KOMPOST NA BALKONE a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Kompost je organický prostředek pro zlepšení kvality půdy, obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získané řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky.
Umístění kompostu
Kompost je třeba vzhledově organicky začlenit do celkové zahrady. Kompost však nikdy není součástí rozlehlých parků a botanických zahrad, vzhledem k nutnosti dostatečného prostoru se obvykle umisťuje dostatečně daleko na vyčleněné místo s dalším technickým vybavením, jako jsou například sklady, nářaďovny, pracovny, pařeniště, skleníky a šatny pro zaměstnance, aby nenarušoval návštěvníkům zážitek z parkových kompozic svým zápachem a vzhledem. Kompost plný rozkládajících se odpadků i v malé okrasné zahradě ruší, a proto patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost, nejraději někde pod stromy, například pod ořešák královský či jiné stromy s výraznou silicí, která odpuzuje hmyz. Správně založený kompost však nezapáchá, zejména při vhodném složení s odpovídajícím poměrem C : N, cca 15–30 : 1 a promísením se zeminou. Kompost lze maskovat řadou hustých a vysokých rostlin, živým plotem, který zastiňuje zrající kompost a udržuje tak potřebnou vláhu v kompostu. Kompost také nikdy nemá být umístěn centrálně. Ke kompostu musí vést cesta, dobře sjízdná kolečkem anebo větší mechanizací, podle okolností.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navráceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotu, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1–2 cm vrstva ročně. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tento mulč může potlačit růst plevelů. Během sezóny dozraje namístě a na podzim jej zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám. Velmi jej ocení například dýně, která se někdy pěstuje přímo ve zrajícím kompostu. Stejně tak kompost ocení ovocné stromy a trávník.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Staňková.
Dobrý den,
v žádném případě tuto formu skladování
nedoporučuji. Nechala jsem se zlákat a nyní, koncem
března,jde česnek na kompost. Stroužky jsou pevné,
ale hnědé.Jako zmrzlé.Stejně dopadla má sestra.
Proto nedoporučuji !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Neexistuje žádné omezení, které by udávalo, jak daleko od spusedního pozemku je možné vybudovat kompost. Pro udržení dobrých spusedských vztahů je vhodné, aby kompost esteticky nehýzdil okolí na území sousedního pozemku a to vizuálně i zápachem. Snažte se kompost umístit do míst, kde se soused příliš často nezdržuje. Kompost můžete zakrýt živým plotem a vycházet ze skušeností našich předků, kteří vymysleli lidové rčení Co oči nevidí to srdce nebolí.
V naší poradně s názvem TUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maršíková.
zajímá mě, zda je dobré vyhrabávat spadené listy tuje od kořenů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Spadané jehličí kolem rostlin funguje jako mulč a zároveň se vytváří kompost pro vznik živin. Takže je vhodné nechat jehličí kam spadne. Z estetického hlediska se to ale někdy nehodí a proto se použije obarvený mulč.
Kompost by měl být k dostání ve všech zahradnických centrech nebo obchodech, jako je OBI, Bauhaus a podobně. Také je možné zakoupit kompost přes internet, kde si vyhlédnete různé společnosti a srovnáte si ceny. Ideálním řešením je zjistit si nějaký obchod, se kterým už má zkušenost někdo z vašeho okolí.
Ve svém příspěvku JAK A ČÍM SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem HOKAIDO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matějková.
Navazuji na dotaz p.Reicha z 5.5.t.r. a rovněž by mě zajímalo, zda mohu odstřihovat listy. Vysadili jsme část na kompost a neskutečně se nám to rozrostlo. Děkuji za názory.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Normálně zkraťte výhony jak potřebujete. Rostlina pak neporoste do délky, ale do šířky. Z dlouhých výhonů si můžete rostlinu také namnožit a po odstřižení pak přesadit. Zde je vidět, jak na to: https://youtu.be/gvqETfCebhs
Pro bylinkovou zahrádku na balkoně můžete použít komerčně vyráběný set, je jen na vás, jaký si vyberete. Pokud máte doma šikovného kutila, může vám set pro bylinkovou zahrádku vyrobit vlastnoručně z přírodního materiálu. Podstatou bylinkové zahrádky na balkoně je základová deska s bočními podpěrami. Každý truhlík má vespod pevnou misku na vodu. Misky mají dobře přístupné otvory pro zálivkovou vodu a každá pojme až 3 l vody. Velmi pevné truhlíky s miskami jsou pevně uloženy na základně, takže nedojde k jejich posunutí či pádu. Prohýbání nenastane ani po několika letech užívání na přímém slunci. Pro pěstování na balkonech či terasách jsou čerstvé bylinky vždy po ruce. Vypěstované čerstvé bylinky chutnají v jídle daleko lépe než sušené, navíc bylinková zahrádka lahodí oku a provoní celý byt. V zadní části bylinkové zahrádky je úložný prostor pro odložení malých pomůcek k zahradničení a konve k zalévání. Výška opěrné tyče je 80 cm. Každý truhlík samostatně pojme až 3 l vody, čímž máte postaráno o zálivku na delší dobu. Set je dodáván v rozloženém stavu s montážním návodem.
