KVĚTINA CAMPANULA PĚSTOVÁNÍ GET MEE je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Zvonek nebo také zvonky nejsou jen dobře známé modré květy něžných rostlin, které většina z nás zná ze strání a luk. Jedná se o celý rozsáhlý rod, jenž zahrnuje až 400 druhů! Jsou to rostliny převážně víceleté (trvalky), některé druhy jsou jedno nebo dvouletky. Dosahují velikosti od 5 centimetrů až po dva metry. Jejich typický zvonkovitý květ tvoří pěticípá, ve spodní části srostlá koruna. U některých druhů najdeme ale i květ nálevkovitý nebo hvězdicovitý. Kromě nejčastější modré barvy se vyskytují i květy bílé, růžové, nafialovělé nebo purpurové. Zvonky obecně rostou ve vlhčí půdě, která ale musí být dobře propustná. Mají rády polohy chladnější. V lokalitách, kde je větší teplo, je vysazujte do polostínu.
Jak přezimovat květinu campanula
K přezimování zvonků nevyžadují odolné zahradní odrůdy žádnou zvláštní péči kromě základní údržby, jako je mulčování během silných mrazů, zatímco choulostivé nebo kontejnerové odrůdy potřebují ochranu. Choulostivé druhy přemístěte na světlé, chladné vnitřní místo (4–10 °C) a zalévejte střídmě, aby půda úplně nevyschla. V pozdní zimě zálivku postupně zvyšujte, jakmile se objeví nové výhonky.
Žádná zvláštní zimní péče: Zakořeněné, odolné zvonky snášejí mrazy a nepotřebují zimní ochranu.
Mulčování v případě potřeby: Můžete přidat vrstvu organického mulče, abyste rostliny ochránili během neobvykle silných mrazů.
Prořezávání: Na podzim lze vysoké, vzpřímené druhy seříznout asi 3 cm nad půdu.
Zalévání: Zakořeněné rostliny zalévejte během období sucha, ale obecně jim nevadí přirozené srážky.
Choulostivé nebo kontejnerové odrůdy
Mnoho odrůd zvonků je vhodných do nádob, včetně nízko rostoucích druhů, jako je Campanula carpatica a Campanula poscharskyana, a některé choulostivé druhy, jako je Campanula isophylla, prospívají z přezimování v nádobě na místě chráněném před mrazem.
Přemístěte rostliny dovnitř: Přeneste rostliny na světlé, ale chladné místo, jako je zimní zahrada nebo nevytápěný skleník.
Teplota: Udržujte teplotu mezi 4–10 °C.
Zalévání: Zalévejte pouze tehdy, když je půda téměř suchá na dotek. V únoru můžete začít zalévat častěji, abyste podpořili nový růst.
Světlo: Zajistěte, aby stanoviště poskytovalo dostatek světla, protože je to klíčové pro období klidu rostliny a následný růst.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ema.
Campanula portenschlagiana neboli zvonek dalmatský
Zvonek dalmatský je jednou z nejoblíbenějších odrůd zvonků. Je to nízká 10 – 15 cm vysoká stálezelená trvalka, která se řadí k půdopokryvným rostlinám. Hojně se vysazuje na skalky a do záhonů podél chodníků, kde tvoří bohaté trsy s množstvím drobnějších modrofialových květů. Je vhodný také jako podsadba dřevin na kmínku. Tento zvonek je i výbornou volbou pro osázení velkých truhlíků nebo korýtek. Daří se mu na slunném nebo poloslunném stanovišti s dobře propustnou, vlhčí půdou. Záplava květu se objevuje v období června až srpna. Poté je dobré rostlinu sestříhnout, aby se vytvořila nová násada poupat. Pokud máte tyto zvonky v záhonu, doporučuje se na zimu kryt proti vlhkosti. Jestliže je máte vysazené v přenosné nádobě, zimu venku by nevydržely. Proto je umístěte do světlé místnosti s teplotou do 10 stupňů Celsia.
