Zajímá vás téma LILIE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Kvetoucí rostliny jsou nejčastějším a nejpůvabnějším druhem rostlin. Mohou být také charakterizovány produkcí svých plodů. Jsou potřebné pro život na Zemi, protože poskytují kyslík, potravu a léky pro ostatní živé organismy. Kvetoucí rostliny se objevují v každém koutě světa a zahrnují různé druhy stromů, keřů, popínavých rostlin, trav, mechů, kapradin i bylin. Jsou oblíbené pro své květenství, které se podle jednotlivých druhů objevuje po celý rok. Není tedy žádné období, ve kterém bychom kvetoucí rostlinu nenašli. V době květenství můžeme obdivovat jejich vůni, barvu i tvar. Květy mají rozmnožovací schopnosti a produkují nové rostliny. Některé rostliny mají jen jeden květ, jiné mají skupiny květů.
Druhy kvetoucích rostlin
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
Zdroj: článek Kvetoucí rostliny
Jak zazimovat rostliny na zahradě
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy. Trpí
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jak zazimovat zahradu
Povadlé listy
Lopatkovec bude mít povadlé listy nejčastěji kvůli nedostatečné zálivce, nebo naopak kvůli nadměrnému zalévání, také kvůli nízké vlhkosti, nedostatku světla, škůdcům, chorobám (jako je hniloba kořenů) a onemocněním kořenů. Pro diagnostiku problému zkontrolujte vlhkost půdy, zhodnoťte její světlost a vlhkost a prozkoumejte ji, zda neobsahuje škůdce nebo známky hniloby kořenů.
Problémy se zaléváním
Nedostatečné zalévání
Nejčastější příčina vadnutí a suchých, křehkých špiček listů. Zalévejte, když je horní vrstvička půdy suchá, abyste zajistili, že se rostlina zotaví z vadnutí.
Přehnané zalévání
Může také vést k vadnutí, často doprovázenému žloutnutím listů nebo přemáčenou půdou, což může způsobit hnilobu kořenů.
Faktory prostředí
- Nízká vlhkost: Suchý vzduch může způsobit scvrklé listy a hnědnutí špiček. Zvyšte vlhkost seskupováním rostlin, rosením nebo použitím oblázkové misky.
- Nedostatečné světlo: Nedostatek světla může vést k vadnutí. Lilie mírumilovné potřebují pro správnou fotosyntézu jasné, nepřímé světlo.
- Chladné teploty: Teploty pod 10 °C mohou rostlinu stresovat.
Další možné příčiny
Škůdci
Vlnatka, svilušky a další škůdci mohou rostlinu poškodit a způsobit vadnutí.
Nemoci
Hniloba kořenů, běžné houbové onemocnění způsobené nadměrným zaléváním, vede k vadnutí listů.
Přehnojení
Přehnojený lopatkovec nedokáže žít v přesoleném substrátu a začnou se mu pálit kořeny. Díky tomu mu začnou vadnout listy, žloutnout a nakonec uschnou, protože nemá žádné kořeny, kterými by přijímal vodu. Ta se začne hromadit v substrátu, ikdyž zaléváte stále stejně.
Rostlina s abnormálním kořenovým balem
Pokud je rostlina silně zakořeněná, voda může příliš rychle odtékat, aniž by ji absorbovala půda.
Jak oživit váš lopatkovec?
- Zkontrolujte půdu: Prohmatejte půdu, abyste zjistili, zda je příliš suchá nebo příliš mokrá.
- Upravte zálivku: Důkladně zalévejte, když je půda suchá, ale zabraňte tomu, aby se půda přemokřila.
- Zlepšete světlo a vlhkost: Přemístěte rostlinu na místo s jasným, nepřímým světlem a zvyšte vlhkost v jejím okolí umístěním misek s oblázky a vodou.
- Kontrola škůdců/chorob: Hledejte známky škůdců nebo zkontrolujte kořeny, zda nehnijí, a v případě potřeby ošetřete.
- Hnojení: Pokud jste rostlinu doteď hnojili a najednou má přemokřený substrát, přestaňte hnojit. Rostlinu vyndejte z květináče, vodou odplavte většinu substrátu a zasaďte ji do čerstvého substrátu.
- Přesazení: Pokud má rostlina zdola jen samé kořeny, přesaďte ji do větší nádoby.
Zdroj: článek Lopatkovec
Je lopatkovec jedovatý pro kočky
Ano, lopatkovec je pro kočky mírně toxický. I když nejsou tak nebezpečné jako pravé lilie (Lilium a Hemerocallis), mohou při požití kočce způsobit podráždění ústní dutiny, slintání, zvracení a potíže s polykáním. Toxicita pramení z mikroskopických jehličkovitých krystalů nerozpustných oxalátů vápenatých, které se nacházejí ve všech částech rostliny.
Zdroj: článek Lopatkovec
Rozdíl mezi kvetoucími rostlinnými třídami
I přes obecné přijetí dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné, jakožto primární skupiny kvetoucích rostlin, se botanici nemohou jednoznačně dohodnout na umístění jednotlivých rostlin do daných tříd. Tento problém se týká rostlin pod obecným názvem Paleoherbs. Tyto rostliny mají kombinaci znaků, které se nevyskytují společně u většiny ostatních druhů kvetoucích rostlin. Příkladem této nejasnosti je například rostlina Nymphaeales nebo lekníny, které mají retikulární žilkování ve svých listech, ovšem není jasné, zda se jedná o jeden lalokovitý kotyledon, nebo o dva, které jsou spojené. Také vodní lilie mají cévní uspořádání ve stonku podobné jednoděložným rostlinám. Další nesrovnalostí v dělení kvetoucích rostlin způsobují rostliny Dioscoreales a Smilaceae, které mají široké síťování listů, což vede k odlišným názorům ohledně jejich zařazení.
Jak známo, příroda je mocná čarodějka, která si dělá, co chce, a naše materiální chápání s dělením do skupin nepostihuje veškeré anomálie, které se v přírodě nacházejí, a my se musíme smířit s faktem, že ne vše se dá jednoznačně zařadit do předem stanovených skupin. Tudíž nezbývá než se smířit s bazálním rozdělením, které je odbornou veřejností publikováno a uznáváno.
Zdroj: článek Jednoděložné rostliny