Křenová omáčka bývá na talíři bílá a klidná, ale chuťově prázdná. Nebo naopak pálí nepříjemně a hořkne. Dlouho jsem si myslel, že je to „normální“, dokud jsem nezačal řešit, proč některé restaurace servírují křenovou omáčku plnou chuti a jiné ne.
Zásadní změna přišla ve chvíli, kdy jsem pochopil logiku Pohlreichova stylu: silný vývar místo mléka, minimum mouky a křen přidaný až úplně na konec. Nejde o tajnou ingredienci, ale o pořadí kroků a respekt k surovinám.
FAQ – Často kladené otázky
Kdy přidat křen, aby nezhořkl a neztratil sílu?
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podle Pohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
V naší poradně s názvem PAPRIKA ZHOŘKNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Babičky bramborový guláš
rád bych věděl proč ta paprika zhořkne. do osmažené cibulky dám papriku a chviličku
míchám do 10. vt. a hned zalévám připravenou horkou vodu. vložím maso a dusím atd . nic nezhořkne!!!!
fanda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Paprika zhořkne, když ji budete delší dobu smažit. Ostatnímu koření to nevadí, ale sušená mletá paprika při vyšších teplotách mění chuť a hořkne.
Pepřová omáčka bývá hořká hlavně kvůli přepálenému pepři nebo základu, který se dostal za hranici správného opečení.
Pepř přidaný příliš brzy do horkého tuku rychle zhořkne a tuto chuť už nelze úplně odstranit. Hořkost vzniká také tehdy, když se přepálí máslo nebo výpek. Správný postup je přidávat pepř postupně a hlídat vůni – jakmile voní spáleně, je pozdě.
Jaký pepř je do pepřové omáčky nejlepší?
Nejlépe funguje čerstvě drcený černý pepř s výraznou vůní a střední hrubostí.
Předem mletý pepř nemá dostatek aroma a často pálí bez chuti. Zelený pepř je jemnější, ale chuťově plošší. Ideální je kombinace malého množství pepře v základu a čerstvě nadrceného pepře těsně před dokončením, kdy se projeví vůně i dlouhý dozvuk.
Musí se pepř do omáčky drtit, nebo může být celý?
Pepř je nejlepší lehce nadrcený, ne celý ani jemně mletý.
Celý pepř se v omáčce neotevře a zůstane tvrdý, jemně mletý se naopak rychle přepálí. Hrubě drcený pepř uvolňuje chuť postupně a dodává omáčce charakter. Právě tento kompromis vytváří restauranční efekt.
Dá se pepřová omáčka udělat bez smetany?
Ano, pepřová omáčka se dá připravit i bez smetany, ale bude výrazně ostřejší a sušší.
Smetana v tomto pojetí neslouží jako hlavní složka, ale jako prostředek ke zjemnění. Bez ní omáčka funguje spíš jako pepřový jus. Pokud smetanu vynecháte, je nutné mít velmi dobrý základ a redukci, jinak bude chuť nevyvážená.
Proč restauranční pepřová omáčka nepálí, ale je výrazná?
Restauranční pepřová omáčka nepálí proto, že pepř není přepálený a je přidaný ve správný čas.
Pálivost vzniká hlavně špatným zacházením s pepřem, ne jeho množstvím. V restauraci se pracuje s vůní, redukcí a dozvukem. Pepř se ozývá až na konci, ne hned po ochutnání, což vytváří hlubší a kultivovanější chuť.
Kolik pepře je do pepřové omáčky už moc?
Příliš mnoho pepře poznáte ve chvíli, kdy pálí hned po ochutnání a přebije ostatní chutě.
Správná pepřová omáčka má pepř v dozvuku, ne v první vteřině. Lepší je přidat pepř ve dvou krocích a ochutnávat. Přidat se dá vždy, ubrat už ne. Přehnané množství pepře vede k agresivní a nepříjemné chuti.
Jak zachránit nepovedenou pepřovou omáčku?
Záchrana závisí na typu chyby, ale některé kroky pomáhají vždy zmírnit problém.
Hořkou omáčku lze částečně zjemnit smetanou nebo máslem, ale úplně ji neopravíte. Řídkou omáčku zachrání delší redukce, ne mouka. Těžkou omáčku lze odlehčit trochou vývaru nebo alkoholu a znovu krátce provařit.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila?
