Puklice patří k savému hmyzu, který jde likvidovat poměrně obtížně. Napadené rostliny však zachránit lze. Plochý hnědý škůdce se na rostlinu přisaje tak, že vypadá jako její součást. Vysává z ní však rostlinné šťávy, a to i z kořenů v květináči. V místech výskytu puklic je povrch lepkavý. Zbavit se jich jednou provždy bývá těžké, jsou totiž chráněné voskovým štítem, který nedovolí proniknout postřiku.
Puklice na pokojových rostlinách
Puklice sají rostlinám šťávu a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne. Tento drobný hmyz se usídluje na spodní straně listů, v jejich záhybech nebo v okolí čerstvých pupenů a vytváří si voskovitou schránku, která ho ochraňuje před většinou přirozených nepřátel i chemických postřiků, které na ně pěstitelé aplikují.
Pokud jste na pokojových rostlinách objevili puklice, bude vaším prvním krokem izolace postižených rostlin od zdravých. Vyplatí se zvážit, zda se napadené květiny nezbavit nadobro ve prospěch ostatních rostlin; puklice se velmi rychle šíří. Pokud se rozhodnete rostlinu zachránit, přestěhujte ji do oddělené místnosti. Poté začněte s léčbou. Nejprve mechanicky – pomocí nehtu nebo nože – odstraňte všechny puchýřky. Postupujte opatrně, abyste už tak oslabenou rostlinu dále nepoškozovali. Další fází je pak likvidace všech vajíček a zárodků. Tu proveďte pomocí mýdlové vody nebo lihového roztoku – naneste je ideálně v poměru 1 : 1 na napadenou rostlinu pomocí vatičky nebo štětce. Použít můžete i některý ze speciálních přípravků. Viditelné puklice se dají mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Předtím si však vždy pozorně pročtěte návod na použití, abyste zejména v obývaných prostorech nepodcenili doporučená opatření!
Při odstraňování puklice musíte být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máte vyhráno. Celý proces musíte několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.
Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujete novou rostlinu nebo ji dostanete jako dárek od známých, vždy byste měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžete tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.
V bytě můžete puklice odstraňovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud je nutné ošetření účinnějšími insekticidy (Mospilan 20 SP), rostliny ošetříte mimo obývané prostory. Tyto látky většinou škodí lidskému zdraví!
Likvidacepuklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium.
Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce. Proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Ošetření je zpravidla nutné po 7 až 10 dnech 1x až 3x zopakovat při pokojové teplotě.
Ve svém příspěvku JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna M.
Dobrý den,mám zvláštní zkušenost s likvidací puklic.Snad každý ví jak obtížně se puklice likvidují a mě se náhodou podařil zázrak.Dala jsem dvě rostlinky zasažené puklicí letnit na sluníčko.Loňské léto bylo opět velmi horké a citroník s bobkovým listem byly celou dobu na plném slunci.Samozřejmě byly na plném sluníčku od jara,takže byly zvyklé na slunce a horko.No a puklice vyschly,upekly se.A opravdu jsem dělala vše možné abych je zlikvidovala.Nic nepomáhalo,až sluníčko a velké horko pomohlo.
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Sami
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.
A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?
Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.
Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?
Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.
Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.
Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou. Samozřejmě, že je lepší
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
Puklice jsou častým škůdcem na anturii. Projevují se jako malé, hrbolaté výrůstky na listech a stoncích. Živí se rostlinnou mízou, což může způsobovat žloutnutí listů, zpomalený růst a lepkavé zbytky medovice. Mezi účinné metody patří ruční odstranění párátkem nebo tamponem namočeným v lihu, zahradnickém oleji nebo insekticidním mýdle.
Co jsou puklice?
Červci, malé, často tvrdé skořápky, které se přichytávají k rostlinám, zejména na stoncích a listech, a vysávají mízu rostliny. Obvykle jsou hnědé, černé nebo bílé a mohou být obtížně rozpoznatelné, protože splývají s povrchem rostliny.
