Zajímáte se o téma KOŘENÍ ČAJ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Perníkové koření je snad nejvíce voňavé koření, které se používá. Voní vánočně, rodinnou pohodou, babiččinou kuchyní. Receptů na perníkové koření jsou stovky, každý se trochu liší. V některých zemích se přidává třeba trocha mletého černého pepře, jinde pepř kajenský. Trošku exotické chuti a vůně přidáte zázvorem, kardamomem a koriandrem. A je jen na vás, zda si perníkové koření namícháte sami, či zvolíte nějakou variantu nabízenou v obchodech.
Čím nahradit perníkové koření
Klasické perníkové koření si můžete připravit doma. Doma připravené koření je vždy čerstvé a nádherně voňavé.
Ingredience
5 g fenyklu,
5 g nového koření,
5 g hřebíčku,
10 g anýzu,
1 bio citron,
5 g skořice,
10 g badyánu,
1 vanilkový lusk.
Postup
Navážíme si všechno koření. Skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky. Perníkové koření velmi jemně utlučeme v hmoždíři. Pak koření prosejeme přes sítko. Roztlučené koření smícháme s jemně nastrouhanou kůrou z jednoho dobře umytého bio citronu. Tato dávka perníkového koření je určena na půl kilogramu mouky.
Vedle perníků a jiného kořeněného pečiva můžete směs perníkového koření přidat i do zavařenin, pečených čajů a kompotů.
V naší poradně s názvem PAPRIKA ZHOŘKNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Babičky bramborový guláš
rád bych věděl proč ta paprika zhořkne. do osmažené cibulky dám papriku a chviličku
míchám do 10. vt. a hned zalévám připravenou horkou vodu. vložím maso a dusím atd . nic nezhořkne!!!!
fanda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Paprika zhořkne, když ji budete delší dobu smažit. Ostatnímu koření to nevadí, ale sušená mletá paprika při vyšších teplotách mění chuť a hořkne.
Původní obyvatelé Střední Ameriky znali toto koření dávno před příchodem evropských dobyvatelů. Kořenili jím například čokoládu. Pěstuje se především ve všech oblastech tropické Ameriky, zejména na pobřeží ostrova Jamajky. Nové koření má palčivou, ale příjemně kořennou chuť. Prý v sobě spojuje chuť a vůni nejoblíbenějších koření: pepře, hřebíčku, skořice i muškátového ořechu. Do střední Evropy se toto koření dostalo poměrně pozdě, až počátkem 17. století. Bylo tedy oproti již dříve známým druhům exotických koření nové a přišlo také z Nového světa, proto se mu u nás dostalo názvu „nové koření“. Pro jeho velkou oblibu v Anglii se mu také často říká „anglické koření“, nebo podle země původu též „jamajský pepř“. Nové koření se používá do uzenin, při konzervaci masa, v kuchyni do omáček a do polévek, při marinování ryb, do směsí celého i mletého koření, tvoří aromatizující esenci v likérnictví, parfumérii i v lékařství.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.
Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.
Perníkové koření je směs voňavého koření, které se používá především do vánočního pečiva. Perníkové koření můžete koupit již namíchané v obchodě, nebo si jej můžete připravit doma. Výhody domácích směsí koření jsou jasné. Přesně víte, co do směsi dáváte, přizpůsobíte si je vlastní chuti, připravíte si přesně takové množství koření, jaké potřebujete, a zbytečně ho doma neskladujete. U sáčků v obchodě nikdy nemáte jistotu, jak dlouho leží ve skladu, v regálu, jak dlouho je koření umleto. Vždycky je lepší koupit si celé koření a doma si umlít (ideálně ručním mlýnkem) pouze takové množství, které co nejdříve (nejlépe hned) spotřebujete. Míchání a poměr ingrediencí při přípravě domácího perníkového koření jsou však vždy tak trochu alchymií.
V naší poradně s názvem KDE KOUPIT PRAGANDU A SMES NA SALAMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Koštál.
