Vejce se dají vařit několika způsoby. Nejčastější je asi tento. Do malého kastrůlku dáme tolik vody, aby vejce byla ponořená. Vodu osolíme, přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, jak potřebujeme, naměkko, nahniličku nebo natvrdo. Vychladlá vejce oloupeme a můžeme podávat.
Aby vejce nepraskala, ohřejeme je nejdřív na pokojovou teplotu.
Aby vejce nepraskla, propíchneme širší stranu vejce jehlou.
Aby vejce nepraskla, do vody přidáme trochu octa.
Aby se vejce dobře loupala, po vaření je prudce zchladíme studenou vodou.
Vejce naměkko (ztuhlý bílek a syrový žloutek) vaříme 2–3 minuty.
Vejce na hniličku (ztuhlý bílek a napůl vařený žloutek) vaříme 5–6 minut.
Vejce natvrdo (ztuhlý bílek i žloutek) vaříme 8–10 minut.
Jakou polevou si perníčky ozdobíte, si vyberte sami, tou nejtradičnější je asi poleva citronová či cukrová.
Na co si ale u přípravy musíte dát opravdu pozor, aby v moučkovém cukru nebyly ani malé kousky, proto vám doporučuji raději cukr před použitím prosít jemným sítkem.
Připravenou polevu nemusíte spotřebovat hned, ale je potřeba ji pak skladovat v uzavřené nádobě, aby nezaschla a nevznikly v ní kousky, které by vám pak nedělaly dobrotu.
Cukrovo-bílková poleva
Ingredience:
150 g moučkového cukru
1 bílek
šťáva z poloviny citronu
Postup:
Moučkový cukr vyšlehejte s bílkem, přidejte trochu citronové šťávy a ještě utřete. Takto připravenou hmotu můžete nechat přírodně bílou nebo ji můžete rozdělit na několik částí a obarvit potravinářskými barvami. Polevu přendejte do zdobicího sáčku a můžete začít zdobit vychladlé perníčky dle vlastní fantazie.
Citronová poleva
Možná vás nadpis trochu mate a očekáváte, že tato poleva bude mít citronovou chuť, ale citronová je proto, že je jen z citronu a cukru.
Ingredience:
150 g moučkového cukru
1–2 lžíce citronové šťávy
Postup:
Moučkový cukr a citronovou šťávu utřete do husté polevy. Takto připravenou polevou můžete pomocí zdobicího sáčku zdobit vychladlé upečené perníčky.
Cukrová poleva
Ingredience:
150 g moučkového cukru
trocha vody
Postup:
Moučkový cukr vsypte do misky nebo většího hrnku a po půllžících přidávejte vodu. Poleva musí zůstat hustá, aby vám pak z perníčků nestékala. Polevou naplňte zdobicí sáček a pusťte se do zdobení.
Bílková poleva
Ingredience:
200 g moučkového cukru
1 bílek
Postup:
Část moučkového cukru a bílek začněte třít v menší misce, postupně dodávejte po troškách cukr a důkladně třete, než vznikne hustá poleva. Správnou hustotu polevy zjistíte tak, že když chcete vařečku vyndat, zůstane na ní krápník. Takto připravenou polevu můžete přendat do zdobicího sáčku a začít se zdobením.
Kupovaná poleva na perníčky
Netroufáte-li si připravit svou polevu, nebo máte-li s ní špatnou zkušenost, můžete se rozhodnout pro kupovanou polevu, která je v sypkém stavu a připravuje se smícháním s vodou. Tato poleva má sněhovou barvu, ale dá se dle libosti dobarvovat potravinářskými barvivy.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.
Já už sbírám plody rakytníku asi čtvrtým rokem. Původně jem zasadil dvě samice a jednoho samce. Loni jsem sklidil 28 l malviček. Protože byly rostliny dost vysoké a husté, tak jsem je radikálně ostříhal( kvůli sklizni). Letos jsem sklidil opět 28l. Pokud budete pod rakytníkem pravidelně křoviňákem sekat trávu, tak se vám nerozroste. Kořeny sice narostou dál, ale křoviňákem nové rostlinky pohodlně useknete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J
Recepty od Zdeňka Pohlreicha jsou srozumitelně napsané, včetně všech rad a tipů. Na rozdíl od jiných návodů jídel jsou popsány a nafoceny postupy u základních jídel. Použité potraviny v receptech jsou běžně dostupné v obchodech. Popisy jídel zvládnou i začátečníci, kteří neumí vařit. Recepty jsou ovšem přínosem také pro zkušené kuchaře.