Vzhledem k oblibě této odrůdy, byly vyvinuty i jeho kultivary, které se u nás prodávají v hobby marketech. Jedním z nich je CampanulaGet Mee, jehož květy mají jak modrou, tak bílou barvu.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Takto se označují zvonky od společnosti Addenda, která se zabývá jejich pěstováním a hlavně šlechtěním. Sdružuje velké množství pěstitelů a její hlavní sídlo je v Holandsku. Zvonky této společnosti byly vyšlechtěny převážně na základě potřeb a přání zákazníků. Jejich důležitou vlastností je, že nevyžadují skoro žádnou speciální péči a jsou tedy téměř bezúdržbové. Dokonce se jako zvonky bezúdržbové někdy také označují. Jsou to nenáročné bujně kvetoucí pokojové rostliny, jejichž květy mohou být fialové, modré i bílé. Dají se tak velmi pěkně kombinovat. Květy se poprvé objevují už v dubnu nebo květnu, podruhé pak znovu v září. Zvonky Campanula Addenda patří k rostlinám s menším vzrůstem, i jejich převislé varianty jsou menší. Daří se jim v polostínu, vyhněte se přímému jižnímu slunci. Jednou za týden vyžadují mírnější zálivku, v době květu se doporučuje hnojit je příslušným tekutým přípravkem. Přes zimu by místnost, kde je pěstujete, měla mít teplotu kolem 16 stupňů Celsia. V zahradnictvích a hobby marketech si je můžete pořídit zhruba za 100 až 120 korun. Všechny odrůdy Addenda jsou licenčně chráněné, proto by se bez licence neměly množit.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
Tento druh zvonku pocházející z Ligurských Alp a Středomoří patří mezi pokojové rostliny, které vás při správné péči odmění bohatou záplavou květů od května až do října. Pěstují se dvě barevně odlišné odrůdy. S bílými květy se jí říká „Nevěsta“ (odrůda Alba), druhá s modrými květy nese označení „Ženich“ (odrůda Mayii). Zvonek stejnolistý je vysoký 20 – 30 cm, má malé srdčité listy, na okrajích zoubkované. Vytváří delší převislé výhonky s množstvím květů, proto obzvláště vynikne v závěsných nádobách. Vyhovují mu spíše světlé chladnější místnosti s teplotou maximálně do 18 stupňů Celsia. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost, proto by se měly listy rostliny pravidelně rosit. Nádobu můžete postavit i do misky s vlhkými oblázky. Pokud ale bude vlhkost nadměrná, mohly by se objevit houbovité choroby. Pravidelně zalévejte podle teploty, v létě více, v zimě málo. Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout. Tento zvonek je jedním z mála, kterému nevadí vápník, tedy zálivka tvrdou vodou. Od jara do podzimu rostlinu přihnojujeme jednou za 14 dní tekutým hnojivem na kvetoucí rostliny. Ve druhé polovině května můžeme tyto zvonky umístit ven na světlé, vzdušné stanoviště chráněné před větrem. Přímé slunce, ani tmavé stanoviště rostlině nevyhovují. Došlo by ke žloutnutí listů. V průběhu celého kvetení, odstraňujeme odumřelé květy, aby se mohly tvořit nové. Po odkvětu (v listopadu) rostlinu seřízneme, aby pro příští rok zesílila. Mladé rostliny také pravidelně zaštipujeme, posílíme tím větvení a celkovou košatost zvonků.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Tento druh zvonku je hojně rozšířen ve střední a západní Evropě. V Česku se ve volné přírodě vyskytuje od nížin až po podhůří do výšky 800 m n. m. Roste nejčastěji na okrajích lesů a cest, na křovinatých a kamenitých stáních. Je nenáročný na pěstování v zahradách. Vyhovují mu kypré, mírně vlhké až vysychavé půdy. Nesnáší přemokření. Zvonek klubkatý je vytrvalá bylina s přímou, nevětvenou lodyhou. Ta může být chlupatá nebo lysá a její výška se pohybuje v rozmezí 30 – 60 cm. Listy jsou tuhé, chlupaté a po okrajích jemně vroubkované. Mohou být dlouhé až 10 cm a široké 3 cm. Květy tohoto zvonku jsou převážně sytě fialové (velmi ojediněle mohou být i bílé). Vyrůstají na vrcholu lodyhy, kde jsou seskupeny do květenství zvaného strboul. Objevují se obvykle od června do konce září. Rostlina se rozmnožuje buď rozrůstáním oddenků (na daném stanovišti) nebo semeny, která jsou ve volné přírodě přenášena větrem i na delší vzdálenosti. V ČR jsou známé dva poddruhy, a to zvonek klubkatý pravý a zvonek klubkatý pomoučený.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Platycodon s českými názvy boubelík velkokvětý, boubelka velkokvětá a zvonkovec, se pěstuje snadno a je odolný proti mrazu.
