, do vodivých pletiv neproniká a není systémově rozváděn. Z 20 g přípravku Antre nachystáte 10 l aplikační kapaliny.
CUPROZIN PROGRESS: Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid v prevenci proti houbovým a bakteriálním patogenům. Účinek je založen na prevenci plísňových nebo bakteriálních infekcí. Obsahuje hydroxid měďnatý (383,8 g/l). Plného účinku může být dosaženo pouze prostřednictvím hladkého sprejového povlaku na povrchu rostlin.
DEFENDER: Je kontaktní fungicidní přípravek určený k ochraně proti houbovým chorobám. Používá se u révy vinné proti plísni révové, u chmele proti plísni chmelové, u jádrovin proti strupovitosti a nektriové rakovině, u peckovin proti suché skvrnitosti listů a u brambor proti plísni bramborové a černání stonku. Obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý v nejnovější technologii, která po aplikaci vytváří na povrchu ochranný film. Při kontaktu houbového patogenu s povrchem ošetřených rostlin dochází k inhibici klíčení spor a zabránění dalšího nekontrolovatelného šíření choroby, pomáhá zpevňovat rostlinná pletiva. Přípravek obsahuje smáčedlo a je schopen do 2 hodin p
Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?
Děkuji za radu
Zdraví ladislav
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.
Péče ve 2. roce
Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.
Péče v dalších letech
Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Na vybranou dřevinu navlečte šablonu zvoleného tvaru a vyčnívající větévky ze šablony odstřihněte. Šablonu na rostlině ponechte, důkladně ji ale upevněte k zemi, aby se působením větru neposunula. Rostlina šablonou proroste tak, že ji nebude vidět, a vy budete příště už jen zastřihávat nově vyrašené větévky. Ideálním obdobím k tvarování je duben a pak začátek léta, tedy červen. Drobné estetické zastřihávání můžete samozřejmě provádět během celého roku kromě zimy. Rostliny stříhejte ideálně za podmračeného počasí a keře nezapomeňte pravidelně zalévat. Nůžky po každém řezu očistěte, abyste jimi nepřenesli na jinou dřevinu případné onemocnění či škůdce.
Keř vytvarovaný do spirály si můžete také zkusit vytvořit. Vyberte si ale dostatečně pevnou a velkou rostlinu, aby na ní bylo tvarování vidět, nejlépe s rovným kmenem. Obtočte kolem ní provázek v přibližně stejných rozestupech, poslouží vám jako vodicí čára, a začněte podle něj keř odshora dolů zastřihávat. Máte-li ale pěknou, vzrostlou túji, zkuste ji první rok nejdříve sestříhat do tvaru kužele a až následující vyzkoušejte spirálu. Tvarované okrasné dřeviny, které se střihem udržují v daných tvarech, ať už geometrických nebo jiných, se nazývají také topiary. Složitější topiary mohou mít podobu i živé sochy. Pojmenování topiary je odvozeno od latinského slova označujícího ornamentální krajiny a čeština pro něj zatím název nemá.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pochází z Japonska, kde byla stejně jako v Číně pěstována od pradávna. Do Evropy byla dovezena v 18. století, do Čech na začátku století 19. Pěstuje se v mnoha odrůdách v zahradách a parcích, mnohem více však ve sklenících.
V létě je ideální teplota v rozmezí 20 až 25 °C, v tomto období je nejlépe rostlinu pěstovat venku. V době zakládání květů (srpen až září) by se teplota měla pohybovat v rozmezí od 15 do 18 °C, v zimě (v době růstového klidu) nejlépe od 2 do 9 °C. Hortenzie jsou citlivé na mrazy, přesto je možno v nejteplejších lokalitách ČR ponechat dobře chráněné a starší rostliny celoročně venku. Rostliny pěstované doma je dobré v únoru umístit na chladnější a světlé místo a pomalu je přivykat na studenější venkovní umístění.
Hortenzie potřebuje dostatek světla, ale je ji nutno chránit před prudkým slunečním úpalem. Listy jsou 10–20 cm velké, jsou sytě zelené, vstřícné a až 20 cm dlouhé a široké, při okrajích jemně pilovité. Jejich velikost je přímo úměrná množství živin v půdě. Jako první reagují na vyschlou zem zavadnutím. Ale stačí rostlinu zalít, a pokud netrvalo sucho příliš dlouho, bez poškození se opět napruží a dělají parádu.
Květy této hortenzie jsou uspořádány v kulovitých květenstvích a mohou mít 15 až 20 cm v průměru. Vykvétají podle počasí od prvních horkých dnů léta, někdy již v červnu. Pro nasazování nových květů je dobré odstraňovat odkvetlé chocholíky hned, jakmile začnou vadnout a být nehezké. Podpoříte a urychlíte tím rašení květních poupat z paždí listů. Hortenzie velkolistá zpravidla nasazuje květy na dvouletém dřevu, výjimku tvoří kultivar White.
Půda by se měla udržovat stále vlhká, v zimě je třeba zálivku omezit. Zejména modré hortenzie by se měly zalévat měkkou vodou, neboť obsah vápníku ve vodě mění modrou barvu na barvu růžovou.
Hortenzie by se měla každý rok na jaře přesazovat do směsi rašeliny a kompostní zeminy nebo do směsi rašeliny, kompostované kůry a hlinité zeminy. Hodnota pH má být 5,5 až 6,0, pouze modré hortenzie vyžadují pH 3,5 až 4,2. V substrátu modrých hortenzií má být dostatek volných iontů hliníku, proto se přidává kamenec amonohlinitý (4 kg na 1 m3 substrátu).
Hortenzie by se měly zastřihávat. Počkejte, než začnou rašit nové výhony, abyste poznali, které pupeny jsou živé. Poté můžete odříznout uschlé větve minimálně 2 cm nad živým pupenem. Dokonce se pro bohatší kvetení doporučuje po vyrašení nových větví zakrátit je na polovinu. Můžete to zkusit jenom na některých výhonech, abyste si ověřili efekt a také to, kdy ve vašich podmínkách začnou tyto výhony kvést. Ostatní, nezakrácené výhony začnou tím pádem kvést o něco dříve.
Množí se stonkovými řízky z mladých výhonů mateční rostliny na jaře. Řízky se zasadí do směsi rašeliny a písku smíchané v poměru 1 : 1. Pod fólií a za teploty 20 až 25 °C zakoření asi za 3 až 4 týdny.
Hortenzie roste 20 i více let, ale každoročním seříznutím větví udržíte stromek v menším a dobře rozvětveném tvaru.
Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.
Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.
Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.
Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.
Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.