Třebaže knedlíky nemají historicky český původ, v současnosti jsou přílohou charakterizující českou kuchyni. Mnozí z nás si tradiční české omáčky, jako je rajská, svíčková či koprová, nedovedou bez knedlíků vůbec představit. Ani „vepřo-knedlo-zelo“ nebo guláš by nebyly bez nich kompletní. Základními surovinami na knedlíky jsou mouka, vejce, sůl, mléko, krájená houska, na kypření pak droždí či pečivový prášek, nebo tuhý bílkový sníh. Kvalita knedlíků je závislá na vypracování těsta, jeho tuhosti a na správném vaření. Připravit si můžete klasické houskové knedlíky nebo knedlíky kynuté, bramborové, chlupaté, špekové, plněné ovocem a další. Nechte se inspirovat našimi recepty.
Plněné knedlíky
Suroviny:
30 dkg hrubé mouky
2 dl mléka
1 vejce
1 dkg droždí
2 lžíce cukru
špetka soli
jahody, meruňky nebo jiné ovoce podle sezony
Na posypání:
moučkový cukru
tvrdý tvaroh
rozpuštěné máslo
Postup:
Do mísy prosejte mouku, vprostřed vytvořte důlek, do něj rozdrobte droždí, nasypte cukr, zalijte trochou vlažného mléka a na teplém místě nechte vykynout. Po „nakynutí“ kvásku přidejte sůl, mléko a vejce a zpracujte vláčné, hladké, tužší těsto. Nechte ho asi hodinu na teplém místě kynout, pak lžící vykrajujte stejně velké kousky, zpracujte z nich pěkné bochánky a ty nechte na moukou posypaném vále ještě znovu vykynout. Pak je obraťte a hřbetem ruky zploštěte a poklaďte omytým a dobře osušeným ovocem, zabalte a vytvořte kulaté knedlíky. Znovu nechte chvilku kynout, poté vkládejte do vařící, mírně osolené vody a vařte ve větším kastrole tak, aby volně plavaly. Po chvíli je vařečkou obraťte. Vařte cca 8 minut. Po uplynutí této doby raději jeden knedlík vyjměte a zkuste, zda je uvařený. Uvařené knedlíky vyndejte z hrnce a propíchejte je vidličkou, aby z nich vyšla pára. Hotové knedlíky můžete dle chuti posypat nastrouhaným tvarohem, mletým cukrem a přelít rozehřátým máslem.
Tip: I tyto knedlíky lze uvařit v páře. Budou vynikající! Připravte si velký hrnec, naplňte jej do poloviny vodou a připevněte na něj čistou plenu nebo utěrku (ne vypranou v aviváži, knedlíky by vám nepřirozeně voněly), kterou přichytíte pomocí gumy k okraji hrnce. Plenu (či utěrku) pěkně propněte, aby se knedlíky potom nedotýkaly vodní hladiny. Na takto připravený hrnec s vroucí vodou pokládejte v jednotlivých várkách nakynuté knedlíky, dávejte jich vždy tolik, aby mezi nimi byly alespoň centimetrové mezery a aby se daly přiklopit mísou nebo jiným hrncem. Přiklopené nechte vařit cca 8 minut. Poté jeden knedlík vyzkoušejte, bude-li uvařený, vyjměte i další knedlíky, propíchejte je ihned vidličkou a dejte vařit další várku.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Správné chlupaté knedlíky by měly být po uvaření měkké, světlé a mít příjemnou chuť. V žádném případě by neměly být tvrdé a promodralé či našedlé. Jestliže se budete řídit následujícími radami, mohlo by být vaše snažení úspěšné:
Brambory je třeba strouhat na bramborovém struhadle, které je rozstrouhá na jemné třásně. Nestrouhejte je na „slzičkovém“ struhadle, protože by se vám kousky brambor špatně tvarovaly do knedlíků i špatně provářely.
Pokud mají brambory přebytek vody, tak ji částečně slijte.
Brambory mírně přelijte mlékem a promíchejte, tak nebudou tmavnout ještě před vařením.
Přidejte vejce, lepší je přidávat jen žloutek. Na 1 kg brambor dávejte 1–2 kusy.
Těsto osolte.
Zahušťujte hrubou moukou, můžete ji smíchat s krupicí nebo dětskou krupičkou – knedlíky budou měkčí.
Měkké a správně barevné jsou chlupaté knedlíky tehdy, když do těsta přidáte alespoň třetinu strouhaných studených vařených brambor.
Chlupaté knedlíky je možné i různě dochucovat kořením. Přidáte-li do těsta spolu s malým množstvím česneku například také majoránku, tak uvařené knedlíky chutí připomínají bramborák.
