Slivoň renklóda, jinak také slivoň italská nebo renklóda (Prunus italica), je ovocný strom z čeledi růžovitých. Český název renklóda (někdy také renglóda) pochází z francouzského názvu Reine Claude (ovoce dostalo svůj název po francouzské královně Klaudii Francouzské). Odrůdy a variety s kulatými plody bývají nazývány ryngle, vejcovité a protáhlé pak blumy.
Ryngle a zdraví
Prunus domestica Italica, běžně známá jako slivoň renklóda nebo ryngle, nabízí díky bohatému obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů několik zdravotních výhod. Mezi tyto výhody patří zlepšené trávení, potenciální snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a podpora zdraví kostí.
Zdraví trávicího systému
Švestky, včetně rynglí, jsou dobrým zdrojem vlákniny, která může pomoci regulovat stolici a zmírnit zácpu.
Kardiovaskulární zdraví
Antioxidanty, zejména polyfenoly, které se nacházejí v rynglích, mohou pomoci snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu, a tím snížit riziko srdečních onemocnění.
Zdraví kostí
Ryngle mohou přispívat ke zdraví kostí díky obsahu vitamínu K a antioxidačním vlastnostem. Ty mohou pomoci předcházet úbytku kostní hmoty a podporovat zdravou hustotu kostí.
Antioxidační ochrana
Ryngle jsou bohaté na antioxidanty, včetně polyfenolů a antokyanů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály a mohou snižovat riziko chronických onemocnění.
Regulace hladiny cukru v krvi
Ryngle mohou pomoci s kontrolou hladiny cukru v krvi díky obsahu vlákniny a potenciálu zvýšit hladinu adiponektinu, hormonu zapojeného do regulace hladiny cukru v krvi.
Další potenciální výhody
Některé studie naznačují, že ryngle mohou mít také pozitivní vliv na kognitivní funkce a záněty.
Specifické vlastnosti rynglí:
Ryngle jsou dobrým zdrojem draslíku, který pomáhá vyrovnávat hladinu tekutin v těle.
Poskytují také vitamín C, který je důležitý pro podporu imunitního systému.
Vláknina v rynglích přispívá ke zdravému trávení.
Stručně řečeno, ryngle nabízí řadu zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zlepšení kardiovaskulárního zdraví, podpory zdraví kostí a antioxidační ochrany, což z ní činí cenný doplněk zdravé stravy.
Ve svém příspěvku RYNGLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Šraga.
Dobrý den,
která odrůda (dostupná na trhu) ryngle nebo blumy, případně i švestky je nejvíce odolná vůči monilóze.
Mám Althanovu renklódu, která tím velmi trpí (což je známá věc).
Děkuji.
L.Š.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ryngle nemusí kvést z několika důvodů, včetně nedostatku slunečního záření, nesprávného prořezávání, nedostatečného opylování, nutričních nedostatků nebo nepříznivých povětrnostních podmínek. Roli hraje také věk a zralost stromu, protože mladé stromy potřebují čas na vývoj před kvetením. Mladé ryngle nemusí kvést, dokud nedosáhnou určitého věku a zralosti, což může trvat několik let. U mladých stromů je klíčová trpělivost, protože mohou potřebovat 2–3 roky, než vyprodukují nějakou úrodu, přičemž dobrou úrodu je možné očekávat 3–5 let po výsadbě.
Ryngle vyžadují dostatečné množství slunečního záření, ideálně 6–8 hodin denně, aby se připravily na budoucí kvetení. Nedostatek slunečního záření může bránit vývoji květů.
Prořezávání ve špatném ročním období, zejména pokud se při něm odstraňují květní pupeny, může omezit nebo zcela eliminovat kvetení. Je důležité porozumět správným technikám prořezávání rynglí a tomu, kdy je prořezávat, abyste se vyhnuli odstraňování květních pupenů.