Pečivo: na plátky nakrájené housky ze včera, olivový olej
Postup: Roztopte gril. Než teplota dosáhne potřebných vysokých hodnot (asi 250 stupňů), vložte steaky do misky, potřete je hořčicí a worcestrovou omáčkou, pokapejte limetkovou šťávou, osolte a opepřete (obě strany). Nechte je asi 20 minut marinovat. Zeleninu nakrájejte na kousky dle svých estetických požadavků (lilek nechte „vyslzet“ – posypte solí a asi po 15 minutách osušte). Kousky zeleniny promíchejte s olivovým olejem a trochou balzamikového octa, posypte nasekanými bylinkami, posolte a opepřete. Udělejte z alobalu misku, směs do ní vložte a uzavřete. Zeleninu v alobalu grilujte na přímém žáru asi 30 minut, steaky 12 minut (6 minut z každé strany pro střední propečení) a tousty (respektive nakrájené housky) asi 1 minutu. Steaky poté nechte 3 minuty „dojít“, tousty pokapejte olivovým olejem.
Kulajda podle Zdeňka Pohlreicha
Ingredience: 100 g sušených hub (je-li sezóna, použijte čerstvé houby), 1 l vývaru (Pohlreich používá hovězí), 50 g másla, 100 g hladké mouky, 150 g brambor, 4 slepičí vejce, 50 g kopru, 2 polévkové lžíce octa, 300 ml mléka, 100 ml smetany, sůl a pepř
Postup: Začnete přípravou světlé jíšky z másla a hladké mouky. Do kastrůlku vhodíte máslo, rozehřejete, přidáte mouku a zamícháte. Za stálého míchání zalijete hovězím vývarem, osolíte, přidáte pepř a přivedete k varu. Do základu kulajdy dáte houby (Pohlreich používá sušené houby, které namočil do vody) a na kostky nakrájené brambory. Vaříte velice zvolna 40 minut. Přilijete mléko, smetanu (dobré je použít zakysanou smetanu, může být i smetana ke šlehání) a dochutíte.
Ztracená vejce
Mezitímco se kulajda vaří, připravíte si zastřené vejce. Snahou šéfkuchařů je, aby bílek ztuhl a žloutek zůstal tekutý. Podle Pohlreicha jsou pro úspěch klíčové dvě věci: „supr“ čerstvé slepičí vejce a že voda, do níž vajíčko umístíme, se bude vařit pomalinku.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Ingredience: 100 g sušených hub (je-li sezóna, použijte čerstvé houby), 1 l vývaru, 50 g másla, 70 g hladké mouky, 150 g brambor, 4 slepičí vejce, 50 g kopru, 2 polévkové lžíce octa, 300 ml mléka, 100 ml smetany, sůl a pepř
Postup: Začneme přípravou světlé jíšky z másla a hladké mouky. Do kastrůlku vhodíme máslo, rozehřejeme, přidáme mouku a zamícháme. Za stálého míchání zalijeme hovězím vývarem, osolíme, přidáme pepř, přivedeme k varu a rozmixujeme tyčovým mixérem do hladkého krému. Do základu kulajdy dáme houby a na kostky nakrájené brambory. Vaříme velice zvolna 40 minut. Přilijeme mléko, smetanu (dobré je použít zakysanou smetanu, postačí nám ale i smetana ke šlehání) a dochutíme. Mezitímco se nám kulajda vaří, připravíme si zastřené vejce, snahou je, aby bílek ztuhl a žloutek zůstal tekutý. V hrnci přivedeme vodu k varu a zmírníme oheň. Nalijeme do vody trochu octa. Kyselé prostředí pomůže, aby se vaječný bílek zcelil a držel pohromadě u žloutku. Voda se nesmí v žádném případě osolit, jinak by se vařila moc prudce. Pomocí vařečky mírně vodu rozpohybujeme a z co nejmenší výšky vyklopíme rozklepnuté vejce z misky do vody. Zastřené vejce po 2 až 3 minutách vaření stáhneme z ohně, necháme dojít a vyndáme. Polévku dochutíme, v poslední chvíli přidáme kopr. Kulajdu servírujeme tak, že do talíře položíme vždy jedno zatřené vejce a zalijeme kulajdou.
V naší poradně s názvem PIERIS JAPONICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balašová.
