Buddleia davivii (komule Davidova), lidově nazývána také motýlí keř, letní šeřík nebo budleja Davidova. Rozkvétá na začátku léta velkými nápadnými květy, které přitahují svou vůní spoustu hmyzu, ale hlavně motýly. Kvete až do podzimu. Pořízením tohoto keře máte možnost poznat mnoho druhů motýlů, které jste u vás na zahradě možná ještě nikdy neviděli.
Komule Davidova řez
Pro pěkný vzhled motýlího keře ho musíte zjara pravidelně seříznout. Po skončení silných mrazů motýlí keř seřízněte do výšky 15 cm nad zemí a nechte mu 2–3 pupeny. Pokud keř nebudeme pravidelně prořezávat, bude proschlý, nevzhledný a méně pokvete.
Podle doporučení dalších zahradníků stačí, když motýlí keř ostříháte brzy na jaře, na délku asi 30 až 60 cm od země, předtím než začne nový růst. To podpoří bujný nový růst a bohaté kvetení. Během vegetačního období stříhejte jen odkvetlé květy, abyste podpořili další kvetení.
Načasování stříhání motýlího keře
Nejlepší doba k prořezávání motýlího keře je koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst. V chladnějším podnebí je prořezávání až brzy na jaře zásadní, aby se zabránilo poškození zimními mrazy.
V teplejších oblastech můžete prořezávat po celý rok, ale prořezávání se obvykle provádí brzy na jaře, kdy strom ještě spí a nebolí ho to.
Nářadí
Používejte ostré zahradnické nůžky nebo nůžky na větve, v závislosti na tloušťce stonků. Pro silnější, starší stonky mohou být nutné nůžky na větve nebo prořezávací pila.
Důkladné ostříhání
Zastřihněte na požadovanou výšku: Stonky zastřihněte asi 30–60 cm od země.
Ustřihněte nad pupenem nebo listovým pupenem: Řez proveďte těsně nad zdravým pupenem nebo listovým očkem, abyste podpořili nový růst.
Odstraňte odumřelé nebo slabé výhonky: Všechny odumřelé, nemocné nebo slabé stonky zcela odřízněte.
Prořeďte křížící se větve: Odstraňte všechny větve, které se o sebe třou, abyste zabránili poškození.
Stříhání odkvetlých květů
Odstraňujte odkvetlé květy: Během vegetačního období odstraňujte odkvetlé květy, abyste podpořili další květy.
Zastřihněte až na listové očko: Odkvetlé květy zastřihněte těsně nad dvěma zdravými listy nebo pupeny.
Odstraňování odkvetlých květů podporuje nové kvetení: To pomáhá udržovat úhledný vzhled a může stimulovat druhý nával květů.
Omlazení:
Pokud je vaše komule velmi přerostlá nebo dřevnatá, můžete ji zastřihnout na velmi nízkou formu a nechat jen 4 až 6 hlavních výhonů. Toto drastické prořezávání rostlinu omladí a podpoří energický nový růst.
Komule Davidova roste energicky a dobře snáší silný prořez.
Nebojte se experimentovat
Výšku prořezu můžete upravit tak, aby vyhovovala potřebám vaší zahrady a požadované velikosti rostliny. Každoroční prořez pomáhá kontrolovat velikost a tvar keře a zabraňuje jeho přílišnému zvětšení.
Pokud dáváte přednost menšímu keři, zvažte výsadbu zakrslé odrůdy, která přirozeně zůstává kompaktnější.
Ve svém příspěvku PROČ ZELENAJI KVĚTY BÍLÉ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Fantová.
Hortenzie měla letos nádherně bílé velké květy a ty teď začínají zelenat . Prosím o radu , proč tomu tak je . Děkuji . Fantová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Ulrichová.
Manžel tvrdí, že se odkvetlé květy hortensie nesmí stříhat, protože následující rok mají malé květy. Já tvrdím opak. Kdo má pravdu ?
Děkujeme za odpověď.
Ulrichovi Turnov
Květy na vašem motýlím keři kvetou a odumírají během celého období květu. Tyto mrtvé květy snižují krásu vašeho keře. Jakmile si všimnete, že květy začínají blednout, odřízněte je ustřižením.
Stříhají se odkvetlé květy komule?
Ano.
Pokud ostříháte odkvetlé květní klasy těsně nad dalším květním uzlem na větvi, povzbudí to váš motýlí keř k opětovnému rozkvětu. Vzhledem k tomu, že motýlí keře kvetou po celé léto, měli byste během léta provádět stříhání odkvetlých květů jednou týdně.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy. Trpí
Pěstujeme jako letničku do nádob, květináčů, truhlíků nebo do záhonů. Doporučuje se umístit na terasu, kde večer sedáváme. Důležité je odstraňovat odkvetlé květy. Nezapomínejte na hnojivo na kvetení a kvalitní substrát při výsadbě. Vanilkový keřík umístěte na slunečné stanoviště, které je chráněné před větrem.
Rostlina vyžaduje mírnou zálivku a každé 2 týdny přihnojovat. Odkvetlé květy odstraňujte, abyste podpořili další kvetení. Bal musí být mírně vlhký, nesmí nikdy úplně vyschnout. Listy, které kvůli nedostatku vláhy uvadnou, se jen těžko vzpamatovávají, většinou na nich zůstanou hnědé skvrny.
Zakoupené nebo vypěstované mladé rostliny se vysazují na vzdálenost 25 cm. Rostliny zakoupené na podzim nebo v zimě chraňte před přílišnou vlhkostí.
Otočník je citlivý na chlad, proto je nezbytné přenést ho k přezimování do světlé místnosti s teplotou 12 až 15 °C a málo zalévat. Na jaře rostlinu přesaďte. Otočník může přezimovat, ale u malých rostlin se to nevyplatí. Můžete jej však pěstovat jako malý keřík, který zimování vyžaduje. Po několika letech nás pak potěší krásnou barvou a vůní, která je příjemná nejenom nám, ale i motýlům, kteří za horkých dnů květy přímo obalí. Otočník je možné pěstovat i jako stromek, jestliže se hlavní stonek včas vyváže k opěrné tyčce. Zapěstování takového stromku trvá až pět let.
Heliotropium lze množit pomocí semen, která klíčí při teplotě 20 °C, nebo i řízků, které se odebírají z přezimovaných rostlin. Vhodným termínem na množení je leden. V létě se doporučuje množení bylinnými řízky – rostlina snadno zakořeňuje vrcholovým řízkem se třemi páry listů. Podzimní řízkování se provádí z polovyzrálých řízku, výsev ze semen je vhodný v březnu.
Otočník můžete pěstovat i na světlém místě v bytě, ale bude vám vděčný za letnění. V bytě může trpět mšicemi a molicemi, jejichž počet se omezí právě při letnění. Při napadení mšicemi se doporučuje postřik Pirimor a molice likvidujte postřikem Mospilan.
Pro pěstování v nádobách jsou vhodné hortenzie s výškou do jednoho a půl metru. Záleží na umístění rostliny, nižší druhy se hodí na vstupní schodiště nebo na balkon, vyšší a rozložitější najdou uplatnění na terase či v odpočinkovém zákoutí. Nemusíte si dělat příliš starostí se stínem (polostínem), který vyžadují klasické záhonové hortenzie. Nové odrůdy jsou tolerantní jak ke světovým stranám, tak k oslunění, a všechny jsou plně mrazuvzdorné.
Latnaté hortenzie se nejlépe pěstují na plném slunci. Nejsou příliš náročné na půdní typ, ale v živné, dobře propustné půdě budou nádherné. Jakmile zakoření, dobře zvládají i letní přísušek, ale v rovnoměrně vlhké zemi budou zdravější. Velmi dobře reaguje na hnojení, nabídnou pak větší květy a mohutnější trs. Snáší jakoukoli světovou stranu a pH půdy. Mrazuvzdornost byla vyzkoušená zatím do -29 °C, ale předpokládá se, že zvládnou ještě mnohem silnější mráz.
Mladé hortenzie přesazujte klidně i dvakrát ročně do mírně větších nádob se směsí zeminy, rašeliny, listovky a písku. Jakmile se rozrostou, přesaďte je do větších květináčů. Zaštípněte je asi za čtvrtým až pátým listem, ale nejpozději v květnu až červnu. Starší rostliny přesazujte každý rok po odkvětu. Jestliže máte doma i velmi staré kousky, vyměňte jim alespoň horní vrstvu zeminy. Starší odkvetlé rostliny před přesazováním řádně seřízněte. Rostliny, které pěstujete zasazené v zahradě, již nepřesazujte, pouze je pravidelně přihnojujte.
Přes léto hortenziím stačí normální vlhkost, snesou polostín i plné slunce. V době růstu a kvetení potřebují hodně vody. Nesnáší tvrdou vodu. Pokud je nebudete hojně zalévat, lehce zvadnou. Pokud zaschnou, předčasně skončí svůj růst. Od srpna zalévání omezujte. Při růstu hnojte dvakrát měsíčně, jinak přihnojujte tekutými minerálními a organickými hnojivy v létě a před začátkem květu. Pozor na vápník, ten nesnáší.
Odkvetlé květy můžete nechat přes zimu na rostlinách a odstřihnout je až na jaře. V zimním čase k rostlinám přihrňte zeminu, můžete doplnit i chvojí. Pokud máte starší rostliny s dobrým kořenovým systémem, nejsou tak náchylné na přezimování.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
Gazánie je letnička s květy o velikosti 10 cm, které hrají různými barvami a připomínají kopretinu nebo gerberu. Různě zbarvené mohou být i listy gazánie (od zelených přes bílé až po stříbrné).
Gazánie je půdopokryvná rostlina, která dorůstá do výšky kolem 30 až 40 cm. Můžete ji pěstovat jak v truhlíku, tak na záhoně, musíte však vybrat vhodné místo. Gazánie vyžaduje vyloženě slunné stanoviště. Budete-li sazenice sázet do truhlíku, dejte na dno drenáž, jež bude odvádět přebytečnou vodu. Substrát vytvoříte smícháním zeminy, písku a kompostu v poměru 1 : 1 : 1. V době kvetení je potřeba odstraňovat odkvetlé květy, aby se zbytečně netvořila semena, nýbrž aby rostlina stále jen kvetla a kvetla. Pakliže si chcete nasbírat svá vlastní semínka na další rok, počkejte na poslední květy.
Zálivka a hnojení
Gazánie nemá ráda přemokřenou půdu, tudíž ji zalévejte střídmě. Rostlina snese spíše krátkodobé vyschnutí balu než přelitý truhlík.
Hnojivo přidávejte do zálivky pravidelně jednou za 1 až 2 týdny.
Přezimování
V našich podmínkách se gazánie přezimovat většinou nenechávají, avšak máte-li vhodné prostory, není to nic složitého. Odstraňte odkvetlé květy, suché listy a dejte květinu do dobře prosvětlené místnosti, v níž se bude teplota pohybovat kolem 10 °C. Rostlinu zalévejte jednou měsíčně.
Na jaře gazánii přesaďte do nového substrátu a v polovině května (po ledových mužích) ji můžete vrátit ven.
Množení
Gazánie se množí za pomoci vypěstovaných semen, která posbíráte, necháte uschnout, aby je nenapadla plíseň, uložíte na suché místo a na jaře vysejete. Po vyklíčení rozsadíte jednotlivé rostlinky do malých květináčů a po důkladném zakořenění je pak můžete přesadit do truhlíků či záhonů.
Odkvetlé květy a odumřelé liány se doporučuje odstraňovat koncem podzimu nebo začátkem zimy.
Někdy na konci podzimu nebo na začátku zimy můžete svůj plamének začít zazimovávat. Pomocí ostrých nůžek odstraňte odkvetlé květy a odumřelé nebo poškozené liány. Vaše rostliny tak budou vypadat co nejlépe.
Odstraňování odumřelých hlávek však není nutné a rostliny budou i nadále růst a kvést bez ohledu na to, zda odstraníte uhynulé hlávky květů, takže je to v konečném důsledku osobní preference.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Všeobecně jsou pivoňky dlouhověké rostliny, čím déle je budete pěstovat, tím víc vám pokvetou. Nemají rády časté přesazování. Nehnojte je dusíkem, lepší je fosfor k podpoře tvorby květů. Hluboký řez nutný není, připravujete se jím o květy. Pivoňky kvetou v dubnu, květnu, červnu a červenci. Odkvetlé květy odstřihujte, jsou nevzhledné a pro rostlinu těžké.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Túje Smaragd (Thuja occidentalis Smaragd) je jednou z nejběžněji používaných dřevin na živý plot. Se stříháním je lepší počkat, až strom dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat rostliny 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Abyste docílili krásně husté stěny, je velmi důležité túje stříhat pravidelně. Živý plot je nutné stříhat alespoň 2x ročně. Poprvé v termínu, kdy je dokončen hlavní prodlužovací růst, tedy na konci jara (v červnu), a podruhé koncem léta (konec srpna až září) kvůli finalizaci tvaru. V prvních letech pravděpodobně ještě nepotřebujete zastřihovat vrcholky, pouze stříhat boky, a to pod mírným úhlem kopírujícím kuželovitý tvar Smaragdů. Túje zde pak bude hezky obrážet a bude stále hustá. Po dosažení požadované výšky je možné přidat i pravidelný zástřih vrcholků. Smaragd má po zakořenění roční přírůstky až 20 cm.
Clematis nemusíme nijak výrazně stříhat. Jen pokud už prosychá, hlouběji jej seřízneme. Jinak u odrůd kvetoucích na jaře (květen/červen) postačí odstřihnout slabé výhony, odrůdy, které kvetou v létě, zastřihujeme pravidelně. Pro řez je se doporučuje jaro nebo podzim, záleží na úvaze pěstitele. Pokud by se letní plaménky neseřezávaly, byly by odspodu holé a kvetly jen ve vrchní části. Na zimu je nutné Clematis chránit vrstvou kompostu, na jaře kvetoucí druhy pak ještě před mrazem přikrýt chvojím, rákosovou rohoží, netkanou textilií a podobně. Na jaře rostliny přihnojíme Cereritem, později už hnojit nemusíme. U jarních druhů je vhodné odkvetlé květy i s prvním párem listů odstřihávat, tím si zajistíme množství dalších květů. Někdo květy nestříhá, protože chomáčky ochmýřených semen jsou velmi dekorativní. Je možné upravit jen část větví tak, aby dál kvetly, na zbytku pak ponechat semena. Vzhledem k tomu, že se tím rostlina dost vyčerpává, je dobré ji po odkvětu přihnojit. Pokud se stane, že plamének začne odumírat, pravděpodobně bude zasažen chorobou Phoma clematidina (vadnutí plaménku). Původcem této choroby je houba, proto rostlinu postříkáme fungicidem. Na jaře pak postřik ještě opakujeme. Někdy se stane, že nám čerstvě zasazená rostlina začne vadnout a vypadá, že se neuchytila. Rozhodně ji hned nevyrývejte. Nechte ji na stanovišti, v případě velkého sucha ji zalijte. Většinou se po počátečním šoku vzpamatuje ještě tentýž rok, nejpozději v roce následujícím.
Pivoňky bylinné se v zahradách vyskytují jen málo, jejich původní stanoviště se nacházelo od Balkánu po severní Evropu, ale potkal je osud mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů – nyní patří mezi kriticky ohrožené.
U zahradních pivoněk jsou jejich květy poměrně těžké, a tak začnou často jednotlivé stonky polehávat. Keře proto svažte či podepřete, případně aplikujte obojí. Odkvetlé květy odstřihujte, stejně tak vadnoucí listy.
Začnou-li stonky a později listy vadnout i v období, kdy není příliš sucho, jedná se o chorobné vadnutí. Napadené stonky v tom případě odřízněte až u země. Pokud choroba napadla větší část rostliny, seřízněte ji celou. Při delším období sucha pivoňky pravidelně a dostatečně zalévejte, jinak jim zaschnou poupata.
Na zimu mladé rostliny přikryjte nejlépe chvojím. Vyvarujte se neprodyšných materiálů, jako je listí, bublinková fólie a podobně, pod nimi by totiž rostliny mohla napadnout hniloba.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Prořezávání obecně není u platycodonu nutné, i když to můžete udělat kvůli vzhledu. V takovém případě na podzim rostliny seřízněte zpět na základní velikost. Chcete-li dosáhnout podsaditějších rostlin, můžete koncem jara zkrátit vysoké stonky asi o polovinu. To může pomoci zabránit tomu, aby se rostliny převrátily. Také odstranění odkvetlých rostlin (odstranění odkvetlých květů) zajistí jejich dobrý vzhled a opakované kvetení. Neodstraňujte celý stonek, pouze odkvetlé květy. Zbývající pupeny na stonku se budou nadále otevírat.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Na listech oleandru se mi rovněž objevily černé skvrny. Jsou úplně všude. Přesto listy neopadávají, ani se nijak nekroutí. Jen jsou těmi skvrnami všude poseté. Musím tedy všechny listy ostříhat a oleandr seříznout? Nechala jsem na něm odkvetlé konce. Pokud seříznout, tak jak moc? Oleandr je stromkový.
Prosím o radu.
Děkuji Blanka Š.
Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.
Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.
Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.
Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.
Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.
Hydrangea paniculata 'Limelight'
Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.
Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu jsem začátečník .Jak se zbavit poklic které rostlinu napadly !Nové výhony jsou mírně pokroucené a samozřejmě slabší.Odkvetlé a zezloutlé výhony jsem odstranila.Díky za radu.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jestli myslíte puklice, tak těch vás zbaví postřik přípravkem Mospilan 20 SP. Kupte, rozmíchejte, postříkejte a puklice do dvou týdnů zahynou.
Voskovka roste velice rychle a vyžaduje ke svému růstu oporu, nejlépe kruhovou. Její výhony mohou dosahovat délky až 6 m. Na svých dlouhých poléhavých dřevnatějících stoncích nese lesklé, tmavě zelené dužnaté listy se silnou pokožkou, které jsou vstřícné a mají oválný, mírně zašpičatělý tvar. Listy jsou 5–8 cm dlouhé a 3–4 cm široké, masité a lesknou se jako voskové. Rostlina kvete od jara do podzimu pětičetnými hvězdicovitými květy, které vytvářejí polokulovité květenství. Jednotlivé kvítky mají v průměru kolem 1,5 cm, květenství může obsahovat až 30 kvítků. Plstnatá koruna má bílou nebo narůžovělou barvu, vedlejší koruna vypadá jako lesklá pěticípá hvězdička s červeným středem. Květy intenzivně vylučují sladký nektar, vytvářející průzračnou kapku na každém kvítku. Voskovky kvetou po celé léto a její květy jemně voní. Kvalitní květy vynášejí pouze dobře vyvinuté rostliny. Kořen rostliny je žlutavý, uvnitř bílý. Jeho chuť je palčivá, ostrá, až hořká. Voskovka může trpět na opadávání listů a květů. Velmi často ji také napadají mšice, které rostlinu výrazně poškozují.
V létě by se teplota vzduchu pro voskovku měla pohybovat mezi 18–22 °C. V zimě na světlém stanovišti bude vyhovující teplota 12–13 °C. Celkově důležité je vybrat slunečné stanoviště, protože voskovka potřebuje dostatek slunečních paprsků. Dostatek světla je podmínkou pro to, aby výhony, na kterých kvete, mohly dostatečně vyzrát. Nikdy by však neměla být vystavena přímému slunci. Rostlině se daří dobře i při umělém světle, ale nevykvete. Rostlina se stáčí ke světlu a nepříliš dobře snáší změnu umístění vůči světlu. Proto by se neměla přemisťovat ani otáčet. Měla by se nechávat na jednom, vhodně zvoleném, stabilním místě. Důležitý je pro rostlinu také čerstvý vzduch. Další nutností je mírná, přesto však pravidelná zálivka. V letních měsících je třeba zvýšit intenzitu. Jako zálivka je, alespoň v létě, ideální dešťová voda. V zimě se zálivka omezuje. Stačí, když kořenový bal bude polosuchý. Důležitým faktorem je také hnojení. V době vegetace hnojíme každých 7 dní standardním tekutým organickým nebo plným průmyslovým hnojivem. Odkvetlé stonky nikdy neodstraňujeme, protože se na nich vytvářejí nová květenství. Seřezávání květních stvolů po odkvětu rostlině nesvědčí, nemohou tak v dalších letech vyrůstat vedlejší okolíky květů. Jako substrát pro zakořenění je pro voskovku vhodná jakákoli živná a kyprá půda, nevadí jí zahradní půda s příměsí písku. Optimální je pro ni také hydroponie a iontoponie. Nesnese však vyšší koncentraci živného roztoku než 0,1 %. Sledovat by se měla i vlhkost, která by měla být 40–60 %
Ve svém příspěvku ODKVETLÉ ORCHIDEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pekárková Jarmila.
Prosím o dotaz:orchidej mě odkvetla asi přrd 3 měsíci.Staré výhony,ale neuschly.Orchidej vyhnala ted další 3 nové výhony a již kvetou.Mám staré výhony ustřihnout i když nejsou suché? Děkuji za radu Pekárková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefan.
mm ten samy problem a nevim co s tim...me se to stalo uz tak 5x a mm pocit ze to skusim po svem
Begonie je rostlina, která má snad stovky různých odrůd, některé z nich jsou zdobné svými květy, jiné svými listy. Bývají pěstovány jako pokojové i venkovní rostliny, a to v květináčích, truhlících i přímo na záhonech. Podle velikosti květů se begonie dělí na drobnokvěté a velkokvěté, bývají v různých odstínech bílé, žluté, oranžové, růžové i červené. Ani tvar květů nebývá stejný, pomineme-li rozdíl drobných a velkých květů, odlišuje se květy různě zdobnými, například třapatými či zvlněnými.
Jak begonie pěstovat
Nejdříve si vyčleníme begonie, které potřebují zvláštní přístup, například Begonie semperflorens, kterou známe pod názvem voskovka. Tato begonie je jako jedna z mála pouze jednoletá rostlina, což znamená, že není schopna přezimovat a na jaře musíte vysadit novou. Tato rostlina je navíc typická tím, že na rozdíl od většiny begonií má ráda slunné místo. Vysazuje se jak do záhonu, tak do truhlíku.
Další výjimkou mezi begoniemi je Begonie grandis, tato rostlina je na rozdíl od ostatních schopná přezimovat i v našich podmínkách venku v záhonu, jediné, co jí musíte dopřát, je, že ji na podzim zakryjete vrstvou chvojí.