Jak poznat puklice na anturii?
Viditelné hrbolky: Hledejte malé, vyvýšené hrbolky nebo šupinky na listech a stoncích.
Žloutnutí nebo vadnutí listů: Puklice mohou způsobit žloutnutí listů a jejich vadnutí.
Lepkavé zbytky: Puklice vylučují medovici, lepkavou látku, která může přitahovat další škůdce a vést ke vzniku černé plísně.
Zpomalený růst: Zamoření může bránit celkovému růstu rostliny.
Jak bojovat s puklicemi na anturii?
Ruční odstranění: Šupiny opatrně seškrábněte párátkem, vatovým tamponem namočeným v lihu nebo měkkým kartáčem.
Insekticidní mýdlo: K hubení hmyzu použijte insekticidní mýdlo.
Neemový olej: Neemový olej může být také účinný při kontrole puklic.
Systémový insekticid: V případě silného zamoření zvažte použití systémového insekticidu. Je to nejúčinnější postup, který spolehlivě zahubí veškeré puklice.
Biologická kontrola: Přineste přirozené predátory, jako jsou slunéčka.
Pravidelné sledování: Pravidelně kontrolujte anturii, zda se v ní neobjevují známky puklic, a neprodleně zasáhněte.
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě to nebude plíseň, ale červci neboli puklice. Pro pro odstranění použijte vhodný postřik, například Karate. Návod, jak přesně postupovat v případě zasažení více rostlin, se dozvíte v tomto článku: https://www.ceskenapady.cz/…
Puklice alias červci jsou malí škůdci sající mízu, mohou napadnout rostliny borůvek a způsobit škody. Silné napadení může rostliny oslabit, snížit výnosy a dokonce vést k jejich úhynu. Identifikace konkrétního druhu červce je důležitá pro účinnou léčbu, protože metody kontroly se mohou lišit.
Příznaky puklic na borůvkách
Viditelné šupinky
Nejzřetelnějším příznakem je přítomnost malých, voskových, štítovitých pokrývek na stoncích, listech a někdy i plodech.
Medovice
Měkké puklice a vlnatky vylučují lepkavou, cukrovou látku zvanou medovice.
Sazová plíseň
Medovice přitahuje sazovou plíseň, černou houbu, která může pokrývat povrch rostlin.
Oslabené rostliny
Silné napadení může vést ke žloutnutí listů na borůvkách, zpomalení růstu a odumírání větviček.
Snížený výnos
Puklice mohou přímo poškozovat plody nebo snižovat celkové zdraví rostlin, což vede k nižším výnosům.
Léčba
Prořezávání
Pravidelně prořezávejte staré, slabé větve, abyste odstranili přezimující puklice a snížili jejich populaci.
Insekticidní mýdlo/zahradnický olej
Tyto přípravky mohou být účinné proti lezoucím formách (mladým, pohyblivým nymfám).
Přirození predátoři
Podpora přirozených predátorů, jako jsou slunéčka berušky, může pomoci kontrolovat populace puklic.
Pesticidy
V případě silného zamoření mohou být nutné systémové pesticidy, ale je zásadní vybrat si produkty, které jsou bezpečné pro borůvky a opylovače, a pečlivě dodržovat pokyny na etiketě.
V naší poradně s názvem BETUNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maxová.
