Begonie je rostlina, která má snad stovky různých odrůd, některé z nich jsou zdobné svými květy, jiné svými listy. Bývají pěstovány jako pokojové i venkovní rostliny, a to v květináčích, truhlících i přímo na záhonech. Podle velikosti květů se begonie dělí na drobnokvěté a velkokvěté, bývají v různých odstínech bílé, žluté, oranžové, růžové i červené. Ani tvar květů nebývá stejný, pomineme-li rozdíl drobných a velkých květů, odlišuje se květy různě zdobnými, například třapatými či zvlněnými.
Jak begonie pěstovat
Nejdříve si vyčleníme begonie, které potřebují zvláštní přístup, například Begonie semperflorens, kterou známe pod názvem voskovka. Tato begonie je jako jedna z mála pouze jednoletá rostlina, což znamená, že není schopna přezimovat a na jaře musíte vysadit novou. Tato rostlina je navíc typická tím, že na rozdíl od většiny begonií má ráda slunné místo. Vysazuje se jak do záhonu, tak do truhlíku.
Další výjimkou mezi begoniemi je Begonie grandis, tato rostlina je na rozdíl od ostatních schopná přezimovat i v našich podmínkách venku v záhonu, jediné, co jí musíte dopřát, je, že ji na podzim zakryjete vrstvou chvojí.
A jak se tedy starat o ostatní, „běžné“ begonie? Begonie nemají rády přímé slunce, ale měly by mít dostatek světla, takový balkon na severní straně pro ně bude naprosto ideální. Tyto rostliny mají rády teplo. Až je budete sázet do truhlíku, myslete na to, že jim vyhovuje lehká, propustná půda, ideální zeminou pro begonie je tedy kompost anebo smíchání rašeliny a písku. Odkvetlé květy a suché listy je potřeba v průběhu roku odstraňovat, aby zbytečně nedocházelo k šíření škůdců a chorob. Chcete-li, aby se vám rostlina rozrostla, zaštipujte nové výhonky.
Zálivka a hnojení
Begonie mají rády pravidelnou zálivku. Zemina by neměla ani vyschnout, ani být příliš vlhká. Zálivku provádějte vždy do záchytné misky, nikdy vodu nelijte na listy či květy.
Nezapomeňte ani na hnojení begonií, a to v době květu jedenkrát týdně hnojivem určeným pro kvetoucí rostliny. Hnojit byste měli maximálně do září, poté již omezte i zálivku a připravte rostlinu na zimu.
Přezimování
Přezimování begonií se odlišuje od většiny balkonových rostlin. Prakticky jsou dva způsoby přezimování. Begonii můžete přemístit do vytápěné místnosti, kde se teplota pohybuje od 18 do 25 °C, a nadále se o ni budete starat jako v létě, pravidelně ji budete zalévat a jen omezíte hnojivo. Pak se možná i v zimě dočkáte květů. Druhou a častější variantou, jak tyto rostliny zazimovat, je, že koncem září, až klesnou denní teploty pod 15 °C a již nepokvetou, begonie seříznete, vyjmete hlízy ze zeminy, očistíte je, a máte
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Na konci února zdravé – buď nově koupené, nebo řádně přezimované – hlízy begonií zasaďte mělce do plochých nádob s rašelinou a mírně zalévejte, dokud se neobjeví rašící očka. Hlízám postačí počáteční teplota mezi patnácti až dvaceti stupni a v tomto stadiu nemusí mít ani příliš světla. Jakmile začnou rašit, vysaďte je do květináčů a nechte zakořenit.
Už při nakličování dávejte pozor, abyste begonii neobrátili vzhůru nohama, někdy se totiž spodní a vrchní část těžko rozeznává: místo s prohlubní po loňském stonku musí být vždy nahoře. Obzvlášť pozorní buďte, pokud jste se rozhodli vysadit nenarašené hlízy rovnou do nádoby, v níž je budete pěstovat. Naklíčené hlízy zasaďte do truhlíků či mís naplněných rašelinovým substrátem pár centimetrů pod okraj. Nezapomeňte na drenáž a odtokové otvory, aby begoniím nezahnívaly v přemokřené zemi kořeny.