Parametry bylinkové zahrádky – příklad celkového rozměru bylinkové zahrádky na balkoně: 80 x 74 x 73 cm.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nepřehnojujte rostliny, zejména hnojivy s vysokým obsahem dusíku. Nadměrný růst, stimulovaný vysokým obsahem dusíku, zvyšuje produkci listů, což zvyšuje potřebu vody a vápníku pro listy a má za následek nedostatek vlhkosti a vápníku pro plody.
Používejte univerzální zahradní hnojivo, které má nižší obsah dusíku (N) a vyšší obsah draslíku (K) a fosforu (P), jakož i dalších potřebných živin, včetně vápníku.
Zde je jednoduchý recept na přihnojení rajčat:
Když se začnou vyvíjet plody, rozprostřete ½ hrnku hnojiva (NPK) 5-10-5 kolem základny rajčat. Jemně zapracujte hnojivo do horních 4 cm půdy.
Když se sklidí první ovoce, rajčata znovu přihnojte další půlkou hrnku hnojiva (NPK) 5-10-5.
Půda bohatá na kompost nebo rozkládající se organickou hmotu má často všechny živiny, které rostlina potřebuje a nepotřebuje žádné umělé přihnojování. Vysoce kvalitní kompost — materiál, který je dobře rozložitelný, tmavé barvy a drobivý — je nejlepším hnojivem pro rajčata. Nejen, že každoroční aplikace kompostu zvýší živiny dostupné v půdě, ale také zlepší strukturu půdy. Volná, dobře odvodněná půda plná dostupných živin dláždí cestu pro silné a zdravé rostliny.
Kompost je metoda organického hnojení, díky čemuž je zvláště atraktivní pro potravinářské plodiny, jako jsou rajčata. Pokud zrovna začínáte na chudé půdě, začněte ji zlepšovat kompostem tak, že na jaře nebo na podzim rozprostřete 15 cm silnou vrstvu materiálu na oblast výsadby. Pomocí špachtle nebo lopaty důkladně zapracujte kompost do půdy. V dalších letech pak pokračujte v hnojení kompostem tak, že na jaře nebo na podzim rozprostřete na místo výsadby 4 cm silnou vrstvu kompostu. Příliš mnoho kompostu, stejně jako příliš mnoho jakéhokoli hnojiva, může poškodit rostliny. Neaplikujte nadměrné množství.
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vrtěl Alois.
Vážení.Poraďte mi čím mám pohnojit. vinnou révu.Na podzim jsem nehnojil vůbec.Mám jednu hlavu odrůdy Padarok zaporoža,jednu hlavu odrůdy Diamant ,jednu hlpozdravem Vrtěl. Padarok má velké hrozny,ale na střapci byly idrobounké.To asi bylo tím,dy Negro a jednu hlavu odrůdy Muškotály. Odrůdy jsou staré tři roky a Dimant pět let.Přečetl jsem si Vaše informace z článku na internetu,ale nejsem z něj chytrý. Jsem v pěstování amater.Budu rád,když mi poradíte.Odrůda Padarok měla velké bobule,ale na střapcech byly i malé bobulky.Hrozny dostaly padlí- bobule byly potaženy šedým povlakem.Stříkal jsem to postřiky proti padlí,ale ,už to bylo asi pozdě.Střapce ibobule mají být velké,ale sklidil jsem jich jen pár.Zbytek jsem musel zlikvidovat.Byl bych velmi rád,kdybyjste mi aspoň trochu poradili. mám li něčím pohnojitPředem Vá děkuji zaradu .S pozdrave
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete být v klidu. Vinná réva vytváří své plody z vody a slunce. Z půdy příliš živin nepotřebuje. Jesli chcete hnojit, tak teď na začátku vegetačního období zapravte do zeminy kolem roslin hnůj a nebo kompost z trusu domácích zvířat. Rostliny pak zalévejte pouze ke kořenům. Vše ostatní je již v rukou přírody a štěstí.