Mnoho odrůd rynglí není samoopylitelných a pro produkci plodů vyžadují křížové opylení s jinou kompatibilní rynglí. Ujistěte se, že je v blízkosti vhodný opylovač, nebo v případě potřeby zvažte ruční opylení.
Pozdní mrazy mohou poškodit nebo zničit květní pupeny a zabránit jim v kvetení. Extrémně silný vítr může také poškodit květy nebo bránit opylovačům v práci.
Zvažte výsadbu na chráněném místě nebo použití ochranných opatření, jako je rouno, během mrazů.
Ryngle potřebují pro zdravé kvetení základní živiny, jako je dusík, fosfor a draslík. Testování půdy může pomoci identifikovat případné nedostatky živin a vhodné hnojení je může vyřešit.
Kvetení a produkci plodů mohou ovlivnit i škůdci a choroby.
Důležitá je také správná zálivka a půdní podmínky. Změřte pH půdy, protože ryngle preferují mírně kyselou půdu s pH 6–6,5.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Rozsah řezu rynglí se liší podle odrůdy. Odrůdy slivoní druhu slivoň švestka (Prunus domestica) přirozeně vytvářejí dobré koruny, postačí jen malé prořezávání, aby se odstranila suchá větev nebo aby se vrchol koruny prosvětlil, když příliš zhoustne. Mnohé ryngle tvoří stromy s křivými kmeny, nepravidelné a nevzhledné, nebo mají husté, trnité koruny, které tvoří sběr plodů velmi obtížným. Tyto chyby v růstu pak musí být opraveny řezem. Nicméně mnoho pěstitelů je toho názoru, že původní druhy rynglí by neměly být řezány tak silně jako jabloně. Jiní pěstitelé naopak zmlazování doporučují, protože ryngle mají tendenci dělat dlouhé výhony každý rok. Je velmi důležité mít na paměti, že pěstitelé, kteří jednou začnou silně prořezávat, musí v tomto způsobu údržby pokračovat pravidelně.
U rynglí jsou běžné dvě metody zahradnických úprav. První je, aby korunu tvořil terminál se čtyřmi nebo pěti kosterními větvemi z něj vycházejícími. Terminální výhon je kontrolován řezem po dosažení určité výšky. Tato metoda je často používána pro druh Prunus domestica i odrůdy Prunus insititia. Druhý způsob, který je často používán pro odrůdy Prunus triflora, je vytvoření vějířovité koruny odstraněním terminálního výhonu a vytvořením koruny ze čtyř kosterních větví. Takto tvoří dřevina tvar vázy nebo obráceného deštníku. Větve by měly být na kmeni 4–6 palců od sebe, aby se zabránilo vylomení. Stromy mají obvykle korunu asi 2 metry od země. Následný řez se skládá z odstranění větví, které překračují vhodnou délku.
Mladé stromky řežeme nejdříve po narašení, starší i později, pokud rostou dostatečně silně. Nevýhodou řezu za zelena může být oslabení růstu. Peckoviny snáší hlubší řez podstatně hůře, ani u starých stromů bychom raději neměli řezat větev o průměru větším než šest centimetrů.
V prvních letech se u rynglí provádí takzvaný výchovný řez. Nesmí se dopustit, aby větve byly pod příliš ostrým úhlem k terminálnímu výhonu (později se může za větru odlomit pod váhou úrody). V dalších letech se zkracují příliš dlouhé větve. Pokud jsou přírůstky za rok kolem půl metru, je to dobré a korunu stačí prosvětlovat. Když jsou přírůstky krátké, musíte strom zmladit, tedy říznout hlouběji.
Ryngle se řežou koncem března nebo až v době květu (i mladé slivoně na počátku plodnosti). Prořezávat lze až do začátku září. Vysadíte-li ryngli na podzim, řežte ji až na jaře. Vysadíte-li ji na jaře, můžete řezat ihned.
Také u renklód se provádí výchovný řez, a to v době vegetace, nikdy ne v zimě, to je v období vegetačního klidu. Ryngle jsou totiž citlivé k infekcím, před kterými se nedokážou mimo vegetační období bránit. Renklódy je třeba řezat hlouběji než švestky a takzvaný výchovný řez se uplatňuje do pátého roku života.