v posledních dnech se mi na listech betůnií objevil šedobílý povlak a celá rostlina jakoby odumírala. Nevím jestli mohu použít postřik CUPRIKOLEM,. Prosím za radu co mám s betuniemi dělat. Děkuji J.M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Petunie jsou velmi náchylné k tvorbě plísně na listech. Zde je vidět, jak plíseň vypadá: https//www.google.cz/images?q=mold+petunia+leaves
Jakmile přeženete zálivku v horkých dnech nebo během déle trvajícího letního deště, vytvoří se plíseň, která postupně zdecimuje vše zelené v jejím okolí. Fungicidní postřiky jako je například Kuprikol jsou účiné, ale je potřeba s nimi rostlinu postříkat ještě před nákazou. Nyní, když už máte plíseň na rostlinách, tak nejdříve odstraňte všechny napadené části rostlin a ty pak spalte. Plíseň nesmí přijít do kompostu! Zbylé rostliny bez plísně ihned postříkejte přípravkem Kuprikol 50.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Okrasná převislá vrba kroucená má také své choroby. Patří sem:
Vadnutí listů – je onemocnění, které výrazně ovlivňuje zdraví a vitalitu kroucené vrby, způsobuje opadávání listů, ztrátu barvy a nakonec úplné opadání. Toto onemocnění urychluje úhyn rostliny a negativně ovlivňuje její krásu a životnost v důsledku patogenních nebo abiotických příčin. Nejvýraznější příznaky u kroucené vrby představují listy, které se nejprve zdají matné a žluté, klesají, vadnou a nakonec opadávají. V pokročilejších stádiích mohou větve odumírat a růst se zpomaluje. Co způsobuje chorobu vadnutí listů u kroucené vrby?
Patogeny – houby, viry, bakterie a hlístice, které napadají vrbu a brání jejímu příjmu vody.
Abiotické faktory – extrémní podmínky prostředí, jako je sucho, tepelný stres a špatná kvalita půdy, které způsobují vadnutí.
Hnědé skvrny na listech rostlin jsou jednou z nejčastějších chorob. Tyto skvrny jsou způsobeny houbovými a bakteriálními onemocněními a většina infekcí souvisí s houbovým patogenem. Hnědé skvrny se mohou objevit na všech pokojových rostlinách, kvetoucích okrasných rostlinách, zeleninových rostlinách, na listech stromů a na keřích. Žádná rostlina není odolná vůči těmto skvrnám a problém je vážnější v teplém a vlhkém prostředí. Mohou se objevit v jakékoli fázi života, pokud existují listy. Na listech se objevují malé hnědé skvrny, které se s postupem onemocnění zvětšují. V závažných případech je rostlina nebo strom oslabený, když léze narušují fotosyntézu nebo způsobují defoliaci. Ve většině případů hnědé skvrny postihují pouze malé procento celé rostliny a objevují se jen na několika listech. Menší infekce představuje pro rostlinu jen malou zátěž. Pokud se však neléčí a choroba postupuje během několika sezón, vážně ovlivní zdraví a produktivitu infikované rostliny. Začíná to sporulací (reprodukce spor hub) a na listech se objevují malé skvrnky. Místo je často náhodné a rozptýlené, jak se nemoc šíří dešťovými kapkami. Mohou se objevit na spodních listech a uvnitř rostliny, kde je větší vlhkost. Hnědé skvrny se zvětšují a rostou dostatečně velké, aby se dotýkaly sousedních skvrn a vytvořily výraznější skvrnu. Okraje listů mohou zežloutnout. Na mrtvých místech se objevují drobné černé tečky (plodná těla hub). Skvrny se zvětšují, až celý list zhnědne. List pak padá z rostliny. Hnědá skvrnitost nebo skvrnitost listů je běžný popisný termín pro několik chorob, které postihují listy rostlin a stromů. Asi 85 % chorob listových skvrnitostí je způsobeno houbami nebo houbám podobnými organismy. Někdy jsou hnědé skvrny způsobeny bakteriální infekcí nebo činností hmyzu s podobnými příznaky.
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel S.Kosová.
Děkuji Vám za doplnění.
Ale stále nevím, jestli to znamená, že po zpracování lze použít pouze Golden Charmer a Red Column a další dvě nelze?
Mohu požádat znovu o zdroj, kde je uvedena možnost plody z těchto dvou odrůd po zpracování jíst?