Bude se mu dařit na slunci nebo i v částečném stínu.
Má rád dobře propustnou, mírně kyselou půdu; a přestože snese suché podmínky, preferuje (a potřebuje) dostatek vláhy.
Tato mrazuvzdorná rostlina v létě preferuje chladnější podmínky, takže odpolední stín je dobrý nápad pro teplejší oblasti.
Semena lze vysévat přímo na zahradu nebo začít v interiéru brzy na jaře. Semena není nutné zakrývat; jednoduše navlhčete oblast a během několika týdnů byste měli mít klíčky. Vysazujte je na vzdálenost asi 31 cm.
Obecně platí, že boubelík kvete již ve stejné sezóně, ve které byl zasetý.
Platycodon je trsovitá bylinná trvalka, která v létě nese hvězdnaté květy. Ty jsou většinou v odstínech živé fialovomodré, i když jsou dostupné i bílé a růžové kultivary.
Je členem rodiny Campanula a jeho květy vypadají podobně jako zvonky. Jeho výrazná poupata vypadají jako balónky, které se chystají prasknout – nebo mini horkovzdušné balónky – odtud jeho běžný název, boubelík, boubelka. Platycodon pochází z východní Asie.
Druhy
Existuje několik populárních odrůd boubelíku:
Platycodon grandiflorus série Astra: Tento typ roste s dvojitými květy s 10 okvětními lístky v modré, růžové nebo bílé barvě. Jsou ideální volbou pro začátečníky, kteří se rozhodli vypěstovat vlastní rostliny ze semen.
P. grandiflorus série Fuji: Jedná se o nejběžněji prodávanou odrůdu a také nejvyšší, s 80ti centimetrovými stonky a květy v modré, růžové nebo bílé barvě.
P. grandiflorus 'Komachi': Fialově modré květy této odrůdy zůstávají ve fázi nafouknutého polštáře i po odkvětu.
P. 'Sentimentální modrá': Tato trpasličí odrůda dorůstá do výšky asi 15 cm se spoustou 2,5 až 5ti centimetrových fialových květů.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Ptám se proč mi krásné bílé květy hortenzie hned ještě v plném květu
hnědnou? Děkuji za odpověď s pozdravem
M.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědnutí květů hortenzie může mít tři příčiny.
1. Pěstování hortenzie na plném slunci. Ony krásně prospívají, ale květy vydrží jen do července. Může za to polední slunce, které je v létě moc silné a květy spálí. Zajistěte, aby rostlina byla chráněna před sluncem v době od 10 až do 15 hodin. Zkrátka ji pěstujte ji na sever od nějaké vyšší úzké rostliny nebo předmětu, jehož stín zajistí tuto ochranu.
2. V horkých letních dnech potřebuje hortenzie mnoho vody a mělká a nedostatečná zálivka také vede k hnědnutí rostliny i květů.