Hlízy opatrně přitlačte po obvodu a lehce zasypte substrátem tak, abyste nepoškodili prohloubený střed s viditelnými klíčky. Výsadbu zalijte a přikryjte fólií nebo sklem, aby se rašícím rostlinám udržela zvýšená vzdušná vlhkost. Můžete je nechat pár dnů na tmavším místě.
Jakmile klíčky povyrostou, je čas přenést truhlíky s hlíznatými begoniemi na světlé místo. Pozor na přímé slunce, neprospívá ani dospělým rostlinám a mladé jsou pochopitelně mnohem choulostivější. Při teplotě kolem dvaceti stupňů nechte begonie vytvořit alespoň čtyři pravé listy.
Substrát udržujte stále vlhký, nenechte jej přeschnout, poškodily by se nové vlásečnicové kořínky vyživující rostlinu. Ani přílišné zalévání není dobré, plísně a hniloby číhají i na begonie, proto rostlinky už nadále nezakrývejte.
V dubnu, kdy mají hlíznaté begonie alespoň čtyři pěkné pravé listy, budou mít už rozrostlý kořenový bal. V tu dobu nastává poslední etapa předpěstování – konečné přesazení do pěstebních nádob.
Použijte zeminu podobnou té, v níž jste rostliny předpěstovávali (rašelinový substrát). Přimíchejte více kompostu, a máte-li možnost přidat na dno truhlíku hnojivo (slepičí trus mají begonie v oblibě), tím lépe.
Rostlinám vyberte místo v polostínu, nebojte se ale ani stínu. Budou ho snášet lépe než osluněné přehřáté místo. Snažte se vyhnout polohám větrným; křehké stonky begonií obtěžkané velkými květy jsou snadnou kořistí větru a nepohody. Během sezóny potřebují hlíznaté begonie pravidelnou zálivku a každý druhý týden přihnojování plným hnojivem. Pokvetou od června do zámrazu a na podzim už sklidíte vlastní, pěkně narostlé hlízy.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Při pěstování begonií musíme samozřejmě myslet také na pravidelnou zálivku. Jako u většiny květin se hodí odstátá vlažná voda. Begonie není dobré zalévat tak, aby se voda dostala na listy, ale zaléváme je raději odspodu. V průběhu celého roku je u begonií namístě obírat oschlé listy a jednou za dva roky je přesadit do nového substrátu. Begonie je také velmi vhodné zaštípávat a různě zkracovat. Nemusíme se toho příliš bát, begonie totiž velice dobře snáší řez a jsou v tomto směru dosti odolné. Navíc tím podpoříme případné rozkvetení rostliny.
Po zasazení do truhlíku s mírně kyselou zeminou je po 14 dnech začněte hnojit přípravkem Kristalon start, a jakmile se objeví poupátka, přejděte na Kristalon plod a květ. Za tento postup se vám odvděčí krásným a bohatým květenstvím. Pokud máte begonie okrasné listem, použijte hnojivo pro rostliny okrasné listem, u begonií okrasných květem, použijte logicky hnojivo pro rostliny okrasné květem.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Studecká.
moje orchidej má místo květů narostlé nové malé lístky,co s nimi,je možné je nějakým způsobem použít pro množení,nebo je mám odlomit,ustřihnout,nebo snad nějak jinak,díky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Trhlíková.
Mám např. jednu, asi Dendrobium ( úzké dlouhé) a ta má narostlé listy s kořeny. Teď ji ještě chvilku nechám a pak zasadím . Byla při koupi modrá, pak ještě jednou kvetla tak jsem zvědavá, co to udělá. Ten druhý květ byl ale bílý.
