Zajímá vás téma KUŘÁTKA KVĚTÁKOVÁ RECEPT? Tak právě pro vás je určen tento článek. Kuřátka (rod Ramaria) jsou velmi dekorativní houby, které vás zaujmou na první pohled. Existuje několik druhů, mějte se tedy na pozoru a neolizujte si prsty po jejich utržení, ač nevypadají, mohou být i jedovaté. Kuřátka jsou houby s větvenými keříčkovitými plodnicemi a někdy masitým dužnatým třeněm. Rostou saprofytně na zemi nebo na tlejícím dřevě, případně tvoří mykorhizu.
Recept
Kuřátka patří mezi atraktivní houby, které najdete ve většině lesů, hlavně pak mezi buky a smrky. Žlutá chutná houba svým tvarem často připomíná mořské korály. Drobné keříky, které dorůstají až do 20 cm, jsou zakončeny hustými větévkami. Zatímco kuřátkakvětáková mají větévky oblé, kuřátka zlatá jsou zakončena třásněmi a žlutá tupou špičkou. Barvou připomínají žloutky nebo síru, časem tmavnou do okrové barvy. Při nakrojení mají kuřátka mramorově bílou dužinu.
Kuřátka patří mezi letní houby. Jejich sezóna vrcholí v červenci a doznívá na začátku září. Pokud se rozhodnete kuřátka sbírat, vyrýpněte celý třeň. Ten je masitější a jemnější než konce větévek, které mohou chutnat hořce a obsahovat těžce stravitelné látky. Pozor na záměnu s jedovatými houbami, například s mírně jedovatými kuřátky sličnými. Pokud si nejste jistí, doporučuje se kuřátka pořídit u pěstitele.
Kuřátka skladujte na suchém místě, nejlépe rozložená na pečicím plechu vyloženém papírem. Kuřátka jsou tuhá, proto je nutné je před požitím důkladně tepelně upravit. Hodí se do klasické smaženice, směsí a houbových polévek. Dobře se vyjímají v houbových zavařeninách, oživí i guláš a smetanové omáčky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě půjde o kuřátka přímá (Ramaria stricta). Ověřit si to můžete rychlým testem – dužina po otlačení znatelně červená až vínově rudne. Voní po anýzu a mají hořkou chuť. Z tohoto důvodu se také řadí mezi houby nejedlé. Jejich obrázky můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Kuřátka popelavá (Clavulina cinerea) je na první pohled nevábná houba. Má válcovité větvičky, kouřově šedé, někdy s fialovým nádechem. Jejich dužnina je tuhá a bělošedá. Chuť je nevýrazná, někdy nahořklá, bez vůně. Kuřátka popelavá jsou jedlá, ale mají nevalnou chuť. Z kulinářského hlediska jsou právem opomíjená. Obrázky kuřátek popelavých můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Kuřátkakvětáková, latinským názvem Ramaria botrytis, mají plodnice poměrně mohutné, až 150 mm vysoké a až 200 mm široké. Z robustního bělavého třeně, až 40 mm dlouhého a až 60 mm tlustého, vybíhají různě silné a nadále se rozčleňující větvičky, na jejichž konci jsou jemné korálovité narůžovělé výrůstky zakončené tupě nebo několika zoubky. Větvičky jsou zprvu bělavé, později okrově žluté od výtrusného prachu. Dužnina je špinavě bílá, mramorovaná, ve vrcholcích větviček narůžovělá, neměnná. Vůně je jemně ovocná, chuť mírná, ve vrcholcích větviček někdy nahořklá. Výtrusný prach světle okrový. Výtrusy mají velikost 11-17 x 4-6 µm. Tento druh roste nehojně v listnatých lesích. Upřednostňuje vápenaté půdy. Vyskytuje se v období srpna až listopadu.
Z kuřátek jsou kuřátkakvětáková (Ramaria botrytis) údajně nejchutnější, jsou však relativně vzácná a měli bychom je spíš chránit a ne konzumovat. Pomineme-li záměnu s kuřátky načervenalými (Ramaria rubripermanens), lze je snadno určit podle velkých bělorůžových plodnic.
Možná záměna s těmito druhy:
kuřátka načervenalá (Ramaria rubripermanens) - velmi podobná, rostou častěji v jehličnatých lesích, rozlišit oba druhy dokáže bezpečně jen odborník; jsou mírně nahořklá;
kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis) - jsou jedovatá;
kuřátka bledá (Ramaria pallida) - rovněž jedovatá odrůda.
