Kurkuma je druh zázvoru a jako takovou ji můžeme snadno vypěstovat i doma. Kurkumu v našich podmínkách seženete i v poměrně malých zahradnictvích. Milovníky pokojových rostlin dokážou rychle okouzlit její velké narůžovělé květy, podobající se některým druhům bromélií. Cena bývá také příznivá, okolo 150 až 250 Kč za vzrostlou sazeničku. Kořen je velmi známým kořením nepostradatelným v asijské kuchyni.
Pěstování doma
Kurkuma vyžaduje světlé teplé stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Upřednostňuje písčitohlinitou zeminu s drenážní vrstvou na dně květináče. Střídá vegetační období s obdobím klidu. V době růstu a květu vyžaduje bohaté zavlažování a každé dva týdny přihnojit. Vzdušnou vlhkost jí zajistíme častým rosením. Vykvétá od července do října, květy vydrží na rostlině až 3 měsíce. K nasazení na květ však potřebuje teploty kolem 25 až 30 °C. Po odkvětu, tedy zhruba v listopadu, se hlíza zatáhne a rostlina ztratí listy podobně jako hvězdník. Rostlinu poté přemístíme do chladné místnosti, nejlépe o teplotě kolem 7 °C. Občas ji zavlažíme, aby hlíza nevyschla. Koncem března až začátkem dubna hlízu zasadíme do nového substrátu a zaléváme. Kurkuma se rozmnožuje dělením kořenů. V listopadu, kdy se rostlina zatáhne zpět do kořenů, ji můžete vyjmout ze zeminy a kořeny rozdělit. Část využijte a část zasaďte do čerstvé zeminy a přesuňte do chladných prostor s teplotou okolo 7 °C, kde s mírnou zálivkou dopřejte kurkumě odpočinek až do dubna. S takovou péčí můžete pěstovat svou vlastní kurkumu nekonečně dlouho. Na nemoci ani parazity náchylná není.
V běžném prostředí našich parapetů se tomuto exotickému druhu zázvoru dařit nebude. Miluje totiž vysokou vzdušnou vlhkost, ale umístíte-li poblíž pokojovou fontánku, samotný květináč postavíte na kamínky nebo keramzit a alespoň 3x týdně celou rostlinu porosíte, pěstování vám zaručeně půjde jedna radost. Hnojte od jara do odkvětu každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. I když se jedná o trvalou rostlinu, v našich podmínkách se pěstuje v nádobách a spíše jako pokojová rostlina, která se na podzim zatahuje. Zimu u nás přečká nejlépe ve skleníku nebo v zimní zahradě, ideálně při teplotě do 10 °C.
Nejčastěji se s kurkumou setkáváme v podobě lila fialových květů. Může mít však i květy bílé. Domů si ji pořizujeme častěji spíše jako řezanou než hrnkovou rostlinu. Není vhodná pro pěstování v panelových bytech ani jinde, kde jí nemůžeme dopřát v průběhu zimy odpočinek a stálou nízkou teplotu (v bezmrazém prostředí).
Kurkuma obsahuje antioxidanty, které mají významné schopnosti v boji s rakovinou. Běžně napomáhá trávení díky zvyšování produkce trávicích šťáv. Preventivně působí proti mozkové mrtvici, zevně slouží k výrobě obkladů na artrotické klouby a má celkově velmi výrazné protizánětlivé a antibiotikální účinky.
Ve svém příspěvku JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocka kocici.
Kytka je jedovatá a nebezpečná pro kočky. Kocour ji pozil a nasledovaly nenapadne projevy zvraceni az po tezky kolaps a dehydrataci. Zprvu se to tvarilo jako nachlazeni pak selhani ledvin. Nastesti se z toho dostal, ale narocnou lekarskou peci. Proto pozor vsem co ji maji doma.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Curcuma longa (kurkuma dlouhá) je půvabná exotická rostlina, jejíž původ sahá do Indie, odkud se k nám pravděpodobně někdy v 15. století dostala pod názvem indický šafrán. Jedná se o zázvorovitou rostlinu, která má přímo neuvěřitelné léčebné účinky, respektive prášek z ní získávaný rozemletím válcovitého kořene.
U nás se s ní setkáváme jako s pokojovou rostlinou s fascinujícími květy. Jakožto řezaná květina bývá využívána do svatebních kytic anebo do exotických vazeb. Rostlina má dlouhé, protáhlé, vejčité listy a dosahuje při dobrých růstových podmínkách výšky od 0,5 do 1 metru.