A jak se tedy starat o ostatní, „běžné“ begonie? Begonie nemají rády přímé slunce, ale měly by mít dostatek světla, takový balkon na severní straně pro ně bude naprosto ideální. Tyto rostliny mají rády teplo. Až je budete sázet do truhlíku, myslete na to, že jim vyhovuje lehká, propustná půda, ideální zeminou pro begonie je tedy kompost anebo smíchání rašeliny a písku. Odkvetlé květy a suché listy je potřeba v průběhu roku odstraňovat, aby zbytečně nedocházelo k šíření škůdců a chorob. Chcete-li, aby se vám rostlina rozrostla, zaštipujte nové výhonky.
Zálivka a hnojení
Begonie mají rády pravidelnou zálivku. Zemina by neměla ani vyschnout, ani být příliš vlhká. Zálivku provádějte vždy do záchytné misky, nikdy vodu nelijte na listy či květy.
Nezapomeňte ani na hnojení begonií, a to v době květu jedenkrát týdně hnojivem určeným pro kvetoucí rostliny. Hnojit byste měli maximálně do září, poté již omezte i zálivku a připravte rostlinu na zimu.
Přezimování
Přezimování begonií se odlišuje od většiny balkonových rostlin. Prakticky jsou dva způsoby přezimování. Begonii můžete přemístit do vytápěné místnosti, kde se teplota pohybuje od 18 do 25 °C, a nadále se o ni budete starat jako v létě, pravidelně ji budete zalévat a jen omezíte hnojivo. Pak se možná i v zimě dočkáte květů. Druhou a častější variantou, jak tyto rostliny zazimovat, je, že koncem září, až klesnou denní teploty pod 15 °C a již nepokvetou, begonie seříznete, vyjmete hlízy ze zeminy, očistíte je, a máte
Begonie převislá je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá, s krásnými drobnými růžovobílými květy. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. Velmi dobře se množí semeny. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie vysazujte vždy do nádob a různých květináčů podle velikosti jednotlivých odrůd. Volte dle možností raději rozměrnější nádoby, aby sazenice měly k dispozici více vody a živin. Jestli máte nádobu světlejší barvy, je pro pěstování begonií vhodnější, neboť světlá barva je prevencí proti přehřátí nádoby na slunci. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech, které mají tu výhodu, že rostliny nemusíte tak často zalévat. Pokud máte mohutnější sazenice či rostliny, je vhodné pořídit si rozměrnější truhlík, který rostliny pak nepřeklopí. Pozor však při chladnějším a vlhkém počasí, neboť rostliny mají tendenci uhnívat, a tak musíte přebytečnou vodu z truhlíků vylívat.
Postup:
Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy. Ke správnému růstu se doporučuje begonie nejdříve předpěstovat. Doporučuje se cibulky namočit na několik hodin do vlažné vody, a až poté začít s jejich výsadbou.
Tipy na pěstování:
Cibulky begonií můžete sázet do truhlíků už v únoru. Ven je však dejte až v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky.
Substrát udržujte mírně vlhký, škodí jak jeho vyschnutí, tak převlhčení. Měl by být kyprý a humózní s pH okolo 6. Vhodné jsou hotové substráty.
Pravidelně odstraňujte odkvetlé a zavadající části, abyste podpořili další vývin poupat a aby na rostlině nevznikala živná půda pro choroby.
Pravidelně přihnojujte od jara do podzimu jednou za 7 až 14 dní.
Pro zálivku je vhodná měkká odražená voda. Rostlina se nesmí smáčet.
Rostliny můžete nechat venku do prvních mrazíků. Poté odstraňte listové části a hlízy vyjměte. Důkladně je očistěte od zbytků substrátu a dejte je zimovat do bedničky se suchou rašelinou nebo pilinami. Bedničku můžete zakrýt novinami nebo netkanou textilií. Teplota by neměla klesnout pod 2 °C a zároveň by neměla přesáhnout 15 °C, jinak cibulky začnou předčasně klíčit.