Kroucenílistůrajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.
Kroucenílistů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.
Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.
Jelikož má kroucenílistů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucenílistů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucenílistů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Kroucenílistůrajčat může mít více příčin. Jednak je mohou způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot. Kroucenílistů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, který je menší než bakterie, ale větší než viry, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou. V neposlední řadě stojí za kroucením listů také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíte i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. Tato virová onemocnění se nejčastěji přenášejí z příbuzných rostlin z čeledi lilkovité.
Jelikož má kroucenílistů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíte-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváte-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujte a rovnoměrně zalévejte, zjistíte-li, že jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujte. Někdy kroucenílistů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
Kroucenílistů paprik může způsobit nesprávná hladina boru. Nedostatek boru způsobuje, že jsou mladé listy pokroucené a odumírají. Nedostatek hořčíku způsobuje, že se listové okraje otáčejí dovnitř nahoru.
Kroucenílistů u paprik je způsobeno rozdílným poměrem pH při každé zálivce, nadbytečným množstvím živin (jejich přebytek) nebo kombinací všeho dohromady. Kroucenílistů je způsobeno většinou v domácím prostředí – v květináčích nebo u rostlin ve fázi předpěstování. Po přesazení do větší nádoby kroucenílistů paprik ustane během týdne.
Nejlépe lze předcházet kroucenílistů tím, že jim zlepšíme přísun živin, a to dodáním vápníkového hnojiva ve formě postřiku na list. Postřik na list volíme především kvůli malému vstřebávání vápníku kořenovým systémem.
Ve svém příspěvku CHOROBY SAZENIC RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Trnková.
Dobrý den,mám sazenice rajčat doma vypěstovaných ze semínek.Již mají 3patra listů a na posledním patře se začali kroutit nové výhonky a zdá se,že nerostou jak by měli.Kroutí se jen nové výhonky,spodní listy jsou v pořádku.Sázela jsem do země pro osivo koupené v zahradnictví.
Na listech není vidět žádný škůdce.Může mi někdo poradit?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veselý Stanislav.
Dobrý den,
mám ten samý problém s kroucením horních listů, neboli celých špiček.
Málé příznaky jsem již pozoroval při koupi sadby. Domníval jsem se, že je to způsobeno změnou prostředí, či přechodem sadby na jiné podmínky. Rostliny sice rostou, ale ono kroucenílistů na špičkách přetrvává. Nevím co s tím ! Celkový vzhled rostlin není to správné "ořechové". Jsem z toho zklamaný.
Prosím o radu.
Děkuji Veselý.
Chloróza, též žloutenka či kalcióza, se vyskytuje především na révě vinné a u broskvoní, ale též u třešní, hrušní, kdouloní, jabloní, slivoní nebo i jahodníku a maliníku. Listové čepele postupně žloutnou, ale žilnatina zůstává zelená. Později jsou žluté celé listy, které se kroutí, mezi žilnatinou hnědnou a předčasně opadávají. Přírůstky dřeva jsou malé, dřevo špatně vyzrává, rostliny slabě kvetou a vzniklé květy a plody často opadávají. Pokud se plody vytvoří, jsou podřadné jakosti. Tento typ chlorózy se nesmí zaměňovat s jinými fyziologickými poruchami (například s nedostatkem hořčíku) nebo i s chorobami, především virovými.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, kroucení letorostů a deformace plodů. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje mšice svízelová.
Listy mohou být také drážděny slinami larev bejlomorky hrušňové, na okraji jsou pak ztluštělé a křehké, podélně se od okrajů ke středu těsně svinují. Později získávají načervenalé zbarvení, tmavnou a odumírají. V listovém smotku bývá až 35 krémově bílých larev. Dospělec je 1,5–2 mm velký hnědavý komárek s černými příčnými pruhy na zadečku. Je to rozšířený, ale málo významný škůdce hrušní. Larvy přezimují v kokonech, kuklí se na jaře. Dospělci se objevují od poloviny dubna, nejvíce na podzim. Vajíčka kladou na mladé, dosud svinuté listy. Během roku dvě i více generací. Ochrana nebývá potřebná.
Na všechny tyto choroby existují postřiky, vždy je potřeba stanovit správnou příčinu a podle toho zvolit vhodný postřik.
