LEPEK

Svět pečení

První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.

Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.

Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.

Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.

V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pečení

Květákové placičky se sýrem v troubě

Tyto křupavé květákové placičky jsou hotové za 30 minut. Jsou vyrobené ze syrového květáku, vajec, mandlové mouky a parmazánu, mají nízký obsah sacharidů a neobsahují žádný lepek.

Ingredience

• 225 g syrového květáku;
• ½ hrnku jarní cibulky – zelená část; nasekaná;
• lžíce prolisovaného česneku;
• 2 velká vejce – lehce rozšlehaná;
• ¼ lžičky jemné soli;
• ¼ čajové lžičky černého pepře;
• ½ hrnku strouhaného sýru parmazánu​;
• ½ hrnku mandlové mouky – 55 g, ale můžete použít ¼ hrnku hladké mouky, pokud jsou lepek a sacharidy pro vás v pořádku;
• ¼ hrnku řepkového oleje - na smažení;

Postup

Nastavte troubu na režim „udržování teploty“ (77 °C) a plech s okrajem vyložte pečicím papírem.

Ve středně velké míse smíchejte nakrájený květák, jarní cibulku, prolisovaný česnek, vejce, sůl, pepř, parmazán a mandlovou mouku.

Ve velké (30 cm) nepřilnavé pánvi rozehřejte olej na středním plameni po dobu 3–4 minut. Do pánve dejte 5 placek – použijte odměrku o objemu 60 ml a směs do ní vtlačte. Po uvolnění směsi do pánve ji jemně zploštěte stěrkou nebo zadní stranou lžíce.

Placičky smažte na středním plameni (ne na vyšším) asi 4–5 minut, dokud se na jejich spodní straně nevytvoří pevná, zlatavě hnědá kůrka. Buďte trpěliví – pokud je otočíte příliš brzy, rozpadnou se.

Smažené placičky opatrně obraťte a smažte je z obou stran dozlatova a do dostatečně pevné konzistence, aby se daly zvednout z pánve, dalších 4–5 minut. Upečené placičky nechte ve vyhřáté troubě, zatímco pečete druhou várku.

Vytáhněte květákové placičky z trouby a ihned podávejte.

Poznámky

V tomto receptu musí být vejce opravdu velká. Pokud se vám směs zdá suchá, přidejte buď žloutek, nebo bílek navíc. Pokud používáte střední vejce velikosti M, použijte tři.

Můžete použít mraženou květákovou rýži. Pokud ji použijete, ohřejte ji v mikrovlnné troubě v zakryté misce vhodné do mikrovlnné trouby asi 2 minuty, jen dokud nebude zmrzlá. Dobře sceďte, aby placky nebyly vodnaté a nerozpadaly se. Já ji ráda rozložím na papírové utěrky, aby byla suchá.

Zbytky můžete uchovávat v uzavřené nádobě v lednici 3–4 dny. Skvěle chutnají, když je jemně ohřejete v mikrovlnné troubě na 50 % výkonu. Můžete je také ohřát v troubě vyhřáté na 175 °C nebo je jednoduše podávat studené.

Vychladlé placičky můžete také zmrazit až na tři měsíce.

Zdroj: článek Květákové placičky podle Pohlreicha

Co obsahují těstoviny

Také z nutričního hlediska představují těstoviny výbornou potravinu. Ze 100 g uvařených těstovin (to je zhruba třetina až polovina běžné porce) získáte 125 kcal (525 kJ), z toho pouze 1 g tuků, dále 5 g bílkovin a 25 g sacharidů. Těstoviny jsou velmi dobře stravitelné, ale obsahují mimo jiné gluten (lepek), který vyvolává u pacientů s celiakií zánětlivé onemocnění tenkého střeva. Jinak těstoviny představují ideální zdroj energie nejen pro sportovce, ale i pro běžnou populaci. Nechte se tedy inspirovat našimi recepty. Přejeme vám dobrou chuť!

Zdroj: článek Recepty na těstoviny

Žitný chléb při hubnutí

Celozrnný žitný chléb jednak neobsahuje lepek (asi jen 13 %, ale nelepivého), jednak obsahuje značné množství vlákniny (a to je velmi důležité pro správnou funkci střeva), obsahuje značné množství vitamínů a minerálů, které lidské tělo dnes a denně potřebuje nutně k životu, navíc je téměř bez tuku.

Už samotný přechod z bílého pečiva na celozrnný žitný chléb (a jiné výrobky z celozrnné žitné mouky) způsobí stabilizaci a pravidelnou denní stolici a snížení tělesné hmotnosti.

Samozřejmě je třeba si dát pozor při nákupu žitného pečiva, co vlastně kupujeme. Ne každý žitný chléb je jen ze žita. Naopak, většina žitných chlebů obsahuje značné množství pšeničné mouky, takže je nezbytné pečlivě číst popis výrobku. A pozor také na pečivo zabalené v ochranném obalu – vždy obsahuje chemii pro udržení trvanlivosti. Dávejte tedy přednost čerstvému, nebalenému pečivu.

Zdroj: článek Žitný chléb