D.den jsem z Vlašimska a chtel bych koupit pragandu ,
tři sáčky po 250g a 3 sáčky na výrobu salamu, udejte místo nákupu neb zašlete na
adr. Antonín Koštál,Družstevní 291,25765 Čechtice neb volejte 773877493 dik za info Ko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek ž
V naší poradně s názvem JITRNICE A JELITO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Můžu jitrnici nebo jelito na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat příjem vitamínu K ve své stravě. Denně byste měla sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínu K. Tuto úroveň vitamínu K je potřeba udržovat každý den, ne méně a ani ne více, protože jinak Warfarin neúčinkuje dobře.
Jitrnice jsou vyrobeny z vepřového masa, tuku, vnitřností, housky a koření. Ani jedna z těchto součástí neobsahuje žádný vitamín K a nebo jen velmi málo. Takže jitrnice můžete konzumovat bez omezení i když užíváte Warfarin. Co se týče jelit, tak do nich se přidává navíc ještě krev a popřípadě kroupy. A právě u prasečí krve není dostatek podkladů o obsahu vitamínu K, tudíž by měly být konzumovány s opatrností, nejlépe den dva před vyšetřením quick, abyste si mohla ověřit jejich vliv na srážlivost vaší krve.
Na pečený čaj se můžeme dívat jako na zavařeninu. Jednotlivé kousky ovoce se pečou v troubě společně s cukrem nebo medem a s voňavým kořením, které dodá chuti šmrnc. Ovoce po určitém čase pustí šťávu. Vzniklá směs se ještě horká nalije do připravených sklenic a takto ji lze uchovávat i několik měsíců. Velkým pozitivem je nulová přítomnost barviv nebo chemických látek, které nahrazují chuť a vůni. Jediným konzervantem zůstává cukr. A co víc, když čaj pečete, tak krásně provoníte domácnost neopakovatelnou vůní ovoce. Při výběru vhodných plodů můžete použít herbář, který vám poradí s optimální kombinací ovoce a jeho využitelností dle konkrétního období.
Velkolepý zdroj prospěšných látek přináší právě zvolené druhy ovoce, které se v pečeném čaji nacházejí. Častým základem pečených čajů jsou jablka, hrušky nebo švestky. Jsou to naše domácí plodiny, na které je náš organismus zvyklý. Kromě vitaminů skupiny B se v tomto ovoci nachází značný podíl draslíku a hořčíku, který je potřebný pro řadu funkcí v lidském organismu. Vynikající skladbu minerálů a vitamínů však najdeme také v borůvkách, brusinkách, jahodách a dalších chutných plodech našich českých zahrádek a lesů. S čím však počítat nemůžeme, je přítomnost vitaminu C, ten bohužel podléhá vysokým teplotám, které jsou pro přípravu pečeného čaje nutné.
Součástí pečených čajů jsou kromě ovoce také různé druhy koření. Nejčastěji se setkáte se skořicí, kardamomem, hřebíčkem nebo badyánem. Kdo má rád trochu ostřejší chuť, určitě si oblíbí směs se zázvorem. Pečený čaj můžete ozvláštnit i vanilkovým luskem. Koření není v pečeném čaji pouze pro dodání chutě a vůně, má totiž také blahodárný vliv na lidské zdraví. Skořice je úžasným pomocníkem u mnoha zdravotních potíží, ať už se jedná o problematickou pokožku, artritidu nebo běžné prochladnutí. Kardamom a zázvor se mohou pyšnit pozitivními účinky na trávení. Hřebíček má antiseptické účinky. Co je však těmto kořením společné, je schopnost posilovat imunitu – a přesně to se v podzimním čase hodí.
Cukr je rovněž potřebnou ingrediencí. Sice se o jeho škodlivosti mluví na každém rohu, pokud to však s pitím pečeného čaje nebude přehánět a dopřejete si ho maximálně jednou denně, určitě vám takové množství cukru neuškodí. Také by se mohlo zdát, že diabetici mají smůlu a požitek z pečeného čaje si nemohou dopřát. Naštěstí existuje varianta s obsahem fruktózy pro diabetiky, takže i cukrovkáři si přijdou na své.