Děkuji, S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Mám osobní zkušenost jen s Golden Charmer a Red Column. Ale domnívám se, že se vařením neutralizují jedovaté kyanogenní glykosidy ve všech rostlinách, které je obsahují.
Puklice patří mezi obtížné druhy škůdců, ale to ještě neznamená, že musíte napadené rostliny ihned ničit. V nenarušené přírodě (zahradě) udržuje jejich počty na většinou neškodné úrovni celá řada predátorů. Pokud tedy vynesete pokojové rostliny napadené škůdci na zahradu, po určité době škůdci jakoby sami zmizí. Když pak rostliny na podzim vrátíte domů, v pokojových podmínkách, kde se regulátorům nedaří a které naopak přejí škůdcům, puklice se mohou znovu silně namnožit. Proto se doporučuje pokojové rostliny před přenesením do bytu opravdu velmi důkladně prohlédnout a všechny škůdce zlikvidovat ještě mimo byt. Případně můžete škůdce v bytě zlikvidovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, rostliny ošetřete mimo obývané prostory.
Likvidacepuklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla dosti obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků, ale poměrně dobře lze přípravky zasáhnout první pohyblivé stadium. Na ostatní stadia a samičky je potřeba aplikovat účinný systémový insekticid. Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce, proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Toto ošetření je nutné podle síly napadení po 7–10 dnech 1–3x zopakovat (při pokojové teplotě). Jakmile na rostlině škůdce objevíte, můžete viditelné puklice mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Pokud budete stříkat v zimních měsících v obývaných místnostech, vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená opatření.
V současné době je možné na ochranu proti červcům u pokojových okrasných rostlin použít kontaktní přípravky s účinnou látkou pyretroidem (Agrion Delta, Biolit, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS), případně přípravky na bázi pyrethrinů a řepkového oleje (Raptol, Raptol SchädlingsSpray, Spruzit, Spruzit AF, Spruzit AF Schädlingsfrei). Systémové přípravky obsahují účinnou látkou acetamiprid (Careo koncentrát, Careo postřik proti škůdcům, Careo Combi tyčinky proti škůdcům, Mospilan 20 SP) nebo účinnou látku thiamethoxam (COM 109 11 I SL, COM 109 11 I PR – tyčinky, Compo Axoris proti hmyzu). Řepkový olej bez insekticidní složky obsahuje přípravek Biool, parafinový olej Frutapon. Na bázi oleje z asijského stromu Pongamia pinnata je založen přípravek Rock Effect. Napadené okrasné rostliny venku na zahradě můžete za vegetace ošetřit i účinným organofosfátem Bi–58 EC, případně i přípravkem Confidor 200 OD, obsahujícím účinnou látku imidakloprid.
V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Za jakých podmínek je možné tento postřik provádět v tomto období vegetačního klidu,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší čas na preventivní postřik ovocných stromů v období vegetačního klidu je koncem zimy, tedy začátkem března. Toto úsilí pomáhá chránit stromy před padlím a někteří zahradníci jej používají k hubení mravenců v rostlinách pěstovaných v květináčích.
Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.
Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.
Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.
Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
Stolbur
Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.
Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.
Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).
Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). N
Tento škůdce se živí listy cibule, což způsobuje jejich zkroucení, zasychání a tvorbu bílých skvrn. Správné jméno tohoto škůdce na cibuli je třásněnka tabáková (Thrips tabaci), oficiálně známá také jako cibulová třásněnka. Jde o hmyz z řádu třásněnek, který může dorůst délky okolo jednoho milimetru, což ho činí těžko rozpoznatelným. Jak přesně vypadá se můžete podívat zde: třásněnka tabáková foto.
Navzdory své miniaturní velikosti je tato třásněnka velmi žravá a svým sáním způsobuje na rostlinách cibule bílé skvrny. Mimo cibuli napadá také tabák, zelí a brambory. Samice třásněnky tabákové mají pouze redukovaná křídla. Jejich barva je od žluté po tmavě hnědou, zatímco menší samci jsou pouze žlutí. Přezimující jedinci jsou však výrazně tmavší než letní jedinci. V Česku je z třásněnek dominantní právě třásněnka tabáková obzvláště v oblastech s vinohradnictvím a v oblastech, kde se pěstuje česnek, i ten medvědí, dále pak cibule, pórek a šalotka.