3. Předávkování umělými hnojivy může zapříčinit hnědnutí květů a okrajů listů. Obzvláště se to projevuje, když je rostlině podána silná dávka síranu hlinitého, aby byly květy modré.
Chcete -li zlepšit celkovou produkci okurek, zvažte použití následujících dvou technik.
Pěstování okurek na fólii
Použijte černou nebo hnědou plastovou fólii. U okurek je pro špičkovou produkci nezbytná teplá a vlhká půda a právě tmavá fólie zajistí prohřátí půdy a zamezí odpařování vody. To urychlí růst a zvýší výnosy. Fólie také zabrání růstu plevele.
Pěstujte okurky vertikálně
Při plánování zahrady zvažte pěstování odrůd okurek vhodných pro vertikální růst. Jako oporu můžete použít mříže, sítě plot nebo sloupky pergoly. Vertikální pěstování nejlépe využívá zahradní prostor tím, že růst probíhá vzhůru a brání rozšiřování rostlin po celé zahradě, stejně jako udržuje plody čisté a rovné, když se vyvíjejí nad zemí. Vědci dokázali, že pěstování okurek vertikálně dramaticky zvyšuje výnosy, protože rostlina má lepší cirkulaci vzduchu a více slunečního světla než rostlina pěstovaná na zemi. Například pro intenzivní pěstování okurek salátovek je vertikální způsob ideální řešení.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Vědecké jméno této rostliny pochází z řeckých slov „platys“ = široký a „kodon“ = zvonek a přesně vystihuje tvar nápadných modrých květů. V Česku se mu často říká boubelík velkokvětý, zvonkovec nebo boubelka velkokvětá.
Rod má jen jeden, zato velmi variabilní druh vyskytující se ve východní Asii, v Číně a Japonsku, tedy v oblastech s podobným podnebím, jako je ve střední Evropě.
Literatura tuto rostlinu někdy uvádí pod názvy Campanula grandiflora nebo Wahlenbergia grandiflora, v Čechách se vyskytuje pod názvem boubelík.
Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy s přeslenitými střídavými listy. Při poranění vytéká z lodyhy mléčná šťáva, podobně jako u většiny zvonkovitých rostlin. Lodyhy nesou po jednom nebo několika květech, které jsou modré, ale existuje i mnoho kultivarů a variet s odlišnou barvou květů – varieta Album je čistě bílá, varieta Apocyan fialově modrá a varieta Plenum je nízká, poloplná, světle modrá. Květy se otevírají do širokých zvonkovitých květů o průměru až 5 cm. Plodem je hranatá tobolka s velmi jemnými semeny. Rostlina je vysoká 30–40 cm, někdy až 60 cm. Listy jsou při okrajích zoubkaté, zelené až modrozelené a raší velmi pozdě. Boubelík kvete v červenci až srpnu. Je mrazuvzdorný.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.
Světlo a teplo
Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.
Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.
Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.
Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.
Půda a přesazování
Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.
Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.
Zalévání
Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vod
Už jste zajisté slyšeli o novém trendu pěstování rostlin – revoluční květináč byl vyvinut, aby změnil způsob pěstování rostlin jejich otočením vzhůru nohama. Uvnitř nádoby se nachází uzavíratelný disk, který je vlastně tím nejinovativnějším prvkem v celém tomto pěstebním systému. Do disku v užší části květináče se lije voda, která zavlažuje půdu nacházející se v druhém disku v širší části květináče. Do druhého disku je zároveň zasazena rostlina. Z horního disku se pak postupně uvolňuje zálivka směrem ke květině, takže jde vlastně o princip samozavlažovacích květináčů. Nejprve šlo o takzvané speciální závěsné vaky, které byly vyvinuty hlavně pro pěstování zeleniny na terase i balkoně. Tvůrci vycházeli z toho, že zvlášť ve velkých městech zeleně ubývá a mizí i z bytů, teras a balkonů. Člověk vždy najde něco důležitějšího, čím volné místo zaplnit. Prostor však stále zůstává pod stropem a nad hlavami. Tak proč ho nevyužít? A právě z tohoto důvodu se na trhu objevily speciální vaky na pěstování rostlin kořeny nahoru. Jedna taková nádoba stojí přibližně dvě stě korun. Pod názvem Sky plantery najdete pěstební nádoby speciálně určené pro tento nezvyklý způsob pěstování pokojových rostlin anebo bylinek v kuchyni, které tak budete mít alespoň neustále po ruce, kdykoli budete vařit a dochucovat jimi své pokrmy. A které rostliny můžete pěstovat „hlavou dolů"? Například rajčata, petržel, mátu, pelargonie, voděnku, břečťan, anturie i některé palmy a orchideje. A s jejich přezimováním nemusíte mít starost. V zimním období se o ně staráte stejně jako po zbytek roku.