Kroucenílistů u citrusů je způsobeno nevhodnou zálivkou a nedostatkem živin. Ve výjimečných případech se může jednat o virové nebo bakteriální onemocnění listů.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Buškova.
dobrý den, mám dotaz u malého kerickoveho rajčete mě začaly zloutnout listy . Prosím o radu, kde se stala chyba
Moc děkuji za radu. Buškova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žluté listy u rajčat mohou mít mnoho příčin. Nejčastější příčinou žloutnutí listů je chybná zálivka. Mnoho a nebo také nedostatek vody způsobí žloutnutí listů. Rajčata důkladně zalijte jednou za pět až sedm dní v závislosti na počasí a typu půdy. Nechejte půdu vyschnout mezi zaléváním a nikdy nedovolte, aby půda zůstala rozbahněná. Rostliny rajčete zalévejte opatrně kolem kmínku a udržujte listy co nejsušší. Zalévání na začátku dne je nejlepší. Můžete také zkusit přihnojit dusíkatým hnojivem.
Další příčinou žlutých listů u rajčete může být plísňové onemocnění. V takovém případě použijte fungicidní postřik přípravkem s obsahem chlorothalonilu. Chlorothalonil je obsažen v těchto přípravcích:
ABRINGO
AMISTAR OPTI
ARENA
AVOCA SUPER
BANKO 500 SC
BRAVO PREMIUM
CIGAL PLUS
CONFUCIUS
CREDO
DIVEXO
EMINENT STAR
EVITO 3W
FEZAN PLUS
CHEROKEE
MIXANIL
PERSEO
PLINKER
PROCEED
SINCONIL
TIMPANI
TONGA
TREORIS
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.
Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.
Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.
V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez). U některých dřevin se v tomto období ukládá v listech i větší množství tříslovin; jejich přítomnost dodává spolu s karot
Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.
Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Klaudysová.
Rajčata jinak silné,pěkně kvetoucí,ale dnes jsem zjistila u vrcholových výhonků jako zesvětlení původní zelené barvy listú.Jako když např u rododendronů chybí železo.Zatím to je u třech sazenic,není to přemokřené?V tomto počasí dost intensivně zaléváme.Děkuji.
Výsadba sazenic vinné révy se podstatně liší od výsadby keřů a stromků. Vysazovat můžeme na podzim od konce října do konce prosince (půda nesmí být zamrzlá) nebo na jaře po rozmrznutí a oschnutí půdy do poloviny května. Kontejnerované sazenice je možné vysazovat celý rok.
Před výsadbou zvolíme vzdálenost jednotlivých keřů od sebe, a to od 90 do 150 cm – podle způsobu vedení. Poté připravíme jamku pro výsadbu o rozměrech 40 x 40 cm a hloubce 50 cm, dno jamky dobře prokypříme, dáme několik lopat dobré ornice a rozleželého kompostu. Do jamky můžeme nasypat i hnojivo na vinnou révu. Sazenici vyklopíme z kontejneru, vložíme do jamky a zasypeme, tak aby byl kořenový bal zároveň s vrchem okolní zeminy. Pozor, abyste sazenici nedali hlouběji. Poté sazenici důkladně zalijeme. K takto připravené sazenici vložíme jako oporu bambusovou (nebo jinou) opěrnou tyčku a révu vyvazujeme. Při intenzivním ošetřování mohou výhony sazenic již v prvním roce narůst do délky 1–2 m. Z takového výrůstku je pak možné vytvořit v následujícím roce kmeny vysoké 80–90 cm. V této výšce je poté možné vytvořit tažně, které ponesou úrodu.
Univerzální prostředek pro ochranu proti chorobám vinné révy je přípravek Kvadris, který se aplikuje po odkvětu dle návodu. Vinná réva se v dalších letech přihnojuje Cereritem na začátku sezony a hnojivy s obsahem draselné soli v průběhu sezony.
Velkým rizikem při zasílání poštou je zaschnutí či poničení sazenic při přepravě. Balové rostliny vyjmeme ze sáčku, vytřepeme zeminu a namočíme sazenice přes noc do vody.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vyšetřete listy, rozrolujte je a pečlivě prozkoumejte, jestli v nich není zabalený nějaký škůdce, například bledě žlutí nebo zelení červi. Také se bude hodit, když uděláte několik fotografií a pošlete je sem, abysme to mohli vidět.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. Různě zbarvená mšice jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Šedová.