Kompost není směs domácího a zahradního odpadu, ale to, co z něj vznikne. Když použijeme jiné slovo stejného významu, a to humus, jistě je každému rázem jasno. Svrchní vrstvička úrodné půdy plná organické i anorganické výživy pro rostliny, ano, to je humus neboli kompost. V nerušeně se vyvíjející přírodě vzniká přirozenou cestou. Zetlelé listí, jehličí, zbytky trávy i jiných rostlin poskytují výživu těm budoucím. Čistý přírodní cyklus si zkrátka s výživou vystačí sám. My, netrpěliví zahrádkáři, ovšem od záhonků očekáváme, aby na nich plodiny rostly rychle a dobře, ale pěstování půdu značně vyčerpává a pro přírodu je to příliš náročný proces. Musíme jí tedy pomáhat přihnojováním. Nejlepší hnojivo je pak samozřejmě to, které vznikne oním magickým procesem přerodu organických zbytků v humus.
V naší poradně s názvem BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosím jak se množí ze semen bramboříky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Výsadba semen bramboříku je poměrně snadná, ale trvá to docela dlouho a nedodržují se u toho obvyklá pravidla, na která můžete být zvyklá při klíčení semen. Semena bramboříku dozrávají v červeneci, kdy je také nejlepší doba k jejich výsadbě. Semena můžete sklízet sama ze svých rostlin a nebo si v obchodě koupit zralá semena. Můžete si také koupit sušená semena, ale jejich klíčivost nebude tak dobrá. To můžete obejít namočením sušených semen ve vodě s několika kapkami Jaru na nádobí po dobu 24 hodin před výsadbou. Výsadba semen bramboříku vyžaduje dobře vyzrálý kompost smíchaný s pískem. Do každého květináče s průměrem cca 13 cm zasaďte asi 20 semen a přikryjte je jemnou vrstvou kompostu nebo písku a udržujte mírně vlhké. V přírodě semena bramboříku klíčí na podzim a v zimě, což znamená, že se jim líbí chladno a tmavo. Umístěte květináče na chladné místo, nejlépe okolo 15 °C a zakryjte je něčím, co úplně zablokuje světlo. Po výsadbě semen bramboříku může trvat i několik měsíců, než dojde k vyklíčení. Jakmile semena vzejdou, sejměte kryt a květináče položte pod růstová světla, která koupíte v zahradnictví. Udržujte rostliny stále v chladu - brambořík roste v zimě. Pokud vaše růstová světla vytváří teplo, tak je nutné chladit rostliny ventilátorem. Postupně, jak se rostliny zvětšují, je můžete přesadit do samostatných květináčů. Až přijde léto, přestanou kvést, ale pokud se vám podaří udržet je v chladu po celou dobu i v létě, porostou i v létě a narostou rychleji. To znamená, že v prvním roce pravděpodobně neuvidíte žádné květy.
Proces kompostování vařené zeleniny se mírně liší od kompostování jiných materiálů. Než je přidáte do kompostu, je třeba mít na paměti několik věcí:
Vařená zelenina se rozkládá rychleji. Po uvaření se zelenina rozpadne a začne rychle hnít, což je nehygienické a může to vést k nepříjemnému zápachu. Malé množství hnijících potravin je pro kompost v pořádku, ale příliš velké množství může kompost ohrozit přilákáním škůdců.
Vařená zelenina má obecně vysoký obsah dusíku a vody. Příliš mnoho obou by mohlo zabránit správnému zahřátí kompostu a může také způsobit nežádoucí zápach. Klíčem je vyrovnat kompost přidáním materiálů s vysokým obsahem uhlíku a nízkou vlhkostí, jako je papír, sláma a piliny.
Kompost by měl být umístěn mimo vodní zdroje. Nikdy nepřidávejte vařenou zeleninu do kompostu, pokud je v oblasti, kde je problém s odtokem vody.
