KYTKA TRUBAČ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Trubač je rod dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to úponkaté liány a keře s dvojčetnými listy a nápadnými trubkovitými až nálevkovitými květy. Rod zahrnuje 28 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Americe. Některé druhy jsou v teplých krajích pěstovány jako okrasné liány. V České republice je vzácně pěstován severoamerický trubač kozí.
Je trubač jedovatý?
Trubač, je obecně považován za nejedovatou rostlinu pro lidi i domácí zvířata. I když není hlavními toxikologickými centry a zdravotnickými organizacemi uveden jako škodlivý, je vždy moudré být opatrný a vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás po kontaktu nebo požití objeví jakékoli neobvyklé příznaky.
Hlavní toxikologická centra a zdravotnické organizace neuvádějí trubač jako toxický.
Není známo, že by trubač byl pro psy toxický.
Trubač také není uveden jako toxický pro kočky.
Upozornění
I když je trubač obecně bezpečný, doporučuje se sledovat jakékoli neobvyklé příznaky po kontaktu nebo požití, zejména u domácích mazlíčků.
Nadměrná konzumace jakékoli rostliny, včetně trubače, může u domácích mazlíčků potenciálně způsobit gastrointestinální potíže.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie Svobodová.
Dobrý den pane Schneidere,
jsem z Prahy, ale tento víkend nebo až příští pojedu za rodinou do Lužických hor a budu vystupovat v Novém Boru.
Tak kdybyste měl zájem a čas, tak se pak můžeme přes mail domluvit, že bychom se někde na autobusáku sešli a já bych Vám dala odnože.
Ty stačí jen na dva až tři dny dát zakořenit a pak smícháte zeminu s pískem a zasadíte. A když bude kytka u okna / za sklem / tak ze dne na den uvidíte, jak to roste před očima :-)
Mějte se krásně
Lucie Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Schneider.
Jinak já jsem taky z Prahy. Na Děčínsko jezdím jen koncem jara.
Pro optimální kvetení trubač zasaďte do dobře propustné půdy s dostatkem slunečního světla (6–8 hodin denně). Zajistěte dostatečnou zálivku, zejména v mladém věku, a zvažte přidání kompostu pro obohacení. Podle potřeby prořezávejte, abyste kontrolovali velikost a tvar rostliny, a chraňte ji před zimními větry.
Výběr místa
Vyberte si místo s plným sluncem až polostínem a dobře propustnou půdou. Trubače snáší různé typy půdy, ale daří se jim v mírně kyselém až neutrálním pH (6,0–7,0).
Příprava půdy
Půdu obohaťte kompostem nebo jinou organickou hmotou pro zlepšení odvodnění a úrodnosti.
Výsadba
Vykopejte jámu dvakrát širší a hlubší než kořenový bal. Umístěte rostlinu do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči pro pěstování. Zasypte zeminou, jemně ji uduste a důkladně zalijte.
Zalévání
Pravidelně zalévejte, zejména v mladém věku, aby půda zůstala rovnoměrně vlhká. Jakmile se trubač uchytí, je relativně odolný vůči suchu, ale pravidelná zálivka zlepší jeho výkon.
Hnojení
V případě potřeby aplikujte během vegetačního období vyvážené tekuté hnojivo pro podporu růstu a kvetení.
Prořezávání
Prořezávejte rostliny pro regulaci velikosti a tvaru, zejména pokud se příliš zvětší nebo rozrůstá. Prořezávání je nejlepší provést hned po odkvětu.
Podpěra
Zajistěte mřížoví, plot nebo jinou konstrukci, po které se může trubač šplhat.
Hubení škůdců a chorob
Trubač je relativně odolný vůči škůdcům a chorobám, ale sledujte jakékoli problémy a neprodleně je řešte.
Ochrana před chladem
V chladnějším podnebí chraňte rostlinu před ostrými zimními větry.
V naší poradně s názvem KYTKA EUSTOMA JAK PĚSTOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Zdravím, prosím jak uchovat květinu Eustoma přes zimu?????? Děkuji za odpověď.Božena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V teplejších oblastech může eustoma přezimovat venku, protože snese mrazy až do -12 °C. Snese i krátkodobé zakrytí. Přezimování eustomy je možné i v interiéru při teplotě 10 až 15 °C. Je potřeba vědět, že eustoma je dvouletka, takže v dalším roce již nemusí být stejně pěkná jako v prvním roce. Proto se pěstuje jako letnička.
Trubač se dá množit několika metodami, včetně výsevu semen, řízkování stonků a hřížením. Řízkování je oblíbenou metodou pro rychlejší výsledky.
Množení semeny
Zralé semenné lusky sbírejte po uschnutí.
