KLYSTÝR S JEDLOU SODOU je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Sušení, uzení a nakládání do soli nebo medu jsou ty nejstarší způsoby uchovávání potravin. Na postup sterilace přišel na konci 18. století francouzský kuchař a cukrář Nicollas Apert. Původním obalem, který měl zabránit pronikání mikroorganismů, byla klasická konzerva, teprve později začal být používán skleněný obal. A právě sklenice umožnily sterilaci v domácím prostředí. Zavařování je aktuální stále a existuje hned několik způsobů, v čem a jak můžete úrodu zavařit. Mnozí z nás dávají přednost klasickému zavařování v tlakovém hrnci, jiní nedají dopustit na troubu, mikrovlnku, nebo dokonce myčku. Pokud doma nemáte zavařovací hrnec a chcete vyzkoušet modernější způsoby zavařování, nenechte si ujít další řádky.
Jak zavařovat maso v troubě
Maso zavařujte bez kostí a raději libové, protože tuk se hůře steriluje a časem dostane nežádoucí příchuť. Někteří varují i před použitím cibule, která rychle kysne a může vám zničit vaše dílo. Přísady, jako je kmín, majoránka, česnek, nové koření a podobně, nesmějí být ničím znečištěny a doporučuje se raději je před zavařováním přecedit a k zavařenému masu do sklenic vůbec nepřidávat. Při zavařování masa je rovněž důležitá čistota rukou, surovin, nádob a všech ostatních pomůcek. Zavařujete-li do sklenic, umyjte sklenice i víčka v horké vodě se sodou a pak je dobře opláchněte pod tekoucí vodou. Gumové červené kroužky umyjte kartáčkem ve vodě se sodou, opláchněte je a pak je vypařte (nevařte) 10 minut nad vodou s jedlousodou (na 12 kroužků 1 lžička sody na 1 l vody). Nechte uschnout na čisté utěrce. Maso si připravte tak, jak jste zvyklí, poté jím plňte čisté sklenice. Po naplnění pečlivě otřete okraje sklenic, nejprve čistou hadřičkou namočenou v teplé vodě, poté čistou suchou utěrkou (nebo lépe hadříkem namočeným v čistém lihu). Stejně ošetřete před uzavřením okraje víčka. Uzavřené sklenice dejte na plech s vodou tak, aby se nedotýkaly, a nechte sterilovat 4 hodiny v troubě vyhřáté na 80 až 90 °C. Pak troubu vypněte a nechte v ní stát sklenice do druhého dne. Po ukončení sterilace vyjměte sklenice z vody, zkontrolujte, zda víčka drží a pak sklenice uložte do chladna a temna. Nezapomeňte si na ně napsat datum sterilace. Zpočátku zavařeniny raději denně kontrolujte, později alespoň jednou za týden. Vadné zavařeniny buď ihned spotřebujte, nebo je zkuste ještě jednou převařit, a to 60 minut při 100 °C v plném varu. Před použitím vždy zkontrolujte obsah sklenice, jestli v ní nevidíte plynové bublinky, necítíte zápach či kyselost. Objevíte-li nějaké odchylky, je nutné celý obsah zničit.
V naší poradně s názvem JAK ODSTRANIT MOLICE Z BAZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Mám na bazalce molice a bazalka chřadne.NEVÍM JAK SE JICH ZBAVIT,ABY MOHLA BÝT NADÁĹE K POUŽITÍ V KUCHYNI.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší zbraň na molice je chemický insekticid Mospilan. Bohužel pro bazalku se moc nehodí, jelikož její listy jsou hlavním produktem a Mospilan v nich zůstává moc dlouho aktivní. Abyste udržela bazalku stále jedlou a bez molic, tak zkuste použít žluté lepové desky, které jsou běžně k dostání, jak je vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledan…
Molice na ně přelezou, přilepí se a uhynou.
Pračku můžete vyčistit krystalickou sodou. Někdy jsou zrna příliš velká, a tak je dobré je zmenšit pomocí kladívka. Poté dejte takto připravenou sodu do všech tří přihrádek (hlavní praní, aviváž, předpírka) a zapněte nejdelší program s předpírkou. Pokud máte hotovo, nechte působit rozpuštěnou sodu v bubnu pračky co nejdéle, a to tak, že pračku vypnete před koncem pracího cyklu, nejlépe před mácháním. Poté zopakujte celý postup s octem a máte pračku vyčištěnou.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Máte tu správnou náladu? Jste natěšeni a máte dostatek času? Pak se do toho můžete pustit. Vyrábět chaloupku s nechutí nebo v časovém presu by nebyla ta správná volba, to raději odložte na jindy, protože byste z toho neměli ten správný požitek a radost.