Ve svém příspěvku HOUBA KUŘÁTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Jeřábková.
Hezký den, mám muže houbaře a včera mi donesl kuřátka, našla jsem si kuřátkový gulášek a mohu říci je vynikající.Moc děkuji za rp. určitě se bude vařit nastálo. Zdravím tímto Světluši Vinšovou.Dekuji Eva, také zdravotní sestra
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedovatá kuřátka sličná poznáte podle přechodu tří barev, a to od bílé po žlutou. Kuřátka sličná dorůstají do výšky 17 centimetrů a do šířky 12 centimetrů, obvykle ale plodnice měří okolo 8 nebo 10 centimetrů v průměru. Třeň směrem nahoru tmavne z bílé do žluté barvy s růžovým nádechem. Z něj vyrůstají drobné větvičky připomínající mořské korály. Mají žlutavou či okrovou barvu a tupé zakončení se dvěma nebo třemi zoubky. V mládí se dají poznat podle tří barev: třeň u země je bílý, větvičky lososové a jejich špičky žluté. Starší plodnice se ale určují těžko, proto je možné si jednotlivé druhy kuřátek mezi sebou splést. Kuřátka sličná najdete výhradně v listnatých lesích, vyhovuje jim vápenitá půda a okolí buků. Při procházce lesem je spatříte od léta do podzimu.
Pozor při sběru tohoto druhu hub. Na rozdíl od kuřátek žlutých patří kuřátka sličná k jedovatým houbám a po záměně a požití by vám způsobila silné zažívací obtíže.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Kuřátka žlutá patří do skupiny nelupenatých, doba výskytu je od července do října. Plodnice kuřátek žlutých jsou vysoké 70-150 mm, rozvětvené v sírově až citronově žluté větvičky, nahoře s okrovým nádechem. Zpravidla mají 2-3 krátké špičky nebo jsou tupé. Třeň je bělavý až nažloutlý, po poranění přechází do hnědočervené barvy. Kuřátka žlutá rostou jednotlivě a nepříliš hojně. Vyskytují se především v listnatých lesích, zejména v bučinách, méně často i pod smrky a borovicemi. Podobná jsou kuřátka zlatá, která však mají větší plodnice s citronově až oranžově žlutými, ve stáří okrovými větvičkami, v mládí s jasně žlutými špičkami a většími výtrusy.
Jde o jedlý druh vhodný do směsí a polévek, žluté větvičky se skvěle vyjímají v houbách zavařených na kyselo.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Některé druhy, jak již bylo popsáno, jsou jedovaté, například Ramaria formosa, což jsou kuřátka sličná, nebo kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis). Také kuřátka bledá (Ramaria pallida) jsou jedovatou odrůdou.
Kuřátkovité houby se zejména málo zkušeným houbařům jako jedlé houby nedoporučují, neboť se mezi nimi vyskytují některé jedovaté druhy (viz výše), které lze od jedlých druhů jen těžko rozlišit.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Do hrnce s vodou dáme vařit květák rozebraný na růžičky, nakrájenou mrkev, petržel a lístky libečku. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vaříme do změknutí. Poté květák s ostatní zeleninou rozšťoucháme nebo rozmixujeme, jak kdo má rád. Dle chuti můžeme dosolit a dokořenit. Nakonec přidáme plátky másla, povaříme ještě pět minutek a můžeme podávat. Hotovou polévku nalejeme do hlubokého talíře a posypeme nasekanou petrželkou. Takto připravená květáková polévka je nejen výborná, ale i zdravá. Dobrou chuť.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Květák nakrájíme na růžičky a uvaříme ve slané vodě doměkka. Z másla a mouky uděláme světlou jíšku, zalijeme trochou vody, rozmícháme a přidáme do vroucí polévky. Dochutíme muškátovým oříškem a povaříme. Housku si nakrájíme na drobné kostičky a osmažíme na rozpáleném oleji. Hotovou polévku podáváme s právě osmaženou houskou.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Pokrájený květák uvaříme v drůbežím vývaru, vodu přidáme podle potřeby. Takto uvařené rozmixujeme a zahustíme krupicí. Vaříme ještě asi 10 minut. Poté vsypeme sušené kojenecké mléko, vložíme kousek másla a necháme ještě chvilku prohřát. Podáváme kojencům od ukončeného 8. měsíce.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
sůl, mletý pepř, muškátový květ nebo muškátový oříšek
Postup:
Na másle osmažíme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme drobně krájenou kořenovou zeleninu a za stálého míchání jemně osmažíme. Poté zalijeme asi litrem vody, přidáme lžičku soli, na kostky nakrájenou kedlubnu, můžeme přidat nasekané zelené lístky, které obklopovaly růžici květáku, a brambory. Necháme vařit. Z másla a hladké mouky si připravíme jíšku. Květák rozebereme na co nejmenší možné růžičky. Když jsou brambory napůl měkké, přidáme do polévky sekanou celerovou nať, růžičky květáku a jíšku. Vaříme dalších pět minut, ale ne víc, aby se nám květák nerozvařil. Nakonec okořeníme mletým pepřem, muškátovým oříškem nebo květem a nasekaným libečkem.