Ochrana a postřik
Laboratorní testy ukázaly, že tyto třásněnky preferují bílé, žluté a modré povrchy, čehož se dá využít rozmístěním dostatečného množství lepových desek těchto tří barev.
Jako biologickou ochranu proti výskytu třásněnky tabákové stojí za to zmínit hmyz Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Neozygites parvispora, Zoophthora radicans a Entomophthora thripidum. Všechen tento hmyz agresivně napadá třásněnku tabákovou a úspěšně ji likviduje.
Další úspěšná obranná strategie využívá postřik análními sekrety roztočů Amblyseius cucumeris.
Existuje i chemická ochrana postřikem nebo rosením přípravkem s dlouhým názvem Forestina Zdravá zahrada přípravek proti mšicím, třásněnkám a jinému škodlivému hmyzu. Tento insekticidní přípravek působí systémově, to znamená, že rostlina si chemikálii z postřiku rozmístí v celém svém organismu a stane se pro třásněnky po nějaký čas jedovatou. Přípravek je ve formě emulgovatelného koncentrátu a je určený k regulaci nejen třásněnek, ale i mšic a dalšího savého a žravého hmyzu napadajícího zeleninu a okrasné rostliny.
Z dalších chemických ochran lze zmínit postřik přípravkem Forestina Zdravá zahrada Biool, což je kontaktní insekticidní prostředek s fyzikálním působením na živočišné škůdce. Působí dotykově, škůdce je tedy potřeba postřikem dokonale namočit, jinak nezahynou všechny a znovu se rozmnoží.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE ČERVOTOČE V TRÁMECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jouda.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pravidelné sečení a úklid travní hmoty. Cílem těchto úkonů je udržení travního porostu v požadované výšce a podpora odnožování trav. Odstraněním posečené travní hmoty bráníme tvorbě plsti a úhynu jemných travních komponentů. Pravidelnost sečí závisí na typu trávníku a průběhu vegetace.
Hnojení organickými a anorganickými hnojivy. Travnaté plochy jsou vysokým konzumentem živin z důvodu dynamického růstu biomasy několikrát v průběhu jednoho vegetačního období. Hnojení má zásadní vliv na regeneraci trav po seči, rozvoj a aktivitu kořenového systému a zvyšuje rezistenci proti chorobám travních porostů. Nadbytek či nedostatek živin se projevuje poškozením travních ploch dočasně nebo trvale.
Závlaha trávníků. Vysoké nároky trávníků na vodu vyplývají z celé řady faktorů, jako je vysoká evapotranspirace – odpařování vody či teplota vzduchu. Závlaha travnatých ploch je důležitá i po každé seči nebo po každé aplikaci hnojiv. Nejideálnější formou je jemný postřik. Množství vody je rozdílné pro trávníky do jednoho měsíce od výsevu a pro trávníky starší.
Likvidace plevelů a ochrana proti chorobám. Plevele se v trávnících vyskytují z půdní zásoby, substrátu, větrem, vodou, mechanizací i člověkem. Jednou z příčin výskytu plevelů mohou být i neposekané nebo špatně posekané krajinné trávníky, z nichž se šíří semena plevelných druhů. Likvidace jedno- a dvouděložných plevelů v trávnících by měla být kombinací aplikace herbicidních přípravků, mechanických zásahů (například aerifikace), přizpůsobení výšky seče travního porostu, aby nedošlo k tvorbě semen a vysemenění plevelů, hnojením podle výsledků půdních rozborů. Výskyt chorob je nejčastěji způsoben změnami teplot v zimních měsících v závislosti na sněhové pokrývce, nadměrným či nedostatečným hnojením a zavlažováním, přenosem z okolních ploch, použitím nevhodných odrůd trav pro danou lokalitu. Ochrana proti chorobám může být preventivní, kdy již správným založením trávníku na správném profilu, substrátu atp. minimalizujeme možné výskyty chorob stejně jako správně prováděné ošetřování trávníku. Pokud se některá choroba vyskytne, jako například plíseň sněžná po zimě, je dobré rozpoznat ji v začátku a souborem opatření (postřik, vertikutace, úprava závlahy...) zlikvidovat.