Dobrý den ,
chtěla jsem se zeptat jestli je rostlina pieris japonica ( mountain fire )
jedovatý pro domácí zvířata a v jakém množství .Je možné že způsobí uhynutí malých koziček ?
Děkuji za odpověď , Balašová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím.
Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.
Postup: Na 1 vaječný bílek vmícháme asi 15 dkg alespoň 3x přesátého moučkového cukru (to je to nejdůležitější u kvalitní polevy), přidáme 1 lžičku solamylu a přikápneme 3–4kapky citronové šťávy, citronky nebo octa přes sítko (udělá nádhernou bílou barvičku).
Mícháme ručně asi 20 minut, až je poleva bílá. Na šlehači lze také, ale pozor, někdy je jakoby „dutá“. Zdobíme kornoutkem se zdobicí tryskou z domácích potřeb asi za 5 Kč. Chceme-li zdobit i barevně, přidáme do oddělené polevy (dáme si třeba do malé skleničky menší množství polevy) potravinářské barvivo libovolné barvy a pár kapek vody. Pozor, stačí troška barviva i vody, nesmí se moc naředit, musí zůstat dost hustá, aby nerozmáčela perníček a neroztékala se.
Připravenou polevu vždy přikryjte vlhkou utěrkou, můžete dát na noc do ledničky, když zbyde ve skleničce, a přikryjte čepičkou z alobalu. Poleva se loupe, mění-li se příliš teploty, například když necháte perníčky u radiátoru. Chcete-li vyplňovat kontury (vybarvovat), dejte si do malého hrnečku polevu, přidejte pár kapek vody a pomocí malého štětečku vybarvujte. Lze zdobit také jedlými cukrářskými perličkami, je to také moc hezké.
Perníčky je možné zdobit i celoplošně, a to tak, že na cca 20 kouscích provedete jen konturu po obvodu perníčku, po zaschnutí vyplníte některé plochy štětcem, polevou mírně zředěnou, případně i barevnou, a zase necháte zaschnout. Potom teprve finálně konturujte a zdobte. Můžete dělat vzory, tečky, čáry, co vás napadne, můžete se řídit i kreslenými návody. Pozor, pokud si neuděláte okraje, poleva vám bude při vyplňování štětcem stékat!
Ve svém příspěvku KOLIK STOJÍ VYBUDOVAT DRÁTĚNÝ PLOT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Z..
Dobrý den, mám možnost si za 10 000,- Kč pronajmout pozemek - zahrádku, kterou majitel zakládá. Již je takto vybudovaných asi 5 zahrádek. Chce po mě, abych si sama zajistila plotové ohraničení. Jinak hlavní velký pozemek je oplocený. Jde tedy o přepažení. Kolik to bude asi stát...je to obdélník 17x11 m. Musím podat ohlášení o povolení stavby plotu, když je to uvnitř areálu? Děkuji M. Zentnerová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 7 bílků, 120 g cukru krupice, 100 g polohrubé mouky, 2 lžíce sekaných ořechů, 2 lžíce rozinek nebo pokrájených sušených meruněk, 2 lžíce krájené čokolády na kousky, 5 lžic oleje, špetka soli
Postup: Bílky mírně osolíme a našleháme s cukrem. Pak lehce do těsta vmícháme mouku a vše ostatní, už nešleháme. Pečeme ve vymazané a moukou nebo kokosem vysypané formě v předehřáté troubě asi 10 min na 150 °C, pak zmírníme a dopékáme dalších 10 min na 100 °C, až se vpíchnutá špejle nelepí. Tato bábovka oproti jiným bílkovým těstům neklesne, je možné ji péct i jako řezy na plechu ve vyšší vrstvě z dvojité dávky. Bílky, které právě nepotřebujeme, si schováme v lednici ve skleničce se šroubovacím víčkem. Na víčku si udělejte čárku, když do skleničky přidáte bílek, abyste věděli, kolik jich tam je. I po měsíci jdou takto uskladněné bílky našlehat. Jinak je možné je i zvážit. Jeden bílek má přibližně 25–30 g.
V naší poradně s názvem KOLIK STOJÍ VYBUDOVAT DRÁTĚNÝ PLOT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Z..
