Kuřátka květáková, latinským názvem Ramaria botrytis, mají plodnice poměrně mohutné, až 150 mm vysoké a až 200 mm široké. Z robustního bělavého třeně, až 40 mm dlouhého a až 60 mm tlustého, vybíhají různě silné a nadále se rozčleňující větvičky, na jejichž konci jsou jemné korálovité narůžovělé výrůstky zakončené tupě nebo několika zoubky. Větvičky jsou zprvu bělavé, později okrově žluté od výtrusného prachu. Dužnina je špinavě bílá, mramorovaná, ve vrcholcích větviček narůžovělá, neměnná. Vůně je jemně ovocná, chuť mírná, ve vrcholcích větviček někdy nahořklá. Výtrusný prach světle okrový. Výtrusy mají velikost 11-17 x 4-6 µm. Tento druh roste nehojně v listnatých lesích. Upřednostňuje vápenaté půdy. Vyskytuje se v období srpna až listopadu.
Z kuřátek jsou kuřátka květáková (Ramaria botrytis) údajně nejchutnější, jsou však relativně vzácná a měli bychom je spíš chránit a ne konzumovat. Pomineme-li záměnu s kuřátky načervenalými (Ramaria rubripermanens), lze je snadno určit podle velkých bělorůžových plodnic.
Možná záměna s těmito druhy:
kuřátka načervenalá (Ramaria rubripermanens) - velmi podobná, rostou častěji v jehličnatých lesích, rozlišit oba druhy dokáže bezpečně jen odborník; jsou mírně nahořklá;
kuřátka lososová (Ramaria subbotrytis) - jsou jedovatá;
kuřátka bledá (Ramaria pallida) - rovněž jedovatá odrůda.
Do hrnce s vodou dáme vařit květák rozebraný na růžičky, nakrájenou mrkev, petržel a lístky libečku. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vaříme do změknutí. Poté květák s ostatní zeleninou rozšťoucháme nebo rozmixujeme, jak kdo má rád. Dle chuti můžeme dosolit a dokořenit. Nakonec přidáme plátky másla, povaříme ještě pět minutek a můžeme podávat. Hotovou polévku nalejeme do hlubokého talíře a posypeme nasekanou petrželkou. Takto připravená květáková polévka je nejen výborná, ale i zdravá. Dobrou chuť.
Květák nakrájíme na růžičky a uvaříme ve slané vodě doměkka. Z másla a mouky uděláme světlou jíšku, zalijeme trochou vody, rozmícháme a přidáme do vroucí polévky. Dochutíme muškátovým oříškem a povaříme. Housku si nakrájíme na drobné kostičky a osmažíme na rozpáleném oleji. Hotovou polévku podáváme s právě osmaženou houskou.
Pokrájený květák uvaříme v drůbežím vývaru, vodu přidáme podle potřeby. Takto uvařené rozmixujeme a zahustíme krupicí. Vaříme ještě asi 10 minut. Poté vsypeme sušené kojenecké mléko, vložíme kousek másla a necháme ještě chvilku prohřát. Podáváme kojencům od ukončeného 8. měsíce.
sůl, mletý pepř, muškátový květ nebo muškátový oříšek
Postup:
Na másle osmažíme nadrobno pokrájenou cibuli, přidáme drobně krájenou kořenovou zeleninu a za stálého míchání jemně osmažíme. Poté zalijeme asi litrem vody, přidáme lžičku soli, na kostky nakrájenou kedlubnu, můžeme přidat nasekané zelené lístky, které obklopovaly růžici květáku, a brambory. Necháme vařit. Z másla a hladké mouky si připravíme jíšku. Květák rozebereme na co nejmenší možné růžičky. Když jsou brambory napůl měkké, přidáme do polévky sekanou celerovou nať, růžičky květáku a jíšku. Vaříme dalších pět minut, ale ne víc, aby se nám květák nerozvařil. Nakonec okořeníme mletým pepřem, muškátovým oříškem nebo květem a nasekaným libečkem.
Mouku osmahneme dozlatova v hrnci na rozehřátém másle, zalijeme vývarem. Přidáme omytý, na růžičky rozebraný květák a vaříme, dokud nezměkne. Pak přilijeme mléko, dle chuti přidáme vegetu, sůl, trochu muškátového oříšku a ještě krátce povaříme. Nakonec rozmixujeme na hladký krém tyčovým mixérem. Dozdobíme petrželovou natí. Dobrou chuť.