Smetanu je nutné přidat až ve chvíli, kdy je základ hotový a zredukovaný.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Cibulová omáčka nabízí řadu chutí v závislosti na způsobu přípravy, od sladké a jemné až po slanou a výraznou. Může být použita k vylepšení chuti masa, zeleniny a dokonce i jako základ pro jiné omáčky.
Kulturní význam
Cibulová omáčka je základem mnoha kuchyní, zejména britské, kde je klasikou s klobásami a bramborovou kaší nebo nedělními pečeněmi. Historické záznamy ukazují, že cibule se v omáčkách používala již v dávných dobách.
Zdravotní přínosy
Cibule, klíčová ingredience, je známá svými antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
Techniky vaření
Karamelizování cibule je běžnou technikou pro dosažení sladkosti a hloubky chuti. Mezi varianty patří krémová cibulová omáčka, omáčka z červené cibule a pikantní cibulová omáčka.
Párování
Cibulová omáčka je vynikající k masu (zejména vepřovému a hovězímu), drůbeži a dokonce i k vegetariánským pokrmům. Může být použita jako nádivka k drůbeži nebo podávána s bramborami, hráškem nebo těstovinami.
Konkrétní příklady a variace
Soubise (francouzská cibulová omáčka): Klasická francouzská omáčka z cibule a bešamelu nebo smetany.
Omáčka z karamelizované cibule: Všestranná omáčka připravená pomalým vařením cibule, dokud nezměkne a nezkaramelizuje, čímž získá sladkou chuť.
Bílá cibulová omáčka: Krémová omáčka, často připravovaná s bešamelovým základem, někdy odlehčená smetanou.
Sladká cibulová omáčka (napodobenina Subway): Oblíbená omáčka s vyváženou kombinací sladkých, pikantních a slaných chutí.
Cibulová omáčka ke kachně: Tradiční příloha, zejména k pečené kachně.
Proč chutná koprová omáčka druhý den lépe než hned po uvaření?
Koprová omáčkazraje s časem a chutě se během odstátí lépe propojí.
V praxi jsem si všimla, že druhý den je koprovka jemnější, méně ostrá a sladkokyselá chuť je vyváženější. Kopr už není tak „vpředu“ a omáčka působí celkově uhlazeněji. Pokud vařím koprovku na rodinnou oslavu, klidně ji připravím den předem a jen lehce prohřeju.
Dá se koprová omáčka připravit i bez masa?
Ano, koprová omáčka bez masa funguje velmi dobře.
V domácí realitě ji často vařím jen s vejcem natvrdo nebo s bramborami, když nechci těžké jídlo. Chuť stojí hlavně na smetaně, másle a kopru, takže maso není nutné. U této verze je ale ještě důležitější dobře vyvážit sladkost a sůl.
Jak zachránit přeslazenou koprovou omáčku?
Přeslazenou koprovku lze zjemnit smetanou nebo solí.
Osobně nikdy nepřidávám ocet ani citron naráz. Raději přiliji trochu smetany, případně přidám špetku soli. Pokud je omáčka hodně sladká, pomůže i přidání další malé dávky kopru, který chuť srovná.
Dá se koprová omáčka zamrazit?
Zmrazení koprové omáčky možné je, ale s omezeními.
Smetanové omáčky po rozmrazení někdy změní strukturu. Když už koprovku mrazím, počítám s tím, že ji po rozmrazení musím pomalu zahřívat a znovu promíchat. Chuť zůstává dobrá, ale konzistence může být o něco řidší.
Čím nahradit jehněčí, když ho neseženu?
Jehněčí lze nahradit hovězím nebo vařeným vejcem.
V běžné domácnosti často sáhnu po hovězím masu na způsob vařeného. Pokud chci rychlejší variantu, dávám vejce natvrdo. Chuť je jiná, ale koprová omáčka si s oběma variantami rozumí.
Proč se mi koprová omáčka někdy srazí?
Sražení způsobí prudké vaření nebo studená smetana.