V naší poradně s názvem RYNGLE RENKLÓDA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kousal.
Koupil jsem před rokem malý stromeček ryngle renklódy. nyní vyrostly asi 20 cm výhonky. Mají se už nyní nějak prostříhávat?
Díky P.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte růst bez střihu. Pokud se vyvíjí symetricky do šířky i výšky, tak nemusíte stříhat. Jinak jen tvarujte podle svých představ a prostorových možností.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
Ryngle mají jemnou vůni a zajímavou chuť. Uzrálé plody špatně snášejí transport, je tedy třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke zpracování, nezralé pak ke kompotování. Ryngle můžete stejně jako jiné ovoce přidávat do různých buchet nebo koláčů, výborný je například džem, marmeláda či kompot ze žlutých rynglí. V následujících receptech si sami můžete vybrat, jak nejlépe toto ovoce zkonzumovat.
Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).
Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.
Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.
Samostatně stojící stromy se nejlépe prořezávají do těchto tvarů:
Keřové stromy – s kmenem vysokým asi 80 cm, poté pokračují třemi nebo čtyřmi větvemi paprskovitě vyčnívajícími z vrcholu, aby vytvořily tvar poháru s otevřeným středem.
Pyramidové stromy – podobné keřům, ale s neporušeným centrálním výhonem, takže nemají otevřený střed. Větve začínají níže, 40 až 50 cm od země, a dále se postupně zkracují, aby vytvořily tvar pyramidy.
Ryngle lze také vytvarovat do prostorově úspornějších tvarů, ideální pro malé zahrady nebo pokud chcete pěstovat několik ovocných stromů. Dva nejlepší úsporné tvary rynglí jsou:
Vějíře – krátký kmen zakončený plochým vějířem rozpínajících se větví, přichycený ke zdi nebo plotu. Prořezávejte dvakrát ročně, na začátku léta a po sběru plodů.
Cordons – kompaktní strom s jednou větví s velmi krátkými bočními výhony, ideální do malých prostor a květináčů. Nutná opora pevným kolíkem nebo vodorovnými dráty. Protože neexistují žádné skutečně zakrslé podnože rynglí, je tato metoda méně úspěšná než u jablek, ale může fungovat i s méně vitálními odrůdami na polozakrslé podnoži 'Pixy' nebo 'VVA-1'.
Ryngle lze koupit již částečně vytvarované v závislosti na tom, kolik práce jim chcete věnovat. Ryngle se nehodní na pěstování ve špalírech.
V naší poradně s názvem OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.
Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jednoduše nic. Oleandr ocení, když ho necháte na plném slunci normálně růst a večer, až zapadne, tak ho celý pokropíte vodou a to je vše. Pro tento keř je důležité přijímat vodu přes listy a subatrát mít spíš sušší a kamenitý, aby se v něm nedržela voda. Když bude mít pocit, že usychá, tak pokvete jako blázen. Se stříháním si taky nelamte hlavu. Ostříhejte keř jak potřebujete. Když je oleandr na plném slunci, tak snese jakýkoliv střih.
Silný řez hrušně většinou strom nezničí, ale výrazně ovlivní jeho chování. Nejčastěji způsobí prudký růst vlků a pokles plodnosti na jednu až dvě sezony.
Pokud jste odstranili více než třetinu koruny, strom reaguje obranným růstem. Plodnost se může dočasně snížit, ale při správné letní regulaci se obvykle obnoví. Sledujte reakci stromu a další rok postupujte mírněji.
Můžu řezat hrušeň když už raší?
Řez hrušně při rašení je možný, ale není ideální. Strom už investuje energii do růstu a rány se hojí pomaleji.
Mírný zásah v této fázi většinou nevadí, ale vyhněte se hlubokému řezu. Předjarní období před plným rašením je bezpečnější a reakce stromu je vyrovnanější.
