Králík na smetaně patří mezi jídla, která mají doma pověst sváteční klasiky, ale v praxi často končí zklamáním. Suché maso, řídká nebo těžká omáčka a pocit, že „to nějak nevyšlo“, nejsou výjimkou, ale běžnou zkušeností.
Králík na smetaně není o množství smetany ani o dlouhém vaření. Rozhoduje načasování jednotlivých kroků, práce s výpekem a schopnost přestat vařit ve chvíli, kdy už se výsledek dál nezlepšuje.
FAQ – často kladené otázky
Proč je králík na smetaně suchý, i když jsem dodržel recept?
Králík na smetaně bývá suchý hlavně kvůli příliš dlouhému nebo prudkému vaření, ne kvůli chybě v receptu.
Králík je velmi libové maso a nemá vnitřní tuk, který by ho chránil. Jakmile začne prudce vařit, šťáva se z masa vytlačí ven. Častou chybou je snaha „mít jistotu“, že je hotový. Přesně v tom okamžiku se králík vysuší. Správný postup je klidné tažení a ukončení tepla dřív, než máte pocit, že je „tak akorát“.
Jak změkčit králíka na smetaně, když už je tuhý?
Pokud je králík tuhý, další vaření většinou nepomůže a často situaci ještě zhorší.
Tuhost vzniká buď špatným kusem masa, nebo překročením bodu, kdy se struktura už dál nemění. V takové chvíli pomůže jen změna využití – maso nakrájet na menší kousky, podávat s omáčkou nebo použít studené druhý den. Králíka nelze „uvařit do měkka silou“. Čas navíc není řešení.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila a nebyla kyselá?
Smetana se přidává až ve chvíli, kdy je maso hotové nebo téměř hotové.
Pokud se smetana vaří dlouho, ztrácí jemnost a omáčka těžkne. Kyselost vzniká často kombinací dlouhého varu a snahy chuť „vyvážit“ kyselinou. Smetana má chuť zakulatit, ne vytvářet. Krátké provaření po přidání stačí. Delší var je zbytečný a škodlivý.
Dá se králík na smetaně zahustit bez mouky?
Ano, králík na smetaně se dá zahustit bez mouky a s lepším výsledkem.
Nejčistší cesta je redukce výpeku nebo rozmixování části zeleniny. Tyto metody zachovají chuť a nevyžadují další dlouhé vaření. Mouka sice zahustí rychle, ale chuťově omáčku zploští. Pokud je základ dobrý, mouka není potřeba. Zahuštění má podporovat chuť, ne ji zakrývat.
Proč je omáčka mdlá, i když je dost smetany?
Mdlá omáčka znamená, že chybí chuťový základ, ne že chybí smetana.
Smetana nepřidává chuť, jen jemnost. Pokud výpek a základ nemají sílu, smetana je jen zředí. Řešením není přidat další smetanu, ale vrátit se k redukci a dochucení výpeku. Chuť musí existovat dřív, než přijde smetana. Jinak vznikne jen bílé, těžké jídlo.
Je lepší králíka na smetaně vařit den předem?
Ano, v mnoha případech je králík na smetaně lepší druhý den.
Chutě se propojí a struktura masa se stabilizuje. Navíc vaříte bez stresu a máte čas reagovat, pokud se něco nevyvíjí ideálně. Při ohřívání je nutné držet nízkou teplotu a nespěchat. Den odležení často zlepší výsledek víc než další vaření.
Dá se králík na smetaně bezpečně ohřívat?
Králík na smetaně se dá ohřívat, pokud dodržíte nízkou teplotu a trpělivost.
Největší chybou je prudké přehřívání. To vede k vysušení masa a rozbití omáčky. Ideální je pozvolné ohřívání, případně přidání
Co jsou vepřová líčka a čím se liší od jiných částí masa?
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Proč jsou vepřová líčka po uvaření někdy tuhá?
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Jak dlouho se vaří nebo pečou vepřová líčka?
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinami podle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Jaká teplota je ideální pro přípravu vepřových líček?
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Je nutné vepřová líčka předem marinovat?
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Kolik tekutiny je potřeba při přípravě vepřových líček?
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Dají se vepřová líčka připravit den dopředu?