Spodní listy jsou v pořádku ale jak rostlina roste začínají se jí kroutit listy, suché nejsou.Prosim co to je a dá se něco dělat. Děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucenílistů u rajčete je nejčastěji způsobeno výkyvy v teplotách a v zálivce. Pokud jsou zkroucené listy navíc ještě silné a tmavě zelené, tak jde o následek přemíry dusíku. Oba tyto projevy zkroucených listů nijak neovlivňují rostlinu a její schopnost plodit, takže není potřeba ani žádný léčebný zásah.
Někdy můžou být zkroucené listy důsledkem nechtěného dopadu herbicidního prostředku, aplikovaného desítky metrů daleko. V takovém případě jsou zkroucené listy slabé a usychají. Proti takovému postižení neexistuje žádná léčba.
Poslední možnou příčinou kroucenílistů na rajčatech může být škůdce. V takovém případě je list nejen zkroucený, ale na jeho struktuře je vidět mozaika, popřípadě chloróza a je patrná i přítomnost hmyzu. Zde se uplatní postřik insekticidem, například Mospilan 20 SP, NeemAzal T/S.
Pilatky způsobují na růžích svinování listů do malých trubiček. Poškozeny jsou především odrůdy s měkčími listy a první vyrašené listy.
K ošetření proti všem zmiňovaným škůdcům můžeme použít přípravek Sumithion super, a to vždy brzy na jaře při rašení prvních listů. Pilatky mají pouze jednu generaci ročně.
V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??
Předem děkuji za váš názor a radu.
S pozdravem,
Pavla Konupčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.
Tato choroba se vyznačuje vznikem šedozelených skvrn vodnatého charakteru a následným hnědnutím listůrajčat. Poznáte ji i podle hrbolatého povrchu listů napadené rostliny.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Brandejsová.
Horní listy rajčat (nejmladší) se kroutí. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vysoká teplota, výkyvy v zálivce a moc odstraněných listů bývají nejčastější stresory, které se na rostlině rajčete projeví kroucením listů. Vysokou teplotu lze korigovat instalací zástěny, která omezí přímý sluneční svit. Zálivka by měla být tak akorát a v případě velkého úbytku listů vyštípáváním lze s tím přestat a nechat rostlinu zmátořit.
Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a rozličného tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.
Keře mohou být dekorativní svým tvarem, nebo květy, které často voní, či barevnými listy, často i svými ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají v neposlední řadě také stonky, které mívají často charakteristickou texturu.
Keře jsou rostliny s dřevnatými stonky, které se obvykle rozvětvují od báze a vytvářejí množství postranních stonků přímo ze země nebo kousek nad její úrovní. Tím se liší od stromů, které mají jen jeden kmen, ale do jisté míry se obě skupiny překrývají. Některé z okrasných keřů vypadají zajímavě i několik ročních období, jiné pouze jedno. Většinou jsou snadno dostupné a s jejich pěstováním není velká práce. Všechny však potřebují odpovídající prostor, aby se mohly rozvíjet. Volné místo můžeme do doby, než dorostou, zaplnit přechodnou výsadbou.
Žlutě kvetoucích keřů je velké množství, níže je uvedeno několik druhů pro inspiraci.
Buxus zimostrázový
Jedná se o keř (Buxus sempervirens), který dorůstá do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, květy žluté. Má rád slunce nebo polostín.
Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních buxusů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu.
Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.
Dřišťál Juliin
Tento keř (Berberis julianae) dorůstá do výšky 2,5 m, je listnatý neopadavý, listy má zelené, květy žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.
Dřišťál je stálezelený trnitý keř vzpřímeného tvaru. V květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Tento keř snese všechny typy půd.
Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.
Brslen evropský
Jedná se o listnatý opadavý keř (Euonymus europaeus) dorůstající až do výšky 5 m. Barva listů je zelená, keř vykvétá v září až říjnu nápadnými žlutými květy. Má rád polostín.
Listy tohoto brslenu jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Plodem je 4pouzdrá růžová až karmínově červe
Ve svém příspěvku CHOROBY SAZENIC RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Trnková.
