3 lžíce sušeného sójového, ovesného nebo kukuřičného mléka
3 lžíce oleje
½ lžičky kurkumy
Postup:
Jáhly a mouku zpracujeme v míse na těsto a necháme alespoň 4 hodiny na teplém místě kvasit. Křížaly a rozinky povaříme ve vodě a necháme okapat na sítu. Vývar z ovoce použijeme k přípravě polevy. Když je těsto zkvašené, přidáme ostatní přísady a, je-li potřeba, i trochu vody. Těsto by mělo být husté, poddajné a dobře tvarovatelné. Formu na chlebíček vymažeme olejem a vysypeme Mišutkou. Vlhkýma rukama vytvoříme z těsta váleček. Jestliže se těsto lepí na ruce a nedrží tvar, přidáme ještě Mišutku. Váleček těsta natlačíme vlhkýma rukama do formy. Pečeme cca 20 minut v hodně vyhřáté troubě a potom zvolna sušíme 1 hodinu. Při dopékání přikryjeme formu alobalem. Upečený chlebíček necháme zcela vychladnout, pak ho oddělíme od formy a vyklopíme. Štětečkem potřeme chlebíček vrstvou čokoládové polevy.
Postup: Fazole namočte do studené vody a nechte přes noc nabobtnat. Papriky umyjte, odstraňte jádřince a nakrájejte na kostky. Zelené fazolky očistěte, umyjte a rozkrájejte na kousky. Červené fazole a kukuřici propláchněte na sítu pod studenou vodou. Pórek, mrkev a celer očistěte a nakrájejte na plátky. Rajčata nařízněte do kříže, ponořte do vroucí vody, vyjměte je a oloupejte, odstraňte jádřince a dužinu nakrájejte na kostky. Na oleji lehce opečte najemno nakrájenou cibuli a prolisovaný česnek. Přidejte fazole, rajčatový protlak, vývar a na mírném ohni povařte asi 30 minut. Přimíchejte mrkev, celer, rajčata, fazolky a povařte dalších 20 minut. Nakonec přidejte kukuřici, červené fazole, pórek, osolte a ochuťte pepřem a mletou paprikou. Povařte 5 až 10 minut a podávejte se smetanou a nasekanou petrželkou. K polévce se skvěle hodí opečené česnekové bagety.
Sušení potravin je nejjednodušší a nejpůvodnější konzervační metoda, kterou lidé praktikují už celá tisíciletí. Dnes mnohde upadlo sušení potravin v zapomnění, i když právě tímto šetrným způsobem můžeme zachovat důležité účinné i aromatické látky. Pouze vitamín C se při sušení odbourává, musíme ho tedy získat z jiné stravy.
Sušením se stávají potraviny nejen trvanlivějšími, ale jsou i lehčí a zmenší se jejich objem, takže pro jejich uskladnění potřebujeme málo místa. Spotřeba energie při sušení potravin je poměrně malá, zejména tehdy, když využíváte jen tepelné zdroje, které máte po ruce. Pokud chcete sušit větší množství potravin, vyplatí se pořídit si sušičku. Potraviny se takto konzervují bez jakýchkoliv přísad (v protikladu ke koupeným sušeným plodům), takže je konzumujeme přírodně čisté.
Bez vody nemůže existovat život – přesně tento princip se při sušení využívá. Sušeným potravinám se během hodin nebo dní odebírá za kontrolovaných podmínek voda, takže v nich nakonec žádné mikroorganismy nemohou žít. K sušení se nejlépe hodí ovoce, zelenina, houby a bylinky. Ideální teplota pro proces sušení je mezi 30 až 70 °C, přičemž je třeba se starat o pravidelné větrání, abychom se zbavili odpařené vlhkosti. Nejšetrnější je sušení při co možná nejnižší teplotě, protože pak zůstanou zachovány důležité živiny. Čím je vyšší teplota sušení, tím více živin se zničí.
Ovoce musíte pečlivě vybrat, umýt, dobře osušit a odstranit stopky. Peckovité ovoce se vypeckuje. Jádrové ovoce se zbaví jádřinců a dužina se pokrájí na kousky nebo kolečka. Vcelku se suší jen třešně, švestky a bobule. Všechno ostatní ovoce se krájí na nepříliš velké kusy, řezy nebo kolečka.