Příprava je velmi jednoduchá, vámi vybrané ovoce pořádně omyjte a větší plody nakrájejte na drobné kousky. Jablka ani hrušky není potřeba loupat. Máte-li doma bio citrony nebo jiné citrusy, doporučujeme nastrouhat i kůru
Ve svém příspěvku ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji. Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mátový čaj, především čaj z máty peprné (Mentha piperita), nabízí několik potenciálních zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zmírnění příznaků syndromu dráždivého tračníku a potenciálního snížení zánětu. Může také pomoci s bolestmi hlavy, ucpaným nosem a dokonce posílit imunitní systém.
Zklidňuje žaludeční nevolnost
Mátový čaj je dobře známý svou schopností zklidnit a uvolnit trávicí trakt, což může potenciálně zmírnit zažívací potíže, nadýmání a nevolnost.
Zmírňuje syndrom dráždivého tračníku
Studie naznačují, že mátový čaj může pomoci zmírnit bolesti břicha, nadýmání a nepravidelnou stolici spojenou se syndromem dráždivého tračníku.
Zlepšuje trávení
Mátový čaj může napomáhat trávení zlepšením toku žluči a uvolněním svalů trávicího traktu.
Snižuje bolesti hlavy
Mentol, klíčová složka máty peprné, má chladivý a uklidňující účinek, který může pomoci zmírnit bolesti hlavy z napětí.
Uvolňuje ucpaný nos
Vdechování páry z mátového čaje může pomoci uvolnit nosní dutiny a usnadnit dýchání.
Posiluje imunitní systém
Mátový čaj může mít antibakteriální a antivirové vlastnosti, které mohou tělu pomoci v boji s infekcemi.
Může pomoci při hubnutí
Mátový čaj může pomoci s regulací hmotnosti snížením chuti k jídlu a podporou pocitu plnosti.
Osvěžuje dech
Antibakteriální vlastnosti mátového čaje mohou pomoci snížit množství bakterií v ústech, což přispívá ke svěžejšímu dechu.
Důležité informace
I když je mátový čaj obecně považován za bezpečný, někteří jedinci mohou pociťovat pálení žáhy nebo alergické reakce.
Před použitím mátového čaje k léčebným účelům je vždy dobré se poradit se zdravotníkem, zejména pokud máte nějaké zdravotní problémy nebo užíváte léky.
Bobkový list se dá využívat v kuchyni i jinak než "dochucovadlo". Z vavřínu se dá lehce uvařit čaj, který má nejrůznější léčivé účinky. Na tento čaj je potřeba asi 15 ks bobkových listů (sušených) a 3 dcl vody. Do připraveného hrnce se vloží bobkové listy a zalijí se vodou. Listy se vaří asi 12 minut o chvíle, kdy voda začne vřít. Poté se nechá odvar vyluhovat asi 3 hodiny. Po uplynutí této doby se čaj přecedí a odstraní se tak bobkové listy. Důležité je ale nekonzumovat tento čaj najednou, ale rozložit si ho po celý den. Doporučuje se vypít jeden doušek čaje za hodinu (pokud by člověk zkonzumoval větší množství, hrozilo by zřídnutí krve, a tak by mohlo dojít ke krvácení). Čaj z bobkového listu se navíc nesmí pít každý den. Doporučuje se pít ho nejprve za tři dny, pak za týden a pak až za dva měsíce od první konzumace. K lepším léčivým a detoxikačním účinkům se může do čaje přidat i hřebíček (2 hřebíčky na čaj).
Podobný výluh se dá použít i k inhalaci při léčbě dýchacích potíží. Doporučuje se 4 lžíce bobkového listu zalít půl litrem vroucí vody a deset minut nechat louhovat. Nemocný by pak měl asi 5 minut vdechovat výpary (pro větší účinek je vhodné se nad nádobou s výluhem sklonit s ručníkem přes hlavu). Doporučuje se tento postup opakovat dvakrát denně.
Stejný výluh se užívá také na při zánětu uší, nebo pocitu zvonění v uších. Do uší se ale výluh nenalévá! Užívá se opět jen pára. Ta se do ucha zavede prostřednictvím kornoutu vyrobeného z tuhého papíru. Celá procedura by měla trvat asi 15 minut. Při zánětu uší se doporučuje "napařovat" ucho dvakrát denně asi 3 dny, při nedoslýchavosti a zvonění stačí "napařovat" jen jednou denně.
V naší poradně s názvem LIBEČEK A JEHO CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Matějka.