Za léčivou část se považuje její kořen, tedy oddenky, které se sklízejí, čistí, suší a melou nebo drtí. A právě v této formě se s ní setkáváme nejčastěji – s kurkumou rozemletou na prášek se specifickou chutí, vůní i barvou. Koření bývá součástí nejrůznějších dochucovadel, omáček k masům, dresinků, hořčic, kari a pro svou specifickou sytě žlutou barvu získalo označení žlutý zázvor. Kurkuma obsahuje výrazně žluté barvivo kurkumin, které je velmi účinné, a protože je pro lidský organismus nejen neškodné, ale co víc, dokonce prospěšné, barví se s pomocí kurkumy i potraviny, například máslo, sýry anebo cukrovinky či likéry. Dříve se kurkuminu hojně využívalo i při barvení v malířství.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Dobrý den pane Schneidere,
jsem z Prahy, ale tento víkend nebo až příští pojedu za rodinou do Lužických hor a budu vystupovat v Novém Boru.
Tak kdybyste měl zájem a čas, tak se pak můžeme přes mail domluvit, že bychom se někde na autobusáku sešli a já bych Vám dala odnože.
Ty stačí jen na dva až tři dny dát zakořenit a pak smícháte zeminu s pískem a zasadíte. A když bude kytka u okna / za sklem / tak ze dne na den uvidíte, jak to roste před očima :-)
Mějte se krásně
Lucie Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Schneider.
Jinak já jsem taky z Prahy. Na Děčínsko jezdím jen koncem jara.
Rostlina je původem z jižní Asie, jejím největším producentem je Indie. Kurkumovník je vytrvalá bylina se zdužnatělými kořenovými oddenky, podobnými známým oddenkům zázvoru nebo našich kosatců. Z hlízovitého oddenku vyrážejí dlouze řapíkaté listy a až 1,5 metru vysoký stonek. Mezi listy vyrůstá hustý klas bledě žlutých kvítků. Plodem jsou mnohosemenné tobolky, které se ve zralosti samy rozevírají. Oddenky kurkumy se několik hodin vaří, poté se suší a následně pomelou na sytě žlutý prášek. Aktivní složka kurkumin má zemitou, nahořklou, pepřovitou a hořčici podobnou chuť.
Kurkuma je zatím u nás málo známá rostlina, vysoká 90 až 120 cm. Pěstuje se jako pokojová rostlina. Kořen kurkumy sadíme na světlé stanoviště s hlinitopísčitým substrátem v pokoji, nebo v létě do nevytápěného skleníku, či přímo ven. Jedná se o tropickou rostlinu, proto jí dopřejte dostatek tepla. Nejlépe se rostlině daří při teplotě 25 °C, vyžaduje světlé stanoviště. Nedostatek světla totiž snižuje intenzitu zabarvení listů. Květy se objevují od července a při správné péči vydrží kvést do října. Po odkvětu je však třeba rostlinu přemístit na chladné stanoviště, tedy do teploty kolem 7 °C. Od jara do léta vydatně zaléváme, po odkvětu zálivku omezíme a zaléváme pouze mírně, aby cibule zcela nevyschla. Rostlina vyžaduje časté rosení listů. Květináč s rostlinou umístěte do misky s vlhkými oblázky, zajistíte tak kurkumě nepřímou vzdušnou vlhkost. Hnojíme od jara do odkvětu každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Prach z listů stíráme vlhkým hadříkem nebo rostlinu osprchujeme jemným proudem vody. Při správném uchovávání v zimě rostlina vydrží kvést v období vegetace řadu let.
V naší poradně s názvem KYTKA EUSTOMA JAK PĚSTOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, prosím jak uchovat květinu Eustoma přes zimu?????? Děkuji za odpověď.Božena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
Curcuma alismatifolia (kurkuma růžová) je tropická bylina pocházející z jihovýchodní Asie. Patří mezi zázvorovité rostliny. Při optimálních podmínkách dorůstá až do výšky 1 metru. Má oválné listy na dlouhých stoncích. Světle fialové květy o délce až 20 cm připomínají ocún nebo lotos a vydrží na rostlině dlouhou dobu. Barevná variace je jak fialová, tak růžová. K dostání je v síti hypermarketů a v zahradnických centrech.