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
Ingredience: 800 g telecích líček, 100 ml hovězí vývaru, 50 ml oleje, 1 ½ mrkve (a půl mrkve na ozdobu), 1 ½ celeru (a půl celeru na ozdobu), 1 cibule, 4 stroužky česneku, 4 větvičky majoránky (a pár lístků do hotové omáčky), 8 kusů na osminky nakrájených žampiónů, 300 ml červeného vína, 2 lžíce kvalitního rajského protlaku, 150 ml vína Marsala, 50 g na kostičky nakrájeného másla, 1 lžíce nasekané ploché petrželky, sůl, čerstvý mletý pepř, bramborová kaše jako příloha
Postup: V kastrolu rozpalte olej a zprudka na něm orestujte osolená a opepřená telecí líčka. Jakmile jsou dohněda ze všech stran, vyndejte je ven. Do kastrolu přidejte opět trochu oleje, vložte nakrájenou zeleninu a orestujte ji dotmava. Ke konci přidejte česnek a opečte ho. K základu přidejte protlak, zalijte červeným vínem Marsala a vařte, dokud se většina nevyvaří. Poté přidejte líčka, hovězí vývar a duste doměkka cca 4 hodiny. Jakmile jsou líčka měkká, vyndejte je z hrnce a odložte stranou. Vzniklou omáčku přeceďte a následně ji svařte na požadovanou hustotu. Přidejte chlazené, na kostičky nakrájené máslo, lístky majoránky a dle vlastní chuti dochuťte solí a pepřem. Líčka vraťte zpět do omáčky a prohřejte. Na pánvi opečte žampiony spolu se zbytkem mrkve a celeru. Poté vše promíchejte s nasekanou petrželí. Telecí líčka podávejte s opečenou zeleninou a bramborovou kaší.
Dušená telecí líčka
Ingredience: 4 telecí líčka, 300 g kořenové zeleniny, 100 g cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace, 3 lžíce rajčatového protlaku, nové koření, bobkový list, rozmarýn, tymián, olej, máslo, sůl, pepř
Postup: V přiměřeně velkém kastrolu rozehřejeme olej a osolená a opepřená líčka na něm zprudka opečeme. Poté vyjmeme a na výpeku pozvolna orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. Přidáme rajčatový protlak, koření, opět zarestujeme a zalijeme červeným vínem. Necháme vyvařit, přidáme demi glace a opět přivedeme k varu. Do omáčky přidáme opečená líčka, přiklopíme a pozvolna dusíme asi tři hodiny (podle potřeby, záleží i na kvalitě masa, obecně platí, že telecí budou hotová dřív, hovězí spíš ještě později). Kastrol s ragú můžeme také vložit do trouby vyhřáté na cca 120 stupňů a pomalu péct. Měkká líčka vyndáme a omáčku propasírujeme, podle potřeby svaříme a zatáhneme máslem nebo naopak naředíme vývarem.
Telecí líčka na bílém víně
Ingredience: 1–1,25 kg telecích líček, 2 bobkové listy, 3 celé hřebíčky, 2 stroužky česneku, pár snítek čerstvého tymiánu, 2 lžičky olivového oleje, 8 středních mrkví, 10–12 šalote
Proč jsou vepřová líčka po burgundsku někdy tuhá, i když se pečou několik hodin?
Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.
Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.
Je nutné používat do receptu červené víno, nebo ho lze nahradit?
Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.
Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.
Jaké červené víno je pro burgundská líčka nejvhodnější?
Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.
Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.
Proč se slanina v receptu nejdříve blanšíruje?
Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.
Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.
Musí se líčka opravdu péct tři hodiny, nebo stačí kratší doba?
Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.
První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.
Proč se recept nejdříve krátce zapéká na vysokou teplotu?
Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.
Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.
Je možné připravit vepřová líčka po burgundsku den dopředu?
Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.
Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.
Králík na smetaně není složité jídlo, ale je zrádné. Vypadá jednoduše, a právě proto svádí k tomu, že se mu nevěnuje dost pozornosti. V domácích podmínkách se nejčastěji kazí ne chybou v receptu, ale špatnou reakcí na nejistotu.
Králík je velmi libové maso s minimem vnitřního tuku. To znamená, že nemá přirozenou ochranu proti vysušení. Jakmile se začne vařit příliš dlouho nebo příliš prudce, ztrácí šťávu a výsledkem je suché, vláknité maso bez chuti.
Největší domácí chyba je snaha králíka „ještě provařit“. Vzniká ze strachu, že maso nebude hotové. Paradoxně tím ale dochází k přesnému opaku – maso sice hotové je, ale chuťově mrtvé.