Druhy ovoce se světlou dužinou ponořte před sušením krátce do slané nebo citrónové vody nebo je postříkejte zředěnou kyselinou citrónovou, aby nezhnědly. Můžete je také blanšírovat v horkém cukerném roztoku s trochou citrónové šťávy, čímž se zvýrazní jejich sladká chuť. Ze zeleniny se hodí k sušení především kořenová a cibulová zelenina, ale v poslední době jsou vyhledávaná i sušená rajčata k rozmanitému použití v kuchyni. Zelenina se očistí, umyje a kuchyňsky připraví. Tvrdá zelenina se před sušením blanšíruje (to později zkrátí čas vaření).
Houby se jen přeberou a očistí, v žádném případě se neumývají. Otlačená nebo červavá místa velkoryse vykrojte. Houby, které už nejsou pevné (nedají se krájet), se k sušení nehodí. Větší houby nakrájejte na tenké plátky, malé se mohou navléct vcelku na provázek a usušit.
Bylinky na kořenění i na čaj se jen přeberou a malé snítky nebo větvičky se svážou do svazečků. Z
Ingredience: 400 g růžičkové kapusty, 100 g anglické slaniny, 2 lžičky másla, sůl, mletý pepř, špetka estragonu
Technologický postup: Očištěné kapustičky vložíme do osolené vařící vody a vaříme do částečného změknutí cca 4–6 minut. Necháme je okapat na sítu. Mezitím si na pánvi osmahneme na kostičky nakrájenou anglickou slaninu, aby pustila tuk, a máslo. Když dostane slanina sklovitou barvu, přisypeme kapustičky a restujeme, až se na některých z nich začne objevovat béžová barva. Máme hotovo. Kapustičky servírujeme okamžitě. Pokud to máme rádi, přelijeme slaninou a máslem z pánve. Osolíme, opepříme a přidáme špetku estragonu.
Technologický postup: Čočku přebereme a v sítu promyjeme pod tekoucí vodou, dáme ji do hrnce se studenou vodou a přivedeme k varu. Mrkev, petržel, celer, cibuli a česnek očistíme a omyjeme. Kořenovou zeleninu pokrájíme na nudličky. Cibuli drobně pokrájíme a česnek prolisujeme. Když se čočka vaří, přidáme k ní zeleninu, bobkový list, celý pepř, majoránku a nové koření, sůl a pomalu vaříme doměkka přibližně 30 minut. Mezitím připravíme těstíčko na noky: v misce vymícháme z hrubé mouky, vajíčka a mléka polotuhé těstíčko. V pánvi na rozpuštěném másle z hladké mouky usmažíme světlou jíšku, kterou přibližně 10 minut před dovařením čočky zředíme asi 0,5 dl vody a přimícháme ji opatrně do polévky. Dáme pozor, aby se neutvořily hrudky. Pak lžičkou vykrajujeme nočky a zaváříme je do polévky. Vaří se přibližně 5 minut. Polévku dochutíme Vegetou, pepřem, případně dosolíme a dochutíme octem.
Použijte mladé vršky kopřiv, nejlépe jen dva vrchní lístečky. Kopřivy by měly pocházet z čisté oblasti, tedy ne od kraje cesty, kam se chodí venčit psi, ale také ne zpod svahu pole, z nějž by mohlo stékat hnojivo.
Nasbíráme sáček těchto lístečků asi tak o velikosti 20 x 30. Rozprostřeme je v sítu nebo v děrované nádobě na balkón či na okenní parapet, aby se případní obyvatelé z říše hmyzu mohli vzdálit. Pak teprve kopřivy opereme. Vložíme do kvalitního mixéru, přidáme 3 vajíčka, trochu bylinkové soli, lžičku sušeného česneku nebo stroužek česneku čerstvého. Rozmixujeme a vlijeme na rozpálenou pánvičku se lžičkou omastku, aby vznikla silná omeleta. Necháme na mírném ohni ztuhnout. Pak dřevěnou špachtlí rozdělíme jako dort na jednotlivé trojúhelníčky, ty pak obrátíme a necháme dojít. Omeleta je temně zelená, takže ji můžeme ozdobit třeba čerstvým sýrem a proužky kapie nebo zakysanou smetano a chřestem.
Jiným řešením je použití pařáku. Pařák na vosk je velká uzavřená nádoba, do které se na síto vloží voští, a poté se do ní přivádí horká pára. Ta vosk taví, ten protéká sítem a usazuje se v nádobě na dně. Nečistoty zůstávají v sítu. Jde o dobrou, funkční metodu, problém je pouze ve finančních nákladech. Pařáky jsou docela drahé.