Lívance byly a jsou součástí české gastronomie. Recepty se předávají z pokolení na pokolení a různě se obměňují. Jméno lívanec bylo odvozeno od slovesa lít, jelikož se jedná o moučník z litého těsta. Slovo lívance našlo své místo i v rakouské a bavorské němčině, a to jako Liwanzen. Typické je pak spojení böhmische Liwanzen, tedy české lívance.
Lívanečky z ovesných vloček
Ingredience: 1 l mléka, 1 kostka droždí, 1 vejce, 250 g hladké mouky, 250 g ovesných vloček, 1 lžička cukru (na kvásek). Na potření: 200 g borůvkové marmelády. Na smažení: 80 ml oleje.
Postup: Část mléka mírně ohřejeme, přidáme lžíci mouky, lžičku cukru a rozdrobené droždí a necháme vzejít kvásek. Mezitím v míse smícháme zbytek mléka s moukou a vejcem, přidáme ovesné vločky a poté i vzešlý kvásek. Těsto promícháme a necháme půl hodiny v teple kynout. Potom na malém množství oleje smažíme na lívanečníku placičky. Hotové lívanečkys ovesnýmivločkami podáváme potřené borůvkovou marmeládou.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Vločky dáme do mísy, propláchneme vodou a zalijeme 0,25 l ohřátého mléka. Necháme zhruba 20 minut odležet, nabobtnat. Poté přisypeme mouku, rozklepneme vejce, přidáme prášek do pečiva a zalijeme zbytkem mléka. Vše důkladně promícháme v lité husté těsto. Rozpálíme pánev, malinko potřeme olejem a začneme smažit lívanečky z obou stran pěkně do růžova. Zdobíme tím, co máme rádi. Třeba pomažeme marmeládou, ozdobíme tvarohem nebo šlehačkou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Ingredience: 1 balíček kypřicího prášku, 1 l mléka, 1 lžička mleté skořice, 1 hrnek hladké mouky, 1 vejce. Na potření: marmeláda. Podle potřeby: olej na smažení.
Postup: Nejdříve smícháme mléko, vejce, mouku, kypřicí prášek a pro doplnění chutě skořici, která tam ale být nemusí. Těsto na lívanečky dobře promícháme. Mělo by být dost husté, kdyby se nám zdálo řídké, přidáme ještě mouku. Na talíř vedle pánve na smažení si připravíme ubrousky, jež budeme pokládat na čerstvě usmažené lívanečky, aby nebyly tak mastné. Lívance smažíme na mírném plameni z obou stran dozlatova. Hotové (a rychlé) lívanečky mažeme marmeládou nebo povidly a zdobíme podle fantazie šlehačkou či ovocem.
Květákové placičky se v troubě rozpadají nejčastěji kvůli přebytečné vodě v květáku a nedostatečnému pojivu ve směsi. Trouba neodpustí chyby, které se na pánvi ještě „zachrání“.
Květák po uvaření nebo napaření zadržuje hodně tekutiny a pokud ho důkladně nevymačkáte, směs nikdy nebude držet. Druhým problémem bývá příliš nízká teplota pečení, kdy se placičky dusí místo toho, aby se zapekly. Řešením je pevná konzistence už před pečením a dostatečně rozpálená trouba.
Musím květák předem vařit, nebo může být syrový?
Ano, květák je potřeba alespoň krátce tepelně upravit, jinak budou placičky tuhé a chuťově nevyvážené. Syrový květák v troubě nezměkne rovnoměrně.
Nejlépe se osvědčilo krátké povaření nebo napaření, po kterém následuje opravdu důkladné vymačkání. Pokud použijete syrový květák, bude mít směs hrubou strukturu a placičky se budou lámat. Předvařením získáte lepší chuť i soudržnost.
Jak udělat květákové placičky křupavé bez smažení?
Křupavé květákové placičky bez smažení vzniknou kombinací vyšší teploty, správného papíru a nepřeplněného plechu. Nízká teplota křupavost nikdy nevytvoří.
Důležité je, aby kolem placiček mohl proudit horký vzduch a aby spodní strana měla šanci zezlátnout. Pomáhá také lehké potřené olejem a otočení v polovině pečení. Pokud čekáte křupavost jako z pánve, budete zklamaní, ale správně upečené placičky mají pevnou a lehce křupavou krustu.
Čím nahradit strouhanku v květákových placičkách?
Strouhanku lze nahradit ovesnými vločkami, kukuřičnou strouhankou nebo jemně mletými vločkami. Každá varianta ale ovlivní výsledek.
