LOBELKA

Přezimování

Lobelka je nepravá letnička. V našich podmínkách nepřezimuje.

Zdroj: Lobelka

Lobelka

Lobelka je drobná a jemná rostlina s drobnými kvítky, jež mají modrou, fialovou či bílou barvu. Lobelka zahrnuje více než 300 druhů, které se liší především svou výškou (měří od 10 do 150 cm).

Zde je obrázek rostliny s názvem lobelka.

Jak lobelku pěstovat

Lobelku můžete pěstovat jako většinu letniček v truhlíku i na záhonku. Má ráda slunné místo chráněné před větrem. Odkvetlé lobelky je potřeba seříznout, aby kvetly až do podzimu. Lobelky sázejte do dobře propustného substrátu, který nemusí být ničím specifický, stačí univerzální substrát pro balkonové rostliny.

Zálivka a hnojení

Lobelka vyžaduje pravidelnou zálivku, ale ne neustálé vlhko, aby jí nezahnívaly kořeny. Raději se tedy vyhněte samozavlažovacím truhlíkům.

Každý týden dopřejte lobelkám hnojivo určené pro balkonové květiny.

Přezimování

Lobelku můžete nechat přezimovat v dobře prosvětlené místnosti o teplotě kolem 10 °C. Omezte zálivku a na jaře ji přesaďte do nového substrátu.

Zdroj: Balkonové rostliny vhodné na plné slunce

Pěstování

Lobelka dobře pokvete na slunci a v polostínu, nesnáší mráz. Vyžaduje humózní půdu, mnoho živin a bohatou zálivku. Po kvetení se seřízne, čímž se podpoří kvetení. Pokud se přehnojí dusíkem, tak pozdě a málo kvete. Rostlina se množí semeny. Semena jsou velmi jemná, a proto se nezasypávají. Výsev se provádí do pařeniště, skleníku či truhlíku v bytě, a to v únoru až březnu. Přepichuje se po 3 až 5 kusech, poté se rostlinky dávají do truhlíků, květinových mís nebo na záhony.

Zdroj: Lobelka

S čím kombinovat

Tato letnička se uplatní hlavně v truhlících a závěsných nádobách, na obruby záhonů či k vytvoření různých ornamentů. Na záhonu je například nádherná ve spojení s ledovkou a afrikánem.

Zdroj: Lobelka

Fotogalerie

Zde můžete vidět, jak vypadají různé druhy lobelek, a zde si můžete prohlédnout různé kompozice a aranžmá této oblíbené rostliny.

Zdroj: Lobelka

Léčebné účinky

Některé druhy lobelek se používaly v lidovém léčitelství. Například Lobelia inflata se využívala jako indický tabák. Užití této lobelie při kardiovaskulárním onemocnění může mít nepříznivé účinky.

Lobelia byla používána v tradiční medicíně jako lék na respirační choroby. Dva druhy, L. siphilitica a L. cardinalis, byly kdysi považovány za lék na syfilis. Bylinkář Samuel Thomson popularizoval léčivé použití lobelek ve Spojených státech na počátku 19. století.

Zdroj: Lobelka

Lobelka podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že Lobelia je rod kvetoucích rostlin obsahujících 415 druhů se subkosmopolitním rozdělením primárně v tropických až teplých mírných oblastech světa, několik druhů je rozšířeno do chladnějších mírných oblastí. Rostliny jsou obecně známé jako lobelky. Lobelka je ve své domovině trvalka s mnoha podtypy: varianta převislá, bílá, drobná, nadmutá, nízká, šarlatová.

Rod Lobelia byl pojmenován podle belgického botanika Matthiase de Lobela (1538-1616). Někteří botanici zařazují rod a jeho příbuzné do samostatné rodiny Lobeliaceae, jiní jako podčeleď Lobelioideae v rámci Campanulaceae. Rod Lobelia představuje pravděpodobně základní formu, ze které jsou odvozeny mnohé jiné rody. Například havajské druhy (havajské lobelioidy), které se v současné době dělí do několika rodů, pocházejí z rostliny, jejíž semínka byla na dnešní Havajské ostrovy zanesena asi před 15 miliony lety z Asie.