Překontrolujte, že vám nechybí žádná ingredience, a můžete začít s vážením surovin. Připravte si dva hrnce, které budou pasovat do sebe, vyrobíte si tak vodní lázeň. Do menšího z nich dejte navážené máslo, med a cukr. Do většího vodu, postavte do sebe a pomalu zahřívejte, dokud se cukr úplně nerozpustí. Takto připravenou směs můžete přelít do větší mísy a nechat úplně vychladnout.
Než směs vychladne, můžete si připravit další suroviny. V míse si smíchejte hladkou mouku s jedlousodou, kakaem, perníkovým kořením, kůrou z citronu, vejci a rumem.
Je-li směs medu, cukru a másla vychladlá, můžete ji smíchat společně s připravenou směsí mouky s ostatními ingrediencemi. Můžete míchat ručně, ale chcete-li si práci ulehčit, použijte ruční hnětač, který těžkou práci udělá za vás. Těsto by se vám mělo krásně spojit v jednu hmotu, klidně si na závěr pomožte rukou a těsto dopracujte a spojte v jeden úhledný kus. Zabalte ho do fólie a nechte ho pár hodin odpočívat v lednici. Minimálně by tam mělo zůstat 4 hodiny, ale určitě uděláte lépe, když ho tam necháte do druhého dne, bude se vám s ním lépe pracovat. Alespoň se vám ta radost z tvoření přesune i do zítřejšího dne a vy se budete více těšit. Neznamená to ale, že dnes musíte svou práci „zabalit“, můžete začít s přípravou šablon.
Chemické vlastnosti kyseliny: chlorovodík je štiplavý jedovatý plyn. V laboratoři se připravuje reakcí kyseliny sírové s chloridem sodným (kuchyňskou solí), průmyslově se vyrábí buď reakcí chloru s vodíkem, nebo chlorací uhlovodíků. Vodný roztok chlorovodíku se nazývá kyselina chlorovodíková.
Přestože se dá běžně koupit, nedoporučuje se s ní pracovat bez ochranného oděvu, rukavic a zejména brýlí. Je nutné ji uložit mimo dosah dětí a v této pozici ji zabezpečit proti převrhnutí nebo spadnutí. Její výpary také způsobují velmi rychlou korozi kovových předmětů v okolí. Vodný roztok leptá a při zasažení je třeba poraněné místo důkladně několik minut oplachovat tekoucí vodou (případně ještě zneutralizovat uhličitanem sodným – jedlou sodou nebo mýdlem), při zasažení očí je nutné provést velmi důkladný výplach, nejlépe za pomocí druhé osoby, a to tak, že druhá osoba drží té první rozevřená oční víčka (člověk sám má tendence se výplachu bránit a zpravidla jej neprovede dostatečně). Následně je nezbytně nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Poleptání očí koncentrovanou kyselinou většinou končí slepotou. Při požití je nutné vypít větší množství vody a nevyvolávat zvracení, žaludek je zvyklý na nízké pH a zvracení by způsobilo jen další poleptání jícnu. Opět musí následovat vyhledání lékařské pomoci. Poleptání kyselinou se v celém svém rozsahu může projevit až po několika dnech, a proto nesmí být nikdy podceňováno.
Průmyslově využívaná koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, je tedy nejúčinnější a nejnebezpečnější. Kyselina chlorovodíková je po kyselině sírové nejpoužívanější kyselou látkou v průmyslu.
Koncentrovaná v kombinaci s kyselinou dusičnou v poměru 3 : 1 tvoří lučavku královskou, kterou lze užít k rozpouštění zlata.
Kyselina chlorovodíková je aktivátor žaludečního enzymu pepsinu, denaturuje zkonzumované bílkoviny a zabíjí bakterie v potravě. Je vylučována trávicím traktem všech savců, často se vyskytuje i u jiných tvorů. Vnitřní stěna žaludku je na velmi nízké pH stavěna, pokud však dojde k poruše slizového krytu, vznikne žaludeční vřed. Ve dvanáctníku je neutralizována. Přesto se pití kyseliny chlorovodíkové, zvláště na lačno, nedoporučuje ani při nízkých koncentracích.
Kyselinu chlorovodíkovou lze využít jako technickou kyselinu, tedy jako čistidlo spojů při letování klempířských a podobných výrobků, lze ji použít i pro odstraňování vodního kamene, k neutralizaci alkalických odpadů a podobně.
Při práci s kyselinou sodnou je třeba zabránit kontaktu s pokožkou, očima a sliznicemi. Po zasažení chlorovodíkem se mohou projevit následující rizika a potíže: podráždění nosu, dýchacích cest, vznik trhlinek na dýchacích cestách, silné kašlání, krvácení z nosu a bolest na hrudi; dráždění plic, dušnost, tvorba tekutiny v plicích (edém) i nebezpečí udušení; popálení očí a kůže s nevratným poškozením. Opakované expozice mohou nenávratně poškodit plíce a zuby a vyvolat vyrážky.