Válení. Přiměřeně zhutňujeme překypřený povrch půdy zejména u nově založených trávníků, přitiskneme po seči povytažené rostliny a srovnáme drobné nerovnosti. Zásah je nutné dobře uvážit.
Hrabání listí. Zásah nezbytný hlavně na podzim a na jaře. Pod listy se drží vlhkost a tato místa jsou napadána chorobami.
Zarovnání okrajů trávníku. Provádíme tam, kde není trávník od dláždění či parkové cesty oddělen například o
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Samičky brouka kladou vajíčka do prasklin ve dřevě nebo do předem vyhlodaných chodbiček. A jak doma poznáte nežádoucího vetřelce? Na parketách najdete malé hromádky dřevěného prachu, dřevo proděravěné chodbičkami a na jeho povrchu malé dírky. Jsou to takzvané výletové chodbičky, ale už od dospělého hmyzu. Pozor na to, opravdový rozsah poškození totiž zvenku nepoznáte. Často se k tomu přidá i v tichu slyšitelný zvuk „chroupání“. Pokud se navíc jedná o prostory, kde se drží vlhkost a kde je převážně klid, pak vzniká pro červotoče to nejpříhodnější prostředí. Červotoč se například z podlahy může dostat i do nově koupených kousků.
Nejlepší je červotoče vůbec nepustit do svého příbytku. K tomu vám může pomoci pravidelná kontrola, aplikace ochranných nátěrů, dostatečné větrání a celkové udržování čistoty v obydlí. To všechno napomůže k tomu, aby červotoč, respektive jeho likvidace nebyla reálným problémem. Pravdou je, že larvy tohoto škůdce dokážou ve dřevě přežít klidně i 3 roky. Nezvládnete-li je zlikvidovat, může se jednoho dne podlaha zcela rozpadnout, protože bude červotočem uvnitř zcela prokousána.
Zjistíte-li, že je v podlaze červotoč, je nutné ihned začít jednat, a to s pomocí speciálních přípravků proti dřevokazným škůdcům. Těch je na trhu k dostání celá řada, některé z nich nejsou určené jen pro hubení, ale poslouží i jako následná ochrana před případnými budoucími pokusy červotoče o zničení dřeva. Po důkladné očistě se podlaha tímto přípravkem natře, případně lze injekční stříkačkou vpravovat roztok přímo do chodbiček.
Moderní technologie se naštěstí nevyhýbají ani této problematice, a tak se lze setkat i s odbornějšími postupy, kterými lze účinně hubit červotoče. Jedním z nich je využití ionizujícího gama záření. Dle odborníků je tato metoda vhodná nejen na likvidaci červotoče, ale obecně všech podobně škodících brouků. Celý proces probíhá ve speciální ozařovací komoře, kam lze jednotlivé parkety přenést. Obvykle trvá celé 2 dny a cena za tuto službu závisí na tom, jaké množství je potřeba takto ošetřit.
Červotoč a jeho likvidace, to je často téma, které nedá mnohým spát. Pokud však využijete dostupných prostředků a možností, můžete si být jisti, že boj proti tomuto škůdci bude úspěšný. Nejdůležitější radou však je reagovat rychle, protože červotoč je schopen ničit podlahu systematicky každý den.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Pieris je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Nejčastějšími problémy jsou hniloba a rakovina kořenů Phytophthora, skvrnitost listů (způsobená různými houbami) a mušky síťnatky. Hniloba kořenů je často spojena se špatným odvodněním, zatímco skvrnitost listů je častější ve vlhkých podmínkách. Síťnatky způsobují tečkování a změnu barvy listů.