Proč po řezu vyhnala hrušeň samé vlky?
Vlky na hrušni vznikají jako reakce na silný zásah nebo náhlé prosvětlení koruny. Strom se snaží obnovit listovou plochu.
Neodstraňujte všechny najednou. Letní selektivní regulace je šetrnější než další hluboký zimní řez. Část vhodně umístěných vlků lze využít k přestavbě koruny.
Kolik procent koruny můžu odstranit?
Bezpečné množství řezu hrušně je obvykle do 25–30 % objemu koruny za jednu sezonu.
Překročení této hranice vyvolává silnou vegetativní reakci. Postupná obnova během více let přináší lepší stabilitu a menší výkyvy v plodnosti.
Kdy je nejlepší čas na řez hrušně?
Nejlepší čas na řez hrušně je předjaří, těsně před rašením, kdy už nehrozí silné mrazy. Strom je stále v klidu, ale blíží se aktivní růst.
V tomto období se rány hojí lépe než při hlubokém zimním mrazu a reakce stromu je vyrovnanější. Silný únorový řez může vyvolat bujný růst, zatímco mírný březnový zásah bývá stabilnější.
Můžu řezat hrušeň v mrazu?
Řez hrušně v mrazu pod −5 °C se nedoporučuje. Dřevo je křehké a může dojít k poškození okrajů rány.
Pokud je lehký mráz kolem −2 °C a přes den se oteplí, mírný zásah většinou nevadí. Hluboký řez při silném mrazu ale zvyšuje riziko poškození a pomalejšího hojení.
Hrušeň kvete, ale neplodí po řezu. Proč?
Kvetení bez plodů po řezu často souvisí s předchozím silným zásahem. Strom investoval energii do růstu, ne do kvalitního založení plodů.
Dalším důvodem může být přehoustlá koruna nebo špatné opylení. Mírnější řez v dalších sezonách obvykle plodnost postupně obnoví.
Jak hluboko řezat starou hrušeň?
Řez staré hrušně by měl být postupný. Jednorázové odstranění velké části koruny vyvolá silnou obrannou reakci.
Ideální je plán na 2–3 roky, kdy každý rok odstraníte část přestárlých větví. Postupná obnova minimalizuje šok a zvyšuje šanci na návrat plodnosti.
V naší poradně s názvem SMIL ITALSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Dobrý den, Smil italský pěstuji asi tři roky, je bezvadný čerstvý i sušený do mnoha jídel, nahrazuje kupované Maggi. Keřík je už dost velký, máte někdo zkušenost se stříháním-úpravou keře? Radili mi na jaře ho úplně setřihnout, že znovu obrazí.Prosím, poraďte. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Helichrysum italicum je skutečně úžasná rostlina. Když je umístěna na místě, kde může přijímat sluneční svit alespoň 6 hodin denně, tak bujně roste a může dorůst až 60 cm na výšku a šířka keře může dosáhnout až 90 cm. Nezřídka může tato rostlina přerůst původní očekávání a je třeba ji trochu prostříhat. Střih proveďte před sezónou podle libosti. Rostlina obrazí s novými výhony.