Z praxe vím, že smetanu je lepší mít alespoň pokojové teploty a omáčku vařit zvolna. Pokud se i tak začne oddělovat tuk, pomůže stáhnout teplotu a omáčku krátce prošlehat metličkou.
Hodí se koprová omáčka i pro děti?
Ano, koprovka může být vhodná i pro děti.
U dětí se mi osvědčilo dát méně kopru a sladit omáčku spíš jemně. Pokud není přehnaně aromatická, většina dětí ji přijme lépe, než bych čekala – zvlášť s bramborami nebo haluškami.
Jak poznám, že je koprová omáčka správně provařená?
Textura je hladká, chuť plná a omáčka se na lžíci „zavěsí“, ale nestéká vodově. Pokud mám pochybnosti, raději ji nechám vařit o pár minut déle. U koprovky se trpělivost vždycky vyplatí.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!
Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.
Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!
Ingredience
Na 2 sklenice po 250 g:
1 kg rajčat;
olivový olej;
2 stroužky česneku;
chilli;
čerstvá bazalka;
sůl a pepř.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.
Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.
Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.
Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.
Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.
Mdlá chuť je nejčastěji způsobena špatně opečenými žampiony.
Pokud se houby dusí místo opečení, neuvolní se jejich aroma. Dalším důvodem je vynechání vína nebo parmazánu. Právě kombinace opečení, vína a parmazánu dává žampionové omáčce hloubku, která chybí v běžných domácích verzích.
Lze udělat žampionovou omáčku bez vína?
Ano, ale chuť bude méně komplexní.
Pokud víno nepoužíváte, nahraďte ho větším množstvím kvalitního vývaru. Parmazán je v tomto případě ještě důležitější, protože dodá omáčce potřebnou pikantnost. Bez vína se omáčka blíží klasické smetanové verzi.
Jaké víno je do žampionové omáčky nejvhodnější?
Nejlepší je suché bílé nebo růžové víno bez výrazného dřeva.
Vyhněte se sladkým a silně barikovaným vínům, která by chuť přebila. Osvědčené jsou svěží odrůdy, které dodají kyselinu a čistotu. Víno má omáčku podpořit, ne dominovat.
Proč se mi smetanová omáčka srazí?
Sražení smetany způsobuje příliš vysoká teplota.
Smetana se nesmí prudce vařit. Po jejím přidání je nutné snížit teplotu a omáčku pouze jemně zahřívat. Pomáhá také použití smetany s vyšším obsahem tuku, která je stabilnější.
Lze použít jiné houby než žampiony?
Ano, recept funguje i s jinými druhy hub.
Velmi dobré jsou hnědé žampiony nebo směs lesních hub. U aromatičtějších hub je vhodné ubrat parmazán, aby nepřebil jejich přirozenou chuť. Základní postup zůstává stejný.
Jak omáčku zahustit bez mouky?
V této omáčce se běžně mouka nepoužívá.
Zahuštění zajistí parmazán a mírná redukce tekutiny. Pokud je omáčka řídká, stačí ji krátce povařit na mírném ohni. Přidání mouky by chuť zbytečně zatížilo.
K čemu se žampionová omáčka nejlépe hodí?
Žampionová omáčka je velmi univerzální.
Skvěle doplní steak, kuřecí nebo vepřové maso, těstoviny, pečené brambory i zeleninu. Výborná je také jako náplň do omelet nebo k pečeným batátům. Právě tato variabilita z ní dělá oblíbenou omáčku domácí i restaurační kuchyně.
Dá se žampionová omáčka připravit dopředu?
Ano, omáčku lze připravit s předstihem.
Při ohřívání je ale nutné postupovat opatrně a zahřívat ji pomalu bez varu. Pokud příliš zhoustne, lze ji zředit trochou vývaru nebo smetany. Nejlepší chuť má čerstvě připravená.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tento postup vychází z praxe a respektuje logiku, kterou Zdeněk Pohlreich dlouhodobě prosazuje. Nejde o rychlé „naházení surovin do hrnce“, ale o práci s chutí v jednotlivých krocích. Každý z nich má svůj smysl a pokud se vynechá nebo uspěchá, výsledek se tomu okamžitě přizpůsobí.