Vynechejte zeleninu smíchanou s masem a živočišnými tuky. Typicky jde o zeleninu z vývaru. Abyste se vyhnuli komplikacím při kompostování zeleniny, měli byste její kompostování vynechat, pokud je kombinována s masem nebo mléčnými výrobky. Kromě toho by se zelenina, která je pokryta tuky, oleji, omáčkami nebo přebytečnou solí, neměla kompostovat vůbec.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Chcete-li pěstovat zeleninu bez umělých chemických látek, pak nemáte jinou možnost než použít přírodní hnojiva a přídavné látky jako kompost, hnůj, mulč či kamenný prach. Přírodní hnojiva pro vás navíc budou tou nejlevnější volbou.
Kompost
Kompost je vrstvený odpad trávy, listí, pilin, dřevěných štěpků, který se nejčastěji ukládá mezi betonové bloky nebo vyskládané neošetřené dřevo. Kompost je základem zahradničení.
Hnůj
Hnůj se obvykle používá od hospodářských zvířat a je výborným zdrojem dusíku, což je jedna ze tří hlavních složek hnojiv prodávaných v obchodech, a dalších důležitých půdních živin.
Mulčování
Mulčování je základním prvkem zahradničení, má několik předností a jednou z nich je, že udržuje půdu vlhkou, zmírňuje půdní prostředí, zabraňuje růstu plevele, snižuje hnilobu u ovoce. Mulčování může být prováděno různými přírodními materiály, jako je například tráva, sláma, listí stromů, jehličí nebo kůra, přičemž lze kombinovat několik druhů přírodních odpadů.
Kamenný prach
Zdravá půda by měla obsahovat dostatek fosforu. Dobrým přírodním zdrojem fosforu jsou například vápenné dolomity či další skalní prach obsahující například čedič. Tento skalní prach může být dodáván do kompostu nebo rovnou do zahradní zeminy. Abyste dosáhli nejlepší půdní směsi, použijte skalní prach s velmi malou velikostí částic.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Než začnete cokoliv sázet, zjistěte, jaké máte na balkoně podmínky. Klíčové je množství světla, teplota a orientace balkonu. Na jižním a západním balkonu se daří teplomilným rostlinám jako jsou rajčata či papriky. Na severní a východní straně zase lépe porostou bylinky jako máta, pažitka nebo petržel. Zkontrolujte i větrnost — silný vítr může malé rostliny lámat, proto se hodí závětří či vyšší zábradlí.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Theimer.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy vinné révy svinuté na okrajích a zkroucené nebo zakrnělé mohou být příznakem náhodné kontaminace hormonálním přípravkem na hubení plevele aminopyralidem. Nejčastěji se k rostlině dostane v kompostu ve kterém je ošetřená biomasa a nebo je v něm hnůj zvířat krmených ošetřenou plodinou.
Aminopyralid se objevuje v koňském, kravském a slepičím hnoji, lejnu/podestýlce pro malá zvířata, kompostu ze zeleného odpadu, slámě, senu, trávě a některých značkových kompostech z obchodů. Je to potenciální problém pro každého pěstitele. Kontaminovaný kompost se začne rozpadat při kontaktu s půdními bakteriemi a šíření herbicidu skončí přibližně po 12 až 15 měsících.
Bylinky jsou ideální pro začátečníky. Snadno rostou, rychle se regenerují a v kuchyni najdou všestranné využití. Skvěle fungují rozmarýn, tymián, bazalka, máta, pažitka, petržel nebo koriandr.
Zelenina
Na balkoně můžete pěstovat překvapivě mnoho zeleniny. Velmi oblíbené jsou cherry rajčata, keříčkové papriky, ředkvičky, saláty, špenát nebo i hrášek. Tyto druhy nepotřebují hlubokou půdu a mají poměrně krátkou vegetační dobu.
Jahody a balkonové ovoce
Balkonové jahody jsou nenáročné a plodí celé léto. Pěstují se v truhlících, závěsných květináčích nebo speciálních věžích. Dobře rostou i maliny na kmínku či borůvky v květináči.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.
Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana vrana@pef.czu.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ochranná stříška nad muškáty je nesmysl. Bude akorát stínit a bránit desťové zálivce, která muškátům prospívá. Dešťové smrště, které muškáty ničí obvykle zasáhnou ze strany a tomu žádná stříška nezabrání. Když muškáty občas zalijete zředěným výluhem ze slepičinců, tak zesílí a lépe pak odolají podobným rozmarům počasí.
Ať už chcete vínem zkrášlit balkon nebo terasu – dobrá péče je v každém případě nezbytná. To začíná výběrem správného substrátu pro vaše hrozny v kbelíku.