Kromě majoránky můžete přidávat i pažitku nebo petrželku.
Pokud chcete chlupaté knedlíky podávat samostatně, je možné do těsta zapracovat i trochu nakrájeného uzeného masa, škvarků nebo uzeniny.
Těsto dobře promíchejte, mělo by být přiměřeně husté, hustší než na bramborák, a ihned knedlíky zavařte.
Knedlíky po uvaření promíchejte s uvařeným zelím, tak zaručeně neztmavnou.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KNEDLÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luděk.
Nevím, jaké má autorka zkušenosti s vařením bramborových knedlíků. Ale vzhledem k tomu, že se do těsta přidává krupice, krupička nebo i mouka,je mnohem vhodnější použít moučné brambory, tj. varný typ C,případně B, nikoliv varný typ A, což jsou salátové brambory.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.
Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.
V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
Ingredience: 500 g tvarohu, 2 vejce, sůl, 50 g másla, 10 lžic polohrubé mouky, citronová kůra, 4 lžíce cukru, 400 g jahod, 2 citrony, 20 g cukru krupice, 200 g zakysané smetany, 40 g tvrdého tvarohu, lístky máty, 50 g rozpuštěného másla, ovoce na omáčku
Technologický postup: Do misky dáme měkký tvaroh, vejce, sůl, mouku, 50 g másla, 4 lžíce cukru, nastrouhanou kůru z citronu a promícháme. Množství ingrediencí samozřejmě můžeme upravit podle potřeby. Těsto uválíme na váleček a ten nakrájíme na menší kousky, ze kterých budeme tvarovat knedlíky. Jednotlivé kousky těsta naplníme jahodami a vytvarujeme knedlíky. Knedlíky vložíme do vařící vody, odlepíme je ode dna a vaříme přibližně 8 minut, průběžně je kontrolujeme. Na přípravu omáčky smícháme zakysanou smetanu a cukr, dále přidáme kůru i šťávu z citronu. Zbylé ovoce vložíme do hrnce, rozvaříme, rozmačkáme a případně osladíme. Tvarohové knedlíky nakonec zlehka opečeme na másle a můžeme podávat. Jemné tvarohové ovocné knedlíky podáváme se smetanovou omáčkou, ovocným ragú a ozdobené nastrouhaným tvarohem a lístkem máty.
Srnčí na divoko s chlupatými knedlíky podle Kluků v akci
Kluci v akci ve svém receptu používají srnčí hřbet bez kosti, ale stejně tak se dá použít i srnčí kýta.
Ingredience na maso a omáčku:
100 g špeku
12 kuliček celého černého pepře
150 g celeru
150 g kořenové petržele
150 g mrkve
200 g brusinkového kompotu
300 g cibule
5 listů bobkového listu
800 g srnčího masa
8 kuliček jalovce
8 kuliček nového koření
Pepř
Slunečnicový olej
Sůl
50 ml rostlinného oleje
Ingredience na chlupaté knedlíky:
150 g ve slupce vařených oloupaných brambor
1 ks vejce
250 g hrubé mouky
350 g syrových oloupaných brambor
Hrst petržele kudrnky
Sůl
Postup přípravy masa a omáčky:
Napřed si důkladně omyjeme, očistíme a odblaníme maso, které pak osolíme, opepříme a zakápneme olejem. Maso pak necháme nějakou chvilku odležet. Mezitím si nakrájíme špek na malé kostky a připravíme si i cibuli, kterou si oloupeme a nadrobno nakrájíme. Stejně si očistíme a nakrájíme i celer, mrkev a kořenovou petržel. Připravíme si pánev, na které na oleji opečeme slaninu, k ní přidáme i všechnu zeleninu a koření. Společně pak zeleninu se slaninou a kořením restujeme dozlatova. Orestovanou zeleninu podlijeme vodou a pánev přikryjeme pokličkou a necháme zeleninu dusit, dokud nezměkne. Uvařenou zeleninu důkladně rozmixujeme a pak přidáme brusinkový kompot. Omáčku dochutíme solí a pepřem, pokud je potřeba. Omáčku je možné rozředit vodou, pokud je hustá, ale k chlupatým knedlíkům by neměla být zas až příliš řídká. Jakmile omáčku dokončíme, je čas vrhnout se na pečení srnčího masa. Maso se peče na pánvi, dokud nebude skoro hotové, je potřeba dát pozor, aby nebylo vysušené. Po dopečení maso vložíme do omáčky, kde se ještě prohřeje.