Základ – cibule, česnek a paprika
Ve větším hrnci rozehřejte olivový olej a nechte na něm pomalu zesklovatět najemno nakrájené šalotky. Nemají hnědnout, jen změknout a zesládnout. Tento krok vytváří základ chuti. Jakmile jsou šalotky měkké, přidejte utřený česnek a na kostičky nakrájenou červenou papriku. Krátce promíchejte a nechte jen lehce rozvonět. Častou chybou je příliš vysoká teplota, při které česnek zhořkne ještě dřív, než se přidá maso.
Rozvonění koření
Ke směsi přisypte sladkou papriku, mleté chilli a kmín. Koření musí přijít až ve chvíli, kdy je v hrnci tuk a cibulový základ. Na středním plameni koření krátce opečte, jen několik desítek vteřin. Cílem není smažení, ale uvolnění aroma. Pokud by se koření pálilo příliš dlouho, zhořkne a zničí celý pokrm.
Opečení mletého masa – klíčový krok
Přidejte mleté hovězí maso a okamžitě ho začněte vařečkou rozdělovat na co nejmenší kousky. Maso musí přijít do kontaktu s horkým dnem hrnce. Nezalévejte ho žádnou tekutinou. Maso se musí opékat, ne dusit. Správně opečené maso vytváří malé hnědé hrudky a výrazně voní. Tento krok rozhoduje o tom, zda bude chilli con carne chutnat masově, nebo vodově. Jakmile je maso opečené, teprve nyní ho důkladně osolte a opepřete.
Tekutiny, rajčata a čokoláda
Do opečené směsi přilijte zeleninový vývar, přidejte konzervovaná rajčata, rajčatový protlak, tymián, dva čtverečky čokolády a malou špetku cukru. Přiveďte k varu, stáhněte plamen a nechte zhruba 20 minut velmi jemně probublávat. Hrnec zakryjte pokličkou, ale občas promíchejte. Pokud se směs příliš vysušuje, přilijte maximálně pár lžic vody. Cílem není omáčka, ale šťavnaté maso obalené chutí.
Fazole, odležení a finální dochucení
Až úplně na závěr vmíchejte okapané červené fazole. Přiveďte krátce k varu a ihned stáhněte z ohně. Dochutťe solí a pepřem, případně dolaďte sladkost nebo pálivost. Hotové chilli con carne nechte alespoň 10 minut odpočinout. Během této doby se chutě spojí a jídlo se výrazně zlepší. Teprve poté podávejte.
Rajčatová omáčka je základní recept italské kuchyně, velmi ceněná omáčka připravovaná z rajčatového protlaku, olivového oleje, česneku (nebo cibulí) a bazalkou, ideální na tisíc příprav. Například na jednoduchý pokrm špagety s rajčatovou omáčkou a nebo na lahodnou boloňskou omáčku s mletým masem. Skutečná otázka ale zní: Jak připravit dobrou omáčku s rajčatovým protlakem? Omáčka, která není kyselá a zároveň je chutná, voňavá a správně hutná? Níže vám řeknu, jak připravit nejlepší rajčatovou omáčku, jakou jste kdy jedli.
Ingredience
750 ml rajčatového protlaku;
400 ml vody;
olivový olej;
1 stroužek česneku nebo půl cibule;
chilli paprička;
1 snítka čerstvé bazalky.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky je nezbytné vybrat kvalitní rajčatový protlak. Vždy volím organickou verzi. Případně můžete použít své vlastní domácí pyré.
Na pánev nalijte olivový olej a přidejte 1 stroužek česneku (já ho dávám celý, aby se nakonec mohl odstranit) a trochu chilli papričky. Jakmile česnek začne prskat, nalijte do pánve rajčatový protlak.
Láhev od protlaku naplňte přibližně 200 ml vody, protřepejte a nalijte vodu do pánve, aby se pyré rozředilo.
Počkejte, až se protlak začne vařit, a poté přidejte špičku lžičky jedlé sody, abyste odstranili kyselost rajčat.
Uvidíte, že pyré začne pěnit, míchejte naběračkou, dokud pěna nevyteče.
V tuto chvíli můžete omáčku dochutit solí a bazalkou. Pokud chcete trochu osladit, přidejte trochu cukru. Rajčatová omáčka může být ochucena i jinými aromaty, jako je máta nebo petrželka.