Několik druhů lobelek se v zahradách pěstuje jako okrasné rostliny. Mezi ně patří Lobelia cardinalis syn. Lobelia fulgens, Lobelia siphilitica a Lobelia erinus. Používají se jako lemy záhonků nebo slouží pro výsadbu v truhlících.

Bylo vypěstováno i mnoho hybridů, nejznámější je asi Lobelia speciosa, což je hybrid získaný z L. fulgens, L. cardinalis a L. siphilitica. Jde o vytrvalou rostlinu vyžadující úrodnou, vlhkou půdu. Je vhodná i pro pěstování v kontejnerech.

Zdroj: Lobelka

Toxické účinky

Mnoho druhů této rostliny se považuje za jedovaté, neboť obsahují toxický lobelin. Vzhledem k podobnosti lobelinů s nikotinem může být vnitřní užití lobelií pro vnímavé jedince nebezpečné, a to včetně dětí, těhotných žen a osob se srdečním onemocněním. Nadměrné používání způsobí nevolnost a zvracení. Rostliny také mohou obsahovat lobellicyonycin, který může způsobit závratě.

Výtažek z rostliny Lobelia inflata obsahuje lobelin, apigenin, lobelanin, isolobelanin, lobelanidin, quercetin dále kumariny, glukosidy a další flavonoidy.

Zdroj: Lobelka

Bylinky na otoky nohou

Z bylinek na otoky nohou jsou k obkladům vhodné tyto (abecedně řazené):

• akantopanax, albízie, atraktylis
• bahnička, bez, bob
• cibule zimní
• čepelatka
• drynarie
• heřmánek, hroznovice
• chlupatka, choroš
• ibišek
• jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
• kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
• lagenárie, lapacho, listnatec, líčidlo, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
• maraba, meloun, morušovník, mosla
• olše
• palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
• sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
• šatavari
• tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
• úhorník
• violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
• zarděnice, závitka
• žabník, žlutodřev

Zdroj: Obklady na otoky nohou

Lobelka

Lobelka je drobná a jemná rostlina s drobnými kvítky v barvách modrých, fialových nebo bílých. Lobelka zahrnuje více než 300 druhů, které se liší především svou výškou v rozmezí od 10 do 150 cm. Na rozdíl od vitálky jde o rostlinu poměrně náročnou, avšak hodně oblíbenou. Často bývá používána k ohraničení záhonů.

Jak lobelku pěstovat

Lobelku můžete pěstovat jako většinu letniček v truhlíku i na záhonku. Má ráda slunné místo, ale i polostín, před čím byste ji ale měli chránit, je vítr a především mráz. Odkvetlé lobelky je potřeba seříznout, aby vám dále kvetly až do podzimu. Pro sázení volte dobře propustný substrát, nemusí být ničím specifický, stačí buď univerzální pro balkonové rostliny, nebo takový, jaký si sami namícháte ze zeminy, kompostu a písku v dílech 2 : 1 : 1.

Zálivka a hnojení

Lobelka vyžaduje pravidelnou zálivku, ale ne aby stála v neustálém vlhku, zahnívaly by jí kořeny. Co pro lobelky nemohu doporučit, je samozavlažovací truhlík.

Každý týden dopřejte lobelkám hnojivo určené pro balkonové květiny, pozor však na přespříliš dusíku, začaly by vám pozdě a málo kvést.

Přezimování

Lobelku můžete nechat přezimovat jako většinu letniček v dobře prosvětlené místnosti o teplotě kolem 10 °C. Omezte zálivku a na jaře rostlině dopřejte nový substrát. V našich podmínkách se nechává přezimovat opravdu jen výjimečně.

