Téma

LICHOŘEŘIŠNICE KAPKY VÝROBA


Výroba

Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.

Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.

Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.

Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.

Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kyselina sírová

Poradna

V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.

Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.

Zdroj: příběh Černání ořechů

Popínavé rostliny na balkon

Při osazení balkonu nebo terasy záleží na vkusu, na tom, jaké barvy nám vyhovují, zda nenápadné, či spíše pestré květy, a také, v kterém patře bydlíme. Ne všechny popínavky snášejí větrné prostředí a ne vždy jsou sousedé nadšeni liánami, které k nim šplhají z našeho zeleného království. Důležitým kritériem pro výběr rostlin je poloha balkonu. Jižní, po celý den osluněná strana bude náročná na zálivku a prudký severák také žádnou rostlinu nepotěší, tím méně popínavou. Bereme v úvahu i velikost, do jaké zeleň doroste.

Povíjnice nachová

Má latinský název Ipomoea purpurea a dorůstá až do výšky 3 m. Listy jsou řapíkaté, srdčité a zelené barvy. Květ je nálevkovitá výrazná koruna modrofialové, růžové, červené a bílé barvy. Povíjnice kvete v červenci až září. Plody jsou tobolky. Pěstuje se jako letnička. Stonek má chlupatý, ovíjivý, až 3 metry dlouhý. Půda by měla být propustná a výživná. Povíjnice se hodí na prosvětlené balkony, nesnáší trvalý polostín, protože potom nekvete a špatně roste. Pokud ji pěstujete v nádobě, bude potřebovat vlhkou půdu, jinak přemokření a vytrvalé deště nesnáší.

Lichořeřišnice větší

Má latinský název Tropaeolum majus. Jde o popínavou rostlinu dorůstající téměř do výšky 3 m. Pěstuje se jako letnička. Listy jsou řapíkaté, terčovité, lesklé, dužnaté, mají zelenou barvu. Lichořeřišnice kvete v červnu až září, květ je pěticípá koruna s výraznou ostruhou růžové, červené, žluté a oranžové barvy. Některé kultivary mají listy panašované. Lichořeřišnice se pěstuje jako popínavá či převislá liána. Celá rostlina je dužnatá a léčivá. Má protizánětlivé účinky a dokáže léčit záněty močových cest. Půda by měla být propustná a výživná. Rostlina vyžaduje plné slunce.

Hrachor vonný

Má latinský název Lathyrus odoratus a dorůstá obvykle až do výšky 3 m. Hrachor je jihoevropská letnička, která se pne po konstrukcích, plotech a oporách. Na křídlatém stonku vyrůstají trojčetné listy a úponky. Z paždí listů vybíhá stonek, na jehož konci je hrozen motýlovitých květů, které jsou v barvě bílé, růžové fialové a červené. Celá rostlina je chlupatá. Někdy se květy používají k řezu, mají ale velmi krátkou trvanlivost. Plody tvoří lusky. Půda by měla být propustná a výživná. Rostlina vyžaduje plné slunce.

Zdroj: článek Popínavé rostliny

Příběh

Ve svém příspěvku VÝROBNÍK SÝRA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Edit.

Našla jsem na netu fermentor Kuvings. Má někdo? Je s ním výroba sýra jednodušší?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Derková4.

Také by mě zajímal fermentor Kuvings. Ráda bych o něm slyšela více, než do něj investuju.

Zdroj: příběh Výrobník sýra diskuze

Bylinková zahrádka – spirála

Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.

Základní dělení bylinek:

  • Jednoletky (budete muset vysévat každým rokem) – anýz, bazalka, fenykl, heřmánek, kerblík, kopr, koriandr, majoránka, měsíček lékařský, petržel, řeřicha
  • Trvalky (víceleté rostliny) – česnek medvědí, dobromysl, estragon, heřmánek, hluchavka, lesní jahody, levandule, lichořeřišnice, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, saturejka, šalvěj, třapatka nachová, tymián, yzop
  • Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie

Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.

Dělení bylinek podle umístění ve spirále:

  • Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
  • Střed spirály – anýz, bazalka, estragon, brutnák, fenykl, kmín, kopr, koriandr, mateřídouška, pažitka, saturejka, třapatka, tymián
  • Spodní část spirály – heřmánek, kerblík, lichořeřišnice, máta, meduňka, petrželka, řeřicha

Dělení bylinek podle světelných nároků:

  • Bylinky, které mají rády stín: česnek medvědí, pažitka, hluchavka, máta, kerblík, petrželka
  • Bylinky nenáročné na pěstování: kopr, brutnák, rozmarýn, šalvěj, estragon, fenykl, koriandr, kerblík, meduňka, česnek, řeřicha, petržel, levandule, máta

Dělení bylinek podle vzrůstu:

  • Nízké – česnek medvědí, heřmánek, hluchavka, dobromysl, kerblík, lesní jahody, majoránka, mateřídouška, pažitka, petržel, řeřicha, saturejka, tymián, yzop
  • Vysoké – anýz, estragon, brutnák, heřmánek, kopr, koriandr, lichořeřišnice, meduňka, měsíček, stévie, šalvěj, třapatka

Dělení bylinek podle orientace světových stran:

  • Rostliny na jižní stranu – dobromysl, kopr, koriandr, levandule majoránka, mateřídouška, rozmarýn, saturejka, tymián
  • Rostliny na východní a západní stranu – anýz, bazalka, česnek medvědí, estragon, heřmánek, pažitka, routa, saturejka, šalvěj, třezalka tečkovaná, yzop
  • Rostliny na severní stranu – cibule zimní (ošlejch), česnek medvědí, kerblík, kontryhel, máta, meduňka, petržel

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylinková zahrádka

Příběh

Ve svém příspěvku VÝROBA SÝRA DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ZuzkaE.

Při výrobě sýra mi dost pomáhá skvělý fermentor Kuvings. Nedávno jsem ho koupila a jsem ráda, že jsem investovala. ono se to totiž vyplatí.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Broučková.

Mně zase pomáhá Bůh. Teď mi pomohl najít tyto skvělé stránky. Děkuji!

Zdroj: příběh Výroba sýra diskuze

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová


lichořeřišnice
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
lichořešnice tinktura
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>