Horkou omáčku nalijte do sterilních sklenic, zavíčkujte a zavařujte po dobu 20 minut ve vroucí vodě.
Ingredience: 500 g mletého hovězího masa, 400 g konzervovaných rajčat, 400 g sterilovaných červených fazolí, 300 ml hovězího vývaru, 2 lžičky rajčatového protlaku, 1 lžíce římského kmínu, 2 čtverečky čokolády, 1 lžíce mleté sladké papriky, 1 lžíce pálivého chilli (raději trochu méně, záleží na stupni pálivosti), 2 stroužky česneku, 1 červená paprika, 1 velká cibule, 1 lžíce oleje, ½ lžíce majoránky, cukr, sůl, pepř mletý
Technologický postup: Nejprve si připravte zeleninu. Nakrájejte cibuli na kostičky zhruba o půlcentimetrové hraně. U cibule to půjde nejlíp, když ji přepůlíte od kořínků směrem ke stonku, oloupete a směrem od stonku krájíte na tenké plátky. Nedokrajujte je až do konce – u kořínku by měla cibule držet pohromadě. Poté ji otočte a pokrájejte na kostičky. Papriku rozpulte, zbavte jádřince, opláchněte a nasekejte přibližně na centimetrové kostky. Nakonec oloupejte a nakrájejte česnek. Nyní se již můžete pustit do vaření. Postavte pánev na střední plamen. Nalijte do ní olej a nechte ho minutku nebo dvě rozpálit (na elektrickém sporáku to trvá o trochu déle). Do rozžhaveného oleje vhoďte cibuli a za pravidelného míchání ji asi pět minut smažte. Měla by změknout a zesklovatět. Pak přisypte česnek, kostičky papriky, chilli, sladkou papriku a kmín. Za stálého míchání smažte ještě pět minut, dokud se všechny vůně pěkně nepromísí. Teď osmahněte maso. Trochu ztlumte plamen, přidejte do pánve mleté maso a vařečkou se ho snažte rozdělit na co nejmenší kousky. Počítejte s tím, že olej s cibulí a kořením bude trochu prskat. Asi pět minut rychle míchejte tak, aby se maso rozdělilo do hrudek a bylo stejnoměrně opečené. Udržujte střední plamen – maso by mělo být dokřupava usmažené, nikoli dušené. Pokud byste ho ale smažili příliš zprudka, hrozí, že česnek zhořkne a přichytí se ke koření. Na řadě je omáčka. Přilijte do pánve vývar. Totéž proveďte s konzervovanými rajčaty. Potom přisypte majoránku, čokoládu, cukr, sůl a pepř. Na závěr přidejte rajčatový protlak a všechno ještě jednou důkladně promíchejte. Poduste maso s omáčkou. Přiveďte směs k varu, zamíchejte a přiklopte pokličkou. Co nejvíc stáhněte plamen a nechte všechno dvacet minut probublávat. Občas zamíchejte a zkontrolujte, jestli se omáčka nepřichytává, nebo zda se příliš neodpařila. Pokud ano, přidejte dvě lžíce vody a podívejte se, jestli jste opravdu ztlumili plamen na minimum. Správně podušené chilli con carne by mělo být husté a šťavnaté. Nakonec přidejte fazole. S pomocí cedníku je slijte a nasypte do pánve. Znovu pokrm přiveďte k varu a ještě deset minut ho povařte. Jestli se vám zdá omáčka příliš hustá, přilijte trochu vody. Ochutnejte a podle potřeby dokořeňte; je pravděpodobné, že jídlo bude potřebovat víc soli a pepře, než jste čekali. Potom už jenom odklopte pokličku a nechejte chilli con carne alespoň deset minut odstát. Je to opravdu důležité, aby se chutě rozložily a maso nasáklo všechny vůně.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Tento postup vychází z principů, které Zdeněk Pohlreich dlouhodobě prosazuje: silná chuť ze surovin, žádné zbytečné zahušťování a správné pořadí kroků. Právě to rozhoduje o tom, zda bude žampionová omáčka jen smetanová, nebo skutečně výrazná.