Vyšlechtěna byla řada velkoplodých odrůd a kříženců se švestkou. Dle zabarvení plodů se dělí na dvě základní skupiny:
Zelené a žluté odrůdy
Zelená renklóda – odrůda známá také jako zelená ryngle či zelinka preferuje chráněné polohy a vlhké, živné půdy, má zelené plody, dužninu pevnou a šťavnatou; odlučitelnost od pecky je dobrá; plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; pozor, jde o cizosprašnou odrůdu
Denniston´s superb – pochází z USA, má středně velké plody
Golden Transparent – velkoplodá odrůda, žluté plody
Jefferson – pozdní odrůda
Ontario – odrůda vyšlechtěná v 19. století v Severní Americe, dobrá odlučitelnost od pecky
Oullinská – odrůda vyšlechtěná v polovině 19. století ve Francii, střední odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
Reine Claude de Bavay – kříženec renklódy a švestky
Transparent Gage – zlatožluté plody s červenými skvrnami
Wazonova – stará, samosprašná odrůda pocházející pravděpodobně z Německa, má středně velké plody, odlučitelnost od pecky je dobrá, dužnina pevná a šťavnatá; zelenožluté plody dozrávají v září, vhodné do kompotů; odrůda je odolná proti mrazu, středně proti šarce;
Červené a fialové odrůdy
Althanova renklóda – velkoplodá, barva plodů bývá obvykle načervenalá, dobrá odlučitelnost od pecky (více viz v další podkapitole)
Denbigh – velkoplodá odrůda, s nepravidelným zlatavým tečkováním
Elephants Heart – velkoplodá odrůda, červená až temně fialová, má tvar srdce a červenou dužinu
Victoria – velkoplodá odrůda, žluto-červeno-fialové plody
Ve svém příspěvku CALOCEPHALUS BROWNII ALIAS KRÁSNOHLÁVEK NEBO TAKÉ DRÁTOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich.
Článek obsahuje přesně ty informace o krásnohlávku, které mi po prostudování jiných zdrojů chyběly (střih, množení...), neboť se náš krásně rozrostlý keřík, v sezóně letněný a momentálně zazimovaný, chystáme na jaře trošku ostříhat a z řízků "naklonovat". Za článek proto velmi děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Renklódy, respektive jejich předchůdkyně, pocházejí z Malé Asie, odkud byly do Evropy dovezeny Římany. Později vymizely a opakovaně se do Evropy a poté i na území České republiky dostaly roku 1725.
Ryngle plodí například zelená renklóda (Prunus domestica Italica). Jde o kultivar výše zmiňovaného druhu slivoň renklóda. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale její prapůvod není znám. Tento kultivar je cizosprašný. Plody jsou střední velikosti (20–30 g), jsou chutné a šťavnaté, mají zelenou, v úplné zralosti pak zelenožlutou slupku. Tato stará odrůda je i v současnosti poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka bezáková.
Prosím,proč "gumovatí"olistění,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Gumové nebo spíše vrásčité a kožovité listy se obvykle vyskytují na orchideích Phalaenopsis a Paphiopedilum a může to mít dva důvody: nedostatečná zálivka nebo tepelný stres.
Nedostatek vláhy je pravděpodobně nejčastější viník. Buď rostlina není zalita dostatečně, nebo její kořeny prohnily (obvykle z nadbytečného zavlažování) a systém není schopen získat vodu, protože kořeny prostě nemůžou přivést vodu do rostliny. Pokud má vaše rostlina vzdušné kořeny, podívejte se na jejich stav. Jsou stříbrné a pomačkané? Pokud ano, váš problém může být v nedostatečném zalévání spíše než v přelévání. Pokud najdete kořeny duté a slizké, pak máte případ kořenové hniloby.
Nadměrné zalévání způsobuje hnilobu kořenů a je nejčastější příčinou ztráty orchidejí u nových pěstitelů. Zkontrolujte svůj způsob zálivky. Hnilobu z kořenů odstraníte pomocí skořice, se kterou poprášíte vitální kořeny a řezné rány. Použijte zakořeňovací stimulátor a dejte pozor, aby byla rostlina ve stínu a zvyšte vlhkost vzduchu nejlépe vložením rostliny do igelitového pytle. Jakmile je list vrásčitý, zřídka se vrátí do lesklého tvrdého stavu, ve kterém byl před tím, ale může se poněkud zlepšit jeho stav.
Druhou příčinou gumových listů je často přehřátí. Dotkněte se listu a pokud máte pocit tepla, pak je to váš problém. Sluneční svit může být pro rostlinu příliš silný a nebo letní teploty přes 30 stupňů nedělají rostlině také dobře. Zvyšování vlhkosti a cirkulace vzduchu můžou být užitečné při prevenci tepelného stresu.