Zkontrolujte hladiny pH. Správné pH půdy pro pěstování rajčat má mít hodnoty 6 až 6,8, tedy půda by měla být trochu kyselá. Rajčata preferují mírně kyselou půdu, mohou ale prosperovat i v půdě s pH v rozmezí 5,5 a až 7,5 a stále úspěšně růst a plodit. Jakmile je ale kyselost nižší než 6, tak dochází ke sníženému příjmu vápníku.
Nebudete vědět, zda je pH vaší půdy příliš nízké nebo příliš vysoké, dokud to neotestujete. Nechcete přeci čekat, až vaše rostliny začnou bojovat s nesprávným pH.
Může být obtížné určit problém s pH, pokud neprovedete test. Proto je dobré otestovat pH půdy vždy, když sázíte nový zahradní záhon, stěhujete se na nové místo nebo pěstujete novou odrůdu rostlin, která má velmi specifické požadavky na pH.
Chcete-li otestovat pH půdy v domácích podmínkách, tak nejprve naberte trochu půdy z oblasti výsadby do dvou čistých nádob pomocí zednické lžíce. Vezměte půdu z několika centimetrů pod povrchem země. V každé nádobě budete potřebovat přibližně 1 hrneček zeminy. Rozdrobte všechny hrudky a odstraňte všechny kameny, klacky nebo jiné nečistoty.
Nejprve provedeme v první nádobě test na zásaditost. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do jedné nádoby na vzorek půdy a promíchejte ji lžící. Poté přidejte 1/2 hrnku bílého octa. Pokud směs vykazuje viditelné bublinky nebo šumění, pak má moc vysoké alkalické pH a je třeba ho snížit k hodnotám vhodným pro rajčata.
V druhé nádobě uděláme test na kyselost půdy. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do druhé nádoby na půdu a promíchejte ji. Poté přidejte 1/2 hrnku jedlé sody. Pokud půda bublá nebo šumí, znamená to, že má pH nízké, je kyselá. Pokud se reakce s jedlousodou projevuje jen mírně, je vše v pořádku.
Jak snížit pH půdy
Pokud je vaše půda příliš zásaditá (s pH nad 7,0), existuje mnoho způsobů, jak přirozeně okyselit půdu, aby se vašim kyselomilným rajčatům dařilo. Zde je několik způsobů, jak snížit pH půdy:
Kompost Nejen, že kompost vyživuje vaši půdu a rostliny přidáním humusu a cenných živin, ale kompost také stabilizuje pH vaší půdy. To znamená, že vše vyrovná snížením pH, které je příliš vysoké, a snížením pH, které je příliš nízké. Přidejte do své zahrady každý rok spoustu kompostu nebo dobře shnilého hnoje a vaše rostliny vám poděkují.
Rašelinový mech Rašelinový mech je pomalu působící půdní doplněk, který také přidává organickou hmotu a zlepšuje zadržování vody a provzdušňování ve vaší půdě. Rašelinový mech má obecně pH 3,0 až 4,5. Před výsadbou přidejte 5 cm až 8 cm rašeliny a zapracujte ji do horních 30 cm půdy. Rašelinový mech by se neměl přidávat na povrch, protože když je suchý, od
Toto onemocnění často způsobuje žloutnutí listů révy. Nemoc může mít různou povahu. Při nedostatku železa nebo při pěstování rostliny v tvrdé černé půdě s nedostatečnou propustností kyslíku se začíná rozvíjet neinfekční chloróza.
Neinfekční chloróza
Listy postupně ztrácí jas (nejprve žloutnou okraje a poté celý list). Chcete-li zachovat rostlinnou hmotu neporušenou, musíte provést následující opatření:
pravidelně postřikovat větve roztokem obsahujícím síran železitý;
hnojit půdu síranem železnatým;
ošetření přípravky na bázi železa;
zajištění správného provzdušnění půdy.
Infekční chloróza
Vzhled žlutých žilek naznačuje infekční chlorózu, ke které dochází v důsledku infekce rostlin. Zbavit se nemoci je téměř nemožné, proto se nemocné keře vykopávají a pálí, aby se vinice zachránila. Pokud si problému nevšimnete včas, můžete přijít o celou plantáž.
Edafická chloróza
Vlivem extrémních povětrnostních podmínek a také náhlých změn teplot vzniká edafická chloróza. Stres, který rostlina zažívá, oslabuje imunitní systém. Onemocnění poznáte podle hnědých skvrn.
Houby
Plísňové infekce mohou také způsobit žluté listy.
Příznaky peronospory (padlí) jsou bílé skvrny, které nakonec zčernají a ztenčují list. Infekce postihuje nejen listy, ale i květy a plody. Chcete-li se zbavit houby, používají se osvědčené praktické prostředky: Keře jsou ošetřeny roztokem s přídavkem jódu, manganu a sody; Po dešti se listy posypou popelem ze dřeva. Pokud ještě bobule nejsou plně vytvořeny, můžete použít hotové chemické sloučeniny, které lze zakoupit v každém zahradním obchodě. Chřadnutí zasahuje i kořenový systém. V důsledku toho rostlina nedostává dostatek výživy a začíná deformace. Pokud je tato choroba zjištěna, musí být nemocné výhonky odstraněny a zlikvidovány. Pokud si houby nevšimnete včas, rostlina za 2 sezóny zemře. Padlí (Oidium) napadá nadzemní část rostliny. Nejprve se na listech objeví bílý povlak, poté se barva listů změní ze zelené na žlutou. To způsobí, že listy nakonec uschnou. Nemocné keře se ošetřují během sezóny. Odstranění výhonů by mělo být prováděno za teplého počasí, aby teplota vzduchu byla alespoň 20 stupňů. Zásah probíhá ráno.
S alternariózou se můžete vyrovnat pomocí hotových chemických sloučenin (Skor, směs Bordeaux, Rapid Gold, Quadris) nebo pomocí lidových receptů (mléko, roztok hypermanganu, jedlou sodou a dalšími možnostmi). Tato infekce je často označována jako onemocnění horkého klimatu.
Vodní kámen je problém většiny domácností v České republice, protože skoro na celém území našeho státu je voda tvrdá. Usazuje se nejen v bubnu pračky, ale i v hadicích a, což je největší problém, také na topném tělesu. Díky tomu se nám časem zvyšuje spotřeba elektrické energie a snižuje kvalita praní. Abychom se s vodním kamenem nemuseli potýkat, neměli bychom podceňovat prevenci. V dnešní době jsou v drogeriích dostupné různé změkčovače vody, které bychom měli používat spolu s pracími prostředky. Některé kvalitní prací prostředky už mají změkčovací složku dokonce přimíchanou. Pokud nechcete utrácet za značkové změkčovače typu Calgon, můžete k prášku do pračky přidávat alespoň obyčejnou kuchyňskou sůl. Opravdu účinná je i soda, kterou ke změkčení vody používaly už naše babičky.
Samotný ocet na troubu není moc účinný. Je vhodné jej použít v kombinaci s jedlousodou. Ocet lze použít jen na lehce zamaštěnou troubu, a to okamžitě po pečení. Při větším znečištění se bez chemie bohužel neobejdete. Vždy mějte na paměti, že trouba by se měla čistit ještě teplá. Ideální je přípravek nastříkat, nechat působit cca hodinu a spotřebič při tom klidně vyhřát na 15 °C. Na skutečně odolnou špínu se vyplatí celý postup zopakovat až třikrát.
Ocet je spíše pomocníkem na dočištění trouby.
Postup
Nalijte ocet do rozprašovače a postříkejte s ním vnitřek trouby včetně roštu a dvířek. Případné zbylé usazené nečistoty seškrábněte plastovou špachtlí. Vše nakonec stírejte vlhkým hadříkem tak dlouho, dokud nebude trouba úplně čistá.
1 bílý jogurt (jogurtu může být i více, takže může být použit i velký)
½ lžičky jedlé sody
česnek, kečup, sýr a jiné ingredience dle chuti
Postup:
Tyto langoše z jogurtu začneme vytvářet tak, že si z droždí, trochy vlažného mléka a špetky soli připravíme kvásek, který necháme v míse na teplém místě krátce vzejít. Poté přidáme mléko a jogurt a postupně pomalu vmícháme mouku s jedlousodou a vypracujeme těsto, které ještě mírně osolíme. Necháme vykynout pod utěrkou na teplém místě.
Z těsta pak buď tvoříme tenké placky, které postupně vkládáme do fritovacího hrnce nastaveného na 175 °C a fritujeme asi 4 minuty, nebo rukama vytahujeme placky na velikost pánve a smažíme po obou stranách dozlatova.
Hotové langoše můžeme potřít směsí česneku, soli a vody a posypat strouhaným sýrem. Je možné přidat i strouhaný salám. Nakonec vše zakapeme kečupem nebo tatarkou.
Můžeme potírat také marmeládou nebo nutelou, prostě podle toho, na co máte právě chuť.
Když vám nezpracované těsto zbude, můžete ho dát do ledničky a použít druhý den.