Zelenec (Chlorophytum comosum) je velmi odolná rostlina (kytka). Ke svému životu potřebuje běžnou půdu s přídavkem jílu, která by neměla nikdy zcela vyschnout. Pěkného vybarvení dosáhnete použitím hnojiva na rostliny s barevnými listy. Nejen u zelence platí, že čím je odrůda barevnější, tím světlejší by měla mít místo. Není však vhodné přímé slunce. Celozelené druhy pak snesou i stinnější stanoviště. Teplota by měla být vyšší než 12 stupňů Celsia.
Tahle tabulka je nejpraktičtější věc z celého článku. Ukazuje, co dělat podle konkrétní situace, ne jen obecná čísla.
Situace
Kolik dát
Proč
chci rychlý efekt
horní hranice
truhlík bude plný dřív
nemám čas hnojit
spodní hranice
rostliny vydrží déle
mělký truhlík
méně rostlin
málo prostoru pro kořeny
samozavlažovací truhlík
+1 rostlina
větší zásoba vody
Tuhle logiku používám dnes vždy. A funguje bez výjimky.
Petúnie nejsou kytka, kterou zasadíte a zapomenete. Jakmile je necháte týden bez péče, okamžitě vám to vrátí – slabými květy, unavenými listy a polovičním efektem.
Moje zkušenost: jak jsem sandevilu málem zabil během 3 týdnů
Kolik stojí sandevila?
Cena sandevily se běžně pohybuje od 100 do 400 Kč podle velikosti a kvality rostliny. Menší sazenice koupíte levněji, zatímco velké kvetoucí rostliny v zahradnictví mohou stát i více.
Moje zkušenost: levnější rostliny často vypadají dobře jen krátkodobě. Kvalitnější, silnější kus za vyšší cenu má větší šanci vydržet celé léto bez problémů.
Koupil jsem ji v zahradnictví jako hotovou krásnou rostlinu. Plná květů, zdravá, silná. Říkal jsem si, že tohle bude ideální kytka na balkon, která vydrží celé léto bez problémů.
První chyba přišla hned druhý den. Dal jsem ji na místo, kde bylo světlo, ale ne přímé slunce. Připadalo mi to „bezpečné“. Ve skutečnosti to byl začátek problému.
Po týdnu začaly opadávat první květy. Řekl jsem si, že je to normální. Tak jsem začal víc zalévat.
Reálný fail moment:
Za další týden už rostlina vypadala úplně jinak. Listy ztratily barvu, květy zmizely a půda byla pořád mokrá. V panice jsem zaléval ještě víc, protože jsem měl pocit, že „trpí suchem“.
Ve skutečnosti jsem ji pomalu utopil.
Když jsem ji vytáhl z květináče, kořeny už začínaly zahnívat. Reálně jsem byl pár dní od toho, že ji vyhodím.
Tehdy mi došlo, že sandevila není nenáročná rostlina. Jen se tak tváří.
Od té chvíle jsem změnil úplně všechno – místo, zálivku i hnojení.
Čočku asi na hodinu namočte a pak uvařte, ale dejte pozor, abyste ji nerozvařili (v případě červené neloupané čočky je doba máčení a vaření kratší). Na rozpáleném oleji osmahněte cibulku. Až zesklovatí, přidejte papriku nakrájenou na drobné kostičky a opět chvilku opékejte. Až papriky změknou a pustí šťávu, přidejte k nim předem spařený a na drobné kousky nakrájený špenát, vše osolte a podlijte trochou vývaru z čočky. Poté do čočky vmíchejte koření (kurkumu, koriandr a římský kmín – od každého vždy asi necelou polovinu lžičky) rozmíchané v trošce zahřátého oleje. Do čočky přidejte i zeleninový základ a vše společně krátce poduste. Nakonec vmíchejte do pokrmu bílý jogurt. Arabská čočka se tradičně podává s rýží nebo rýžovými plackami.
Ingredience: 400 g cizrny, 1 cibule, 3 stroužky česneku, kari, římský kmín, chilli, kurkuma nebo garam masala, zázvor, čerstvý koriandr
Postup: Nakrájíme cibuli i česnek a osmažíme je na oleji. Přidáme kari, římský kmín a chilli. Můžeme přidat i kurkumu, garam masalu a zázvor, ať už čerstvý nastrouhaný nebo sušený drcený. Pak přidáme cizrnu, přilijeme trochu vody, počkáme minutu, až se cizrna prohřeje, a nakonec jídlo zahustíme trochou mouky. Před servírováním posypeme nakrájeným čerstvým koriandrem. Podáváme s pečivem.
