Ohlášení a povolení stavby plotu
Před samotnou stavbou je potřeba si ověřit u místního stavebního úřadu, zda lokalita nespadá do oblasti, kde vydané územní rozhodnutí nezmiňuje i způsob oplocení pozemku. Pak je potřeba splnit podmínky na výšku plotu či materiál, ze kterého plot bude. Přesto současná platná legislativa vyloženě nepřikazuje, abychom plot měli. Rozhodně se vyplatí návrh na stavbu plotu zahrnout do projektové dokumentace ke stavbě nového domu.
Co se týče stavebního povolení či ohlášky stavby, není potřeba, pokud plot nepřesahuje svou výškou 1,8 m a zároveň nehraničí s veřejnou komunikací či prostranstvím. Také stavba v památkové zóně či v sousedství kulturní památky vyžaduje svolení příslušného úřadu památkové zóny. Proto doporučujeme před stavbou navštívit stavební úřad a ověřit si nutnost povolení.
Ovšem co nám vyhláška výslovně ukládá, je péče o plot. Proto pokud tento odděluje sousedící pozemek, je potřeba se domluvit na společné údržbě oplocení, popřípadě umožnění údržby plotu ze sousedovy strany. Kdyby se rozpadlý plot zhroutil do ulice či na silnici a tam někoho zranil, bude plně zodpovědný za způsobené škody vlastník plotu. Bohužel všichni z praxe víme, jak je domluva se sousedem občas problematická. To by ale byla kapitola sama o sobě...
Zdroj: článek Stavba plotu
Barvířka
Myslím, že bych se ještě měla věnovat vysvětlení role barvířek pro výrobu červených vín. Barvířka je modrá odrůda, jejíž modrá antokyanová barviva nejsou v bobulích uložena jen pod slupkou a těsně pod ní jako u „nebarvířek“, ale i v moštu a dužnině. Barvířky představují jediný možný povolený způsob, jak lze beztrestně zvýšit barvu červených vín – tím, že se barvířky přidají ke zpracovávaným modrým odrůdám, protože legislativa dovoluje určité procento příměsi jiné odrůdy (scelování vín). Je však v zájmu technologa, aby přidání barvířky bylo neznatelné, proto se musí použít taková z barvířek, která nezmění aroma a chuť vína. A k tomu se právě odrůda Neronet výborně hodí, protože chuť Neronetu (na rozdíl od odrůdy Alibernet) je neutrální.
Neronet pěstitelé zpočátku považovali za „sbírkovou záležitost“ a odrůda se příliš nepěstovala, nicméně v současnosti si už svou pozici mezi červenými odrůdami vybojovala. Tato odrůda má větší, středně hustý hrozen a poměrně malé bobule, takže jako ovoce se asi u většiny zahrádkářů neuplatní. A navíc se sklízí obvykle v říjnu. Avšak její víno, vyrobené klasicky jako jednoodrůdové, pokud hrozny dosáhly slušných sklizňových parametrů a jeho výrobě byla věnována péče, může být plné, hebké, často s méně kyselinami, a může tak nabýt charakteru jižních vín. Znám jednoho pěstitele a zároveň výrobce vína této odrůdy v Čechách, který mívá Neronet tak excelentní, že se na něj vždy těšíme. Protože je to však výrobce malý a své výrobky si stačí prodat ve své jediné prodejničce a ještě ho má vždy méně, než jaký je o něj zájem, tak ho jmenovat nebudu.
Hrozny odrůdy Neronet
Odrůdou Neronet bych uzavřela představení zajímavých odrůd ze skupiny modrých moštových a příště bychom si mohli popovídat o odrůdách typicky stolních.
Na velké a hustě obsypané hrozny na stole se těší Hanka Synková a Ludmila Svobodová.
Text: © Hanka Synková a © Ludmila Svobodová
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - říjen
Legislativa, zákony, předpisy a nařízení
Mluvila jste o nařízeních a právech v dobách historických. Jak je tomu teď?
Prvním zákonem, jak ho chápeme dnes, byl zákon o vinařství z roku 1907 o moštech a rmutech a také o obchodu s vínem, který vydržel poměrně dlouho. V době socialismu žádný vinařský zákon neplatil, pouze v roce 1954 byla vydána Československá státní norma, která byla zaměřená na dělení druhů vín, a na předepsané technologické postupy. V současnosti existuje řada legislativních předpisů, často v návaznosti na legislativu EU, které musí vinaři dodržovat. Především máme Vinařský zákon č. 321/2004 Sb., již několikrát novelizovaný, který se zabývá vinohradnictvím a vinařstvím obecně. Ten uvádí kategorie vín, informace, které jsou předepsány na etikety, a také se zabývá Vinařským fondem. Do Vinařského fondu jsou všichni profesionální vinaři povinni přispívat a mohou z něho čerpat prostředky na akce propagující víno.
Každý zákon je do určité míry napsán v obecné poloze, a proto musí být konkretizován prováděcími vyhláškami. Vinařský zákon doplňují dvě důležité prováděcí vyhlášky. Ta první, v současnosti platná, má označení č. 88/2017 Sb. a zabývá se konkrétními postupy při naplňování jednotlivých paragrafů Vinařského zákona. Druhá vyhláška, č. 254/2010 Sb. uvádí přehled vinařských oblastí, podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, což je velmi zajímavé čtení. Například jen jména viničních tratí! Jsou to často místní jména, a některá jsou velmi krásná.
Samozřejmě pro vinaře platí řada dalších souvisejících předpisů, není však problém, aby si zájemci příslušné legislativní předpisy dohledali sami.
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - prosinec