Postup přípravy bramborových knedlíků:
Připravené brambory (vařené i syrové) si nastrouháme najemno na struhadle, a pak je smícháme s moukou, vajíčkem, petrželkou. Přidáme sůl a vše důkladně zamícháme a z bramborové směsi vytvoříme těsto. Dáme si vařit vodu, a jakmile začne vařit, tak ji osolíme. Těsto si rozdělíme a vytvarujeme knedlíky (rukou, lžící). Knedlíky házíme do vařící vody a občas je podebereme, aby se nechytaly ke dnu hrnce. Knedlíky se vaří zhruba 5 – 7 minut (délka vaření závisí na velikosti knedlíků), pokud nejsou knedlíky zcela ponořené, je vhodné je v půlce doby otočit. Jakmile jsou knedlíky dovařené, zakápneme je zlehka olejem.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Houskové knedlíky jsou variantou kynutých knedlíků. Kynuté znamená kypřené, a toho lze dosáhnout buď použitím droždí, nebo kypřicího prášku. Základem pro přípravu bývá hrubá nebo polohrubá mouka, vejce rozmíchané v tekutině (nejlépe jen žloutek, protože bílkem těsto ztuhne), sůl (půl lžičky na 0,5 kg mouky), droždí (půl kostičky na 0,5 kg mouky) a mléko nebo voda (minimálně 1/4 l, lepší než voda je sodovka, která knedlík více nakypří). A do klasických houskových knedlíků se navíc přidává na kostičky nakrájené pečivo (rohlíky, housky), které by mělo být alespoň den staré. Na dávku 0,5 kg mouky stačí jedna houska nebo jeden rohlík. Knedlíky by měly být nadýchané a neměly by být rozvařené. Proto je někdo raději vaří jen v páře a ne ve vodě. Jaký je tedy pracovní postup?
Do mísy nasypte mouku, osolte ji, přidejte v misce rozmíchané droždí a po částech přilévejte vlažnou tekutinu (mléko nebo sodovku) s rozšlehaným žloutkem. Zadělávejte vláčné těsto, do něhož zapracujte na kostičky nakrájenou housku. Těsto vypracovávejte tak dlouho, dokud se nebude lepit na vařečku nebo na stěny nádoby. Takto připravené těsto poprašte moukou, mísu přikryjte čistou utěrkou a nechte na teplém místě vykynout. Čím déle těsto odpočívá, tím je chutnější. Z vykynutého těsta pak vypracujte válečky, asi tak 20 cm dlouhé, a nechte je ještě chvilku (cca 10 až 15 minut) kynout.
Do hrnce dejte vařit vodu, mírně ji osolte, a když se voda začne vařit, vložte do ní válečky knedlíků a vařte je pod pokličkou 20 až 25 minut. Na začátku vaření je podeberte vařečkou, aby se nepřilepily ke dnu. Lepší je vařit knedlíky ve větší nádobě, aby měly prostor. Také by se jich nemělo vařit hodně najednou, protože vařením ještě nabudou a nemusely by se pak do hrnce vejít. Běžné je tak vařit dva válečky najednou. Během vaření knedlíky pravidelně obracejte. Uvařené je vyjměte a ihned propíchejte vidličkou, aby z nich vyprchala pára a nesrazily se. Co nejdříve je nakrájejte na plátky, pokud nemáte kráječ, stačí nit nebo ostrý nůž.
V Česku se plněné ovocné knedlíky tradičně připravují i z tvarohového těsta. Plní se nejrůznějšími druhy ovoce, jako jsou borůvky, švestky, jahody, maliny, broskve či meruňky.
Tvarohové knedlíky se mohou připravovat i jako neplněné, to znamená, že se jen přelévají různými druhy ovocných omáček. Lze je podávat i smíchané s tvarohem, smetanou, jogurtem, zakysanou smetanou či marmeládou.
Vhodné je jejich chuť podtrhnout také čerstvou mátou, estragonem či meduňkou. Bylinky jídlo odlehčí, a navíc podpoří trávení.
Tvarohové knedlíky se obvykle podávají jako hlavní jídlo, tradičně posypané ještě teplé nastrouhaným tvarohem, cukrem a polité rozpuštěným máslem. Někdo k ozdobě používá ořechy, kokos, hoblinky čokolády, griliáš, skořici či mandlové lupínky. Jiný si je polévá různými druhy sladkých omáček.