Na grilovanou zeleninu je například vhodná směs koření tvořená z těchto ingrediencí: jedlá sůl, sušený mletý česnek, sušená mletá cibule, mletý zázvor, bílá hořčice, sušený mletý celerový kořen, mletá sladká paprika, glukóza, mletá sušená rajčata, drcená kurkuma, mletý kmín, mletý tymián, mletá sušená chilli paprička, mleté oregano. Tuto směs si můžete vytvořit z vlastních zásob anebo zakoupit již hotové potravinové koření na grilovanou zeleninu.
Výtažky z kurkumovníku Curcuma longa se používají například jako lék proti rakovině. Tato asijská užitková rostlina z čeledi zázvorníkovitých má vynikající protizánětlivé účinky a je prokazatelně antioxidantem. Dále podporuje trávení, zmírňuje nadýmání, pomáhá od pálení žáhy nebo snižuje citlivost na bolest. Nejnověji se zjistilo, že významně podporuje mozkové kognitivní funkce, zejména u starších lidí. A tak je kari koření v postatě přírodním a velmi účinným mozkovým dopingem (výsledky těchto výzkumů byly zveřejněny v American Journal of Epidemiology). Kurkumu by měla do svého jídelníčku zařadit i každá těhotná žena, je totiž bohatá na mangan, který je zapotřebí pro správný růst a vývoj kostry miminka. Nedostatek manganu by mohl mít za následek poruchy zraku nebo sluchu u miminka. Čerstvý kurkumový oddenek lze také nastrouhat do čaje s medem a použít při prochlazení místo zázvoru.
Ingredience: brambory, olivový olej, koření – drcený kmín, červená paprika, sůl (a někdy na chuť ještě oregano), dobrá je třeba i majoránka nebo kurkuma, pečicí papír
Postup: Brambory omyjte a nakrájejte na měsíčky, popřípadě měsíček ještě překrojte na půl, pokud jsou brambory větší. V míse brambory pořádně promíchejte s olivovým olejem a kořením. Záleží na vaší chuti, výborná je například kombinace drceného kmínu, červené papriky a oregana. Dobré jsou také s kurkumou. Ochucené brambory pak vyklopte na nepřilnavý plech, plech je lepší vyložit pečicím papírem, máte jistotu, že se brambory nepřichytí na plech. Brambory přikryjte alobalem nebo poklopem a pečte nejdříve 25 minut na 200 stupňů, pak poklop sundejte, teplotu trochu snižte a pečte ještě 10–15 minut. Brambory jsou hotové, když jsou měkké a na povrchu zlatavé. Takto připravené brambory jsou výborné s česnekovým máslem a sklenicí vychlazeného mléka nebo kefíru.
Ingredience: 2 ks středních cuket, 6 stroužků česneku, 250 g hladké mouky, kurkuma, sůl, pepř mletý, majoránka, olej na smažení
Technologický postup: Připravují se stejně jako bramboráky, jen je potřeba dát více mouky (množství je orientační) a nedělat tenké placky – cuketa se smrskne a z tenké placky zůstane mřížka. Pokud se těsto udělá napůl z brambor a napůl z cuket, je vše stejné jako u bramboráků – lze dělat i tenké placičky a nemusí se dávat tolik mouky. Škrob z brambor stačí. Cukety rozpůlíme, vyjmeme jádra a dužinu a takto připravené je nastrouháme. Vymačkáme vodu, přidáme prolisovaný česnek, kurkumu, hladkou mouku, sůl, mletý pepř, majoránku a vše důkladně promícháme. Podle potřeby ještě můžeme dochutit nebo přidat mouku, aby nám vzniklo hustší těsto. Takto připravené těsto dáváme na pánev a tvarujeme z něj placky, které na oleji opékáme dozlatova po obou stranách.
Postup: Dýni rozpůlíme a lžící vydlabeme semena, nakrájíme na kostky. Na olivovém oleji mírně osmahneme cibulku nakrájenou na kostičky, přidáme mrkev nastrouhanou nahrubo a dýni. Podlijeme vodou a dusíme 15–20 minut. Směs rozmixujeme nebo jen rozmačkáme, některé kousky dýně můžete nechat vcelku. Dochutíme solí a kořením, přidáme česnek a ještě chvíli povaříme. Na talíři můžeme ozdobit čerstvou petrželkou nebo bazalkou, opraženou houskou, a kdo má rád, může tento recept vylepšit lžící zakysané smetany.
Technologický postup: Oba druhy mouky smícháme s vodou, ale nešleháme. Těsto se může ochutit kurkumou, skořicí, česnekovou solí a dalšími druhy koření.