Množení lobelky

Na rozdíl od jiných letniček není výsev lobelky zrovna jednoduchý, rostlinky musíte po vyklíčení dvakrát přesazovat, proto hned na začátku zvažte, jestli ten kolotoč podstoupíte, nebo zda si raději nekoupíte již předpěstované sazenice.

Pokud se do pěstování od samotných semen chcete pustit, začněte již v únoru. Připravte si například do truhlíku substrát smíchané zeminy a písku v poměru 2 : 1. Nasypte semínka a jen lehce přihrňte a zatlačte, žádné hluboké zahrabávání, semínka lobelek potřebují pro růst světlo. Substrát průběžně zalévejte, pozor, abyste u toho nevyplavovali semínka. Až budete sazeničky přesazovat, použijte stejný substrát. Nepřesazujte každou sazenici zvlášť, lobelky vždy zůstávají ve skupinkách. Až budete rostliny přesazovat podruhé, můžete je dát již do truhlíků či květináčů, ve kterých je chcete pěstovat celé léto. Chcete-li je mít v záhonu, budete muset přesazovat ještě jednou, protože ven je můžete dát až v polovině května.

Zdroj: Balkonové rostliny do polostínu

Co na otoky

Babské rady na otoky kdekoliv na těle se opírají o použití bylinek a některých potravin. Bylinky je vhodné konzumovat v podobě nálevů 3x denně dle potřeby.

Doporučené bylinky (abecedně):

• akantopanax, albízie, atraktylis
• bahnička, bez, bob
• cibule zimní
• čepelatka
• drynarie
• euryale
• heřmánek, hroznovice
• chlupatka, choroš
• ibišek
• jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
• kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
• lagenarie, lapacho, lilek (jedovatá bylina), listnatec, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
• maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
• olše
• palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
• sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
• šatavari
• tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
• úhorník
• violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
• zarděnice, závitka
• žabník, žlutodřev

Potraviny:

• zelenina (chřest)
• ovoce (borůvky, citron)

Zdroj: Co na otoky nohou

Odvodnění organismu přírodní cestou

Pomoc při zavodnění poskytnou vhodné bylinky. Ideální kombinaci pro odvodnění organismu tvoří jalovec obecný, kopřiva dvoudomá, bříza a petržel zahradní. Extrakty z těchto bylin mají schopnost eliminovat otoky dolních končetin, současně podporují látkovou výměnu a přispívají ke zmírnění pocitů únavy a vyčerpání. Především však podporují fungování močových cest a pomáhají při vylučování přebytečných tekutin z těla.

Jalovec

Jalovec obecný (Juniperus communis) zvyšuje vylučování moči a díky tomu zbavuje tělo přebytečných tekutin. Je to keřík, který významně podporuje činnost ledvin, lymfatického systému i trávení. Navíc je významným antioxidantem. Pro odvodnění je nepostradatelnou bylinou.

Kopřiva

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu, osvěžuje tělo, podporuje vitalitu a energii a významně posiluje imunitní systém.

Bříza

Bříza (Betula Linné) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu a napomáhá tělu –podobně jako už předchozí zmíněné byliny – zbavovat tělo přebytečných tekutin. Její zajímavou vlastností je schopnost udržovat v krvi přiměřenou hladinu cholesterolu.

Petržel

Petržel zahradní (Petroselium crispum) podporuje správné fungování močových cest, navíc je významným zdrojem vitamínu C.

Abecední seznam bylin na odvodnění:

• akantopanax, albízie, atraktylis
• bahnička, bez, bob
• cibule zimní
• čepelatka
• drynárie
• euryale
• heřmánek, hroznovice
• chlupatka, choroš
• ibišek
• jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
• kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
• lagenárie, lapačo, lilek (jedovatá bylina), listnatec, líčidlo, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
• maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
• olše
• palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
• sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
• šatavari
• tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
• úhorník
• violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
• zarděnice, závitka
• žabník, žlutodřev

Zdroj: Jak odvodnit nohy

Jak na astma

Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.