Dalším problémem je omáčka. Často se spoléhá na smetanu jako na hlavní chuťový prvek. Výsledkem je těžká, mdlá omáčka, která maso nezachrání, jen ho obalí. Správná chuť králíka na smetaně vzniká už ve výpeku, ne až ve smetaně.
Pokud se králík na smetaně nepovede, většinou to není jedna velká chyba. Je to řetězec malých rozhodnutí, která se nasčítají. A právě tahle rozhodnutí je potřeba pochopit a hlídat.
Aby bylo srovnání konkrétní, vybral jsem čtyři jídla, která se s jeho jménem často spojují. Každé z nich ukazuje jiný aspekt jeho přístupu a jiné tření s realitou domácí kuchyně.
Králík na smetaně: respekt k surovině
Králík na smetaně podle Pohlreicha je méně sladký, méně zahoustlý a víc zaměřený na chuť masa. Smetana maso nepřekrývá, ale doplňuje. Chuťově je výsledek výborný.
Doma však naráží dostupnost kvalitního králíka a čas. Pokud je maso průměrné nebo přesušené, výsledek zklame. Tohle jídlo se vyplatí vařit jen tehdy, když mám surovinu pod kontrolou.
Roastbeef podle Pohlreicha: technika bez berliček
Roastbeef je ukázkou jeho filozofie v čisté podobě. Minimum koření, žádné omáčky na záchranu, důraz na maso a teplotu. Technicky jednoduché, psychicky náročné.
Doma často selže strach. Lidé maso přepečou, protože nevěří procesu. Jakmile se roastbeef převaří, už není cesty zpět. Tohle jídlo odpustí málo.
Jak anglický roastbeef dělá Pohlreich
Anglický roastbeef připravuje při nižší teplotě a delším čase. Růžový střed je cílem, ne chybou. Odpočinek masa je povinný krok.
Doma je největší překážkou hlava kuchaře. Ne technika. Pokud člověk nevěří tomu, co vidí, výsledek zkazí. Pohlreich tady učí důvěru v proces.
Svíčková na smetaně: technicky lepší, emočně problematická
Svíčková podle Pohlreicha je méně sladká, méně moučná a víc postavená na mase a zelenině. Technicky dává smysl a chuť je čistší.
V domácnosti ale často narazí na očekávání. Rodina chce „svou“ svíčkovou. Technická kvalita nemusí znamenat spokojenost u stolu. Tohle jídlo rozděluje.
Následující tabulka shrnuje, jak se tato jídla chovají v domácí realitě.
Technologický postup: Hovězí líčka očistíme, omyjeme a prošpikujeme polovinou slaniny. Takto připravená líčka orestujeme, vyjmeme, osolíme a opepříme. Do hrnce, ve kterém jsme restovali líčka, přidáme nakrájený zbylý špek, nasypeme očištěnou a nakrájenou zeleninu, kterou restujeme dozlatova, a přidáme cukr, aby nám vznikl karamel. Poté okořeníme (pepř mletý, pepř celý, bobkový list, nové koření, tymián) a líčka podlijeme vývarem a 1/3 červeného vína. Přivedeme k varu a dusíme do poloměkka. Necháme zchladnout, přiklopíme poklicí a dáme na dva dny do lednice rozležet. Po dvou dnech přivedeme k varu a dusíme doměkka, měkké maso vyjmeme, přilijeme zbytek červeného vína, povidla, šípkovou marmeládu, nastrouhaný perník, čokoládu a vše důkladně provaříme. Podle potřeby můžeme dohustit strouhaným perníkem nebo naopak zředit vývarem. Až máme omáčku provařenou, tak ji přecedíme a přidáme sušené švestky, sušené brusinky, sušené meruňky, hrozinky, mandle, přidáme líčka a povaříme cca 5 minut. Takto připravená líčka podáváme s houskovým knedlíkem nebo třeba s vánočkou. Tento recept se výborně hodí na vánoční svátky.
Kdy zvolit burgundskou variantu a kdy jiný recept z líček
Vepřová líčka mají tu výhodu, že se dají připravit na více způsobů, ale ne každý recept se hodí do každé situace. Burgundská varianta je jedna z těch náročnějších, která má své jasné místo.
Následující přehled ukazuje, kdy má smysl sáhnout po burgundské úpravě a kdy je lepší zvolit jiný styl přípravy líček.