Mouku osmahneme dozlatova v hrnci na rozehřátém másle, zalijeme vývarem. Přidáme omytý, na růžičky rozebraný květák a vaříme, dokud nezměkne. Pak přilijeme mléko, dle chuti přidáme vegetu, sůl, trochu muškátového oříšku a ještě krátce povaříme. Nakonec rozmixujeme na hladký krém tyčovým mixérem. Dozdobíme petrželovou natí. Dobrou chuť.
Květák rozebereme na růžičky, opláchneme, vložíme do hrnce s osolenou vodou a povaříme. Mezitím si rozehřejeme na pánvi máslo a přisypeme nadrobno krájenou cibulku. Za stálého míchání přisypeme hladkou mouku a usmažíme světlou cibulovou jíšku, kterou přidáme k uvařenému květáku. Vezmeme šťouchadlo na brambory a květák i s jíškou několikrát rozšťoucháme. Poté přidáme jemně nastrouhanou mrkev a povaříme ji do změknutí. Nakonec do polévky rozklepneme vejce, promícháme a ozdobíme nakrájenou petrželkou nebo pažitkou.
V hrnci rozehřejeme sádlo, na něm zpěníme nakrájenou cibuli, přidáme mouku a uděláme světlou jíšku. Poté za stálého míchání rozředíme studenou vodou a necháme vařit. Brambory nakrájíme na kostičky a dáme vařit do hrnce. Potom si nakrájíme květák na menší kousky, případně i s pěknými listy, pokud tam jsou, a přidáme do hrnce společně s kostkou bujonu, drceným pepřem a špetkou soli. Vaříme asi 15 minut. Vše musí být měkké na skus – pozor nerozvařit! Na dochucení, jak radí naše babičky, použijeme maggi a muškátový květ, případně můžeme dosolit.
Květák rozdělíme na jednotlivé růžičky a dáme vařit do osolené vody. Vaříme do měkka. Do jiného hrnce dáme rozpustit máslo, přidáme hladkou mouku a uděláme jíšku. Do té potom přidáme vývar z květáku a vodu dle potřeby. Přidáme nakrájené oloupané brambory, kmín a vaříme do měkka. Poté přidáme květák, zalijeme mlékem, povaříme a nakonec zašleháme vejce. Květákovou polévku dochutíme muškátovým oříškem, petrželovou natí, solí, pepřem a necháme krátce projít varem. Takto máme hotovo. Dobrou chuť.
Do hrnce s vodou na růžičky rozdělíme omytý květák, přidáme silný zeleninový vývar nebo zeleninový bujón, špetku soli, pepře, kmínu a dáme vařit. Mezitím smícháme v misce dětskou krupičku nebo hrubou mouku společně s vejcem. Takto smíchanou směs zavaříme do polévky, když je květák skoro měkký. Necháme zhruba ještě 10 minut povařit. Nakonec vmícháme jednu lžíci másla. Dle potřeby můžeme dochutit. Máme hotovo a můžeme podávat. Dobrou chuť.
Do hrnce s vodou dáme vařit očištěný květák rozebraný na růžičky. Zároveň oloupeme brambory, pokrájíme je na malé kostičky a přidáme ke květáku. Ochutíme solí a kmínem. Když jsou brambory měkké, polévku zahustíme připravenou jíškou z hladké mouky a másla. Krátce povaříme, dochutíme solí, majoránkou, případně použijeme vegetu či maggi. Polévku podáváme takto samotnou nebo s čerstvým pečivem. Dobrou chuť.
Z mouky a másla si osmahneme dozlatova jíšku v hrnci a poté zalijeme vývarem. Přidáme omytý a na růžičky rozebraný květák a vaříme, dokud nezměkne. Pak podle chuti přidáme sůl, trochu muškátového oříšku a ještě krátce povaříme. Nakonec tyčovým mixérem dobře rozmixujeme na hladký krém. Dozdobíme petrželovou natí.