Rozhodně vhodné jsou příměsi kompostu. Rašelina může snadno posunout pH do kyselé oblasti. Réva má ráda hodnotu mezi 5,5 a 7,5. Pokud nechcete používat rašelinu z důvodů udržitelnosti, je to pochopitelné. Těžba rašeliny ničí biotopy. Listový kompost je dobrou alternativou pro mírné okyselení půdy.
Vzhledem k tomu, že objem zeminy i při výsadbě v sudu je menší než dostupný prostor na zahradě, musíte vinnou révu na balkoně nebo terase pravidelně zalévat. Ale nepřehánějte to, protože rostliny nemají rády mokré kořeny. Mírné množství tekutiny je vhodné k tomu, aby rostlině poskytlo dostatečnou vitalitu.
Náš tip: Pokud pěstujete hrozny v kbelících nebo květináčích, doporučujeme je zalévat dešťovou vodou nebo vodou z nedalekého rybníka. Tímto způsobem můžete rostlinám dodat další živiny.
Pokud se vašim hroznům na balkóně nebo na terase daří a na rostlinách je mnoho výhonů, má smysl i řez. Udělejte to mezi únorem a březnem. Další zelený řez by měl proběhnout v červnu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Dobré kompostéry nešíří kolem sebe žádný nepříjemný zápach. Není tedy důvod, proč jeden neumístit ke sklepům nebo do kočárkárny v bytovém domě. Že pro humus nebude využití? To jistě není pravda – každý má doma pokojové rostliny, které potřebují občas přesadit, mnoho lidí si zdobí okna truhlíky a řada lidí vyjíždí na chatu či chalupu, kde se jim humus z bytového domu určitě bude hodit. I v bytě můžete mít minikompostér nebo používat šikovnou pomůcku – kompostovací tašky. Dají se koupit do zásoby, do nich můžete organický odpad z bytu střádat a potom je celé vyhodit do domovního kompostéru.
Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.
Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.
Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).
Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.
Vyvýšený záhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.
Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, poku
Nejbezpečnější je slepičí trus kompostováním přeměnit na cenné hnojivo, což je proces, který rozkládá organický materiál na živiny využitelné jako hnojivo. Pro výrobu kompostu z kuřinců smíchejte slepičí hnůj s materiály bohatými na uhlík, jako je sláma nebo dřevěné hobliny, zajistěte správnou vlhkost a pravidelným obracením udržujte teplotu kompostu.
Slepičince
Seberte čerstvý slepičí hnůj z kurníku a ujistěte se, že je smíchaný s podestýlkou, jako je sláma nebo dřevěné hobliny nebo piliny.
Zdroj uhlíku
Budete potřebovat materiál bohatý na uhlík, který vyváží hnůj bohatý na dusík. Mezi takové materiály patří sláma, dřevěné hobliny, drcený papír nebo sušené listí. Navlhčete kompostovou směs do konzistence vlhké houby.
Kompostér
Pro zajištění a udržení procesu kompostování je potřeba kompostovací nádoba nebo kompostová hromada.
Vytvořte kompostovací hromadu
Střídavě vrstvěte hnůj a uhlíkové materiály. Pro optimální kompostování se snažte o poměr uhlík vůči dusíku přibližně 25:1 až 30:1. Ujistěte se, že hromada je dobře promíchána a má obsah vlhkosti přibližně 50–60 %.
Kompost otáčejte
Hromadu kompostu pravidelně otáčejte (např. týdně), abyste dovnitř dostali kyslík a podpořili rozklad. To také pomáhá udržovat požadovanou teplotu.
Sledování teploty
Sledujte teplotu kompostu. Měla by dosáhnout termofilní teploty (kolem 54–71 °C) po dobu několika dnů, aby se zničili patogeny a semena plevele.
Ochlazení a vyzrávání
Jakmile hromada dosáhne požadované teploty, nechte ji několik týdnů nebo měsíců vychladnout a vyzrát, než ji použijete jako hnojivo.
Použití kompostu na zahradě
Hotový kompost rovnoměrně rozprostřete po záhonech a lehce jej zapracujte do půdy.
Zabraňte přímému kontaktu
Neumisťujte kompost přímo na stonky rostlin, zejména mladých sazenic, abyste zabránili spálení. Také nikdy na zahradu nepoužívejte čerstvý, nekompostovaný slepičí trus. Může to rostliny spálit a potenciálně šířit patogeny ohrožující zdraví.