Květák rozebereme na růžičky, opláchneme, vložíme do hrnce s osolenou vodou a povaříme. Mezitím si rozehřejeme na pánvi máslo a přisypeme nadrobno krájenou cibulku. Za stálého míchání přisypeme hladkou mouku a usmažíme světlou cibulovou jíšku, kterou přidáme k uvařenému květáku. Vezmeme šťouchadlo na brambory a květák i s jíškou několikrát rozšťoucháme. Poté přidáme jemně nastrouhanou mrkev a povaříme ji do změknutí. Nakonec do polévky rozklepneme vejce, promícháme a ozdobíme nakrájenou petrželkou nebo pažitkou.
V hrnci rozehřejeme sádlo, na něm zpěníme nakrájenou cibuli, přidáme mouku a uděláme světlou jíšku. Poté za stálého míchání rozředíme studenou vodou a necháme vařit. Brambory nakrájíme na kostičky a dáme vařit do hrnce. Potom si nakrájíme květák na menší kousky, případně i s pěknými listy, pokud tam jsou, a přidáme do hrnce společně s kostkou bujonu, drceným pepřem a špetkou soli. Vaříme asi 15 minut. Vše musí být měkké na skus – pozor nerozvařit! Na dochucení, jak radí naše babičky, použijeme maggi a muškátový květ, případně můžeme dosolit.
Květák rozdělíme na jednotlivé růžičky a dáme vařit do osolené vody. Vaříme do měkka. Do jiného hrnce dáme rozpustit máslo, přidáme hladkou mouku a uděláme jíšku. Do té potom přidáme vývar z květáku a vodu dle potřeby. Přidáme nakrájené oloupané brambory, kmín a vaříme do měkka. Poté přidáme květák, zalijeme mlékem, povaříme a nakonec zašleháme vejce. Květákovou polévku dochutíme muškátovým oříškem, petrželovou natí, solí, pepřem a necháme krátce projít varem. Takto máme hotovo. Dobrou chuť.
Do hrnce s vodou na růžičky rozdělíme omytý květák, přidáme silný zeleninový vývar nebo zeleninový bujón, špetku soli, pepře, kmínu a dáme vařit. Mezitím smícháme v misce dětskou krupičku nebo hrubou mouku společně s vejcem. Takto smíchanou směs zavaříme do polévky, když je květák skoro měkký. Necháme zhruba ještě 10 minut povařit. Nakonec vmícháme jednu lžíci másla. Dle potřeby můžeme dochutit. Máme hotovo a můžeme podávat. Dobrou chuť.
Do hrnce s vodou dáme vařit očištěný květák rozebraný na růžičky. Zároveň oloupeme brambory, pokrájíme je na malé kostičky a přidáme ke květáku. Ochutíme solí a kmínem. Když jsou brambory měkké, polévku zahustíme připravenou jíškou z hladké mouky a másla. Krátce povaříme, dochutíme solí, majoránkou, případně použijeme vegetu či maggi. Polévku podáváme takto samotnou nebo s čerstvým pečivem. Dobrou chuť.
Z mouky a másla si osmahneme dozlatova jíšku v hrnci a poté zalijeme vývarem. Přidáme omytý a na růžičky rozebraný květák a vaříme, dokud nezměkne. Pak podle chuti přidáme sůl, trochu muškátového oříšku a ještě krátce povaříme. Nakonec tyčovým mixérem dobře rozmixujeme na hladký krém. Dozdobíme petrželovou natí.
Květák a mrkev očistíme, pokrájíme na menší kousky. V hrnci rozpustíme máslo, přidáme pokrájenou zeleninu a krátce orestujeme. Poté přilijeme vodu společně se zeleninovým bujónem, osolíme a okmínujeme. Očistíme brambory, pokrájíme je na malé kostičky a vhodíme do hrnce. Vaříme zhruba 20 minut. Když jsou brambory měkké, rozmixujeme vše tyčovým mixerem, přilejeme mléko a dochutíme pepřem, majoránkou a zelenou petrželkou. Podáváme s pečivem nebo baštíme samotné. Dobrou chuť.
Receptů na přípravu květáku je mnoho. Mezi nejvíce oblíbené patří květákové placičky, květáková polévka, zapečený květák, takzvaný květákový mozeček s vejci, květákové karbanátky a smažený květák. Níže naleznete několik receptů právě na květákové placičky. Sami posuďte, zda tyto recepty stojí za to!