Typ receptu z líček
Časová náročnost
Chuťový profil
Vhodná příležitost
Burgundská líčka
Vysoká
Hluboká, vrstevnatá, vínová
Slavnostní oběd, víkend
Líčka na červeném víně
Střední
Plná, přímočará
Nedělní oběd
Líčka na pivu
Střední
Výrazná, lehce hořká
Tradiční kuchyně
Líčkana smetaně
Nižší
Jemná, kulatá
Rodinné vaření
Pokud chcete recept, který má slavnostní charakter a chuťový vývoj, burgundská varianta je jasná volba.
Nejrozšířenější chyba u králíka na smetaně je představa, že chuť jídla stojí na smetaně. Ve skutečnosti je smetana až poslední vrstva. Pokud je omáčka mdlá nebo těžká, problém nevznikl přidáním smetany, ale mnohem dřív.
Základ chuti vzniká ve výpeku a v tekutině, ve které se maso táhne. Smetana chuť jen zakulatí, nikdy ji nevytvoří.
Proč smetana není základ chuti
Smetana sama o sobě nemá výraznou chuť. Má jen tuk a jemnost. Pokud ji přidáte do omáčky, která nemá základ, výsledkem je jen bílé, těžké a chuťově prázdné jídlo.
Správná omáčka má chuť ještě před tím, než se smetana objeví v hrnci. Pokud tomu tak není, smetana to už nezachrání.
Kdy vzniká kyselost
Kyselá chuť u králíka na smetaně vzniká nejčastěji kombinací tří věcí: příliš dlouhého vaření, špatného načasování smetany a snahy chuť „rozjasnit“ kyselinou.
Jakmile je omáčka kyselá, problém není v koření, ale v rovnováze tuku a času. Přidávání další smetany bez redukce jen zvýší těžkost, ne harmonii.
Proč mouka často všechno zabije
Mouka dokáže omáčku zahustit, ale často ji chuťově zploští. Navíc vyžaduje další vaření, které králík nesnáší. Výsledkem je hustá, ale unavená omáčka a suché maso.
Pokud musíte omáčku zahustit moukou, něco se pokazilo dřív.
Králík na smetaně podle Pohlreicha není o smetaně ani o složitosti. Je o pochopení masa, práci s výpekem a schopnosti přestat vařit ve správnou chvíli.
Moje zkušenost ukazuje, že největší rozdíl mezi neúspěchem a dobrým výsledkem není v surovinách, ale v klidu. Jakmile se přestane vařit ze strachu, králík začne fungovat.
Králík na smetaně se nekazí smetanou, ale převařením.
Líčko, jak název sám napovídá, pochází z tváře skotu, jedná se o část žvýkacích svalů nacházejících se na obou stranách lícních kostí. Libové maso z líček je ještě jemnější než hovězí kližka, má výraznou chuť a je šťavnaté. Neexistuje lepší maso na dušení ze skotu. Hovězí líčka jsou skvělá na guláš, dušená na víně, s olivami ve španělské úpravě, po myslivecku či s těstovinami.
Poslední dobou se tato delikatesa stává velmi moderním a často vyhledávaným pokrmem v luxusních restauracích. Toto maso se běžně užívá ve francouzské i italské kuchyni. Hovězí líčka jsou poměrně tuhá, a proto je tou nejvhodnější úpravou velmi pomalé dušení či konfitování.
Líčka se prodávají od 180 Kč/kg, v biokvalitě za ně zaplatíme zhruba o 40 až 60 Kč více. Když si z nich pak doma připravíme jednu z nejoblíbenějších položek menu drahých restaurací, jako jsou líčka na víně, přesvědčíme se, že se koupě hovězích líček opravdu vyplatí. Hovězí líčka jsou celkem levná, ale určitě je neseženete v běžných supermarketech ani masnách. Můžete si je však objednat v kvalitním řeznictví, nebo na ně někdy můžete narazit i na farmářských trzích.
Ingredience: 1 000 g hovězích nebo telecích líček, 300 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer) nakrájené na kousky, 100 g nakrájené cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace (lze nahradit gelovým hovězím vývarem), 3 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 6 kuliček nového koření, 4 bobkové listy, snítku čerstvého rozmarýnu a tymiánu (lze nahradit i sušenými bylinkami, jsou ale méně aromatické), olej, sůl, pepř, máslo na případné zahuštění omáčky
Postup: Hovězí líčka bývají pokrytá tukem, který můžete odstranit, ale podle Pauluse vůbec nevadí, když se tuk ponechá. Obsahuje mimo jiné kolagen, který je velmi zdravý.