Správné opečení žampionů
Na pánvi nejprve rozehřejte kombinaci olivového oleje a másla. Tuk musí být dostatečně horký, aby se žampiony nezačaly dusit. Přidejte nakrájené houby v jedné vrstvě a nechte je několik minut bez míchání. Cílem je, aby se odpařila voda a žampiony získaly zlatavou barvu. Častou chybou je přeplněná pánev, kde houby pustí šťávu a zůstanou bledé.
Česnek až na závěr smažení
Teprve když jsou žampiony opečené, zvyšte teplotu a přidejte nasekaný česnek, sůl a pepř. Česnek smažte krátce, maximálně jednu minutu. Pokud byste ho přidali dřív, zhořkne a přebije chuť hub.
Deglazování vínem
Do horké pánve přilijte suché bílé nebo růžové víno. Víno prudce zasyčí a uvolní připečené chutě ze dna pánve. Míchejte a nechte víno téměř úplně odpařit. Právě tento krok dává žampionové omáčce hloubku a lehkou kyselinku, která vyvažuje smetanu.
Vývar, smetana a parmazán
Přidejte část vývaru, promíchejte a poté zbytek vývaru, smetanu a jemně nastrouhaný parmazán. Snižte teplotu na střední a nechte omáčku jen lehce probublávat. Prudký var by způsobil sražení smetany. Parmazán omáčku zahustí a dodá pikantnost, aniž by chutnala sýrově.
Dokončení a dochucení
Po 2–3 minutách by měla být omáčka jemně krémová, ne příliš hustá. Vmíchejte tymián, podle chuti dosolte a opepřete a stáhněte z plotny. Omáčku nechte krátce odstát, aby se chutě spojily. Podávejte ihned nebo krátce udržujte v teple bez varu.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku CO ZPŮSOBUJE KROUCENÍ LISTŮ DENDROBIUM NOBILE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jsem začátečnice i když seniorka a dostala jsem krásnou červeně kvetoucí dendrobium nobile, je úplně jiná než phalenopsis, které mi kvetou poměrně dobře, když odkvetla nic jsem neodstříhávala, že prý může kvést i z odkvetlých stonků,ale začaly se jí kroutit všechny nové listy a vypadá to, že se už snad nikdy úplmě nenarovnají, jsou stočené, i když tvrdé a zelené...nevím, co dělám špatně, možná zálivku,zalévám jen odstátou vodou dvakrát do měsíce ji namočím na hodinu do vody s hnojivem, škůdce jsem zatím žádné nenašla, tak už snad jedině ji zkusím letnit na zahradě?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem ODPOVĚDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka30.
Dostala jsem kalu.Má krásné bílo-zelené květy.Hledala jsem jak ji pěstovat. Našla jsem otázky,ale ač je nadpis odpovědi, nevztahují se k otázkám. Takže mám pocit, že nadále nebudu tušit,kdy ji prosadit do většího květináče. Má 6 květů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to jednoduché. Když chcete zachovat současnou velikost rostliny, tak nepřesazujte. Když chcete mít rostlinu rozlehlejší, tak ji můžete každý rok v době zimy přesadit do většího květináče. Hloubka květináče není důležitá naopak šířka ano. Kala postupně zaplní všechen produktivní prostor. Když ji nebudete přesazovat, tak musíte přihnojovat. Hnojivo volte do zálivky s nízkým obsahem dusíku a občas rostlinu zalijte ve vodě rozmixovanými skořápkami od vajec. Co kala nezbytně potřebuje, je voda. Kala nesmí nikdy vyschnout.
Hořkost papriky má několik příčin, které mohou vzniknout při pěstování i během přípravy v kuchyni. Paprika obsahuje látky zvané alkaloidy a glykoalkaloidy, které se za určitých podmínek zvýrazňují a způsobují nepříjemnou hořkou chuť.
Nedostatek zálivky – stres rostliny zvyšuje hořkost.
Přezrálost nebo nedozrálost – obojí může vést k hořkému tónu.
Špatné skladování – nízké teploty pod 7 °C způsobují hořknutí.
Příliš intenzivní tepelná úprava – smažení na vysoké teplotě.
Hořkost slupky – některé odrůdy mají tuhou, lehce hořkou slupku.