Ovesné vločky nasají víc vody a směs zpevní, ale chuť bude méně neutrální. Bezlepkové varianty fungují, pokud je květák opravdu suchý. Největší chybou je vynechat pojivo úplně – bez něj se květákové placičky v troubě téměř vždy rozpadají.
Jsou květákové placičky do trouby opravdu zdravější?
Ano, květákové placičky do trouby jsou lehčí a méně tučné než smažené varianty, pokud se nepřehání množství sýra a oleje.
Je ale důležité mít realistická očekávání. Nejde o dietní jídlo bez energie, ale o vyváženější alternativu ke smaženým karbanátkům. Výhodou je nižší obsah tuku a lepší stravitelnost, zejména při večeři.
Jak poznám správnou konzistenci směsi?
Správná směs na květákové placičky drží tvar v dlani a neteče ani se nerozpadá. To je základní test ještě před pečením.
Když směs zmáčknete, měla by zůstat pohromadě a jen lehce pružit. Pokud se lepí na prsty, je moc mokrá. Pokud se drolí, chybí pojivo. Tento krok rozhoduje o tom, zda budou placičky pevné, nebo se rozjedou po plechu.
Ingredience: 200 g hladké mouky, 200 g polohrubé mouky, 50 g cukru krupice, ½ l vlažného mléka, 2 vejce, ½ kostky droždí (20 g), ½ balíčku vanilkového cukru, špetka soli, trocha strouhané citronové kůry.
Postup: Nejprve v míse smícháme rozdrobené droždí s 1 lžící cukru a směs zalijeme trochou vlažného mléka. Přikryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek. Přidáme ostatní suroviny a vymícháme hladké lívancové těsto, které necháme půl hodiny kynout. Pánev potřeme olejem a malou naběračkou tvoříme lívanečky nebo můžeme použít lívanečník. Smažíme z obou stran. Hotové lívanečky posypeme moučkovým cukrem a „staročeským sypáním“, to jest směs koření a třtinového cukru.
Ingredience na domácí nugetu: 2 lžíce arašídového másla, 2 lžíce kakaového prášku, 125 g odtučněného tvarohu, 1 lžička stévie
Postup: Banán rozmačkejte, smíchejte s vločkami, trochou mléka (použijte ho jen tolik, aby vzniklo husté těstíčko), špetkou soli a vejci a nasucho z těsta pečte malé lívanečky. S kvalitní pánví nebudete potřebovat žádný tuk.
Arašídové máslo prošlehejte s kakaem a nařeďte mlékem. Tvaroh trošku oslaďte stévií a podávejte spolu s lívanečky a domácí nugetou. Na nugetu jednoduše prošlehejte arašídové máslo, kakao a trochu mléka.
Celerové saláty jsou výborné hlavně v zimě a jsou levné, rychlé, jednoduché a chutné.
Syrový celerový salát
Ingredience: stejné množství celeru a mrkve, k dochucení oříšky, ovesné nebo žitné vločky po jedné lžíci, hrst celerové natě
Postup: V poměru 1 : 1 smícháme syrový nastrouhaný celer s mrkví. Přidat můžeme oříšky, experimentátoři mohou vyzkoušet i přísadu tvořenou ovesnými nebo žitnými vločkami. Povrch salátu posypejte celerovou natí.
Tip: Takto připravený salát dodá organismu nejen důležité vitamíny (zejména skupiny B) a nenasycené mastné kyseliny, ale dovede též eliminovat nepříjemné důsledky naší rafinované stravy, plné anorganických prvků.
Postup: Celer nakrájený na nudličky povařte v osolené a okyselené vodě spolu s kořením. Vařte na skus. Po vychladnutí přidejte najemno krájená jablka, olej a podle chuti oslaďte.
Tip: Celer stačí očistit a nakrájet na malé kostičky. Podobně upravte i další ovoce – jablka, ananas nebo pomeranč. Do salátu můžete přidat třeba i nahrubo nasekané ořechy. Smíchejte s jogurtem nebo zakysanou smetanou a mírně osolte.
Jak se vám líbí netradiční celerové recepty? A jste příznivci celeru? Pokud ne, zkuste je a uvidíte, jak jsou chutné, a nemusíte být ani vegan. Vždyť takové zpestření masového jídelníčku není na škodu a ještě ušetříte. Nasládlá chuť celeru nemusí nutně doplňovat jen masitá jídla. Zkuste ji přidat třeba k ovoci, jistě tím rodinu příjemně překvapíte.