Dobrý den, mám možnost si za 10 000,- Kč pronajmout pozemek - zahrádku, kterou majitel zakládá. Již je takto vybudovaných asi 5 zahrádek. Chce po mě, abych si sama zajistila plotové ohraničení. Jinak hlavní velký pozemek je oplocený. Jde tedy o přepažení. Kolik to bude asi stát...je to obdélník 17x11 m. Musím podat ohlášení o povolení stavby plotu, když je to uvnitř areálu? Děkuji M. Zentnerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Stavební povolení není třeba ani ohlášení stavby. Nosné sloupky stačí zavrtat do zeminy a plot realizovat pletivem 100 cm vysokým. Za takový plot zaplatíte 140 Kč za běžný metr a cca 450 za usazení každého jednoho sloupku.
Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.
Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.
Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.
Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.
Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.
Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko. Tyto díly pak lze spojit různými háčkovanými
Přemýšlíte, čím ozdobit perníčky pro děti? Připravte si polevy dle návodu, a protože jsou plné cukru, namelte si raději třtinový cukr na moučku, než abyste sáhli po bílém cukru. Určitě se to vyplatí. Citróny kupujte ideálně v bio kvalitě nebo je důkladně umyjte pod vodou čistou houbičkou na nádobí.
Postup: Bílek dáme do misky, přidáme moučkový cukr a citrónovou šťávu a třeme tak dlouho, dokud není poleva lesklá a hustá. Pokud je poleva stále řídká, přidáme více cukru, v opačném případě přidáme trochu citrónové šťávy.
Žloutková poleva
Ingredience: 2 žloutky, 100 g moučkového třtinového cukru
Postup: V misce smícháme žloutky s cukrem a třeme, dokud poleva nezhoustne a neleskne se. Pro zvýraznění chuti můžeme přidat polévkovou lžíci citrónové šťávy a cukr.
Citrónová poleva
Ingredience: 100 g moučkového třtinového cukru, 1 polévková lžíce horké vody, 2 lžíce citrónové šťávy
Postup: Moučkový cukr nasypeme do misky, polijeme horkou vodou, přidáme citrónovou šťávu a třeme, až je poleva hladká, lesklá a houstne. V případě, že je stále řídká, přidáme ještě trochu cukru.
Pokud chcete mít polevy barevnější, místo citrónové šťávy použijte 100% džus z pomeranče, černého rybízu nebo červené řepy.
Bílek rozšlehejte vidličkou, osolte, přidejte zázvor, krupici a vypracujte řidší těsto, které nechte chvíli stát. Potom kávovou lžičkou vykrajujte malé nočky a zavařte je do polévky. Vařte asi 8–10 minut.
Je to vlastně vejce naměkko bez skořápky, které se vaří v octové vodě. Používá se do salátů nebo polévek a vypadá opravdu velmi lákavě. Do vroucí vody nalijte ocet, rozmíchejte a rozklepněte doprostřed hrnce vajíčko. Vajíčko lžící zlehka oválejte ve vodě tak, aby bílek obalil žloutek. Teplota vody by neměla být přehnaná! Po třech minutách zastřené vejce vyndejte sítkem. Když rozříznete bílek, vyteče z něj žloutek.
Ingredience: 1 bílek, 140 až 150 g extra jemného cukru, trochu citronové šťávy, 2 lžíce solamylu
Postup: Šlehejte elektrickým metlovým šlehačem 1 bílek a přidávejte postupně cukr, solamyl a citronovou šťávu. Hotová poleva se nesmí roztékat, ale ani nesmí být tak hustá, že nejde vytlačovat ze sáčku. Hustotu vyzkoušejte na vzorku a případně korigujte přidáním citronové šťávy, kterou také přeceďte přes sítko, aby se do polevy nedostala dužina nebo jadérko. Pokud nechcete přidat citronovou šťávu, můžete polevu zahustit solamylem.
Ingredience: 250 g medu, půl lžíce másla, 2 vejce, cca 300–400 g hladké mouky, citronová kůra, 1 lžička prášku do pečiva, tuk a hrubá mouka na plech, ořechová jádra na ozdobu
Ingredience na polevu: 1 bílek, trocha vody, med
Postup: Nahřátý horký med smícháme s máslem a celými vejci. Přidáme tolik hladké mouky, aby těsto bylo husté jako na nudle. Během zadělávání přidáme skořici, nastrouhanou kůru a prášek do pečiva. Na vále těsto dobře vypracujeme (asi hodinu), pak uložíme do chladu a necháme cca půl dne odpočívat. Nakonec vyválíme placky na malík tlusté, přeneseme je na tukem vymazané a hrubou moukou vysypané plechy a na povrchu je potřeme polevou. Povrch poklademe jádry ořechů. Marcipán upečeme dorůžova. Ještě zatepla jej nakrájíme na řezy a uložíme v krabici. Řezy jsou dlouho chutné.