Převislé begonie můžete získat několika způsoby. Pěstování ze semen je náročnější, avšak kouzlo vypěstovaného je o to působivější. Osivo begonií je velmi malé a vyžaduje vysokou vlhkost a teplotu kolem 22–24 °C. Výsevní substrát je také velmi důležitý. Begonie se nejlépe množí listovými nebo stonkovými řízky. Řízky odebírejte v létě ze zdravé matečné rostliny. Po odebrání nechte zakořenit ve vlhké směsi rašeliny a písku při teplotě 21 až 26 °C, ve vysoké vzdušné vlhkosti. Dále je možné množení pomocí hlíz. Nejjednodušší je samozřejmě možnost koupit již sazenice begonií. Vybírejte vždy kompaktní sazenice s nepoškozenými listy. Pokud se prodávají sazenice již alespoň s prvním květem, máte možnost si vybrat i barevný odstín. Při výsadbě ven dávejte pozor na pozdní mrazíky, ty mohou rostliny poškodit.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Begonie převislá je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá, s krásnými drobnými růžovobílými květy. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. Velmi dobře se množí semeny. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie vysazujte vždy do nádob a různých květináčů podle velikosti jednotlivých odrůd. Volte dle možností raději rozměrnější nádoby, aby sazenice měly k dispozici více vody a živin. Jestli máte nádobu světlejší barvy, je pro pěstování begonií vhodnější, neboť světlá barva je prevencí proti přehřátí nádoby na slunci. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech, které mají tu výhodu, že rostliny nemusíte tak často zalévat. Pokud máte mohutnější sazenice či rostliny, je vhodné pořídit si rozměrnější truhlík, který rostliny pak nepřeklopí. Pozor však při chladnějším a vlhkém počasí, neboť rostliny mají tendenci uhnívat, a tak musíte přebytečnou vodu z truhlíků vylívat.
Postup:
Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy. Ke správnému růstu se doporučuje begonie nejdříve předpěstovat. Doporučuje se cibulky namočit na několik hodin do vlažné vody, a až poté začít s jejich výsadbou.
Tipy na pěstování:
Cibulky begonií můžete sázet do truhlíků už v únoru. Ven je však dejte až v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky.
Substrát udržujte mírně vlhký, škodí jak jeho vyschnutí, tak převlhčení. Měl by být kyprý a humózní s pH okolo 6. Vhodné jsou hotové substráty.
Pravidelně odstraňujte odkvetlé a zavadající části, abyste podpořili další vývin poupat a aby na rostlině nevznikala živná půda pro choroby.
Pravidelně přihnojujte od jara do podzimu jednou za 7 až 14 dní.
Pro zálivku je vhodná měkká odražená voda. Rostlina se nesmí smáčet.
Rostliny můžete nechat venku do prvních mrazíků. Poté odstraňte listové části a hlízy vyjměte. Důkladně je očistěte od zbytků substrátu a dejte je zimovat do bedničky se suchou rašelinou nebo pilinami. Bedničku můžete zakrýt novinami nebo netkanou textilií. Teplota by neměla klesnout pod 2 °C a zároveň by neměla přesáhnout 15 °C, jinak cibulky začnou předčasně klíčit.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislých jahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislých jahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ NÁZVU KVĚTINY - VIZ FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Korenská.
Dobrý den, prosím o název této květiny. Předem děkuji za odpověď. Eva Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Begonie semperflorens, známé spíše pod lidovým názvem voskovky, jsou 15 až 30 centimetrů vysoké a ze všech kvetoucích begonií se pěstují nejsnadněji. Jsou pestré v barvě listu i květu. Existují kombinace zelených listů s bílými, růžovými a červenými květy s odlišným lemováním. Další možností jsou bronzové nebo červené listy spolu s bílým, růžovým či červeným květem, někdy také s odlišným vroubením květu.
Voskovky jsou odolné vůči slunci a suchu. Kvetou celé léto až do prvních mrazíků. Ty je poškodí natolik, že je dobré rostliny okamžitě vytrhat. Od ledna se vysévá semeno jemné jako prach na dobře urovnané, utlačené truhlíky. Přimáčknou se, opatrně se zalijí a přikryjí se sklem. Při 20 °C se za týden objeví malé rostlinky. Přepichují se do hnízd neboli špetek, později se vysazují také po několika kusech na větší spon. Při sázení do kelímků je vhodné sázet silné rostliny jednotlivě, ty slabší nechat po 2 až 3 kusech v kelímku. Ven se sází otužené rostliny až po ledových mužích v druhé polovině května. Neotuženým rostlinám spálí slunce horní listy doběla.
Begonia tuberhybrida pendula je ideální a vděčná rostlina do polostínu. Je vhodná hlavně do závěsných nádob. Neznamená to, že ji nemůžete pěstovat v truhlíku, ale váha košatých begonií je značná a neupevněné truhlíky se často převažují dopředu. Chloubou této odrůdy je množství drobnějších květů.
Převislá begonie se vysazuje ze zakoupených nebo přezimovaných hlíz zpravidla v únoru, a to do rašelinového substrátu cca 5 cm pod okraj květináče. Když rostlina vyrazí, květináč se dosype asi 2 cm pod okraj. Všechny begonie potřebují bohatou zálivku a pravidelné přihnojování. Tato odrůda je obzvlášť citlivá na padlí. Před koncem letní sezóny přestaňte begonie zalévat. Když stonky zaschnou, hlízy vyjměte a uložte do téměř suché rašeliny nebo pilin do chladné místnosti (sklepa), kde v chladu (do 15 °C) přečkají zimu.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Begonia tuberhybrida je opravdu velmi hezká a zajímavá rostlina. Listy jsou nepravidelně srdčité, velké, dlouhé a na povrchu chloupkaté. Barva listu je tmavozelená s kresbou. Řapík rostliny je velký, silný, s chloupky. Vzpřímené begonie můžete pěstovat i jako pokojové květiny. Obzvlášť vzrůstné rostliny se hodí také na terasu, kde se jim bude dařit v polostínu. Vzpřímené begonie se podle velikosti květů dělí na odrůdy velkokvěté (Begonia tuberhybrida gigantea), se středně velkými květy (Begonia tuberhybrida floribunda) a drobnokvěté (Begonia tuberhybrida multiflora). Kromě nich existují ještě další podskupiny hlíznatých begonií: s plnými či jednoduchými květy, jedno- i vícebarevné, s okraji třepenitými nebo zkadeřenými. Na obalu prodávaných hlíz byste měli všechny tyto údaje nalézt.
Hlíznaté begonie jsou citlivé na padlí. To se u nich objevuje nejčastěji od srpna až do konce vegetace. Je dobré proti němu rostliny preventivně postříkat. Pro tyto begonie je také důležité, aby na místě, kde jsou, byly chráněny před velkým větrem a přívalovými dešti. Vysazují se z koupených hlíz zpravidla v únoru, a to do rašelinového substrátu asi 5 cm pod okraj květináče. Když vyrazí, květináč se dosype cca 2 cm pod okraj. Stonek begonie do něj spolehlivě prokoření a rostlina bude pevnější. Po sezóně se nechají truhlíky nebo květináče bez zálivky. Když stonky zaschnou, hlízy se vyberou a uloží do téměř suché rašeliny, pilin, hoblin (tvrdé dřevo, jehličnany). Tak přečkají v chladu (do 15 °C) dobu do výsadby na jaře. Tyto druhy a odrůdy se ve velkém množí ze semen, doma také dělením hlíz nebo řízků z listů.
V naší poradně s názvem POUŽITÍ VÝHONKŮ ODSTŘIHNUTÝCH V ÚNORU NA VÝSADBU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Vanduch.