Extrémní chlad může také způsobit gumové listy, ale listy jsou často kašovité od mrazu a obvykle mají tmavou barvu.
Oullinská (Prunus domestica 'Oullinská') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Je dobrý opylovač, plodí velmi brzy a hojně. Roste bujně, později slabě. Tvoří široce kulovitou korunu. Plody jsou aromatické, chutné, drobné, určeny na zpracování a konzumaci. Pochází z Francie, kde byla nalezena panem Massotem v kraji Oullin u Lyonu.
Je poměrně odolná proti mrazu. Aby pravidelně rodila chutné plody, vyžaduje živné propustné půdy zásobené vodou a osluněnou polohu, ale snáší i nevhodné půdy a polohy. Plody zrají od poloviny srpna do začátku září. Jsou větší, téměř kulovité, zdánlivě prodloužené. Slupka je žlutá, na neosluněné straně až nazelenalá, má nakyslou chuť a mírně voní. Dužina je nažloutlá, sladká šťavnatá, aromatická. Plod je velmi chutný, pouze v případě nadměrné úrody nebo v nevhodných podmínkách horší. Odrůda je tolerantní vůči šarce.
Zde se můžete podívat na fotografie, které zachycují odrůdu ryngle oullinská.
Ryngle by se měly prořezávat každý rok, aby byly v dobrém stavu, zdravé a produktivní:
Mladé stromy by měly být prořezány po otevření pupenů brzy na jaře;
Starší stromy by měly být prořezány v létě.
Vyhněte se prořezávání rynglí během období vegetačního klidu nebo v době pozdního podzimu. Minimalizujete tak riziko zavlečení dvou smrtelných onemocnění:
Stříbrná skvrnitost – houbová choroba mnoha rostlin, zejména listnatých stromů, způsobená zavíječem nachovým (Chondrostereum purpureum) patřícím do třídy Basidiomycetes. Tato choroba se také nazývá stříbrné listy, podle vzhledu plísně, která je pokrývá.
Bakteriální rakovina – nazýváme také klejotok – onemocnění větví a listů rynglí. Způsobuje výtoky jantarové pryskyřice, propadlé skvrny odumřelé kůry a malé dírky v listech, které vypadají jako průstřely. Vědecký název tohoto onemocnění je Pseudomonas syringae pv. morsprunorum a P. syringae pv. syringae. Klejotok se tvoří uprostřed jara, na listech od začátku léta na kůře.
Letní zkracování
Intenzivní růst rynglí má často za následek nadměrný stín. Jakmile stromy dosáhnou výšky 3 až 4 metry, měly by být každý rok v létě do stejného bodu zarovnány nebo seříznuty ručními nůžkami nebo strojem. Někteří pěstitelé své stromy mechanicky zkracují v pozdním létě nebo na podzim, to však nenahrazuje selektivní ruční prořezávání. Následný podrobný řez je pak nutné provést brzy na jaře, aby se zabránilo rozvoji bujných výhonů vznikajících z pahýlů výhonů v důsledku mechanického zkracování. Zkrácení přebytečné vegetace na vrcholcích stromů umožňuje prosvítání slunečního světla, čímž se zachovává celistvost spodního ovocného dřeva. Během léta pěstitelé své stromy prořezávají, aby odstranili nadměrný vegetativní růst a bujné výhony, aby poskytli více slunečního světla vyvíjejícím se plodům a nižšímu plodícímu dřevu.
Správné načasování řezu je u švestek zásadní. Mnoho problémů, které se u stromů objevují po řezu, není způsobeno samotným řezem, ale jeho nevhodným termínem.
Na rozdíl od jabloní nebo hrušní patří švestky mezi peckoviny. Ty mají vyšší citlivost na infekce přes řezné rány. Pokud je řez proveden ve špatném období, může být strom oslabený nebo náchylnější k chorobám.
Jarní řez
Jarní období je vhodné především pro lehké tvarování mladých stromů. Strom začíná aktivně růst a dokáže rány poměrně rychle zacelit.