Vzhledem k množství a kombinaci vitamínů a všech ostatních látek a stravitelnosti má květák vynikající účinky na celý trávicí systém od žaludku až po slepé střevo. Kvůli výborné stravitelnosti se doporučuje lidem s žaludečními chorobami, a protože reguluje průchodnost střev, má účinky při zácpě i průjmu a také při podráždění nebo zánětu tlustého i tenkého střeva. Velké množství vitamínu C významně posiluje imunitní systém, vápník pozitivně působí na pohybový aparát a další látky jsou prevencí proti vzniku cukrovky. Květák také urychluje vylučování přebytečné vody z tkání a různých dalších škodlivých látek z organismu, a tak se jeho konzumace doporučuje při léčbě ledvin a ledvinových kamenů, artritidy a otocích vyvolaných chorobami ledvin. Velké množství draslíku v kombinaci s nižším obsahem sodíku a zároveň malý obsah tuků v květáku mají pozitivní vliv na srdce a oběhovou krevní soustavu, květák se tak osvědčil u osob s hypertenzí nebo arteriosklerózou. Podobně jako ostatní druhy brukvovité zeleniny obsahuje fytochemické antikarcinogeny, tedy sirné glykosidy a sloučeniny indolu, které jsou účinnou prevencí rakoviny. Konzumace květáku je doporučována osobám, u nichž je zvýšené riziko onemocnění zhoubnými nádory, například genetický výskyt rakoviny v rodině nebo zvýšené působení karcinogenních látek. Osoby s diagnostikovanou a léčenou rakovinou by měly do jídelníčku každý den zařadit některou brukvovitou zeleninu – květák, brokolici, zelí, ředkev, protože všechny mají protinádorové účinky.
Květák se dále doporučuje při žaludečních a střevních problémech. Jeho konzumaci by však měly omezit osoby, u nichž jsou tato onemocnění chronická. Stejně tak by květák neměli konzumovat jedinci se žlučníkovými kameny, protože hlávky obsahují poměrně mnoho celulózy, která zvyšuje produkci plynů ve střevech, a mohlo by se tak narušit trávení. 100 g květáku obsahuje 24 miligramů kyseliny močové, a tak tato potravina není vhodná pro osoby trpící dnou.
Květák se většinou konzumuje tepelně upravený, mladé a jemné hlávky některých odrůd se mohou konzumovat i syrové. Nejčastější tepelnou úpravou květáku je vaření v horké vodě nebo v páře, zapečený květák nebo smažený květák, může se i dusit nebo péct. Velmi často se vaří i květáková polévka. Růžičky květákové hlávky jsou nezřídka součástí různých zeleninových směsí, a to i mražených. Mladý čerstvý syrový květák je možné přidávat do zeleninového salátu. Květák se poměrně často nakládá nebo zavařuje, může se i zamrazit.
Kuřátka patří mezi atraktivní houby, které najdete ve většině lesů, hlavně pak mezi buky a smrky. Žlutá chutná houba svým tvarem často připomíná mořské korály. Drobné keříky, které dorůstají až do 20 cm, jsou zakončeny hustými větévkami. Zatímco kuřátka květáková mají větévky oblé, kuřátka zlatá jsou zakončena třásněmi a žlutá tupou špičkou. Barvou připomínají žloutky nebo síru, časem tmavnou do okrové barvy. Při nakrojení mají kuřátka mramorově bílou dužinu.
Kuřátka patří mezi letní houby. Jejich sezóna vrcholí v červenci a doznívá na začátku září. Pokud se rozhodnete kuřátka sbírat, vyrýpněte celý třeň. Ten je masitější a jemnější než konce větévek, které mohou chutnat hořce a obsahovat těžce stravitelné látky. Pozor na záměnu s jedovatými houbami, například s mírně jedovatými kuřátky sličnými. Pokud si nejste jistí, doporučuje se kuřátka pořídit u pěstitele.
Kuřátka skladujte na suchém místě, nejlépe rozložená na pečicím plechu vyloženém papírem. Kuřátka jsou tuhá, proto je nutné je před požitím důkladně tepelně upravit. Hodí se do klasické smaženice, směsí a houbových polévek. Dobře se vyjímají v houbových zavařeninách, oživí i guláš a smetanové omáčky.