Dobrý den. Jsem úplný začátečník v pěstování révy a navíc z Valašska, kde lidé znali úplně jiné ovoce. Ale
dostal jsem od kamaráda 30ti centimetrové větvičky révy, které vystřihoval v březnu na zasazení. Kupodivu se všechny chytly. Je to nějaká modrá odrůda, ale moc se k nám do n.m.v. 690 m nehodí. Když je teplý rok, je i trochu nasládlá. Zajímalo by mně však, jestli se tímto způsobem rozmnožuje vinná réva. Všude čtu o sazeničkách, kontejnerovém způsobu atd. Děkuji za odpověď. Zdeněk z Valašska.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud vás zajímá jakým způsobem se rozmnožuje vinná réva, tak si můžete přečíst náš článek o množení vinné révy řízkováním, kde se dozvíte, jak se to dělá: https://www.ceskenapady.cz/…
Dáváte-li přednost shlédnutí názorného návodu na množení vinné révy, tak se můžete podívat na toto video, kde je to ukázáno, krok po kroku: https://www.youtube.com/wat…
Některé druhy begonií jsou náročné na hnojení, proto je i 2x týdně musíte přihnojovat. Hnojivo typu na plod a květ je vhodné v létě, koncem srpna a v září přihnojujte hnojivem s vyšším obsahem draslíku. Ten dobře chrání rostliny v období, kdy je chladno. Begonie jsou odolné proti chorobám, a to včetně plísně šedivé. Z rostlinek nemusíte vždy odstraňovat odkvetlé květy, ty samy odpadnou a seschnou. Za pravidelné přihnojování se bohatě odmění množstvím květů.
V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Koncem září postupně přestaňte begonie zalévat, a když vyschnou, hlízy vyjměte, očistěte a uskladněte. Máte-li jen pár hlíz, můžete je jednotlivě zabalit do novinového papíru, dát třeba do krabice od bot a schovat do skříně v suché studené chodbě. Teplota pro přezimování by měla být vždy nižší než patnáct stupňů. Větší množství begonií přezimujete lépe v bedničce vyplněné skoro suchou rašelinou nebo pilinami. Naskládejte je vegetačním vrcholem vzhůru, zasypte a uložte bedničku třeba ve sklepě, v každém případě na temném místě. Nejnižší teplota pro přezimování by neměla klesnout pod dva stupně nad nulou.
Koncem září postupně přestaňte begonie zalévat, a když vyschnou, hlízy vyjměte, očistěte a uskladněte. Máte-li jen pár hlíz, můžete je jednotlivě zabalit do novinového papíru, dát třeba do krabice od bot a schovat do skříně v suché, studené chodbě. Teplota pro přezimování by měla být vždy nižší než patnáct stupňů. Větší množství begonií přezimujete lépe v bedničce vyplněné skoro suchou rašelinou nebo pilinami. Naskládejte je vegetačním vrcholem vzhůru, zasypte a uložte bedničku třeba ve sklepě, v každém případě na temném místě. Nejnižší teplota pro přezimování by neměla klesnout pod dva stupně nad nulou.
Begonie se pěstují v částečném stínu, nikdy ne na přímém slunci. Vyžadují závětří, protože mají křehké stonky, které neodolávají větru. Jsou i druhy, které se pěstují jako pokojové rostliny, a ty se výborně rozmnožují řízkováním – listy stačí jen ponořit do vody, v krátkém čase vytvoří kořeny. Většině begonií vyhovují teploty okolo 25 °C, přičemž v zimě by neměly klesnout pod 19 °C.
Platycodon nemá moc rád, když ho někdo ruší, a i když lze množení provést dělením těchto trsovitých rostlin, je to často obtížné. Proto je lepší množení semeny nebo lze na jaře odebírat řízky, pokud je to žádoucí.
Množení řízkováním
Platycodon je oblíbený zahradníky, protože je pevný a rychle roste, takže čím více ho je, tím lépe, ale musíte být opatrní, jak rostlinu množíte. Množení dělením se boubelíku obecně nedoporučuje, protože hluboké kůlové kořeny nemají rády, když je někdo ruší. Místo toho ho můžete množit odběrem stonkových řízků.
Použijte sterilní ostré nůžky k odstřihnutí stonku o délce 10 cm a odstraňte spodní listy, abyste odhalili holý stonek.
Pokud chcete, použijte zakořeňovací stimulátor na holý stonek a poté ho zasaďte do vlhké půdy.