Dobrý den,mám sazenice rajčat doma vypěstovaných ze semínek.Již mají 3patra listů a na posledním patře se začali kroutit nové výhonky a zdá se,že nerostou jak by měli.Kroutí se jen nové výhonky,spodní listy jsou v pořádku.Sázela jsem do země pro osivo koupené v zahradnictví.
Na listech není vidět žádný škůdce.Může mi někdo poradit?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Langmaier.
Paní Trnková, mám ten samý problém, je to jak přes kopirák
Je jasné, že ve vlastním zájmu si máme sazenice raději kupovat, pokud nezvládáme štěpovat si je sami. Ale stejně, jak bychom vyrobili sazenice pravokořenné?
Naši předkové nařezali na jaře réví (asi tak dvouoké řízky), zapíchli je do půdy a hotovo. Samozřejmě, že množit révu takovýmto způsobem možné je. Otázkou je procento úspěšnosti, asi moc vysoké nebude. Když vezmeme v potaz to, co o výrobě štěpovaných révových sazenic víme, dalo by se stručně říci, že postup výroby pravokořenných sazenic bude podobný jako u sazenic štěpovaných, s tím rozdílem, že se nebude nic roubovat. Stručně řečeno, působením vyšších teplot v předjaří je možné donutit dvou až tříoké řízky (upravené tak, že jsou ponechána pouze horní očka, zatímco další očka jsou odstraněna), aby na patě vytvořily kalus /= hmota vzniklá při srůstu/. Když se sazenice otuží, zasadí se do půdy, aby během roku z kalusu vyrostla kořenová soustava – stejně jako v běžné révové školce. Mnoho místa v této fázi nepotřebují, takže je můžeme vkládat do půdy poměrně nahusto. Pochopitelně se však během roku musíme starat o jejich zdravotní stav.
Musím však varovat: takovýto způsob množení lze použít jen tam, kde se v minulosti dlouhodobě réva nepěstovala. Pokud by se mšička révokaz někdy v minulosti na takové lokalitě vyskytovala, pouze si ji takovýmto způsobem namnožíme. I když na druhou stranu chápu, že drobní pěstitelé často mají svou pěstitelskou hrdost, že dokáží totéž, co profesionální školkaři. A také třeba touží po některé odrůdě, jejíž sazenice se běžně neprodávají a právě soused ji na zahradě má. Já osobně bych ale do takových pokusů nešla.
Než ze sazenic vznikne první víno, trvá to i několik let. Sazenice se prvně naštěpují, rok trvá, než se vypěstují, další dva až tři roky, než začne vinný keř plodit. Pak ještě pár měsíců víno kvasí, čistí se a zraje. Takže první víno je ze sazenic zhruba po pěti letech.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzanav Veisova.
Prosila bych o radu,co znamená srolované lístky u hrušně te´dka z jara.
Názory na to, jak pěstovat medvědí česnek se různí. Někdo doporučuje bylinu pěstovat ze sazenic, jiný tvrdí, že lepší je využít jeho cibulek. Sazenice je možné vysadit zhruba v období března – dubna. Pokud jich bude více na jednom místě, měly by být od sebe zhruba deset až dvacet centimetrů. Pěstování medvědího česneku ze sazenic se ale nemusí povést, cibulky totiž mohou zaschnout, nebo shnít v závislosti na tom, jak často jsou zalévány. Úroda ze sazenic medvědího česneku bude navíc až za rok (jak vyplývá z předchozích odstavců, protože medvědí česnek kvete a plodí na jaře).
Lepší výsledky jsou s pěstováním medvědího česneku z cibulek. Ty se sázejí na podzim, rostou pak v době, kdy je země více vlhká, a tak je mnohem větší pravděpodobnost, že se česnek ujme. Cibulky se do země sázejí v trsech (jeden trs by mělo tvořit minimálně deset cibulek). Při sázení by nad cibulkami mělo být zhruba pět centimetrů hlíny.
Medvědí česnek je možné vypěstovat i na balkoně, ale v takovém případě nebude sklizeň příliš velká.
Na listech se vyskytují hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny, ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Opatření pro záchranu sazenic: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte stejné plodiny minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte. Fungicidy: FUNGURAN PROGRESS, CHAMPION 50 WP.