Semena zasejte do dobře propustné směsi pro výsev semen.
Udržujte stálou vlhkost a teplo.
Očekávejte klíčení během několika týdnů.
Sazenice přesaďte, jakmile mají několik párů pravých listů.
Řízkování stonků
Řízky odebírejte na jaře nebo začátkem léta během aktivního růstu. Vyberte zdravé, nekvetoucí stonky se 4–6 očky. Proveďte čistý řez pod očkem a odstraňte spodní listy. Pro rychlejší vývoj kořenů řízek ponořte do kořenového hormonu. Zasaďte je do dobře propustného substrátu a ponechte alespoň 2 očka zakopané. Udržujte řízky vlhké a na teplém, světlém místě mimo dosah přímého slunečního záření. Tvorba kořenů může trvat několik týdnů.
Hřížení
Část stonku, která je stále přichycena k mateřské rostlině, zakopejte do půdy. Kořeny se vytvoří v očku. Jakmile kořeny zakoření, oddělte novou rostlinu od mateřské rostliny.
Obecné tipy
Půda: Pro řízky a sazenice použijte dobře propustnou substrátovou směs.
Vlhkost: Udržujte stálou vlhkost, ale vyvarujte se přemokření.
Světlo: Řízkům a sazenicím zajistěte jasné, nepřímé světlo.
Teplo: Udržujte teplé teploty, zejména pro řízky.
Trpělivost: Zakořenění může trvat několik týdnů, proto buďte trpěliví.
Níže se můžete seznámit s keři, které kvetou v období léta a dodají vaší zahradě krásný a jedinečný vzhled.
Sazaník květnatý
Tento keř pochází ze Severní Ameriky, dorůstá obvykle do výšky 1 až 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné rudé. Má rád přímé slunce.
V době kvetení voní po jahodové marmeládě. Tento hustě rostoucí keř obsahuje aroma všude – v listech, větvích, dokonce i kořenech. Květy jsou 3 až 5 cm velké s mnohočetnými plátky jako plnokvětá hvězda. Barva je jasně vínová nebo tmavě purpurová až červenohnědá. Odstín se liší v závislosti na umístění, kvalitě půdy, oslunění i době kvetení. Sazaník vykvétá někdy již ke konci května, přičemž hlavní dobou kvetení je přelom června a července. Květy se nadále objevují sporadicky až do poloviny srpna. Vůně tohoto keře je však nenapodobitelná. Je to něco mezi jahodami a jablečným moštem.
Listy jsou podlouhle vejčité a na jaře raší jasně zeleným odstínem, jsou mírně lesklé a dlouho si drží svou svěží barvu. Výjimečně se na opylených květech mohou objevit na konci srpna plody, což jsou zvláštní tobolky zelené barvy, které se během zrání zbarvují do vínové až hnědé.
Jedná se o keř bez nároků na zvláštní údržbu. V prvních několika letech jej zastřihněte (v březnu) do kompaktního tvaru – pak už bude sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste stejně špatně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů.
Zvonek garganský
Jedná se o keř dorůstající jen do výšky 20 cm, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné fialové. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Tato nesmírně efektní půdopokryvná forma skalkového zvonečku se zajímavě zoubkatými, drobnými listy svěže zelené barvy a mnoha stonky je obvykle obalena záplavou světle modrofialových květů. Jejich tvar je hvězdicovitě zvonkovitý.
Kvete přibližně od poloviny června až do srpna, přičemž po hlavním kvetení v půlce léta můžete celou rostlinu radikálně sestřihnout, aby znovu narašila a v září a říjnu nabídla čerstvý trs i s novými květy. Po zastřižení se doporučuje rostlinu přihnojit.
Rozrůstá se při zemi, květní stonky se nezvedají. Má rád rovnoměrně vlhkou, ale dobře propustnou půdu a nevadí mu mírné přistínění. Můžete jej pěstovat i v okrasných venkovních nádobách, kde vypadá o to lépe, když přeroste jejich hrany a květy se svěsí přes okraj a vytvoří modrý vodopád.
Trubač popínavý
Jedná se o popínavý keř pocházející ze severní Ameriky, který dorůstá do výšky 3 až 6 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné červené
Zelenec (Chlorophytum comosum) je velmi odolná rostlina (kytka). Ke svému životu potřebuje běžnou půdu s přídavkem jílu, která by neměla nikdy zcela vyschnout. Pěkného vybarvení dosáhnete použitím hnojiva na rostliny s barevnými listy. Nejen u zelence platí, že čím je odrůda barevnější, tím světlejší by měla mít místo. Není však vhodné přímé slunce. Celozelené druhy pak snesou i stinnější stanoviště. Teplota by měla být vyšší než 12 stupňů Celsia.
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.