Dobrý den, už několik let mě libeček vyroste cca. 30 - 40 cm a začne žloutnout a usychat, po ořezání opět obrazí ale stále je to stejné. Před léty vyrůstal do jednoho metru. I když ho odkopnu, vyčistím a přesadím na jiné místo, není to nic platné. Loni jsem vysel i nový a stejně to není nic platné. Nemůže to být nějakou nemocí v půdě? Jinak ho používám do všeho, do omáček, vývará, dělám z něj pestu do makrel, lepší zelené koření neznám. Sousedka má keř libečku pár metrů od mojí zahrády převysoký a hustý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Používejte dále 30-ti centimetrový libeček a nasejte si ho více, aby vám stačil. Když budete jedovat proti škůdcům, kteří vám možná zespodu užírají kořeny, tak možná budete mít pěkný libeček, ale do jídla ho asi chtít dávat nebudete.
Našli jste doma dávno zapomenuté kompoty a domácí zavařeniny? Scvrkávají se vám ve sklepě jablka? Pusťte se do výroby pečeného čaje a věřte, nebudete litovat.
Ingredience: jakékoliv ovoce (vhodná jsou jablka, hrušky, třešně, víno, brusinky, borůvky a jiné druhy), cukr (obyčejný bílý krystal, použít můžete i třtinový cukr), kyselinu citronovou (koupíte cca za 15 Kč téměř v každých potravinách), nebo 3 citrony, alkohol (zvolit lze rum, vodku, jakoukoliv pálenku, griotku)
Koření: hřebíček, skořice, kardamom, vanilka
Dále: marmeláda (může být jakákoliv), skleničky s víčkem
Kombinace ovoce, koření, popřípadě alkoholu je zcela na vás, nebojte se pohrát si s chutí, popusťte uzdu fantazii...
Postup: Do pekáče s vyšším okrajem nebo zapékací mísy dáme omyté a na kousky pokrájené ovoce, promícháme s cukrem (množství cukru volte podle vaší chuti). Dle chuti přidáme také koření a kyselinu citronovou. S kyselinou pracujeme opatrně a přidáváme po malých dávkách nebo nakrájíme a vypeckujeme 3 citrony i s kůrou na kostičky. Dáme do předehřáté trouby péct na 200 °C. Pečeme 45 minut až hodinu. Ovoce pustí šťávu a vzkypí, proto často kontrolujeme a mícháme. Po upečení, pokud chceme, přidáme alkohol. Vždy se vyplatí čaj ochutnat a doladit chuť před plněním do skleniček. To záleží na vás. Toto byl obecný návod a nyní konkrétně:
Ingredience: 2 třešňové kompoty vypeckované, 1 kg hrušek, 0,5 kg jablek, 0,25 kg mražených jahod, 1 sklenička mandarinkové marmelády, 1 sklenička aróniové nebo rybízové marmelády, 1 sklenička bezinkové marmelády, cca 1 kg cukru nebo půl sklenice medu, 2 lžíce kyseliny citronové nebo 3 citrony, 250 ml griotky
Postup: Veškeré ingredience smíchejte a pečte cca 40 minut na 200 °C. Po upečení plňte do skleniček, zavíčkujte a dnem vzhůru nechte vychladnout, poté uložte do temna.
Pokud budete do čaje přidávat alkohol, nezapomeňte si to poznamenat, nejlépe přímo na lahvičku. Vyhnete se tak tomu, že byste čaj podali dětem! Vaříte-li čaj pro děti, alkohol do směsi nedávejte.
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Originální norimberské klobásy poznáte podle jedinečného vzhledu a hmotnosti. Jsou dlouhé asi 7 - 9 centimetrů a váží mezi 20 g a 25 g. Téměř na prst dlouhé a na prst tlusté, díky čemuž jsou ve srovnání s jinými klobásami poměrně malé.
Název Nürnberger Bratwurst je chráněným zeměpisným označením a smí být použit pouze v případě, že klobása byla také vyrobena v Norimberku. Jakmile si norimberský Rostbratwurst uděláte doma, pokud nebydlíte v Norimberku, stane se z něj Rostbratwurst v norimberském stylu.