Takto připravené knedlíky jsou nejen velmi chutné, ale potěší i oko.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Sušené houby namočte nejméně na 1 hodinu do 200 ml vody, cibuli a slaninu nakrájejte na drobné kostičky. V kastrolku zpěňte cibulku se slaninou, poté přidejte houby i s vodou, špetku soli, kmín a duste, dokud nebudou houby měkké. Poté odstavte. V míse umíchejte nastrouhané syrové brambory, jedno rozšlehané vejce, špetku soli a mouku. Vytvořte kompaktní těsto a tvarujte z něj menší knedlíky, které po částech vhazujte do vroucí osolené vody. Když knedlíky vyplavou, vařte je ještě asi 8 minut (dle velikosti). Poté je vyjměte, nechte dobře okapat, vložte do mísy a do tepla. Jakmile budete mít uvařeny téměř všechny knedlíky, dokončete houby. Vyduste z nich případnou vodu, teprve pak vmíchejte 4 rozšlehaná vejce a smažte, dokud nezhoustnou. Případně ještě ochuťte solí. Hotové houby promíchejte v míse s knedlíky a ihned podávejte na stůl.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Ingredience: 10–15 g cukru krupice, cukr moučka na posypání, 17 g kvasnic, 1 meruňková marmeláda, 2 plechovky kompotovaných meruněk, 250 ml mléka, 500 g hrubé mouky, 1 lžička solamylu, špetka soli, 1 vejce, zakysaná smetana na přelití
Postup: Z mléka, kvasnic, cukru a špetky soli necháme vzejít kvásek. Přidáme vejce a hrubou mouku a zaděláme těsto, které necháme hodinu a půl kynout na teplém místě. Mezitím si necháme okapat meruňky (šťávu nevylíváme, použijeme na omáčku). Z tohoto množství uděláme 11 ovocných knedlíků, tudíž si oddělíme 22 půlek meruněk. Zbylé meruňky pokrájíme na malé kousky, zalijeme trochou slité šťávy a necháme trochu povařit, poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme dle chuti marmeládu, přilijeme ještě trochu šťávy a zahustíme solamylem, necháme 5–10 minut provařit. Vykynuté těsto rozdělíme na 11 stejných dílů a necháme ještě 10 minut kynout. Poté plníme a tvoříme ovocné knedlíky, je lepší, když se meruňky obalí v mouce, pak nekloužou a knedlík lépe drží. Takto připravené ovocné knedlíky necháme ještě 20 minut kynout přikryté utěrkou. Vložíme do osolené vroucí vody a vaříme 5 minut pod pokličkou, poté otočíme a vaříme dalších 5 minut, již však nepřikrýváme pokličkou. Raději vaříme na dvě várky, je lepší, když ovocné knedlíky mají prostor, pak krásně nabydou. Knedlíky hned po vyjmutí propichujeme.
Ingredience na ozdobu: rozpuštěné máslo, cukr moučka, mletý mák
Ingredience na náplň: švestky, cukr krystal
Ingredience na těsto: 4 lžíce oleje, 750 g polohrubé mouky, trochu soli, 1 lžíce cukru krystal, 300 ml horké vody
Postup: Vypeckujeme švestky, dovnitř dáme špetku cukru. Těsto na švestkové knedlíky připravíme takto: do mísy odměříme mouku, sůl, cukr, olej, promícháme a přidáme horkou vodu. Těsto důkladně vypracujeme, poté vyválíme placku cca 3 mm tenkou, vykrajujeme kolečka a do nich balíme vypeckované švestky naplněné cukrem. Tvarujeme kuličky – knedlíky.
Švestkové knedlíky ze spařeného těsta dáme do vroucí vody a vaříme 10–15 minut podle druhu ovoce a tloušťky těsta. Na talíři hotové knedlíky mastíme máslem, sypeme mletým mákem, perníkem nebo třeba opraženou strouhankou. Nakonec pocukrujeme.
Do mísy rozdrobte droždí, přidejte cukr, lžíci mouky a 3 lžíce vlažného mléka, mísu zakryjte čistou utěrkou a na teplém místě nechte vzejít kvásek. Pak přisypte zbylou mouku promíchanou se špetkou soli, přidejte žloutek rozmíchaný ve zbylém mléce a rozpuštěné vychladlé máslo a vypracujte hladké těsto. Opět ho zakryjeme utěrkou a nechte na teplém místě vykynout (cca 30 minut).
Mezitím si opláchněte studenou vodou jahody, zbavte je stopek a nechte oschnout.
Vykynuté těsto rozválejte na pomoučeném válu na plát silný asi 2 cm, který si nakrájíme na stejně veliké čtverce. Do středu každého položte jahodu, těstem ji důkladně obalte a zakulaťte. Knedlíky narovnejte na pomoučené prkénko, zakryjte utěrkou a nechte ještě 15 minut kynout.
Zatím si můžete dozlatova opražit strouhanku na polovině másla, opatrně a za stálého míchání.