Křupavé vločkové müsli je oblíbená rychlá snídaně. Nabídka v obchodech je sice široká, ale není nad vlastnoručně vyrobenou granolu, do které si namícháte jen to, co máte rádi. Navíc v kvalitě, kterou si můžete ohlídat.
Granola je tedy novodobý název pro müsli, který se k nám dostal z USA.
Snídaně je nejdůležitějším jídlem celého dne. Dokáže nás nabít energií, abychom mohli správně fungovat tak, jak máme a potřebujeme. Záleží však také na tom, co vlastně snídáme. Proto je důležitý přísun vlákniny, vitamínů, minerálů a dalších potřebných živin.
Složení granoly závisí pouze na vás a na tom, co máte rádi. Zkuste jakékoliv klasické či exotické ovoce, které vás napadne – jahody, meruňky, mango, sušené banány, plátky kokosu a spoustu dalšího. Nejčastěji se podává s jogurtem, nejlépe čistě přírodním a kvalitním, pokud chcete mít opravdu zdravou snídani, jinak záleží výběr jogurtu na tom, jaký vám chutná. Rozhodně granolu neslaďte cukrem, pokud chcete mít směs o něco sladší, zvolte raději med.
Oříšky se hodí všechny, ať už arašídy, kešu, para, vlašské, lískové a další. Hlavní je, aby byly nesolené. S ovocem a ovesnými vločkami pak vytvoří úžasnou směs, po které se budete olizovat celý den.
Jestliže si půjdete granolu koupit do obchodu, nezapomeňte si přečíst její složení, aby v ní nebyla obsažena nezdravá „éčka“. Proto je nejlepší, když si ji připravíte doma, neboť v té domácí může kokosové mléko hravě nahradit nezdravé tuky.
Pokud jste milovníky sušenek, pak neváhejte a zkuste si je vyrobit přímo z granoly.
Nutriční hodnoty na 100 g granoly jsou: 471 kcal, 20 g tuků (2,4 g nasycených mastných kyselin, 12 g polynenasycených mastných kyselin, 4,4 g mononenasycených mastných kyselin), 294 mg sodíku, 336 mg draslíku, 64 g sacharidů, 5 g vlákniny, 10 g bílkovin, 33 IU vitamínu A, 61 mg vápníku, 0,9 mg vitamínu C, 3 mg železa, 97 mg hořčíku a 0,1 mg vitamínu B6.
Kapustové listy uvaříme v osolené vodě a pokrájíme na malé kousky. Do půl litru vývaru z kapusty nasypeme ovesné vločky a necháme nabobtnat. Do mísy dáme pokrájenou kapustu, přidáme nabobtnalé vločky, vajíčko, rozdrobené droždí, prolisovaný česnek, sůl a vše pořádně promícháme. Pokud je směs řídká, zahustíme strouhankou. Vytvarované karbanátky smažíme do zlatova na rozpáleném oleji z obou stran. Podáváme s bramborovou kaší.
Ingredience: 1 celer, olej na potření, 1 lžíce ovesných vloček, 1 lžíce petrželky, strouhanka na obalení, sůl, 1 hrnek vody
Postup: V osolené vodě z ovesných vloček uvaříme hustou kaši. Nastrouhaný celer podlijeme a dusíme až do vysmahnutí vody. Vychladlé vločky smícháme s celerem, posekanou petrželkou, osolíme a promícháme a dle potřeby zahustíme strouhankou. Tvoříme malé placičky, které obalujeme ve strouhance a smažíme na pánvi potřené olejem.
Lívanec je kynutý moučník, který se připravuje smažením těsta vytvořeného z mouky, mléka, jogurtu, droždí, prášku do pečiva a vajec (případně i jiných přísad) a který je populární zejména v českých zemích. Klasický lívanec má podobu silnější menší placky. Lívance se obvykle servírují potřené borůvkami či jahodami nebo s tvarohem ochuceným nejčastěji nasladko. Receptů existuje celá řada, v obchodech najdeme dokonce i lívance v prášku. Vedle sladkých lívanců se dělají také menší nesladké lívanečky jako příloha k jiným jídlům. Ke smažení se používají pánve či přímo lívanečníky různých velikostí. Z osmažených zbytků nenamazaných lívanců a vajec se dělávaly takzvané vaječníky.