Africká kopřiva (latinsky Plectranthus barbatus, Coleus barbatus)

Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.

Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.

Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)

Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.

Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.

Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.

Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.

Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)

Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.

Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)

Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.

Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.

Česnek medvědí (Allium ursinum)

Pomáhá proti chřipce i astmatu.

Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.

Devětsil lékařský (Petasites hybridus)

Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.

Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.

Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z květů či listů.

Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla)

Heřmánek má všestranné využití. Pomáhá i od bronchiálního astmatu.

Použití: Heřmánkový čaj pomůže především v době nachlazení nebo při chorobách horních cest dýchacích.

Chvojník čínský (Ephedra sinica)

Je v tradiční čínské medicíně, kde má své hojné využití, označován jako „ma huang“. Používá se jako lék na astma.

Použití: V bylinné medicíně se využívají stonky a větvičky rostliny. Používá se v různých formách, nejčastější je vysušená bylinka ve formě prášku. Při přípravě čaje produkuje bylinka největší množství efedrinu po dobu 2 hodin.

Pozor! Dávka chvojníku by neměla překročit 8 mg na porci, užívá se až po 6 hodinách a nesmí přesáhnout 24 mg denně. Chvojník je stimulant, který ovlivňuje srdce, krevní oběh a centrální nervový systém.

TIP: Je vhodný i pro redukci váhy!

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)

Potlačuje alergické reakce a astma.

Použití: V současnosti se přípravky s obsahem účinných látek dostávají i na český trh, kde jsou k dostání v různých formách.

Kohoš žluťuchovitý (Caulophyllum thalictroides)

Používá se při kašli a astmatu.

Použití: V bylinné medicíně se využívají kořeny a oddenky. Kořen může dráždit sliznice a listy a stonky mohou způsobit podráždění kůže. Nesmí jej používat těhotné ženy, vyvolává kontrakce a poškození plodu.

Kopytník evropský (Asarum europaeum)

Používá se k léčbě bronchitidy, laryngitidy a silikózy. Léčí kašel související s kouřením. Je účinný i při léčbě astmatu.

Použití: Pro léčebné účinky se využívá zejména podnož, ale do jisté míry lze použít také listy. Nadzemní části rostliny jsou obvykle sbírány v květnu až v červnu, zatímco podnož se sklízí v srpnu. Celý rostlinný materiál by měl být vyčištěn a vysušen na vzduchu ve stínu. Sušená, prášková bylina má hořkou chuť. Dnes se bylinka většinou používá jako vyčištěný a standardizovaný suchý extrakt ve formě tablet, protože samotná suchá bylina je docela toxická.

Kozí brada luční (Tragopogon pratensis)

Používá se také jako účinný prostředek při astmatu a problémech s dýchacími cestami.

Kořen: Kořen mívá poněkud hořčejší chuť, jeho šťáva je vhodná především na problémy spojené s dýchacím ústrojím. Kořen je možné i uvařit a jíst ho například místo zeleniny.

Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

Má hojivý účinek na plíce (proto je vhodná pro pacienty s astmatem a jinými respiračními onemocněními).

Použití: Lesklokorku můžeme koupit v sušených, koncentrovaných tabletách, kapslích, nebo dokonce i jako extrakt. V jakékoliv z těchto forem může být lesklokorka použita jako výživový doplněk. Doporučená dávka při použití lesklokorky jako doplňku stravy je 150 až 900 mg, jestliže se užívá ve formě tablet nebo kapslí, nebo 1,5 až 9 gramů v sušené podobě. Ojediněle byly hlášeny nežádoucí účinky, kdy někteří lidé užívající tuto houbu po dobu několika měsíců pocítili sucho v ústech, závratě, žaludeční nepohodlí nebo krvácení z nosu.