Vykynuté knedlíky vložte do hrnce s mírně osolenou vroucí vodou a zvolna vařte asi 6 minut s částečně odkrytou poklicí. Pak knedlíky opatrně obraťte a dovařte ještě 4 minuty. Hotové knedlíky vyjměte z vody, ihned je propíchejte špejlí nebo tenkou vidličkou, rozdělte na talíře, posypte strouhankou, pokapejte máslem, pocukrujte a ihned podávejte.
V míse smícháme všechny suroviny kromě nakrájených housek. Necháme v teple nakynout asi 45 minut. Přidáme 2 housky nakrájené na kostičky a pořádně vypracujeme do těsta. Poté necháme těsto na knedlíky ještě kynout dalších 15 minut. Vykynuté těsto rozdělíme na 2 díly, vytvoříme stejně velké knedlíky a necháme chvilku odpočinout, než budeme dávat na páru. Mezitím si připravíme velký hrnec, do kterého nalijeme asi 3 cm vody. Přikryjeme ho utěrkou, kterou přichytíme nejlépe gumičkou, tak abychom na ni mohli ukládat knedlíky. Přikryjeme poklicí a necháme vodu vařit. Poté dáme knedlíky na utěrku, znovu přikryjeme poklicí a necháme v páře vařit 35 minut. Houskové knedlíky vařené v páře jsou tak nadýchané, že je krájíme nejlépe nití, aby se nepomačkaly.
Do mísy nasypte mouku, navrch rozdrobte droždí a přilijte vlažné mléko. Jakmile droždí vzejde, přidejte rozklepnuté vejce a sůl. Potom vše smíchejte a zpracovávejte těsto hnětačem robota nebo v mixéru, či ručně až do hladka. Vypracované těsto přikryjte čistou utěrkou, poprašte moukou a dejte asi na hodinu na teplé místo. Vykynuté těsto poté rozdělte na poloviny. Každou zvlášť znovu propracujte a vytvarujte ji do knedlíkové šišky. Knedlíky nechte ještě asi 10 minut dokynout, otočte je a zároveň dejte vařit osolenou vodu. Do vroucí vody poté vložte kynuté knedlíky tak, že je opět otočíte. Vařte cca 15 minut a po vyjmutí knedlíky ihned propíchejte. Domácí kynutý knedlík se výborně hodí k různým omáčkám a masu. Záleží jen na vašem výběru.
Ingredience: 200 g tvarohu, sůl, 65 g hrubé mouky, 40 g másla, 2 vejce, 200 g krupice, kůra z 1 citronu, 400 g jahod, moučkový cukr, rozpuštěné máslo
Technologický postup: Z bílků vyšleháme sníh. Do mísy dáme tvaroh, mouku, krupici, žloutky, máslo a kůru z citronu, všechny ingredience smícháme a nakonec přidáme sníh z bílků. Těsto rozdělíme na kousky, balíme do něj jahody a vypracujeme knedlíky. Připravené knedlíky vhazujeme do vroucí vody a vaříme 8–10 minut. Uvařené knedlíky posypeme moučkovým cukrem a poléváme rozpuštěným máslem.
150 g hrubé mouky (dle potřeby přidejte – záleží na druhu brambor)
cca 1 dcl mléka
sůl
Postup:
Syrové brambory omyjte, oloupejte a nastrouhejte na jemném struhadle. Nastrouhané brambory nejlépe v ruce vymačkejte do sucha – vodu z nich ale chytejte do misky, nevylévejte ji. Vyždímané brambory vložte do větší mísy, přelijte horkým mlékem, promíchejte a nastrouhejte k nim oloupané vařené brambory. Z odstáté vody z brambor velmi opatrně slijte pryč tekutinu, dokud vám na dně nezůstane jen škrob (dávejte pozor, abyste s miskou moc nepohybovali, škrob by se vám opět promíchal s vodou). Do mísy s bramborami přidejte tento škrob, vejce, mouku, sůl a vařečkou vypracujte těsto (nesmí být tuhé), ve kterém by po přejetí prstem měla zůstat čára. Ve velkém hrnci přiveďte vodu k varu, osolte ji a lžící namáčenou ve studené vodě tvořte z těsta větší noky, které vkládejte do vroucí vody. Vždy vařte jen jednu várku, to je asi 10–15 kusů, abyste měli knedlíky stejnoměrně uvařené. Vařte cca 10 minut, dle velikosti. Knedlíky po uvaření propíchejte špejlí nebo vidličkou. Tyto chlupaté knedlíky můžete podávat například jako přílohu k pečenému masu s ohřátým kyselým zelím a posypané smaženou cibulkou.
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda.