Špenát patří mezi listovou zeleninu. Pěstují se různé odrůdy, které se liší hlavně svými listy. Sklízí se na jaře a na podzim. Špenát je velmi prospěšná zelenina, která obsahuje velké množství stopových prvků a minerálních látek.
Pěstování
Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.
Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.
Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.
Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.
Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.
Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.
Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.
Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Špenát je oblíbená listová zelenina, která se používá téměř ve všech kuchyních. Má velmi jemnou chuť a delikátní texturu. Je tedy snadné přizpůsobit chuť připravovaného pokrmu podle potřeby.
Špenát má mnohem více zdraví prospěšných látek. Vitamíny A a C, antioxidanty, které udržují kardiovaskulární systém v kondici a snižují riziko infarktu. Kyselinu listovou, která je podstatná pro vývoj červených krvinek, pro růst a jako prevence poškození plodu. Cholin a inositol, substance, které přispívají k prevenci proti arteroskleróze a zpomalují kornatění tepen. Karotenoidy lutein a zeaxantin podporující zrak a snižující riziko makulární degenerace a šedého zákalu. Vitamín K nutný pro správnou krvetvorbu a srážlivost krve. Z minerálních látek obsahuje větší množství hořčíku.
Při nákupu čerstvého špenátu vybírejte vždy sytě zbarvené lístky, můžete se držet zkušeností prababiček – špenát by měl být mladý, světlý a křehký. Jestliže ho chcete připravovat jako dušenou přílohu (nebo samostatné jídlo), počítejte s tím, že se svaří o více než polovinu. Pro čtyřčlennou rodinu tak potřebujete alespoň kilogram listového špenátu. Doma špenát zbavte tužších částí řapíků a důkladně jej operte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky zeminy. Listový špenát vařte ve větším množství osolené vody (aby nezhnědl), ale jen krátce (několikrát „překulte“ varem). Pak postupujte podle konkrétního receptu.
Špenát by se měl dostat ze zahrady přímo na talíř, respektive na pánev či do hrnce. Pokud ho chcete skladovat, uložte ho do polyetylenového sáčku a co nejrychleji do lednice. Sklizený špenát je citlivý na etylen, proto jeho listy neskladujte v lednici spolu s jablky, melouny nebo rajčaty (etylen, který tyto plodiny uvolňují, způsobuje žloutnutí špenátových listů).
Špenát netrapte dlouhou tepelnou úpravou. Stačí, když ho necháte lehce zavadnout. Mražený nemusíte rozmrazovat, stačí ho krátce podusit v trošce vody. Špenát může být výtečnou součástí polévek, nákypů, slaných koláčů, těstovin nebo štrúdlů i spousty jiných jídel. Jeho chuť výborně ladí s máslem, smetanou, sýry a slaninou. Olivový olej, česnek a čerstvě namletý pepř pak dodají špenátovým pokrmům ten správný akcent. Mladé čerstvé lístky se hodí i syrové na salát.
Žloutnutí listů kiwi může být známkou různých problémů, včetně nedostatku živin (zejména dusíku), nadměrného zalévání, nedostatečného zalévání, napadení škůdci nebo dokonce stresu z chladu. Pro určení přesné příčiny zvažte faktory, jako je poloha listu na rostlině, přítomnost dalších příznaků (jako je vadnutí nebo skvrny) a celkový zdravotní stav rostliny.
Nedostatek živin
Dusík
Častý viník, zejména u starších listů, které se mohou zbarvit do světle zelené až žluté barvy.
Železo
Nedostatek může způsobit žloutnutí mezi listovými žilkami, přičemž samotné žilky zůstávají zelené.
Hořčík
Může také vést k mezižilné chloróze (žloutnutí mezi listovými žilkami).
Problémy se zaléváním
Přelévání: Může vést k žloutnutí listů, vadnutí a dokonce i k hnilobě kořenů.
Nedostatek vody: Výsledkem je žloutnutí listů s křupavými okraji a ochabováním.
Další faktory
Škůdci
Mšice, svilušky a molice mohou způsobit žloutnutí, kroucení a dokonce i lepkavé zbytky.
Stres z chladu
Může způsobit vadnutí a žloutnutí listů.
Světlo
Nedostatek světla nebo příliš mnoho přímého slunečního záření může vést ke žloutnutí.
Přetížený květináč
Kořeny mohou být omezené, což ovlivňuje příjem živin.
Plísňové infekce
Plíseň může způsobit skvrnitost listů a žloutnutí.
Přehnojení
Může vést k hnědnutí špiček listů, žloutnutí a vadnutí.
Řešení problému
Pečlivě prohlédněte listy, zda nevykazují známky škůdců, skvrn nebo jiných abnormalit. Zkontrolujte vlhkost půdy, abyste vyloučili přemokření nebo nedostatečné zalévání. Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte vyvážené hnojivo. Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečné množství světla. Používejte vhodné metody ochrany proti škůdcům. V případě potřeby zlepšujte odvodnění. Starší listy mohou přirozeně žloutnout jako součást životního cyklu rostliny. Pečlivým pozorováním příznaků a zvážením možných příčin můžete problém řešit a pomoci vaší rostlině kiwi se znovu zotavit.
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
Technologický postup: Z oleje a mouky připravíme světlou zásmažku. Do ní dáme již povolený špenát a mícháme, dokud se nerozpustí. Za stálého míchání špenát osolíme, přidáme nasekaný česnek a vlijeme rozklepnutá vejce. Nakonec špenát zjemníme smetanou nebo mlékem. Pokud máme špenát raději řidší, můžeme použít mléka či smetany více. Klasický dušený špenát podáváme s výpečky, moravským vrabcem nebo vepřovým na česneku. Záleží na chuti.
Technologický postup: Čerstvý špenát propláchneme a necháme okapat. Šalotky oloupeme a nasekáme nahrubo. Rozehřejeme si pánev. Dáme olivový olej, vsypeme šalotku a orestujeme ji dozlatova. Přidáme špenát a necháme ho na horké pánvi povadnout. Špenát osolíme, opepříme, případně ochutíme česnekem. Špenát již jen krátce orestujeme a je hotovo. Rychlý listový špenát podáváme k bramborům, knedlíku, kaši a k masu. Výborný je i k rybě.
Technologický postup: Čerstvý špenát propláchneme a necháme okapat. Šalotky oloupeme a nasekáme nahrubo. Rozehřejeme si pánev. Dáme olivový olej, vsypeme šalotku a orestujeme ji dozlatova. Přidáme špenát a necháme ho na horké pánvi povadnout. Špenát osolíme, opepříme, případně ochutíme česnekem (českého česneku stačí půl stroužku). Špenát již jen krátce orestujeme a je hotovo. Rychlý listový špenát podáváme k bramborům, knedlíku, kaši a k masu. Výborný je i k rybě.
Ingredience: 1 kg čerstvého listového špenátu, 100 g slaniny, máslo, 3 stroužky česneku, 50 g ořechů, 30 g rozinek, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Na pánvi orestujeme na kostičky slaninu, přidáme česnek nakrájený na plátky, který také orestujeme. Přihodíme rozinky a očištěný špenát, opepříme, opatrně dosolíme. Máme-li rádi křehký špenát, tak jej tepelně takřka neupravujeme; kdo chce špenát měkčí, tak obsah pánve párkrát prohodí, kdo rád špenát jako „šráky“, tak podusí krátce pod poklicí. Při podávání špenát posypeme drcenými ořechy.
Nejčastěji pěstovaný je u nás klasický špenát, který má kulaté hladké semeno. Ten má tu nevýhodu, že se musí vysévat velmi brzy na jaře či na podzim, protože za dlouhého dne vybíhá velmi rychle do květu. Jeho nevýhodou je tedy poměrně malá výtěžnost díky krátké době pěstování, protože rychle vykvétá. Odrůda Giant Noble je špenát naprosto stejné chuti jako špenát předešlý, má však oproti předešlému druhu veliké tučné listy tmavé barvy. Jeho výhodou je, že ještě na začátku června je krásný, vzrostlý, nevykvetlý a neustále narůstá, protože se mu průběžně utrhávají jen ty velké listy. Pěstování klasického špenátu je velmi jednoduché. Brzy na jaře se naseje semeno do řádků. Špenát brzy pokryje půdu mezi řádky, čímž se zamezí výskytu většího množství plevele. Špenát se sklízí spolu se salátem a ředkvičkami jako první zelenina.
Dát špenát do mrazáku je ta nejlepší volba pro jeho dlouhodobé uchování. Důležité je mít čerstvý špenát s nezvadlými listy. Všechny listy dejte do velké nádoby se studenou vodou a rukama listy properte. Během této operace vytahujte všechno, co se vám nelíbí. Pak po malých částech přendejte listy do hlubokého sítka, důkladně přelijte (spařte) vařící vodou a hned zchlaďte v čisté studené vodě a nechte okapat. Takto postupně sterilizujte všechny listy a nechte okapat. Po té listy tyčovým mixérem rozmixujte na pyré, které nalijte do forem na mufiny nebo do kelímků od paštiky a dejte hluboce zmrazit. Zmrzlé formičky vyprázdněte a zmrzlý špenát dejte volně do pytlíku po několika kusech zpět do mrazáku.
Listový špenát je křehká zelenina a doba vaření rozhoduje o barvě, chuti i obsahu živin. Obecné doporučení:
Blanšírování: 10–20 sekund ve vroucí vodě, okamžitě zchladit v ledové vodě — listy zůstanou sytě zelené a křehké.
Rychlé vaření na pánvi: restovat 1–2 minuty na vyšší teplotě se stroužkem česneku nebo trochou oleje — ideální pro přílohy a těstoviny.
Dlouhé dušení: 3–5 minut při slabém ohni pro smetanové omáčky; pozor, při delším vaření ztrácí špenát barvu a živiny.
Praktické tipy
Zavlažování špenátu vodou během vaření neprovádějte — místo toho zkuste přidat trochu vývaru pro zvýraznění chuti. Sůl přidávejte až na konci, aby špenát nepustil nadměrně vodu.
Ingredience: 600 g listového špenátu, 200 g masitých rajčat, 2 menší stroužky česneku, 30 g piniových semínek, 2 lžíce olivového oleje, čerstvě nastrouhaný muškátový oříšek, černý pepř, sůl
Technologický postup: Špenát propereme a rozebereme. Silné stonky odstraníme. Necháme okapat. Rajčata nařízneme do kříže a spaříme vroucí vodou. Pak je oloupeme, vyndáme jadérka a dužinu nakrájíme na kostičky. Česnek oloupeme a jemně nasekáme. Piniová semínka opražíme na suché pánvi do zlatova. Špenát po částech svaříme ve vroucí osolené vodě, zchladíme ledovou vodou a necháme velmi dobře okapat. Ve velkém kastrolu rozpálíme olej a česnek v něm krátce osmahneme. Přidáme špenát a kostky rajčat, promícháme a prohřejeme. Ochutíme solí, pepřem a muškátem. Vmícháme piniová semínka a podáváme.
Nedostatek draslíku znamená vážnou fyziologickou poruchu ve výživě rostlin. Projevuje se deformacemi listů, jejich svinováním, okrajovými nekrózami a zkracováním internódií. Rostlina s nedostatkem draslíku hůře hospodaří s vodou a je ohroženější k napadení patogeny. Vzhledem k vlivu na hospodaření s vodou nedostatek draslíku u rostlin výrazně ovlivňuje řadu metabolických a fyziologických funkcí, které jsou spojené s poklesem výnosu i jeho kvalitou. Rovněž se snižuje odolnost rostlin proti nízkým teplotám, suchu a podobně. U zelenin je omezena jejich skladovatelnost a chuťové vlastnosti. Nižší je i obsah vitamínu C. U obilovin se snižuje pružnost stébla, což zvyšuje nebezpečí poléhání. Při nedostatku draslíku dochází zpočátku k mírnému poškození rostlin, které však později může nabývat plošných a zřetelných projevů.
K typickým příznakům nedostatku draslíku v rostlinách patří hnědé suché nekrotické skvrny a svinutí listových špiček, stejně jako chloróza (žloutnutí) mezi listovými žilkami. Čepele listů jsou úzké, okraje listů se stáčejí směrem dolů, list má zvlněnou formu (réva, solanaceae). Nekrózy listů se objevují od okrajů a rozšiřují se až ke střední ose. List u ovocných stromů neopadává. Fialové skvrny se mohou objevit také na spodní straně listů. Růst rostlin a kořene, vývoj semen a plodů se obvykle s nízkým příjmem draslíku snižuje. Často se nedostatek draslíku projevuje nejdříve na starších (nižších) listech, protože draslík patří mezi mobilní živiny, což znamená, že rostlina může přesunout draslík rychle do nových listů, když má nedostatek draslíku. Nemocné rostliny mohou být náchylnější k poškození mrazem a nemocemi a příznaky těchto poškození mohou být často zaměňovány s poškozením větrem nebo suchem. Nedostatek draslíku vyvolává změnu habitu rostlin – tvoří se rosetové stadium. Hlavní stonek není vzpřímený a dlouhý, ale zkrácený a vytváří boční výhony. Rostliny nabývají keřovitý nebo metlovitý vzhled (hrách, obiloviny, brambory, rajčata). Příčinou je odumření hlavních výhonů od bazálních částí.
U brambor je velikost hlíz mnohem menší a výnos je nízký. Listy této rostliny se jeví jako matné a jsou často modrozelené barvy s chlorózou. Listy jsou malé. Objevují se tmavě hnědé skvrny na spodní a bronzový nádech na horních ploše listů. U košťálovin jsou listy modrozelené barvy a mohou mít nízký stupeň chlorózy. Suché nekrózy podél vnějších okrajů listů jsou běžné a listy jsou často hustě nahloučené, což je způsobeno pomalým růstem.
U rajčat jsou stonky dřevnaté a růst je pomalý. Listy jsou modrozelené barvy a plochy mezi žilkami jsou často vybledlé až bledě šedé barvy. Listy mohou mít také bronzový vzhled a
Je tropická rostlina, která je velice oblíbená v USA. U nás se tato rostlina těší veliké oblibě především pro svoji skromnost a rozmanitost. Fialka kvete po celý rok, v létě je však intenzita kvetení větší. Květy mohou být jednoduché nebo tvořit plná a zvlněná květenství. Rovněž paleta barev je široká, existují i více barevné odrůdy. Dále odrůdy, které mají barevně lemovaný okraj květu. Listy fialek jsou masité, srdčité a jejich povrch je pokryt chloupky. Jedná se o nenáročnou rostlinu, ze které se můžete těšit několik let.
Pěstování: Fialka v létě vyžaduje jasné rozptýlené světlo, ne však přímé slunce, snáší i polostín. V zimě rostlině dopřejeme světlé stanoviště. Ideální je běžná pokojová teplota, v zimě však minimum 12 °C. V létě se jí daří nejlépe při 15 °C. Fialku pravidelně zaléváme po celý rok vlažnou vodou do misky. Listy se nesmí namočit, jinak by mohly začít hnít. Důležité je zeminu nepřemokřit. Rostlina vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, kterou rostlině zajistíme tím, že květináč postavíme do misky s vlhkými kaménky. Rostlinu nerosíme. Hnojíme každé 2–3 týdny standardním tekutým hnojivem. Rostlinu rozmnožujeme zjara, a to listovými řízky, které necháme zakořenit ve vodě nebo přímo v půdě. Přesazujeme dle potřeby vždy na jaře, používáme rašelinový substrát nebo jednotnou zeminu. Letnění pro tuto rostlinu se nedoporučuje. Pokud rostlina nekvete, možnou příčinou je chladné, suché nebo tmavé stanoviště. Rovněž změnou stanoviště se může kvetení pozastavit. Hnědé skvrny na listech jsou příčinou příliš studené zálivky. Rostlina je napadávána molicemi a roztoči.