Lípie sladká (Lippia dulcis)

Léčí projevy astmatu, bronchitidy, černého kašle a dalších respiračních onemocnění.

Použití: Z rostliny se používá pryskyřice, která se získává řezy v kořenech. Používá se jako lék.

Lišejník islandský (Cetraria islandica)

Usnadňuje vykašlávání hlenu, používá se při léčbě bronchitidy a astmatu.

Použití: Nejčastěji se z něj připravuje čaj, odvar a tinktura.

Lobelka nadmutá (Lobelia inflata)

Je bylinka, která se používá k léčbě astmatu, bronchitidy a černého kašle. Je účinná při léčbě alergií.

Použití: Podává se ve formě tinktury jako tekutý extrakt. Jako sušená bylina se používá k přípravě čaje. Z lobelky se připravují také kapsle.

Ločidlo čertovo lejno (Ferula assa-foetida)

Používá se na úlevu od astmatu. Jedná se o tvrdou pryskyřičnou gumu.

Použití: Prodává se ve formě jemně mletého prášku jako doplněk stravy.

Mateřídouška obecná (Thymus vulgaris)

Pomáhá při chřipce, kašli, astmatu i bronchiálním kataru.

Použití: Mateřídouškový čaj je výborný na astma pro děti.

Postup: Lžičku sušené natě mateřídoušky přelijeme šálkem vroucí vody, necháme 15 minut louhovat, scedíme a podáváme dítěti jednou denně, nikoliv však dlouhodobě.

Mučenka pletní (Passiflora incarnata)

Je tropická rostlina užitečná rovněž ke zmírnění příznaků astmatu.

Použití: Využívá se celá rostlina, a to v čerstvé i sušené podobě.

Osladič obecný (Polypodium vulgare)

Usnadňuje odkašlávání, odhleňuje, léčí kašel, pomáhá při léčbě astmatu a bronchitidě, odstraňuje chrapot z nastydnutí, pomáhá léčit zánět průdušek.

Použití: Z osladiče obecného se vyrábí tinktura. Při užívání osladiče je nutné striktně dodržovat předepsané denní množství, jinak hrozí předávkování, které může mít velmi vážné následky. Dále se léčivka používá ve formě prášku, jeden až dva gramy denně, anebo v podobě nálevu. V současnosti se používá především v lidovém léčitelství.

Pastala rozprostřená (Turnera diffusa)

Je známější pod jménem damiána. Snižuje projevy astmatu.

Použití: Z rostliny se používají hlavně listy. Nejčastěji se tato bylinka pije ve formě čaje.

Pilát lékařský (Anchusa officinalis)

V lidovém léčitelství se mimo jiné dlouhodobě používá při léčbě astmatu.

Postup tinktura: Nať se natrhá na menší kousky, zalije se minimálně 40procentním alkoholem – a tinktura je na světě! Takto vyhotovená směs se nechá po dobu jednoho týdne odstát, poté se slije do menších lahviček, již ale bez natě, a takto připravenou ji můžeme užívat.

Postup nálev: Zalijte kávovou lžičku této bylinky horkou vodou, nechte až půl hodiny louhovat a poté výluh podávejte třikrát denně na polévkové lžíci.

Postup šťáva: Pro přípravu šťávy se používá kvetoucí nať – stejně jako u přípravy tinktury. Nať je nejdříve potřebné pomlít a následně z ní vymačkat šťávu. Takto připravená šťáva mívá výraznější účinky než již zmiňovaný nálev. Nevýhodou ale je, že šťávu lze pít pouze čerstvou, nelze ji připravovat na několik dní dopředu.

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Pomáhá proti kašli. Podpůrný při bronchitidě, astmatu.

