MILION BELS a nejen to se dozvíte v tomto článku. Toužíte po balkonu či terase, které by byly zdobené doslova záplavou květů? Pak zkuste pěstovat Million Bells a věřím, že budete natolik spokojeni, že u tohoto druhu zůstanete. Jedná se o takzvané minipetúnie, a pokud jste se nechali přesvědčit, tak už teď se můžete těšit na zelené závěsy plné pestrých květů. Přečtěte si pár maličkostí o této rostlině a zjistíte, že její pěstování není vůbec náročné.
Škůdci Milion Bells
Kalibrachoa (Milion Bells) je náchylná k několika běžným škůdcům, včetně mšic, smutnic, třásněnek a svilušek. Mšice jsou častým problémem, zejména na nových výhonech a květech, zatímco larvy smutnic mohou poškozovat stonky a potenciálně způsobit pád rostliny. Třásněnky mohou být také problémem, zejména na květech.
Mšice
Tento malý hmyz ve tvaru hrušky může být zelený, černý nebo hnědý a často se nachází na nových výhonech a květech.
Smutnice
Tento hmyz přitahuje vlhká půda a může být nepříjemný, ale jejich larvy mohou poškozovat kořeny a stonky.
Třásněnky
Tento drobný, štíhlý hmyz může poškozovat květy a listy, což vede k deformovanému růstu.
Svilušky
Tito drobní škůdci podobní pavoukům mohou způsobit žloutnutí a tečkování listů.
Ochrana proti škůdcům
Pěstební postupy
Správná zálivka, dobře propustná půda a dobrá cirkulace vzduchu mohou pomoci předcházet škůdcům a chorobám, jako je hniloba kořenů.
Monitorování
Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců, zejména nové výhonky a květy.
Biologická ochrana
Zavádějte užitečný hmyz, jako jsou berušky, které mohou pomoci s kontrolou mšic.
Chemická ochrana
K hubení zamoření lze použít insekticidní mýdla nebo jiné vhodné pesticidy, ale nejlepší je začít s kulturními a biologickými metodami.
K odstranění mšic na rostlině Milion Bells můžete použít kombinaci metod, včetně silného proudu vody, neemového oleje a přinesení užitečného hmyzu, jako jsou berušky. Důležité je také pravidelné sledování a preventivní opatření.
Fyzické odstranění mšic
Vodní postřik: Silný proud vody z hadice může mšice z rostlin vytlačit.
Ruční odstranění: Mšice můžete také jemně odstranit ručně nebo pomocí měkkého kartáče.
Prořízka: Odstraňte silně napadené stonky nebo listy, abyste snížili populaci mšic.
Postřik
Insekticidní mýdlo
Smíchejte několik lžic tekutého mýdla (například kastilského mýdla) s vodou a nastříkejte přímo na mšice, přičemž zajistěte dobré pokrytí.
Neemový olej
Tento přírodní insekticid může být účinný proti mšicím. Řiďte se pokyny na etiketě produktu.
Chemický postřik
Mezi nejlepší insekticidy proti mšicím patří KARATE a ROCK EFFECT.
Užitečný hmyz
Pokud chcete zavlést užitečný hmyz, tak nepoužívejte žádné postřiky.
Slunéčka: Jsou to přirození predátoři mšic. Slunéčka sedmitečná nejlépe sbírejte na místech, kde se vyskytují mšice, protože ty jsou jejich hlavní potravou. Hledejte je v zahradách, na loukách, stromech a keřích, a také na polních plodinách. Slunéčka se také ráda schovávají v hromadách listí, pod kůrou stromů nebo ve škvírách domů, kde přezimují.
Zelené zlatoočky: Další užitečný hmyz, který se živí mšicemi. Zelené zlatoočky jsou jemný hmyz s rozpětím křídel 6 až 10 mm, v tropech i více. Vyznačují se širokým žeberním polem v žilnatině křídel , které zahrnuje i příčnou žilnatinu. Tělo je obvykle jasně zelené až zelenohnědé a složené oči jsou u mnoha druhů nápadně zlatavé. Křídla jsou obvykle průsvitná s mírným duhovým leskem; některá mají zelenou žilnatinu nebo zakalený nahnědlý vzor na křídlech. Lidový název „smradlavky“, používaný hlavně pro druhy Chrysopa , ale i pro jiné (např. Cunctochrysa), odkazuje na jejich schopnost uvolňovat při dotyku odporný zápach z protorakálních žláz. Zelené zlatoočky se vyskytují v zahradách, na polích a v dalších oblastech s vegetací, zejména tam, kde se vyskytují mšice nebo jiný hmyz s měkkým tělem. Přitahují je kvetoucí rostliny a mohou se vyskytovat odpočívající ve vegetaci během dne nebo v noci přitahované světly, což bývá nejefektivnější způsob sběru.
Preventivní opatření
Doba výsadby: Vyhněte se výsadbě zvonků Million Bells příliš brzy na jaře, protože to může zvýšit jejich náchylnost k mšicím.
Pravidelná kontrola: Často kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky mšic.
Zalévání: Zajistěte, aby rostliny byly řádně zalévány, protože suc
Většina čističek vzduchu vypouští ozon. I těch několik miligramů této molekuly, které zařízení za hodinu vyrobí, často vede k tomu, že jeho hladina přesáhne hodnotu, která ohrožuje zdraví. Astmatikům, aniž by je na to výrobce upozornil, pak může takové zařízení udělat ze života doslova peklo.
Většina těchto výrobků využívá principu elektrostatického vychytávání nabitých částeček vyskytujících se okolo nás. Nečistoty jsou odstraňovány tak, že se zachycují na kovových elektrodách.