Jarní řez je vhodný zejména v těchto situacích:
tvarování mladého stromku po výsadbě
odstranění slabých nebo poškozených větví
lehké prosvětlení koruny
Je však důležité vyhnout se období silných mrazů. Pokud je strom řezán během mrazivého počasí, mohou se rány poškodit.
Řez během květu
Někteří sadaři doporučují provádět lehký řez dokonce během květu. Strom je v té době velmi aktivní a rány se hojí rychleji než v zimě.
V praxi se během květu obvykle odstraňují:
slabé výhony
větve rostoucí dovnitř koruny
větve poškozené větrem nebo sněhem
Tento zásah by měl být spíše mírný. Silný řez v tomto období může strom zbytečně oslabit.
Letní řez
Letní řez patří mezi nejbezpečnější zásahy u švestek. Strom je v plné vegetaci, proudění mízy je silné a rány se rychle uzavírají.
Letní řez má také jednu velkou výhodu – omezuje nadměrný růst stromu. Pokud odstraníte některé výhony v létě, strom obvykle nereaguje tak silným růstem jako po zimním řezu.
Nejčastější letní zásahy jsou:
odstranění vlků
zkrácení příliš dlouhých výhonů
prosvětlení husté koruny
Proč se vyhnout zimnímu řezu
Zimní řez je u švestek považován za nejrizikovější období. Strom je v klidovém stavu a jeho obranné mechanismy jsou omezené.
Otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Největší riziko představuje právě stříbřitost listů, která může postupně poškodit celé větve.
Dalším problémem zimního řezu je silná reakce stromu. Na jaře může strom vyhnat velké množství nových výhonů, které zahušťují korunu.
Abych si ověřil, že nejde jen o subjektivní dojem, zapisoval jsem si množství sklizených plodů u jedné plodící hrušně během pěti let. Styl řezu jsem postupně měnil.
První dva roky jsem používal hlubší zimní řez. Následně jsem přešel na mírný předjarní zásah a letní regulaci.
Rok
Styl řezu
Odhad výnosu (kg)
Velikost plodů
Počet vlků
1.
Silný zimní
18 kg
Střední
Vysoký
2.
Silný zimní
12 kg
Menší
Vysoký
3.
Mírný zimní
28 kg
Větší
Střední
4.
Mírný + letní
34 kg
Velké
Nízký
5.
Mírný + letní
31 kg
Velké
Nízký
Největší stabilitu přinesla kombinace mírného zimního řezu a letní regulace. Výnos byl vyšší a plody rovnoměrnější.
Radikální zásah sice krátkodobě zjednoduší korunu, ale dlouhodobě sníží stabilitu úrody.
Althanova renklóda (Prunus domestica 'Althanova renklóda') je kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je českého původu, byla vypěstována zahradníkem J. Procházkou ve Svojšicích u Kolína z pecky zelené renklódy někdy mezi lety 1850–1860 (podle jiného zdroje v první polovině 19. století). Odrůda byla nazvána podle majitele panství Svojšice a zaměstnavatele pana Procházky hraběte M. J. Althanna. Je cizosprašná (mezi vhodné opylovače patří zelená renklóda, Oullinská a Vlaška), plodí po několika letech velké chutné šťavnaté plody s červenou slupkou, které dozrávají v první polovině září. Dužnina je pevná a šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Plody špatně snáší transport, je třeba je podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Ovoce je vhodné k přímé konzumaci nebo ke kompotování.
Odolnost proti mrazu je vysoká, takže je tato odrůda vhodná i do středních poloh. Náročnost na stanoviště je střední. Roste z počátku bujně a silně, později středně. Pravidelně a hojně plodí. Kultivar je však méně vhodný k přeštěpování vzrůstných odrůd, vyžaduje jen opatrný řez. Pro vysoké výnosy je třeba volit půdy vlhčí a zásobené živinami. V suchých půdách bývá ovoce drobné, ve vlhkých trpí moniliózou. Proti šarce je středně odolná.