Nemoci
Hniloba a rakovina kořenů Phytophthora
Toto houbové onemocnění postihuje kořeny a může způsobit odumírání větví, vadnutí a změnu barvy listů. Daří se mu ve špatně odvodněných nebo podmáčených půdách.
Skvrnitost listů
Různé houby mohou způsobovat skvrnitost listů, které se projevují jako červenohnědé nebo stříbřitě šedé skvrny na listech s tmavými okraji.
Rakovina listů a odumírání výhonků
Toto onemocnění, způsobené Phytophthora ramorum, může vést k hnědnutí a vadnutí listů, zejména na mladších výhonech.
Škůdci
Síťnatky
Tento hmyz se živí spodní stranou listů a způsobuje tečkovaný nebo vybělený vzhled. Může také způsobit žloutnutí nebo hnědnutí listů.
Nosatec jahodový
I když je méně častý, může být také škůdcem na pierisu.
Ochranná opatření
Dobrá drenáž
Zlepšení drenáže půdy je zásadní pro prevenci hniloby kořenů.
Fungicidy
Fungicidy lze použít k boji proti skvrnitosti listů a hnilobě kořenů způsobené Phytophthora, ale preventivní opatření, jako je správná drenáž, jsou účinnější.
Insekticidy
Škůdce lze omezit insekticidy, zejména pokud se aplikují po vylíhnutí přezimujících vajíček.
Prořezávání
Ostříhání postižených větví může pomoci omezit šíření některých chorob, jako je například rakovina Phytophthora.
Likvidace odpadu z pierisu
Odstraňování a likvidace napadených listů může pomoci snížit šíření skvrnitosti listů.
Včasná detekce
Pravidelná kontrola rostlin na příznaky chorob nebo škůdců může umožnit včasný zásah.
Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Houbové choroby bychom tedy měli zase na čas zlikvidované. A co škůdci?
Škůdcům jsme se doposud věnovali jen jedenkrát – v dubnu jsme se seznámili s těmi, kteří škodí už na začátku vegetace. To jsou především roztoči. S těmi se nejlépe bojuje předjarním postřikem. Réva však má nepřátele i mezi motýly. Jde o dva druhy, které se chovají stejným způsobem, takže je můžeme řešit najednou. Jsou to motýli, velikostně odpovídající asi tak molům, jmenují se obaleč mramorovaný, latinsky Lobesia botrana a obalečík jednopásý, latinsky Eupoecilia ambiquella. Ve svém životním cyklu procházejí několika stádii: z vajíček se vylíhnou larvy, ty se zakuklí, a posléze z kukly vyletí motýlek. Vzájemně je můžeme rozpoznat právě ve stádiu dospělce, tedy motýla. V našich podmínkách mívají 2 – 3 generace za vegetaci. Škodí především jejich housenky, a to tím, že v první generaci vyžírají jednotlivé kvítky nebo i celá květenství. Zbytky kvítků spojují se svým trusem a z této směsi vytvářejí „pavučinky“, kterými květy obalují. Odtud jejich název. Druhá generace způsobuje škody mnohem větší, protože housenky druhé generace se „pasou“ na bobulích, kde poškodí slupku a vyžírají jejich vnitřky. Někdo by mohl říci: no, to je toho, tak ať si dají, celou sklizeň nám přece nesežerou. To je sice pravda, ale druhá generace obalečů škodí především tím, že se narušením celistvosti slupky bobulí otevírá cesta houbovým chorobám druhé poloviny vegetace. Zde je vidět mladý hrozen zahalený do „pavučiny“ obalečů:
Můžeme proti nim bojovat jinak než chemicky?