Palačinka je nekynutý moučník (a též postní jídlo) připravovaný z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce. K těmto ingrediencím pak může být přidána sůl, cukr nebo jiná ochucovadla. Palačinka vypadá jako velmi tenká placka, jež se peče na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Představuje-li postní jídlo, nepodává se s masem. V České republice se palačinka připravuje nejčastěji z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec. Ve Francii a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky označují jako bliny.Typickou náplní palačinek je ovoce (ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu), marmelády, sladké pomazánky nebo tekuté čokolády. Zvenku (někdy i zevnitř) se palačinka zdobí šlehačkou, jogurtem, tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací těchto pochutin. Palačinku lze podávat také naslano, v takovém případě bývá plněna špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, v domácích podmínkách se však častěji podává samotná palačinka, kterou si pak strávníci ochutí sami: různé náplně a ochucovadla se umístí na stůl a jedlíci si tak mohou vytvořit náplň přesně podle své chuti.
Na klasickou palačinku potřebujete: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetku soli, olej na smažení (pokud nemáte nepřipalující se nádobí).
Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí a za stálého šlehání poté postupně přisypáváme mouku. Na pánvi zahřejeme trochu oleje a připravené těsto na něm smažíme. Palačinku po chvíli otočíme, aby se opekla z obou stran. Nakonec ji naplníme dle chuti marmeládou, čokoládou, kakaem, sladkým tvarohem, zmrzlinou, ovocem nebo povidly a případně ozdobíme čokoládou, šlehačkou nebo třeba smetanou.
Rozdíl mezi palačinkou a lívancem spočívá v tom, že těsto na lívance většinou obsahuje droždí, jedná se tedy o těsto kynuté (kypřené). Lívanečky bývají silnější a mívají menší průměr. Lívance (takzvané pancakes) polévané javorovým sirupem patří mezi typická jídla v USA.
Ingredience: 250 ml podmáslí, 60 g cukru krupice, 2 lžičky kypřicího prášku do pečiva, 2 vejce, 250 g hladké mouky, 60 g rozpuštěného másla, 150 g jahod nebo borůvek (čerstvých nebo mražených). Na smažení: 3 lžíce másla.
Postup: Do velké mísy prosejeme mouku a prášek do pečiva. Přidáme cukr a rozšlehaná vejce s podmáslím a rozpuštěným máslem. Na pánvi rozehřejeme kousek másla a malou naběračkou na ni nalijeme trochu těsta, které rozetřeme na placičku a posypeme borůvkami nebo drobnými jahodami. Když se na povrchu těsta začnou tvořit bubliny, opatrně lívanec otočíme a dopečeme. Hotové lívanečky můžeme podávat s medem.
Rozemleté ovesné vločky dáme do misky, zalijeme 0,25 l ohřátého mléka a necháme zhruba 20 minut odležet. Potom přidáme vanilkový cukr, zbytek mléka, mletou skořici, vanilkový cukr, prášek do pečiva a špetku soli. Přidat mléko nebo přisypat vločky můžeme dle potřeby. Záleží na tom, jak husté těsto chceme. Na trošce oleje smažíme malé lívanečky z obou stran do zlatova. Pokud máme teflonovou pánev, můžeme zcela bez tuku. Lívanečky z ovesných vloček servírujeme s tím, co máme rádi. Například s marmeládou, tvarohem, šlehačkou a podobně.
Ovesné vločky rozdrtíme v drtiči na prášek. Dáme do misky, přidáme tvaroh, trošku cukru, vejce. Mléko přilejeme dle potřeby. Vytvoříme kaši. Rozpálíme pánev s trochou oleje a lžící tvoříme menší lívanečky. Pečeme z obou stran do zlatova. Lívanečky mažeme marmeládou nebo sypeme skořicovým cukrem.
Postup: Do mouky zamícháme prášek do pečiva a všechny ostatní suroviny. Těsto by nemělo být řídké jako těsto na palačinky. Pečeme v lívanečníku na oleji z obou stran. Lívanečky se hezky propečou a při obracení těsto neteče. Vyndáváme je na ubrousek, aby se odsál přebytečný tuk. Hotové lívance ozdobíme šlehačkou, na kterou položíme buď čerstvé ovoce, nebo lžičku džemu. Z této dávky připravíme asi 25 lívanečků.
Bílek vyšleháme do pěny, k němu postupně přidáme žloutek, vločky, mléko a skořici. Z této směsi tvoříme malé lívanečky a klademe je na rozpálenou suchou pánev. Pečeme do zlatova z obou stran. Hotové ozdobíme tvarohem nebo jogurtem a kousky ovoce, například banánem. A proč jim říkáme fitness lívanečky? Protože jsou bez tuku, cukru a mouky. Prostě zdravé a výživné.