Jednotlivé porce masa osolíme a opepříme z obou stran a zprudka opečeme na rozpáleném oleji. Opečené maso vyjmeme z hrnce a ve výpeku orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. K zelenině přidáme tři lžíce rajčatového protlaku, bobkový list a nové koření a opět chvilku restujeme. Orestovanou zeleninu zalijeme červeným vínem, které necháme vyvařit. Přilijeme demi glace nebo vývar, přidáme bylinky a přivedeme k varu. Do vařící omáčky vrátíme maso, zakryjeme poklicí a velmi pomalu dusíme asi tři hodiny. Hovězí líčka jsou velmi tuhá (je to namáhaný žvýkací sval) a potřebují dlouhé dušení. Hotová by měla jít krájet lžící. Líčka je také možné pomalu dusit v troubě na 120 °C.
Jakmile jsou líčka měkká, vyjmeme je z omáčky a zeleninu propasírujeme. Pokud je omáčka příliš hustá, lze ji rozředit přilitím vývaru. Řídkou můžeme naopak zahustit přidáním másla a demi glace – a máme hotovo.
Doporučení: Líčka je vhodnější připravit den předem, aby se dobře proležela, druhý den jsou ještě lepší. Jako příloha se hodí jemná bramborová kaše.
Líbil se vám popsaný recept, nebo máte „vychytanější“? Pochlubte se!
Technologický postup: Hovězí líčka očistíme, omyjeme, osušíme, takto připravená líčka osolíme rychlosolí, dáme do nádoby a vložíme na dva dny do chladničky. Poté hovězí líčka opečeme zprudka na pánvičce v oleji, aby se maso zatáhlo. Takto orestovaná líčka přendáme do hrnce, kam přidáme celou cibuli, mrkve nakrájené na větší špalíky a koření (3 bobkové listy, 5 kuliček pepře, 5 kuliček nového koření). Podlijeme vodou do ¾ masa. Následně dusíme pod pokličkou na mírném, nebo lépe na co nejmenším plameni cca 90 minut, dokud maso není úplně měkké. Maso poté vyndáme a vzniklou šťávu přecedíme. Ponecháme si pouze mrkev, kterou nakrájíme na drobné kousky a vrátíme do čisté šťávy, přidáme na kostičky nakrájenou čerstvou bílou papriku, petrželku, na proužky nakrájené kyselé okurky a pokrájenou nať jarní cibulky. Přidáme pro zahuštění hladkou mouku a lehce provaříme jen tak, aby nám paprika s okurkami lehce změkla, ale nerozvařila se. Podáváme s rýží, bramborem nebo těstovinami.
Ingredience: 1 kg hovězích líček, 200 g celeru, 200 g mrkve, 6 lžic sádla, asi 0,5 l červeného vína, 2 dl vývaru z hovězího masa (ten případně můžete nahradit vývarem z bujonu nebo vodou), sůl, mletý černý pepř a tymián
Technologický postup: Hovězí líčka rozkrájíme na čtvrtky. Vzniknou tak čtverečky o velikosti asi 4 x 4 centimetry. Líčka osolíme a opepříme. Na pánvi rozpustíme lžíci sádla a kousky masa na něm zprudka opečme ze všech stran. Hotové kousky rovnou odkládáme bokem do vyššího rendlíku. Když máme připravené všechno maso, slijeme vypečenou šťávu se sádlem do rendlíku a přidáme zbytek nepoužitého sádla. Do rendlíku dolijeme tolik vína, aby byla všechna líčka úplně ponořena. Navrch přidáme ještě trochu tymiánu a maso dáme konfitovat – rendlík vložíme do trouby a při teplotě 100 stupňů jej tam necháme 3–4 hodiny, dokud maso úplně nezměkne. Mrkev nakrájíme na tenká půlkolečka, celer na podobně velké tenké plátky a na pánvi orestujeme. Přidáme několik lžic výpeku, který vznikl po konfitování, přilijeme trochu vína a chvilku dusíme. Výpeku by po vyndání rendlíku z trouby mělo být asi 300 ml – sádlo je rovněž z velké části tvořeno vodou a ta se během pečení jednoduše vypaří. Takto připravenou zeleninu přidáme do rendlíku k masu, přivedeme k varu a pár minut provaříme. Pokud omáčka nemá lehce nakyslou chuť, klidně ji ještě dochutíme vínem. Konfitovaná líčka podáváme s bramborovou kaší a dozdobíme snítkou tymiánu.