Ano, v tomto případě mám dobrou zprávu: chemická ochrana se už běžně nahrazuje šetrnější ochranou biologickou. Pro velkoproducenty se hodí metoda zvaná „matení samců“. Je založena na aplikaci samičích feromonů do prostoru vinice v odpařovačích, feromony se uvolňují do vzduchu a vytvářejí obalečům takové „erotické dusno“, že nejsou schopni konkrétní samičky nalézt. Ty pak nejsou oplodněny a další generace se tudíž nevylíhne. Tato metoda se bohužel nehodí pro majitele malých viničních ploch, protože feromonový mrak nad malou plochou může být snadno větrem zavát tam, kde už vinice není.
Další metoda je založena na dodávání parazitoidů do těl larev. Ty umí larvy tak poškodit, že uhynou. Jde o mikroorganizmus zvaný Bacillus thuringiensis, který má svou buňku vybavenou toxinem. Když se Bacillus thurigiensis dostane do trávící soustavy larvy, toxin se v ní rozpustí a larvu zlikviduje. Zdá se to být drsné, ale tato metoda ochrání hrozny. Konec konců, tento mikroorganizmus nepoužívají jen vinaři, uplatní se v řadě ovocnářských, zelinářských a polních kultur. Biopřípravek obsahující Bacill
Škůdci ostružníku doslova mohou pokazit radost z úrody. O jaké typy se nejčastěji jedná, se můžete dočíst dále.
Mšice: Nejčastější chorobou maliníku je mozaika (virová choroba) šířená mšicemi. Poznáte ji podle světlých žilek na listech a chlorotických skvrn na listové čepeli. Výhony hůře narůstají a keř živoří natolik, že se výnosy snižují o čtvrtinu až polovinu. Pokud jsou silně napadeny všechny rostliny, nejúčinnější obranou je likvidace porostu a výsadba nových keřů.
Plísně: Zakrslost maliníku a ostružiníku je houbová nemoc, která se projevuje deformacemi na rostlinách. Keře se zahušťují krátkými jednoletými výhony a působí dojmem čarověníků. Květní kalichy bývají zduřelé a zvětšené. I tato choroba je šířena živočišnými škůdci – křísy. Jestliže napadené keře neodstraníte, můžete během jediného roku přijít o celou výsadbu.
Larvy: Larvy bejlomorky maliníkové žijí pod kůrou maliníků a dokážou vyžírat pletiva prutů téměř do metrové výšky nad zem. Pruty pak zasychají a jsou neplodné. Pokud objevíte takovéto poškození, doporučuje se pruty vyřezat a spálit. Bejlomorka ostružiníková se usadí jak na malinách, tak na ostružiníku. V reakci na látky, které vylučuje, vznikají na výhonech hálky, v nichž larvy žijí a oslabují keře natolik, že velmi málo kvetou. Napadené výhony odstraňte a zničte.
Červi: Malinovník plstnatý je maličký červ, který způsobuje červivost plodů. Ty se rozpadají, špatně vyzrávají a nedají se konzumovat. Brouci přilétají na keře už koncem dubna, jakmile se přes den oteplí nad deset stupňů. Nakladená vajíčka se nejvíce vyskytují v prvních opadaných květech, proto bývají nejčervivější první plody. Jako ochranu před malinovníkem můžete aplikovat ještě před květem některý postřik proti živočišným škůdcům.
Jak na ně: Proti houbovým chorobám, způsobujícím hnědnutí listového pletiva a skvrnitost a metlovitost, stříkáme během vegetace 1–1,5% roztokem Championu. Příčinou červivosti, zvláště v blízkosti lesů, jsou malinovníci a květopas jahodníkový, proti nimž používáme Metation. Výhony postižené boulovitostí, kterou způsobuje bejlomorka a žlabatka maliníková, odstraníme a spálíme. Rostliny napadené virózami, což se projevuje hlavně bledými nebo skvrnitými listy nebo zakrslým vzrůstem, ihned z výsadby odstraníme a spálíme.