Udržujte půdu vlhkou (ale ne mokrou), když čekáte, až se kořeny uchytí.
Jakmile uvidíte růst nových listů a ucítíte odpor, když za řízek jemně zatáhnete, budete vědět, že kořeny vyrostly. Poté je rostlina připravena k přesazení do zahrady.
Pěstování ze semen
Začněte s vysazováním semen doma brzy na jaře, asi šest až osm týdnů před plánovaným datem posledního mrazu ve vaší oblasti, použijte množící substrát a nebo běžnou zeminu. Semínka lehce zakryjte tenkou vrstvou půdy. Umístěte nádobu na teplé místo, dokud semena nevyklíčí. Po oteplení můžete sazenice přesadit ven. Pokud zasadíte semena přímo na zahradě, udělejte to po posledním datu mrazu, ale vězte, že pravděpodobně nevykvetou v prvním roce.
Jedná se o vyšší keř, který dorůstá do výšky mezi 2 až 6 m, jeho šíře je 2 až 5 m. Keř je listnatý, opadavý. Kvete nápadnými bílými květy, a to od dubna do května. Keř dobře snáší přímé slunce a v zimním období je mrazuvzdorný.
Květenství muchovníku je sestavené ve vzpřímených nebo převislých hroznech s 1–20 květy, a to buď v seskupení jednoho až čtyř květů, nebo v hroznu se 4–20 květy. V květu je pět bílých (vzácně poněkud růžových) kulatých lístků, 2,6–25 mm dlouhých. Listy jsou oválné, až 8 cm velké, raší bronzově a zrají do tmavě zelené barvy, na podzim se mění do sytě růžově až zářivě červené.
Tato rostlina má lidové označení indiánská (aljašská) borůvka, neboť její plody jsou borůvkám podobné. Mají cca 1 cm v průměru, temně modrofialovou barvu, zrají již na začátku léta a mají výbornou, sladkou chuť s lehce pikantní, trnkovou příchutí. Na keři vydrží zralé poměrně dlouho, takže je možné je sklízet postupně až měsíc.
Muchovník roste poměrně divoce do hustého a velkého keře. Pokud jej chcete udržet kompaktní, na jaře před rašením jej sestříhejte. Potřebuje kyselou půdu bez obsahu vápence, která bude živná a neustále vlhká, ale dobře odvodněná.
Keř dokonale kombinuje funkci okrasnou a užitkovou. Na jaře je obalený sněhově bílými vonnými květy. V létě přinese bohatou úrodu lahodných plodů a na podzim se jeho listy neuvěřitelně vybarvují. Indiánská borůvka je absolutně mrazuvzdorný keř, a dokonce i květy jsou velmi odolné mrazu, takže bohatě plodí i v letech, kdy vám ostatní ovoce pomrzne. Muchovník tedy nelze než doporučit do každé zahrady. Je možné jej pěstovat i v květináči na terase či balkoně.
Amelanchier je původní rostlina kanadských prérií a v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Nejvyšší hodnotou muchovníku je jeho vysoká odolnost vůči zimě a rané dozrávání plodů. Může být pěstován ve vyšších polohách i na krajním severu, kde plodí a dozrává každoročně, a kde jiné ovocné druhy nemohou růst a plodit.
Vysazené rostliny začnou plodit již tři roky po výsadbě a plodí každoročně po dobu 40–50 let. Keř je samosprašný. Na zahradě tak stačí jen jedna rostlina, aby dobře plodil. Průměrná úrodnost z jednoho keře je 8–12 kg oválných tmavofialových bobulí s vysokým ojíněním. Bobule jsou šťavnaté, sladké, příjemné chuti.
Muchovník roste dobře a zdravě v každé půdě a téměř není napadán chorobami a škůdci. I když bude růst a plodit bez jakékoliv péče, za dobrou péči a přípravu půdy se odvděčí vyšší úrodou a kvalitnějšími plody.
Mladé rostliny můžeme vysadit do jam 60 x 60 x 60&n