Použití: Používá se květ a listy jako droga při vnitřním i zevním užití. Vnitřně jako čajový odvar.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis)

Hojně se vyskytující bylina, která má příznivé účinky při léčbě chrapotu, kašle a astmatu.

Použití: Při kašli usnadňuje vykašlávání, neboť napomáhá rozpouštění hlenů. Velmi dobře působí také při léčbě tuberkulózy a astmatu. Rozrazil nemá žádné vedlejší účinky, lze jej užívat dlouhodobě. Je však třeba dbát na dodržení doporučené denní dávky, která je 5 gramů.

Rýmovník (Plectranthus argentatus)

Je fantastická rostlina, patří však mezi bylinky, které nelze sušit, protože obsahuje hodně vlhkosti. Pokud si chcete úrodu rýmovníku zachovat pro pozdější použití (například v zimě), zkuste bylinku raději zmrazit než usušit. Zmírňuje projevy astmatu.

Postup sirup: 30 lístků rýmovníku a 1 citron dáme do hrnce a zalijeme 1,5 l vroucí vody, aby vše bylo ponořené. Necháme odstát do druhého dne. Druhý den přecedíme, přivedeme k varu, přidáme cca 1 kg cukru a vaříme, dokud se nám nebude zdát sirup dost hustý. Počítejte přibližně s hodinou času. Sirup ještě trochu zhoustne chladnutím. Ještě horký sirup nalijeme do čistých skleniček, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru cca na 5 minut, poté obrátíme a necháme zcela vychladnout. Uchováváme na chladném místě, po otevření raději v ledničce. Uzavřený nám vydrží až 2 roky.

Řeřicha setá (Lepidium sativum)

Je bylinka, která má spoustu zdravotních přínosů. Mimo jiné minimalizuje symptomy astmatu, zlepšuje funkci plic u lidí trpících astmatem.

Postup: Smíchejte řeřichu s medem – řeřicha působí jako expektorans (usnadňuje vykašlávání).

Topolovka růžová (Alcea rosea)

Používá se při léčbě horních cest dýchacích, napomáhá problémům s odkašláním, rozpouští a uvolňuje hleny a také léčí astma.

Použití: V současné době se používá v lidovém léčitelství pro nejrůznější odvary, čaje, sirupy a kloktadla. Topolovka růžová se rovněž hojně využívá k omývání pokožky pro zmírnění ekzémů a akné.

Zběhovec plazivý (Ajuga reptans)

V lidovém léčitelství se používá na astma, proti bolestem v krku nebo proti chrapotu. Je skvělým pomocníkem při zánětu průdušek, kašli i chrapotu.

Postup: 5 dílů zběhovce, 5 dílů řepíku, 4 díly podbělu, 4 díly plicníku, 4 díly rozrazilu, 3 díly květu černého bezu, 3 díly fenyklových semínek. Lžíce směsi se přelije 3 dl vřelé vody a nechá se zhruba 15 minut louhovat. Čaj se následně pije dvakrát denně.

Zaplevanka rozkladitá (Grindelia robusta)

Léčí astma a bronchiální stavy. V bylinné medicíně se používají sušené nadzemní části rostliny, které se sbírají ještě před otevřením květových pupenů, poté se suší co nejrychleji na slunci.

Postup tinktura: Ve formě tinktury se užívají 1–2 ml třikrát denně. Pozor na předávkování. Pokud se užívá ve velkých dávkách, může způsobit podráždění žaludku nebo ledvin. Pro účely vnitřního použití by měla být rostlina konzumována pod vedením a dohledem kvalifikovaného poskytovatele zdravotní péče.

Postup nálev: 1 čajová lžička sušené byliny se přelije 1 šálkem převařené vody. Poté se nechá luhovat deset až patnáct minut. Nálev by měl být konzumován třikrát denně.

Zázvor obecný (Zingiber officinale)

Pomáhá s astmatem.

Použití: Používá se ve formě čaje.

Zdroj: Co pomáhá na astma