Lékaři varují, že ozon, o kterém nemáme ani tušení, že jej dýcháme, může být příčinou poškození plic. Že nám může vyvolávat bolesti na prsou, kašel, zkrácení dechu, pocit nedostatku vzduchu, svírání v krku.
Před škodlivými účinky ozonu by se měli mít na pozoru zvláště ti, kteří mají nějaké chronické respirační onemocnění, jako je například astma. Na lehkou váhu nelze brát ani negativní účinek ozonu vedoucí ke snížené odolnosti organismu k infekcím. Riziko snížené imunity se netýká jen nemocných, postihuje i „zdravé“ lidi.
Pro ty z vás, kteří už doma pračku vzduchu máte, bude možná zajímavé vypátrat, jak je to s její produkcí ozonu. Mnohdy tento údaj výrobce neuvádí. Někdy se jím ale chlubí. Často je tento údaj uveden v jednotkách „ppb“ (parts per bilion) nebo v „ppm“ (parts per milion). Tyto jednotky nejsou v soustavě SI. Pro porovnání s údaji, se kterými operují zdravotníci, je třeba je převést. Zde jsou konverzní koeficienty: ozón [03]: 1 ppm = 2 mg/m3. Peroxyacetylnitrát: 1 ppm = 5 mg/m3.
Ozon je molekula tvořená třemi atomy kyslíku. Je to silné oxidační činidlo, u biologických látek působí dvěma směry, a to oxidací sulfhydrylových skupin a aminokyselin enzymů, koenzymů, proteinů a peptidů. A oxidací vícenásobně nenasycených mastných kyselin na peroxidy mastných kyselin.
Protože jsou buněčné membrány složeny z proteinů i lipidů, ozon je likviduje zcela spolehlivě. K poškození jsou zvláště náchylné buňky s velkým povrchem. Takové máme v plicích. Také plicní řasinkové buňky mohou být ozonem vážně poničeny. Místo řasinkových buněk se v poškozené tkáni objeví buňky dlaždicové. Ke zpětnému procesu změny dlaždicových buněk na řasinkové nedochází, a to dokonce bez ohledu na to, jak dlouho byly buňky působení ozónu vystaveny. Dýchat vzduch s ozonem tedy není nic, co bychom měli vyhledávat.
Ionizátor pracuje úplně na jiném principu, tudíž je velmi šetrný k lidskému organismu.
Díky jemnému bílému nebo lehce narůžovělému masu bez typického rybího pachu a drobných kostí se tato ryba prosadila v jídelníčcích mnoha zemí. A chutná i těm, kteří ryby jinak odmítají. Pochází výhradně z intenzivních chovů v jihovýchodní Asii.
Pangasius dolnooký obývá velké řeky, jeho domovem jsou povodí řek Mekong a Chao Phraya v jihovýchodní Asii. Introdukován byl i do dalších oblastí. Tento druh může dosáhnout velikosti až 130 cm s hmotností převyšující čtyřicet kilogramů. Tělo má podlouhlé, ze stran zploštělé a bez šupin. Zbarvení na hřbetní straně těla je tmavomodré, na bocích přechází v tmavě šedou. U mladých ryb jsou na bocích patrné dva černé pruhy. Břišní strana je stříbrnošedá. Starší a větší jedinci bývají zbarveni šedě. Ploutve jsou tmavě šedé až černé. Hřbetní ploutev se nachází blízko za hlavou, ryba tak vzdáleně připomíná žraloka a můžeme se někdy setkat i s názvem sumeček žraločí (zejména v akvaristické literatuře). Ocasní ploutev je dobře vyvinutá, silně vykrojená, řitní ploutev je dlouhá, pangasius má i tukovou ploutvičku (malá ploutvička v zadní části hřbetu). Kolem ústního otvoru jsou dva páry vousů. Je to všežravý druh, v přírodě se živí různou potravou od ryb přes bezobratlé živočichy až po rostliny, které tvoří velkou část potravy hlavně u velkých jedinců.
Tato ryba v průběhu posledních přibližně deseti letech doplnila spektrum druhů, které jsou produkovány ročně v objemu vyšším než 1 milion tun.
Tržní hmotnost pangasia se pohybuje v rozpětí od 900 do 1 500 g. Takto velké ryby jsou z farem dopraveny živé ke zpracování do velkých hal, kde jsou usmrceny a ručně zpracovány do podoby filet bez kůže. Filetováním ryb je získávána rybí svalovina (maso) zpravidla bez kůže a kostí, hlavy a ploutví. Zpracovávají se podélným řezem, který oddělí boční partie těla od páteře. Další variantou je zbavení ryb vnitřností, oddělení hlavy a ploutví a dodávání takzvaného opracovaného trupu.
Významnější problém s pangasiem spočívá v jeho kvalitě z hlediska lidského zdraví. Tato ryba má více méně smysl jen pro ty, kteří se jinak rybího masa ani nedotknou a díky ní se postupně seznámí i s dalšími zdravějšími druhy (maso má jen naprosté minimum chuti, takže ani nepáchne tolik neoblíbenou rybinou a nejsou v něm kosti). Jinak je tato ryba hodně tučná, přičemž obsah toho nejdůležitějšího, co nás u rybího masa zajímá, tedy omega-3 kyselin, je v porovnání s naprostou většinou jiných druhů minimální.
Obliba tohoto masa vychází z jeho chuti a cenové nabídky. Jedná se o levnou surovinu (filety) s jednoduchou úpravou bez kůže a kostí. Maso je světle růžové, bez rybí vůně