Ingredience
Na 1 kg norimberských párků:
600 g vepřové plece nebo krkovičky;
400 g vepřového bůčku.
Koření na kg masa:
19 gramů soli;
2 gramy pepře;
1 g bílého pepře;
4 gramy majoránky;
1 g muškátového květu;
0,5 g nového koření.
Potřebujete toto vybavení:
Mlýnek na maso.
Mlýnek na koření / hmoždíř. Nejlepším způsobem mletí koření je mlýnek na koření . Případně je vhodná i malta. Nebo můžete použít již mleté koření. Doporučuji si je brousit sami.
Plnička uzenin / nástavec na mlýnek na maso / ruční plnicí trychtýř. Potřebujete to, abyste dostali masovou hmotu do střeva. Pro začátek funguje i plnicí nástavec pro váš mlýnek na maso nebo ruční plnicí trychtýř.
Přírodní střívka. K plnění klobásy potřebujete ovčí střívka ráže 20/22.
Šicí jehla nebo párek. Jehlu potřebujete, pokud se při plnění dostal do klobásy vzduch.
Ke kroucení potřebujete ovčí provázek ráže 20/22.
Postup
Vepřovou plec a vepřový bůček nakrájíme na kousky velikosti mlýnku. Velikost můžete upravit podle toho, jak velký máte mlýnek na maso.
Nyní rozdrťte koření na jemný prášek.
Na kousky masa přidejte koření a dobře je vetřete.
Maso necháme asi 1 hodinu zamrazit v mrazáku.
Nyní maso umelte. Originální norimberský Rostbratwurst má jemné až hrubé zrno. Proto k tomu použijte nejmenší děrovaný kotouč (3 mm).
Směs mletého masa několik minut dobře prohněteme. Hnětení dodá masu potřebnou vazbu.
Naplňte svou masovou hmotu do střívek. K tomu natáhněte střívko na roh plničky a pomalu naplňte mírným tlakem. Zde musíte být velmi opatrní, jinak klobásy rychle příliš zhoustnou.
Teď je zakruťte. Můžete se rozhodnout, jak velká má být vaše Norimberská klobása. Je důležité, abyste je otočili vždy opačným směrem. Tedy 1x dopředu a 1x dozadu. Norimberské Rostbratwurst se tradičně pohybují mezi 7 a 9 cm.
Vezměte jehlu a propíchněte klobásu, abyste otevřeli všechny vzduchové otvory. Zabráníte tak jejich pozdějšímu prasknutí na grilu.
Látky obsažené v semenech fenyklu uvolňují hladké svalstvo trávicího traktu, pomáhají uvolňovat křeče v oblasti žaludku a střev a zlepšují odchod zadržovaných plynů z těla. Fenyklový čaj má příjemnou nasládlou chuť, kterou snese i malé dítě, a účinek se dostaví po velmi krátké době. To samozřejmě platí pro všechny věkové skupiny – v případě „nafouklého bříška“ je fenykl skvělým pomocníkem pro každého. Na zažívací trakt působí fenykl celkově blahodárně. Je účinný i při menších poruchách trávení, křečích nebo překyselení žaludku. Ve středověku prý dámy pily fenyklový čaj nebo žvýkaly celá semena jako prevenci proti obezitě, protože navozují pocit sytosti a tím snižují chuť k jídlu. Na trávicí trakt však fenykl působí také lehce dezinfekčně, můžeme ho tedy použít při menších katarech žaludku a střev.
Fenykl při nachlazení
Méně známé jsou prospěšné účinky fenyklu na dýchací cesty. Pomáhá čistit sliznici dýchacích cest a zlepšuje odkašlávání při nachlazení, chřipce či angíně. Lze ho používat samotný, ale hodí se i do bylinných směsí při nachlazení, kombinovaný například s lipovým květem, květem černého bezu, hluchavkou a diviznou. Díky dezinfekčním účinkům se silný odvar ze semen užívá i jako kloktadlo při bolesti v krku.
Fenykl při odvodňování
Látky obsažené v semenech působí lehce močopudně, čímž pomáhají s odvodňováním a čistěním organismu. Mají příznivý vliv na játra a ledviny, čistí je, a tím zlepšují jejich funkci. V lidovém léčitelství se čaj ze semen používá na zvýšení produkce mateřského mléka a pro vyvolání opožděné menstruace. Dříve se nálev z fenyklu také uplatňoval jako ústní voda pro zlepšení stavu dásní a osvěžení dechu.
Fenykl na zevní použití
Nálev z fenyklových semen se používá hlavně na oční výplachy a obklady při zánětech očí, které se projevují zarudnutím očního bělma a pálením.
Fenykl na vaření
Stonky fenyklu mají sladkou chuť, která připomíná celer, s jemnou chutí anýzu. Fenykl můžete nakrájet jak do polévky, tak do salátu, můžete ho použít na ochucení dušených pokrmů nebo osmahnuté zeleniny. Krásné fenyklové lístky můžete použít jako přízdobu nebo ochucení zeleninových jídel. Rýhovaná semena můžeme použít jak k ochucení jídel, tak pro léčebné účely. Semena lze použít do chleba, do jablečného koláče, rostlinných jídel a omáček, jejichž základem jsou rajčata. Španělé fenykl hojně používají při pečení i vaření.
Čaj z fenyklu
Ingredience: 2–3 lžičky drcených semen fenyklu, 250 ml horké vody
Postup: Nechat louhovat dvě až tři čajové lžičky rozdrcených semen fenyklu po dobu deseti až
Ingredience: 1 kg hovězího hrudí bez kosti, 1 l vody, 60 g směsi Praganda, 25 g hnědého cukru
Ingredience na 1 l láku: 1 lžička celého koriandru, 1 lžička celého černého pepře, 1 lžička hořčičného semínka, 1 lžička chilli vloček, 1/2 lžičky celého nového koření, 1/2 lžičky mletého zázvoru, 1 nalámaný bobkový list, 1 hřebíček, 1 kousek celé skořice (asi 2 cm na délku)
Ingredience koření na uzení: celý koriandr, celý černý pepř
Technologický postup: Množství láku si přizpůsobte podle velikosti masa. Počítejte s tím, že pro naložení 1 kg hovězího budete potřebovat zhruba 1,5 l láku. Množství nakládací soli je na její spodní hranici a na rozdíl od jiných receptů není potřeba maso před uzením odsolovat ve vodě. Nejprve si připravte lák. Zvažte si maso a spočítejte si potřebné množství láku. Podle toho dopočítejte množství nakládací soli, cukru a koření. Odměřenou vodu dejte do hrnce a přiveďte ji k varu. Pak ji odstavte a rozpusťte v ní Pragandu a cukr. Mezitím si nahrubo rozdrťte pepř a koriandr. Spolu s ostatním kořením jej přidejte do láku, nechte lák zchladnout na pokojovou teplotu a pak jej vychlaďte v lednici pod 5 °C. Lák přelijte do čisté nádoby s víkem a přidejte maso. Přesvědčte se, že je zcela ponořené, popřípadě ho zatižte, aby nečouhalo nad hladinu láku. Dejte vše do lednice a nechte 7 dní odležet (čím tenčí kus, tím jde nasolení rychleji). Maso v průběhu nabobtná a vybledne, tak se nelekněte. Před vyuzením maso vyndejte z láku, zbavte ho koření a pořádně ho umyjte. Poté ho osušte a nechte ho přes noc volně odležet na mřížce (v mase se takto vyrovná koncentrace soli na průřezu). Poté si připravte koření na krustu. Na 1 kg masa budete potřebovat asi 30 g koření celkem (černý pepř a koriandr 1 : 1). Nejprve rozmixujte koriandr úplně najemno, potom přidejte pepř a ten mixujte pouze krátce a nahrubo (pepř na prach by byl příliš výrazný). Odleželé maso ve směsi rovnoměrně obalte ze všech stran a přebytečné koření setřepte. Při samotném uzení postupujte podle charakteru udírny. Ideální je uzení při teplotě okolo 60 až 70 °C asi 3 hodiny. Ideální dřevo na uzení je buk s ořechovcem. Po vyuzení maso nechte vychladnout, zabalte ho do potravinové fólie a nechte odležet přes noc v lednici. Na dno papiňáku připravte pařáček, podlijte ho vodou (alespoň 250 ml), na pařáček dejte maso a papiňák uzavřete. Na středním plameni potom vařte asi jednu hodinu. Papiňák pak nechte z části vychladnout, zbavte ho zbylé páry a maso opatrně vyjměte. Podávejte ještě teplé nebo nechte vychladnout a uchovejte zabalené v potravinářské fólii v lednici.