Většina bylinek je poměrně nenáročných, nevyžadují příliš mnoho prostoru ani velké květináče. Nezapomeňte, že čím menší nádobu použijete, tím více je potřeba hnojit, v malé sklenici klidně jednou za dva týdny. Menší, ale častější musí být také zálivka, aby neuhnívaly kořínky. Zkuste si připravit květináče třeba ze starých plechovek od čaje, kreativitě se meze nekladou. No a jaké bylinky, tak to už záleží na vás, jaké máte rádi, anebo si můžete vybrat z bylinek, které jsou popsány v tomto článku, například dle náročnosti na pěstování.
Bylinky se dají používat jak čerstvé, tak i sušené. Takže když je nestihnete zpracovat, je možnost je skladovat suché po relativně dlouhou dobu. Bylinky mají široké využití v kuchyni jako koření, přísada do salátů nebo například na pizzu. Jsou však také vhodné do nápojů, například do smoothie nebo koktejlů, což dokazuje velmi oblíbené mojito připravované z máty. Mnoho z nich je také vhodných k přípravě nejrůznějších čajů, zejména pak těch léčivých. Spousta bylinek má totiž nenahraditelné léčivé účinky a jsou hojně využívány nejen v alternativní, ale dnes již i v moderní medicíně. Můžete je ale také pouze usušit a nechat jimi provonět váš byt, dům či šatnu.
Ideálním obdobím pro výsev bylinek je jaro, přičemž je vhodné začít s výsevem co nejdříve, mimo jiné kvůli prodlužování dnů a zvyšujícímu se množství slunečního svitu. Při pěstování bylinek doma se zamyslete zejména nad volbou nádoby a místa. Ať už ale vyberete jakýkoli květináč či truhlík, nejdůležitější jsou samotné bylinky. Pěstitelům se doporučuje kupovat již předpěstované bylinky, ne však ty ze supermarketu, které jsou určeny spíše k okamžité spotřebě. Často jsou vysazeny v nekvalitním pěstebním substrátu a krátce poté, co si je donesete domů, mohou být napadeny plísní. Výpěstky bylinek nakupujte tam, kde je prodávají v dobré kondici a optimálně zalité. Na pěstování bylinek kupte vhodnou zeminu s přídavkem rašeliny. Zemina pro doma pěstované bylinky by měla být dobře propustná a bohatší na živiny než při pěstování na záhonech. Vhodné může být i organické hnojivo pro bylinky, kterým můžete dle potřeby hnojit jednou za 2 týdny. K substrátu přikupte také drobné zahradnické náčiní, při pěstování bylinek využijete zahradnické nůžky, lopatku i sázecí kolík.
Jakmile jsou bylinky zasazeny, je potřeba se o ně dobře starat, přestože nejsou na údržbu zdaleka tak náročné jako ostatní pokojové rostliny. Slunečno mají rády bylinky jako mateřídouška, šalvěj, oregano, rozmarýn či levandule a meduňka. Tyto byliny je tedy vhodné zasít na jaře či přes léto. Stín či polostín je vhodný pro mátu, šťovík, kerblík a libeček. Pok