Na polevu utřeme bílek s vodou a rozehřátým medem.
Očištěný kuřecí řízek nařízněte a udělejte kapsu, do ní vložte nádivku, kterou připravíte následujícím způsobem: housku namočte v mléce, dobře vyždímejte, přidejte lžičku másla, vyšlehaný bílek, nakrájenou šunku, zelenou nať a sůl a celou směs dobře propracujte. Jakmile naplníte kapsu, zajistěte ji nití či párátky. Řízky s nádivkou pak položte do vymazaného a strouhankou vysypaného pekáčku, podlijte vodou a dejte péct. Po upečení můžete dát do vývaru kousek másla. Nejvhodnější přílohou budou vařené brambory nebo rýže. Na jaře si můžete pokrm dozdobit mladými kopřivami.
Ingredience: 1,5 kg vepřové krkovice bez kosti, 200 g uzeného špeku, 1 lžíce plnotučné hořčice, 2 cibule, 200 g uzené slaniny, 1 klobása, 1 bílek, vepřové sádlo, sůl, pepř
Technologický postup: Vepřovou krkovici podélně rozřízneme a přes potravinářskou fólii lehce naklepeme, abychom maso nepotrhali. Vyřízneme z něj pravidelný plát na roládu, odřezky použijeme do fáše. Plát osolíme a opepříme. Zbytky masa nakrájíme na menší kousky, osolíme, opepříme, přidáme bílek a rozmixujeme. Do směsi přimícháme kostičky uzené slaniny a fáš rozetřeme na plát krkovičky. Zasypeme na nudličky nakrájenou klobásou a zarolujeme. Roládu důkladně zavážeme provázkem, potřeme hořčicí a osolíme. Cibuli nakrájíme nahrubo, vhodíme do plné nádoby a na cibuli položíme roládu. Pečeme v troubě na režim horká pára 150 °C, čas přibližně 2 hodiny. Po upečení výpek z pekáče slijeme do kastrolu. Šťávu zredukujeme na čistý tuk, přebytečné sádlo slijeme a necháme jen dvě polévkové lžíce, které zaprášíme moukou, zarestujeme dozlatova a zalijeme studenou vodou nebo vývarem. Za občasného míchání necháme minimálně 20 minut vařit a poté omáčku dochutíme solí. Roládu nakrájíme na porce a podlijeme šťávou.
Jak stříhat vinnou révu - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...
Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.
Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?
Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.
Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.
A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?
V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2. Odrůdy s menší produkcí hroznů či s malými hrozny mohou být zatěžovány hodně, asi na
Snad každého člověka čeká okamžik, kdy si začne budovat svůj vlastní domov. K tomu patří přemýšlet, bez kterých místností a zařízení se člověk prostě neobejde. Je jasné, že kuchyň, toaleta a koupelna jsou absolutní nezbytností. Návrh dalších místností je pak již na uvážení jednotlivce. Bude si přát mít kuchyň s obývacím pokojem dohromady? Nebo spojí ložnici a obývací pokoj? Kolik ve svém vysněném domově bude mít dětských pokojů? A je potřeba mít i pracovnu, nebo se bez ní obejde? Otázek padá mnoho. Stejně tak je to i se zařízením, snad každý člověk počítá, co vše bude ve svém novém domově potřebovat, bez kterého vybavení se neobejde. Určitou komplikací mohou být skříně. Najednou je potřeba řešit jaké skříně se do nového domova budou hodit, kolik jich bude, kolik zaberou prostoru a jak se dají umístit, aniž by zabíraly mnoho místa. A právě s tím souvisí i téma tohoto článku. Určitým moderním trendem se totiž stává vybudování šatny. Snad každá žena si již od dětství přála mít vlastní šatnu, v níž by vše její oblečení a módní doplňky byly hezky a přehledně srovnané. Prostor, kde by se mohla kochat svými novými kousky oblečení. Touha po šatně ale již není jen záležitostí žen, ale šatnu si přeje i řada mužů. I muž jistě ocení to, co mu šatna nabízí, a to kousek soukromí, přehlednost a praktičnost. Šatna bývá obvykle umístěna blízko ložnice, nebo zakomponována přímo do ní.