Tradičně se perník vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým luxusem. Z hanzovních měst byl perník často exportován do vnitrozemí. Tradice výroby perníku do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu, Lutychu, Klaipėdě, Gdaňsku či Toruni. V Česku je nejznámější pardubický perník. Recept na pardubický perník pocházel původně z Hradce Králové, ale tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna ho koupil. Perník byl exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Za svou trvanlivost vděčí jednak silnému podílu koření a pak také tvrdosti a suchosti. Díky tomu je možno ho skladovat na chladném a suchém místě i několik měsíců.
Perníkové těsto se koření skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí. Po smíchání by se těsto mělo nechat odležet, aby mohlo zfermentovat. Při průmyslové výrobě se tato doba pohybuje kolem několika týdnů, těsto na domácí vánoční perníčky by se mělo připravovat měsíc dopředu. Perníkové těsto se vykrajuje do různých tvarů, vyrábí se perníky kulaté, velmi častým motivem je perníkové srdce, zvířátka nebo třeba půllitr. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými polevami, anebo čokoládou. Zdobené perníky jsou jedním z druhů tradičního vánočního cukroví. Průmyslově se vyrábějí perníky slepované – dva pláty perníku jsou pomocí marmelády slepeny k sobě a zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku jsou slepovány a konstruovány i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka inspirovaná pohádkou O perníkové chaloupce.
Voňavé, něžně nazdobené perníčky prostě na sváteční stůl patří. Zde je několik tipů pro perfektní výsledek:
Perníkové koření koupíte jako hotovou směs, ale můžete si namíchat doma své vlastní koření. Najemno rozemelte 1–2 hřebíčky, kuličku nového koření, kousek skořice, badyánu, půl lžičky anýzu a přidejte půl lžičky citronové a pomerančové kůry. Toto množství koření je cca na 250 g mouky.
Aby byly perníčky krásně lesklé a dobře na nich drželo zdobení z bílkové polevy, ještě horké je ihned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem.
Na bílkovou polevu potřebujete opravdu jemný moučkový cukr, přípravu proto nešiďte a vždycky ho prosejte přes malé sítko. Šlehač nastavte na maximální výkon. Bílek se 100 g cukru a lžičkou citronové šťávy šlehejte do zhoustnutí. Můžete zapracovat i lžičku bramborového škrobu. Je-li poleva příliš hustá, přidejte ještě trochu citronové šťávy.
Ale znáte to, děti nechtějí tak dlouho čekat, a tudíž je zde modifikace receptů na výrobu domácích perníčků, které se dají po upečení a nazdobení ihned konzumovat, tedy recept na perníčky bez uležení.
Olej na naložení hermelínu dáme nejprve do hrnce a začneme ho pomalu ohřívat. Přidáme do něj bobkový list, nové koření, trochu grilovacího koření, sušené papričky a zahříváme cca 10 minut. Pozor, jen zahříváme, aby byl olej teplý, koření nesmažíme, aby nezhořklo. Hermelíny si rozpůlíme a dovnitř nasypeme grilovací koření, prolisovaný česnek a prolisované papričky (naložené) a rozetřeme po obou vnitřních stranách. Sýry opět spojíme.
Do připravené sklenice nebo nějaké dózy vyskládáme na dno plátky nakrájené cibule a sýr – mezi jednotlivé vrstvy přidáme koření z oleje, aby nebylo jen nahoře. Takto navrstvené zalijeme vychladlým olejem. Pokud bychom chtěli naložený hermelín konzumovat již druhý den, použijeme teplejší olej, ale není to to pravé. Sklenici uzavřeme a snažíme se z ní dostat všechny vzduchové bubliny hýbáním a nakláněním, aby cibule nezačala kvasit a olej se dostal všude. Naložený hermelín necháme 3 dny odležet a pak můžeme začít konzumovat. Podáváme s čerstvým chlebem a zapíjíme dobrým pivem.
Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.